Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 C 193/2023-118

Okresní soud v Lounech rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Koberovou, Ph.D., ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa žalobkyně

zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

bytem adresa žalovaného

o zaplacení částky 19 805 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 395,28 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 395,80 Kč od 1. 6. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které žalobkyně požadovala po žalovaném částku 18 409,72 Kč s úrokem ve výši 2 922,30 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 1 762,10 Kč, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 17 313 Kč od 23. 5. 2023 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení z částky 17 313 Kč od 23. 5. 2023 do 31. 5. 2023 a zákonným úrokem z prodlení z částky 15 917,72 Kč od 1. 6. 2023 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 395,28 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 395,80 Kč od 1. 6. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, ve které žalobkyně požadovala po žalovaném částku 18 409,72 Kč s úrokem ve výši 2 922,30 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 1 762,10 Kč, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 17 313 Kč od 23. 5. 2023 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení z částky 17 313 Kč od 23. 5. 2023 do 31. 5. 2023 a zákonným úrokem z prodlení z částky 15 917,72 Kč od 1. 6. 2023 do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně podala u zdejšího soudu žalobu, kterou se po žalovaném domáhala uložení povinnosti zaplatit žalobkyni částku 19 805 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že uzavřela se žalovaným dne 25. 1. 2017 smlouvu o revolvingovém úvěru číslo na základě které poskytla žalovanému částku ve výši 18 000 Kč. Žalovaný poskytnutý úvěr ve sjednaných splátkách řádně nehradil, úvěr byl zesplatněn dopisem ze dne 23. 9. 2022. Dlužná pohledávka činí 17 313 Kč na jistině dluhu, poplatky ve výši 2 492 Kč, úrok ve výši 2 922,30 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 1 762,10 Kč za období od 24. 9. 2022 do 22. 5. 2023. Žalovaný na žádosti uvedl příjem ze zaměstnání ve výši 19 112 Kč, což odpovídá výpisu z účtu žalovaného, žalovaný v žádosti neuvedl žádné výdaje. Žalobkyně stanovila životní výdaje klienta po zohlednění jeho situace podle svého interního ekonomického modelu na 6 147 Kč. Žalovaný měl v době úvěrové žádosti 5 úvěrů u žalobkyně se splátkami 3 120 Kč, 1 000 Kč, 3 224 Kč, 950 Kč a kontokorentní úvěr s limitem 18 000 Kč a splátkou 1 500 Kč. Nové splátkové zatížení bylo 10 694 Kč. Po odečtení nového splátkového zatížení žalovanému zbyla částka 8 418 Kč k pokrytí životních nákladů.

2. Soud věc projednal dle ustanovení bez přítomnosti žalobkyně a žalovaného. Žalobkyně se z jednání omluvila, žalovaný se bez omluvy nedostavil.

3. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti.

4. Ze žádosti o poskytnutí úvěrového produktu ze dne 25. 1. 2017, smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 25. 1. 2017, ceníku, všeobecných obchodních podmínek soud zjistil, že se žalobkyně zavázala poskytnout úvěr žalovanému ve výše úvěrového limitu ve výši 18 000 Kč. Žalovaný se zavázal platit roční úrok 16,9 %, výše měsíční splátky činila 5 % ze sjednané výše úvěrového limitu, tj. 900 Kč. Dle výpisů z úvěrového účtu a podkladů pro soudní jednání žalovaný finanční prostředky opakovaně čerpal, celkem částku 50 486,40 Kč, řádně nesplácel. Dopisem ze dne 22. 8. 2022 žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužných částek. Dopisem ze dne 24. 9. 2022 žalobkyně oznámila žalovanému, že celá pohledávka je splatná ke dni 23. 9. 2022. Dle poštovního podacího archu byla zásilka podána k poštovní přepravě. Dopisy ze dne 24. 5. 2023 byl žalovaný vyzván k zaplacení zástupcem žalobkyně do pěti dnů s upozorněním na možnost soudního vymáhání. Výzva byla dle poštovního podacího archu podána téhož dne k poštovní přepravě.

5. Z výpisů z účtů žalovaného za období předcházející poskytnutí úvěrů soud zjistil, že žalovaný měl příjem deklarovaný žalobkyní, ale hospodařil za pomoci povoleného přečerpání účtu.

6. Shora zjištěný stav soud posoudil podle práva.

7. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru, jejíž náležitosti jsou upraveny v zákoně č. (dále jen„ “) a též v zákoně č. o spotřebitelském úvěru. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalovaného. Toto prověření dle názoru soudu nebylo provedeno dostatečně, zejména pokud jde o výdaje žalovaného. Žalobkyně vycházela z fiktivních výdajů, faktické výdaje žalovaného nezohlednila, a to za situace, kdy byl žalovaný značně zadlužen a z výpisů z účtů vyplývalo, že v období před poskytnutím úvěru žalovaný hospodařil s debetním zůstatkem za pomoci povoleného přečerpání účtu. Ze smlouvy o úvěru pak vyplývají i další závazky žalovaného kromě pravidelných splátek (např. cena za čerpání úvěru, náklady spojené s prodlením apod.). V rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. ze dne 25. 7. 2018 tento soud uvedl, že údaje o životním minimu musí poskytovatel porovnat s od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. Podle o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle věta první poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Podle zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Žalobkyně jako poskytovatel úvěru nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet úvěr ve sjednaných splátkách, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje absolutně neplatná; k této neplatnosti přihlédl soud bez návrhu ( ) Soud vycházel z rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C -679/18 a judikatury Nejvyššího soudu. V řízení bylo dále prokázáno, že žalovanému byly finanční prostředky poskytnuty. Převzal-li žalovaný finanční prostředky na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit podle jako bezdůvodné obohacení. Dle ustanovení plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. Vzhledem k tomu, že žalovanému byla poskytnuta částka 50 486,40 Kč a zaplatil celkem částku 49 091,12 Kč, soud určil výši bezdůvodného obohacení ve výši 1 395,28 Kč. Soud při zkoumání výše bezdůvodného obohacení vycházel z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR , které je aplikovatelné i v poměrech nového , který konstatoval, že byla-li obě plnění, která si účastníci neplatné smlouvy navzájem poskytli, peněžitá, provede soud vzájemné zúčtování obou neoprávněných majetkových prospěchů (v dnešní terminologii bezdůvodného obohacení) a k takovému postupu není třeba ani vzájemné žaloby ani projevu směřujícího k započtení. Takto postupuje při vyčíslení bezdůvodného obohacení ve svých rozhodnutích finanční arbitr. V řízení nebyl prokázán spor, pokud jde o možnost žalovaného vrátit dlužnou jistinu. Soud přiznal žalobkyni nárok na zákonný úrok z prodlení, který má oporu v ustanovení v rozsahu uvedeném ve výroku I. a to ode dne následujícího po uplynutí lhůty k plnění dle výzvy zástupce žalobkyně ze dne 24. 5. 2023, tj. od 1. 6. 2023. Ve zbývající výši soud žalobu zamítl.

8. O náhradě nákladů řízení pak bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením , dle kterého byl v řízení převážně úspěšný žalovaný. Soud při stanovení míry úspěchu a neúspěchu musí přihlížet i k požadovanému příslušenství. Dle nálezu Ústavního soudu ČR při absenci výslovného pravidla soud vezme v úvahu výši úroku požadovaného účastníkem„ do zaplacení“ ve výši stanovené ke dni vyhlášení svého rozhodnutí. Žalovanému však žádné náklady nevznikly. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

9. Lhůtu k plnění soud určil v souladu s ustanovením do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, když neshledal žádné skutečnosti odůvodňující jinou lhůtu k plnění.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Lounech.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí (exekuci).