Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 C 128/2023-36

Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudkyní JUDr. Blankou Šibrovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 20 000 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 11 350 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 11 350 Kč od 21. 9. 2018 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá do částky 8 650 Kč, úroku ve výši 4 630 Kč a úroku z prodlení z částky 20 000 Kč od 2. 7. 2015 do 20. 9. 2018 ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroku z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a úroku z prodlení z částky 8 650 Kč od 21. 9. 2018 do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroku z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu Plzeň-sever soudní poplatek ve výši 200 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 11 350 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 11 350 Kč od 21. 9. 2018 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se zamítá do částky 8 650 Kč, úroku ve výši 4 630 Kč a úroku z prodlení z částky 20 000 Kč od 2. 7. 2015 do 20. 9. 2018 ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroku z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a úroku z prodlení z částky 8 650 Kč od 21. 9. 2018 do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroku z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu Plzeň-sever soudní poplatek ve výši 200 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky 20 000 Kč z titulu neuhrazené jistiny půjčky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela dne 6. 2. 2006 s původním věřitelem (společnost právnická osoba, IČO), smlouvu o půjčce číslo na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka 20 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala dlužnou částku vrátit s navýšením 13 280 Kč v 52 pravidelných týdenních splátkách. Žalovaná však uhradila pouze částku 8 650 Kč.

2. Ve věci bylo možno rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud tak ve smyslu , (dále jen „ “), žalovanou vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaná na shora uvedenou výzvu nereagovala, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání.

3. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 19. 6. 2015, bylo zjištěno, že původní věřitel (společnost právnická osoba) postoupil předmětnou pohledávku vymáhanou touto žalobou přechodnému věřiteli (právnická osoba S.á.r.l., reg. č. B číslo, se sídlem adresa), a to v souladu s  a násl. , (dále jen „o. z.“). Žalovaná byla o postoupení pohledávky vyrozuměna dopisem ze dne 25. 6. 2015. Následně přechodný věřitel postoupil na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 24. 8. 2018, předmětnou pohledávku na žalobkyni. Žalovaná byla o postoupení pohledávky vyrozuměna dopisem ze dne 12. 9. 2018.

4. Ze Smlouvy o půjčce číslo ze dne 6. 2. 2006, soud zjistil, že původní věřitel (společnost právnická osoba) a žalovaná uzavřeli ve smyslu a násl. , (dále jen „obč. zák.“), smlouvu o půjčce, na základě které se původní věřitel zavázal žalované poskytnout finanční prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se naproti tomu zavázala poskytnutou částku vrátit s navýšením v celkové výši 13 280 Kč, a to v 52 pravidelných týdenních splátkách. Žalovaná řádně a včas neplnila své závazky plynoucí ze smlouvy, když uhradila celkem částku 8 650 Kč. Žalobkyně tak po žalované požaduje zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím.

5. Podle § 3 odst. 1 obč. zák. výkon práv a povinností vyplývající z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.

6. Podle § 39 obč. zák. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

7. Podle nálezu Ústavního soudu sp.zn. výkonu práva, který je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanovením , ale především s článkem 36 y. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , dále sp. zn. , vyplývá, že„ Při sjednání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejbližším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytnutých peněžními y výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem.

8. Soud se v prvé řadě zabýval posouzením toho, zda je smlouva o půjčce platným právním titulem či nikoliv, když je zjevné, že smlouva byla uzavřena ještě za účinnosti , , a je ji nutno posuzovat podle této úpravy. Předmětná smlouva byla uzavřena jako spotřebitelská a žalovaný tak vystupuje podle obč. zák. jako spotřebitel a původní věřitel v pozici podnikatele. Podle obč. zák. spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která jsou v rozporu s požadavkem dobré víry a znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, podle odst. 2 se ustanovení odst. 1 nevztahuje na smluvní ujednání, která vymezují předmět plnění nebo cenu plnění. Citovaná ustanovení jsou přitom odrazem evropského spotřebitelského práva, zejména směrnice o zneužívajících klauzulích, přičemž podle judikatury Evropského soudního dvora je tuto směrnici nutno vykládat ve vztahu k ochraně spotřebitele co nejšířeji a soud je, jak plyne mimo jiné z rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , povinen z úřední povinnosti zkoumat existence zneužívajících klauzulí tak, aby bylo dosaženo ochrany spotřebitele bez ohledu na to, zda se jí dovolá či nikoliv.

9. Uzavřenou smlouvu soud považuje za absolutně neplatnou, když v době uzavření smlouvy, tj. v únoru 2006 dle statistiky ČNB činila průměrná úroková sazba u úvěrů poskytovaných peněžními y pro potřeby domácnosti 12,56 %, bylo by tak možné akceptovat až trojnásobek, tj. 37,68 %. Ve smlouvě je mj. stanoveno, že výše RPSN činí 199,4 %. Přestože RPSN není totéž co úrok, je zřejmé, že částka, kterou měl žalovaný zaplatit nad rámec půjčené částky, přesahuje i trojnásobek běžného smluvního úroku sjednaného pro dané období. Původní věřitel ve smlouvě sice navýšení nazývá poplatkem, avšak poplatek zde plní zcela stejnou funkci jako úrok. Navíc reálný úrok činí fakticky 66,4 % ročně. Soud musí vždy hodnotit smlouvu jako celek a zkoumat veškeré její náležitosti. Soud tedy uzavřenou smlouvu považoval za absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu obč. zák., neboť smlouva obchází zákon, když svou podstatou směřuje k navýšení odměny za poskytnutou půjčku, především co se týká dalších poplatků vzniklých v souvislosti s uzavřením předmětné smlouvy. V tomto ohledu je třeba hodnotit ujednání v smlouvě o půjčce o nároku na souhrnný poplatek ve světle obč. zák. jako ujednání, která je v rozporu s požadavkem dobré víry a které znamená újmu spotřebitele a značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, je tedy ujednáním absolutně neplatným.

10. Za uvedeného stavu má soud za to, že nárok ze smlouvy, která je absolutně neplatným právním úkonem, je možné vypořádat toliko v režimu bezdůvodného obohacení podle § 451 odst. 1 a 2 obč. zák. S ohledem na skutečnost, že žalovaná zaplatila celkem částku 8 650 Kč, zbývá uhradit na jistině ještě 11 350 Kč. Žalovaná je tak povinna zaplatit žalobkyni částku

11 350 Kč z titulu bezdůvodného obohacení. Pokud jde o prodlení, soud dospěl k závěru, že v souladu s § 573 o. z. mohlo být oznámení o postoupení pohledávky žalované doručeno nejdříve po uplynutí tří pracovních dnů od odeslání vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne 12. 9. 2018, zaslané poštou dne 14. 9. 2018, tj. 20. 9. 2018. Od 21. 9. 2018 tak nastalo na straně žalované prodlení a v této souvislosti byl žalobkyni přiznán zákonný úrok z prodlení podle o. z. ve spojení s  a 2 Ve zbytku musela být žaloba jako nedůvodná zamítnuta, neboť pokud soud shledal absolutně neplatnou samotnou smlouvu o úvěru, neplatným musel shledat rovněž i ujednání o povinnosti hradit smluvní pokuty, poplatky, obchodní úroky.

11. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle , kdy žalobkyně byla ve věci spíše neúspěšná, žalované žádné náklady nevznikly. Soud tak rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Při vyčíslení míry úspěchu a neúspěchu soud přihlížel v souladu s nálezem Ústavního soudu i k požadovanému příslušenství, když je nutno při rozhodování o náhradě nákladů řízení dle míry úspěchu ve věci zvážit míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen jistiny pohledávky, ale též stran jejího příslušenství.

12. Soud dále uložil žalobkyni povinnost uhradit státu doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč v souladu s položkou 2 odst. 2 Sazebníku poplatků, který je přílohou k  , o soudních poplatcích.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-sever. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nebude-li povinnost stanovena tímto rozhodnutím dobrovolně splněna, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí nebo návrhem na nařízení exekuce a pověření zvoleného soudního exekutora jejím výkonem.