Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 C 233/2023-47

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudkyní JUDr. Ilonou Láníkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa žalobkyně

zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

bytem adresa žalovaného

o zaplacení částky 20 045 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 721 Kč do dvanácti měsíců od právní moci rozsudku.

II. Návrh, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 12 324‬‬ Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 131,79 Kč od datum do datum, zákonný úrok z prodlení 15 % ročně z částky 20 045 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 721 Kč do dvanácti měsíců od právní moci rozsudku.</b> II. Návrh, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 12 324‬‬ Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 131,79 Kč od [datum] do [datum], zákonný úrok z prodlení 15 % ročně z částky 20 045 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá. <b>III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobkyně se návrhem ze dne datum domáhá po žalovaném zaplacení částky 20 045 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení, a to z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené se žalovaným dne datum. Po prověření úvěruschopnosti poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splatit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 495 Kč do 24 měsíců ve splátkách dle splátkového kalendáře. Dále byly sjednány volitelné služby – anonymizována dvě slova za poplatek 99 Kč, poplatek anonymizována dvě slova za poplatek 49 Kč a v úrok pevnou částkou 735 Kč v rámci druhé až osmé splátky. Žalovanému byl dále účtován poplatek za prodloužení splatnosti ve výší 1 485 Kč sjednaný smlouvou. Žalovaný na poskytnutý úvěr zaplatil celkem 6 011 Kč. Žalobkyně v souvislosti s prodlením žalovaného požaduje zaplacení smluvní pokuty 3 x 500 Kč a dále účelně vynaložené náklady v souvislosti s upomínáním ve výši celkem 1 030 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu.

2. Ke splnění povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím spotřebitelského úvěru žalobkyně uvedla, že svoji zákonnou povinnost naplnila zjišťováním předchozího dluhového zatížení žadatele u dalších společností, prostřednictvím registrů NRKI/BRKI a registru SOLUS, dále lustrací žadatele v Centrální evidenci exekucí a insolvenčním rejstříku. Dále podrobuje žadatele credit scoringu, kde posuzuje jejich příjmovou a výdajovou stránku a přezkoumává takové ukazatele, jako je věk, rodinný stav a splátky u jiných společností.

3. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil.

4. Za splnění podmínek ustanovení , (dále jen ), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů.

5. Žalobkyně se domáhá zaplacení jistiny dluhu ve výši 12 498 Kč, poplatků za bezpečnou splátkou ve výši 396 Kč, poplatku za SMS servis ve výši 196 Kč, poplatku za prodloužení splatnosti v celkové výši 1 485 Kč, úroku v celkové výši 2 940 Kč, účelně vynaložených nákladů celkem 1 030 Kč a smluvních pokut v celkové výši 1 500 Kč, dále zaplacení zákonného úroku z prodlení kapitalizovaného ke dni datum ve výši 131,79 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky

20 045 Kč od datum do zaplacení.

6. Z předložených listinných důkazů soud dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a učinil tentýž závěr o skutkovém stavu:

7. Žalobkyně uzavřela se žalovaným dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč, se splatností ve 24 splátkách měsíčně ve výši dle splátkového kalendáře. Dále byl smlouvou sjednán poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 495 Kč, poplatek za doplňkovou službu Bezpečná splátka ve výši 99 Kč měsíčně, poplatek za doplňkovou službu SMS servis ve výši 49 Kč měsíčně a poplatek za korunový odklad 1 485 Kč.

8. Dle bankovního výpisu byl úvěr vyplacen na účet žalovaného uvedený ve smlouvě dne datum ve výši 15 000 Kč.

9. Dle výpisu čerpání, splátek a úhrad žalovaný zaplatil ve splátkách celkem 7 279‬ Kč. Úvěr byl zesplatněn dne datum pro prodlení žalovaného s úhradou závazků ze smlouvy, o čemž byl žalovaný informován přípisem ze dne datum odeslaným poštou dne datum.

10. Dne datum byla žalovanému zaslána předžalobní výzva k plnění datovaná datum.

11. Úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila žalobkyně na základě údajů poskytnutých žalovaným a uvedených ve smlouvě o úvěru a potvrzení o provedení ověření bonity klienta. Dle smlouvy a potvrzení měl žalovaný jediný zdroj příjmů ze mzdy (zaměstnavatel není uveden) ve výši ve výši 28 000 Kč, byl svobodný a bezdětný. Z předložených listin nevyplývá, jaké výdaje na bydlení byly zohledněny v žádosti a jak byly tyto výdaje ověřeny. Příjem ostatních členů domácnosti je uveden 0 Kč. Dále byly zohledněny splátky jiným společnostem uvedené v žádosti ve výši 5 000 Kč. Výsledky lustrací žalovaného v externích registrech (ISIR, NRKI, SOLUS, CRIBIS) jsou negativní.

12. Z centrální evidence obyvatel soud zjistil, že žalovaný je svobodný a bezdětný.

13. Závazkový vztah mezi žalobkyní a žalovaným se řídí , a smluvním ujednáním. Dále se tento závazkový vztah řídí , o spotřebitelském úvěru, ve znění platném ke dni uzavření smlouvy o úvěru.

14. Dle ustanovení , smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

15. Dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

16. Dle ustanovení § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

17. Dle § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

18. Podle ustanovení (ve znění účinném k prvnímu dni prodlení), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným nařízením je nařízení vlády číslo

19. Soud je povinen zjišťovat, zda žalobkyně splnila povinnost zkoumat schopnost žalovaného splácet, tedy jeho solventnost před uzavřením smlouvy o úvěru. Povinností žalobkyně bylo posoudit úvěruschopnost žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného, a je-li to nezbytné, pak z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Žalobkyně mohla dle zákonné úpravy poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Ustanovení § 86 představuje pro spotřebitele určitou záruku, že poskytovatel bude při poskytnutí úvěru postupovat tak, aby jej alespoň do jisté míry chránil před neschopností splácet. Důsledkem nesplnění povinnosti stanovené v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru je neplatnost smlouvy o úvěru, přičemž se jedná o neplatnost, ke které soud přihlíží z úřední povinnosti.

20. Žalobkyně uvedla v žalobě obecná tvrzení, jakým způsobem splnila svoji zákonnou povinnost posoudit úvěruschopnost. K důkazu předložila toliko potvrzení o provedení ověření bonity, nedoložila však žádné y, kterými byly zjištěné informace ověřeny. Příjem žalovaného nebyl nijak ověřen. Měsíční výdaje žadatele jsou stanoveny toliko jako předchozí dluhové zatížení žadatele, na základě sdělení žadatele. Soud postrádá informaci o výdajích žadatele na bydlení a její ověření ze strany věřitele.

21. Povinností žalobkyně, jako poskytovatele úvěru, je přitom zcela konkrétně uvést a doložit, jaké informace po žadateli vyžadovala a jakých se jí dostalo, čím a jak si je ověřila, jaké konkrétní informace byly žalovaným sděleny, a jak byly poskytovatelem úvěru vyhodnoceny, resp. na základě čeho dospěl poskytovatel k závěru, že žalovaný je dostatečně solventní.

22. Na základě uvedeného soud dospěl k závěru, že v daném případě při sjednávání spotřebitelského úvěru žalobkyně nesplnila řádně svoji zákonnou povinnost a před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru jako poskytovatel spotřebitelského úvěru neposoudila úvěruschopnost žadatele. Poskytovatel úvěru v daném případě provedl posouzení toliko formálně, když bez dostatečných podkladů vůbec nezkoumal příjmy žadatele ani jeho pravidelné a nezbytné výdaje, vše s cílem vykázat údaje, které měly nasvědčovat tomu, že úvěruschopnost žalovaného zkoumána (a s kladným výsledkem) byla. Žalobkyně se spokojila toliko s informacemi od žadatele o tom, že je zaměstnán a má pravidelný příjem, aniž by žádala prokázání těchto informací. Žalobkyně nijak nezkoumala a neověřovala základní výdaje žalovaného zejména náklady na bydlení, ačkoli výdaje na bydlení jsou zpravidla nevyšší výdajovou položkou.

23. S ohledem na uvedené soud posoudil smlouvu o spotřebitelském úvěru ze dne datum jako neplatnou. V důsledku toho je žalovaný povinen vrátit žalobkyni poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

24. Na základě neplatné smlouvy bylo žalovanému poskytnuto plnění celkem 15 000 Kč. Žalovaný podle předloženého listinného důkazu (výpisu čerpání, splátek a úhrad) žalovaný zaplatil ve splátkách celkem 7 279‬ Kč. Uvedené tvrzení žalovaný nezpochybnil. Žalovaný je tak povinen zaplatit žalobkyni částku 7 721‬ Kč. Soud proto žalovaného k zaplacení této částky žalobkyni zavázal.

25. V souladu s ustanovením a s odkazem na ustanovení věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru, které stanovuje limity pro vrácení zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru v případě neplatnosti smlouvy pro porušení povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka v době„ přiměřené možnostem spotřebitele“, stanovil soud s přihlédnutím k výši dluhu splatnost dlužné částky ve lhůtě 12 měsíců od právní moci rozsudku, uvedenou lhůtu považuje soud za přiměřenou možnostem žalovaného.

26. K požadovanému zákonnému úroku z prodlení, soud odkazuje na Rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. ze dne 20. 4. 2022, který uvádí, že konkrétním účelem § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je (krom ochrany spotřebitele) postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele (při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr) a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy, soukromoprávní sankcí, jejímž faktickým důsledkem je ztráta zisku v podobě smluvních úroků a dalších poplatků za poskytnutí spotřebitelského úvěru. Projevem ochrany spotřebitele je pak zvláštní úprava vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy. Důvodová zpráva k ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text„ v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. (logický výklad). Komentářová literatura uvedené rozvádí v tom směru, že důsledkem porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žadatele (a tedy soukromoprávní sankcí) je neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru a to, že spotřebitel vrací jistinu úvěru podle svých možností. Pokud je spor o vrácení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud. Často tedy dojde k tomu, že splátky jistiny budou zcela minimální, a nelze a priori vyloučit ani to, že soud uzná, že v možnostech spotřebitele není v daném okamžiku vracet jistinu vůbec. V případě, že se následně změní možnosti spotřebitele, může soud na návrh změnit dobu, během které má spotřebitel jistinu vrátit, ať již byla určena rozhodnutím, nebo dohodou stran (srov. Slanina, J., Jemelka, L., Vetešník, P., Wachtlová, L., Flídr, J. Zákon o spotřebitelském úvěru. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2017, s. 436-440). Obecně shrnuto, ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů„ lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.

27. Soud proto požadovaný zákonný úrok z prodlení z částky 7 721‬ Kč zamítl.

28. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením , podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Soud při rozhodování o nákladech řízení zohledňuje i příslušenství (nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. ). Žalobkyně požadovala zaplacení částky 20 176,79‬ ‬ Kč (20 045 Kč +

131,79 Kč), přičemž úspěšná byla co do částky 7 721 Kč. V dané věci tedy byl úspěšný žalovaný v rozsahu 23,47 % (čistý úspěch). Žalovanému však v řízení žádné náklady nevznikly, proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku III.

Poučení:

Proti rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení, ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Vyškově.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí.