Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

13 C 308/2023-30

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Vladimírem Kolářem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení 28 266,89 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 19 043,25 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 19 043,25 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v rozsahu částky 9 223,64 Kč a úroku z prodlení ve výši 15% ročně z částky 28 266,89 Kč od datum do datum a úroku z prodlení ve výši 15% ročně z částky 9 223,64 Kč od datum do zaplacení zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 3 621,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 19 043,25 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 19 043,25 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v rozsahu částky 9 223,64 Kč a úroku z prodlení ve výši 15% ročně z částky 28 266,89 Kč od [datum] do [datum] a úroku z prodlení ve výši 15% ročně z částky 9 223,64 Kč od [datum] do zaplacení zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 3 621,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.</b>

1. Žalobou podanou dne datum se žalobkyně domáhá vydání rozhodnutím, kterým by tím byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 28 266,89 Kč z příslušenstvím a náhradu nákladů řízení, a to z titulu smlouvy o úvěru uzavřené dne datum číslo mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba, na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaný čerpal úvěr v celkové výši 20 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne datum. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pravidelných měsíčních splátek, a proto byl původním věřitelem opakovaně vyzýván k úhradě dluhu. V poslední upomínce byl žalovaný informován o zesplatnění celého úvěru ke dni datum a vyzván k jeho úhradě. Právo věřitele na zesplatnění úvěru je sjednáno v úvěrové smlouvě pod rozpisem splátek, kde se uvádí, že uvedený rozpis splátek je platný jen v případě řádného a včasného splácení. V případě, že je dlužník v prodlení se splacením splátky nebo její části, je věřitel oprávněn jednostranně učinit úvěr splatným a požadovat předčasnou úhradu závazků vyplývajících z úvěrové smlouvy. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka v celkové výši 28 266,89 Kč, skládající se z celkové nesplacené jistiny úvěru ve výši 19 043,25 Kč, ze smluvního úroku, který v době zesplatnění činil 8 050,43 Kč, a dále smluvní pokuty v souladu se smlouvou o úvěru, která v době zesplatnění činila 216,46 Kč nejpozději splatných dne datum, to vše spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení od následujícího dne po datu splatnosti úvěru z jistiny úvěru. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky webová adresa, na které si žalovaný vybral dle své vlastní volby dostupné parametry – výši požadovaného úvěru a termín splatnosti. Následně se seznámil s veškerými poplatky za poskytnutí úvěru a úroky spojenými s požadovaným úvěrem. Dále žalovaný vyplnil registrační formulář, kde napsal své osobní údaje, které jsou uvedeny v části B tohoto návrhu, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Poté byl žalovaný obeznámen s obsahem, podmínkami, právy, závazky a sankčními ujednáními, plynoucími z uzavření smlouvy. Tímto žalovaný učinil návrh na uzavření konkrétní smlouvy vůči původnímu věřiteli. Žalovaný potvrdil, že návrh smlouvy o spotřebitelském úvěru přečetl a s jejím obsah. Jako variabilní symbol, který identifikoval veškeré vzájemné platby mezi stranami bylo dohodnuto číslo smlouvy. Po přijetí této platby žalovaný doplnil zbývající údaje, kterými byly mimo jiné číslo občanského průkazu, název bankovní instituce, u které měl vedený peněžní účet a trvalé bydliště. Žalovaný byl povinen se seznámit s podmínkami, právy a sankčními ujednáními plynoucími z této smlouvy. Žalovaný shora uvedenými kroky uzavřel s původním věřitelem smlouvu o úvěru. Dle obchodních podmínek dostupných na internetových stránkách právního předchůdce žalobce webová adresa, na které odkazuje úvěrová smlouva, byl žalovaný informován v odst. číslo na základě ustanovení , o spotřebitelském úvěru může věřitel coby poskytovatel spotřebitelského úvěru nahlížet do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti žalovaného, pokud je to nezbytné pro posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. Žalovaný dále podle odst. číslo obchodních podmínek souhlasil, že za účelem ochrany svých majetkových práv a v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy může využívat informace z dlužnických registrů, konkrétně z registrů příjmení, z.s.p.o., anonymizováno – anonymizována čtyři slova, z.s.p.o. a anonymizováno – právnická osoba v souladu s  obchodních podmínek. Úvěruschopnost byla vyhodnocena na základě tvrzení dlužníka o příjmech a výdajích, lustrací příjmení, ISIR, SOLUS, NRKI, BRKI a úvěrové historie.

2. Žalobce výslovně, že nedisponuje příslušnou dokumentací ohledně lustrace v uvedených databázích a tvrzených příjmech a výdajích. Žalovaný dle odst. 1.2. obchodních podmínek prohlásil, že není v prodlení se splacením jakéhokoliv dluhu vůči jakékoliv třetí osobě, není si vědom, že by byl evidován v žádné z databází dlužníků nebo databází pro tvorbu úvěrové historie. Zejména pak v interní databázi věřitele, v insolvenčním rejstříku, v centrální evidenci exekucí, či v databázi neplatných dokladů Ministerstva vnitra ČR a nejsou mu známy žádné okolnosti, které by mohly mít podstatný nepříznivý dopad na plnění jeho dluhů a povinností. Původní věřitel úvěr žalovanému vyplatil číslo a to převodem z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného bankovní účet. Původní věřitel identifikoval platby úvěru uvedením variabilního symbolu číslo. Úvěr byl žalovanému poskytnut, ale přesto nebyl žalovaným do dnešního dne vrácen. Žalovaný byl upomínán k úhradě dluhu upomínkami odeslanými původním věřitelem a následně i formou předžalobní upomínky prostřednictvím právního zástupce žalobce. Upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána dne datum. Žalobkyně dále uvedla, že pokud by soud neuznal nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o úvěru, požaduje žalobkyně, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, na jehož bankovní účet byla žalobkyní předmětná částka převedena případně šlo o částku vyšší, která byla snížena v důsledku částečných úhrad.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovanému bylyy v tomto řízení řádně doručovány na základě tzv. fikce doručení v souladu s ustanovením a n. na adresu místa pobytu uvedenou v centrální evidenci obyvatel.

4. Podle ustanovení soud ve věci nenařizoval jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů, ze kterých vyplývají skutečnosti, které jsou dostačující pro rozhodnutí ve věci.

5. Právní předchůdce žalobkyně jí postoupil svou pohledávku za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, což bylo žalovanému oznámeno právním předchůdcem žalobkyně dopisem ze dne datum. V řízení sice nebylo prokázáno, že by oznámení o postoupení pohledávky bylo reálně žalovanému doručeno, ale tato skutečnost nemá s ohledem na ustálenou judikaturu vliv na platnost či účinky postoupení pohledávky. Skutečnost, že dlužníku nebylo řádným způsobem oznámeno postupitelem, či prokázáno postupníkem postoupení pohledávky má vliv toliko na zachování možnosti dlužníka plnit dluh původnímu věřiteli. Ze skutečnosti uvedených v podané žalobě vyplývá, že dlužník v době po postoupení pohledávky neplnil ani právnímu předchůdci žalobkyně, takže skutečnost, zda se žalovaný reálně o postoupení pohledávky dozvěděl, nemá vliv na posouzení aktivní legitimace žalobkyně v tomto řízení.

6. Podle , z.č. , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

7. Podle , z.č. , o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

8. V podané žalobě uvedla žalobkyně, že právní předchůdce žalobkyně úvěruschopnost žalovaného prověřil na základě tvrzení žalovaného o jeho příjmech a výdajích a na základě výpisů z příslušných databází dlužníků. Zároveň uvedla, že důkazy k prokázání rozsahu prověřování úvěruschopnosti žalovaného nedisponuje. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. Zde soud odkazuje na ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu použitou např. v rozhodnutí NS ČR sp.zn. . V posuzovaném případě nebylo prokázáno, že by právní předchůdce žalobkyně jako poskytovatel spotřebitelského úvěru splnil povinnost prověření úvěruschopnosti žalovaného podle , z.č. , a žalobkyně tyto skutečnosti ani jak prokázat neměla, když sama uvedla, že právní předchůdce žalobkyně posuzoval úvěruschopnost žalovaného lustrací veřejně přístupných databází a na základě tvrzení žalovaného. Soud dále uvádí, že při výši úvěru 4 000 Kč by mohl být pohled soudu na nutný rozsah zkoumání úvěruschopnosti dlužníka poskytovatelem úvěru benevolentnější, protože se jedná o částku velmi nízkou, jejíž úhrada zpravidla v možnostech dlužníků je. Žalobkyně však nepředložila žádné důkazy o rozsahu prověření úvěruschopnosti žalovaného a uvedla pouze, že žalobce je v dobré víře, že původní věřitel dostatečným způsobem a v souladu se zákonem prověřil úvěruschopnost, což je pro prokázání splnění podmínky platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru podle a 87, z.č. zcela nedostatečné.

9. S ohledem na provedené dokazování uzavírá soud, že nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by právní předchůdce žalobkyně jako poskytovatel spotřebitelského úvěru splnil povinnost prověření úvěruschopnosti žalovaného podle , z.č. , a žalobkyně tyto skutečnosti ani jak prokázat neměla, když sama uvedla, že právní předchůdce žalobkyně posuzoval úvěruschopnost žalovaného lustrací veřejně přístupných databází a na základě tvrzení žalovaného. Soud tedy dospěl na základě provedených listinných důkazů k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru je absolutně neplatná podle , z.č. S ohledem na skutečnost, že soud hodnotil smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou, posoudil vztah mezi účastníky řízení podle předpisů o bezdůvodném obohacení, konkrétně a n. . V řízení pak bylo prokázáno, že ze strany právního předchůdce žalobkyně byla žalovanému poskytnuta částka 20 000 Kč, což potvrdila i banka žalovaného v přípisu ze dne datum. Žalovaný na jakoukoli procesní obranu zcela rezignoval, takže soud vyšel z tvrzení žalobkyně, že žalovaný na jistině dluhu dluží částku 19 043,25 Kč a dospěl k závěru, že žalovaný se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil právě o tuto částku. Ve zbývající části nárok žalobkyně zamítl, protože je-li smlouva o spotřebitelském úvěru absolutně neplatná, nevznikla žalovanému povinnost hradit žalobkyni smluvní úrok ani smluvní pokutu z této neplatné smlouvy.

10. Protože se žalovaný dostal do prodlení s plněním svého peněžitého závazku, má žalobkyně dále právo i na zaplacení úroku z prodlení, a to ve smyslu ustanovení , jehož výše je určena v souladu s ustanovením Lhůta k plnění pak byla stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením část věty před středníkem Za počátek prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení považuje soud den datum, což byl prvý den následující po dni, kdy je považována za doručenou předžalobní výzva zaslaná žalovanému žalobkyní s ohledem na datum jejího odeslání dne datum a , z.č. , , zakládající fikci doručení zásilky. Splatnost pohledávky z bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena a není-li určena ani dohodou účastníků, považuje se za den splatnosti den následující po dni, kdy byl dlužník věřitelem vyzván k plnění Proto od tohoto dne, t.j. od datum soud uložil žalovanému povinnost hradit žalobkyni úrok z prodlení s neuhrazené části bezdůvodného obohacení a žalobu v rozsahu zbývající části úroku z prodlení zamítl.

11. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení , kdy žalobkyně byla v řízení částečně úspěšná, takže soud jí přiznal nárok na náhradu nákladů řízení podle poměru úspěchu ve věci. Žalobkyně byla ve věci úspěšná v rozsahu 67,37 %, žalovaný naopak v rozsahu 32,63 %, takže náhrada nákladů řízení byla žalobkyni přiznána v rozsahu 34,74 % nákladů účelně vynaložených v tomto řízení. Náklady řízení žalobkyně pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 131 Kč, 3 úkonů právní služby po 2 260 Kč (tj. 6 780 Kč) dle ve spojení s  , za přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby a zaslání kvalifikované výzvy k plnění, tří režijních paušálů po 300 Kč dle a 21% DPH ve smyslu ustanovení ve výši 1 612,80 Kč Celkem tak náklady řízení žalobkyně přiznané v rozsahu 34,74 % z částek výše uvedených představuje částka 3 621,20 Kč Lhůta pro zaplacení náhrady nákladů řízení byla stanovena ve smyslu ustanovení část věty před středníkem

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.