Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
12 C 375/2023-62
Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl samosoudcem Mgr. Jaroslavem Kubátem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 14 780,24 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 499,9 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 5 499,9 Kč za dobu od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Ve zbývající části se žaloba zamítá.
III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 499,9 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 5 499,9 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Ve zbývající části se žaloba zamítá. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá zaplacení 14 780,24 Kč s příslušenstvím jakožto jistiny úvěru ve výši 10 179,23 Kč a kapitalizované smluvní pokuty ve výši 4 601,01 Kč vypočtené jako 0,1 % denně z částky 10 179,23 Kč od datum do datum, to vše dle smlouvy o úvěru uzavřené mezi žalovaným a společností právnická osoba (dále též jako„ EC“) dne datum. Původní výše jistiny byla 15 000 Kč. Žalovaný uhradil na svůj dluh celkem 9 500,1 Kč. Žalobkyně dále požaduje nesplacený smluvním úrokem ve výši 663,19 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 4 846,23 Kč, náklady za vyhodnocení úvěru ve výši 919,09 Kč, inkasní poplatek ve výši 1 780,25 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok po konečné splatnosti úvěru ve výši 1 890,83 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 071,47 Kč a účelně vynaložené náklady spojené s vymáháním pohledávky ve výši 770 Kč, celkem 11 941,06 Kč. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum. Žalobkyně požaduje jen část pohledávky, která na ní přešla na základě výše uvedených smluv. I přes předžalobní výzvu zaslanou žalovanému dne datum, žalovaný žalobkyni ničeho dalšího neuhradil.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud rozhodl po splnění podmínek § 115a o. s. ř. o. s. ř. bez nařízení jednání.
4. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav. Ze smlouvy o úvěru (č. l. 31) soud zjistil, že žalovaný a EC dne datum uzavřeli tuto smlouvu. EC se zavázala poskytnout žalovanému 15 000 Kč a ten se zavázal je ve 14 splátkách splatit spolu s úrokem ve výši 15 % ročně z jistiny, poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, poplatkem za vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 394 Kč a inkasním poplatkem ve výši 2 700 Kč, celkem 27 888 Kč. Pro případ prodlení žalovaného si strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky až do zaplacení a smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každou upomínku a oznámení, které EC zašle žalovanému. Celkové RPSN úvěru bylo stanoveno ve výši 272,44 %. Dle smlouvy o podnikatelském úvěru si žalovaný převzal jistinu ve výši 15 000 Kč v hotovosti. (č. l. 31 odstavec 2. okénko 3.) Žalobkyně uvedla v žalobě, že žalovaný uhradil na svůj dluh celkem 9 500,01 Kč. Z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek (č. l. 19-24) ze dne datum ve znění dodatku ze dne datum (č. l. 9-13) a z dílčí smlouvy o postoupení pohledávek (č. l. 28-29) ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně nabyla od právnická osoba předmětnou pohledávku za žalovaným, a to k zaplacení kupní ceny dle potvrzení o provedení transakce ze dne datum (č. l. 14). Žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky oznámením o postoupení pohledávky (č. l. 15) ze dne datum a vyzvala žalovanou k plnění výzvou k úhradě před podáním žaloby (č. l. 1) ze dne datum. Odeslání výzvy vyplývá z podacího archu RJ0230969981P (č. l. 26) ze dne datum.
5. Z žádosti o úvěr (č. l. 33) soud zjistil pouze skutečnosti, které byly prokázány jinými důkazy.
6. Po právní stránce soud věc posoudil dle ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (ustanovení o smlouvě o úvěru), a § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, s tím, že dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Soud má za prokázané, že EC poskytla žalovanému částku 15 000 Kč v hotovosti. Dle smlouvy měl žalovaný uhradit celkem 27 888 Kč, přičemž tato částka byla nad rámec jistiny tvořena poplatky ve výši 11 444 Kč a úrokem ve výši 15 % ročně z jistiny úvěru. Pro případ prodlení žalovaného mohla EC požadovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky až do zaplacení a smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každou upomínku a oznámení, které EC zaslala žalovanému. Výši nákladů úvěru považuje soud v jejich souhrnu za nepřiměřené a v rozporu s dobrými mravy. K otázce přiměřenosti úroků a dalšího příslušenství soud odkazuje např. na rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 8. 4. 2021, č.j. 58 Co 100/2021 -126. Dle něj soudní judikatura dovodila již v době před účinností současného občanského zákoníku , že nepřiměřenou, a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. K těmto závěrům dospěl rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 , přičemž v daném případě se sice žalovaný nezavázal hradit vysoký úrok, ovšem celkové náklady úvěru spolu s dvěma smluvními pokutami jsou v rozporu s dobrými mravy. Ohledně obvyklé míry úrokových sazeb soud odkazuje např. na databázi obec národní banky příjmení, z níž vyplývá, že v srpnu 2020, kdy byla smlouva uzavřena, činila obvyklá roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR 8,12 % p. a. Je tak zřejmé, že EC požadovaná roční procentní sazba nákladů 272,44 % je pak oproti zjištěné běžné úrokové sazbě zcela nesrovnatelná. Soud smlouvu o úvěru posuzoval jako celek bez ohledu na to, že žalobkyně požaduje jen část své pohledávky.
7. Soud proto uzavřel, že náklady úvěru sjednané ve smlouvě vysoko přesahují přijatelnou hranici a smlouva o úvěru z tohoto důvodu odporuje dobrým mravům, přičemž rozpor s dobrými mravy má soud za zjevný. Smlouva je tak absolutně neplatná ve smyslu § 588 o. z., přičemž k takové neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu. Žalovaný na svůj dluh ve výši 15 000 Kč uhradil 9 500,01 Kč. Z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru tak má žalobkyně právo na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 o. z., jehož výše činí 15 000 Kč bez 9 500,01 Kč, tedy 5 499,99 Kč.
8. S ohledem na výše uvedené soud uložil žalovanému odpovídající povinnost výrokem I. tohoto rozsudku.
9. Žalobkyni vznikl nárok na zákonný úrok z prodlení z částky 5 499,99 Kč od datum, tedy dne postoupení pohledávky za žalovaným, do zaplacení ve smyslu § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývající částce se žaloba zamítá.
10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 150 o. s. ř. o. s. ř. Předmětem řízení byla částka 14 780,24 Kč. Žalovaný byl v řízení úspěšný v částce 9 280,25 Kč a neúspěšný v částce 5 499,99 Kč, tedy rozdíl úspěchu a neúspěchu žalovaného představuje částka 3 780,26 Kč, což je po zaokrouhlení 26 % předmětu řízení, kdy žalovaný by měl právo na náhradu nákladů řízení v této části. Soud však žalovanému náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť žalovaný zůstal během řízení zcela neaktivní, a tak mu žádné náklady nevznikly.
11. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dní ode dne jeho doručení. Odvolání se podává ke zdejšímu soudu, rozhoduje o něm Městský soud v Praze jako soud odvolací.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu (exekuce).