Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
15 C 169/2022-87
Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Janou Špotovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o náhradu nemajetkové újmy ve výši 40 500 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 40 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od datum do zaplacení, se zamítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 900 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žaloba, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 40 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení, se zamítá. II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 900 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobce se žalobou došlou název soudu dne datum (kdy věc byla přikázána zdejšímu soudu usnesením ze dne datum) domáhá na žalované zaplacení částky 40 500 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši od datum do zaplacení z titulu nároku na náhradu nemajetkové újmy vzniklé žalobci v důsledku nesprávného úředního postupu orgánů státu spočívajícího v nepřiměřené délce řízení vedeného stát. instituce jako správním orgánem prvního stupně pod sp. zn. číslo spisová značka a anonymizováno úřadem územní celek jako orgánem odvolacím pod sp. zn. číslo a dále soudního řízení vedeného název soudu pod sp. zn. spisová značka a následně název soudu pod sp. zn. spisová značka. Řízení o přestupku vedené správními orgány a navazující soudní řízení trvalo od doručení příkazu dne datum, kterým bylo zahájeno přestupkové řízení proti žalobci, do doručení usnesení o zastavení řízení žalobci dne datum více než 39 měsíců. Tuto dobu žalobce nepovažuje za přiměřenou. Žalobce při vyčíslení nemajetkové újmy vycházel ze stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia název soudu ze dne datum, sp. zn. stanovisko NS, kdy žalobce vychází ze základní částky 15 000 Kč za jeden rok řízení (7 500 Kč za první dva roky řízení), základní částka za řízení tak činí 33 750 Kč. Žalobce dále spatřuje důvod pro zvýšení této částky o 20 % v povaze přestupkového řízení, z něhož lze dovodit zvýšený význam řízení pro žalobce. Další důvod ke zvýšení základní částky o 20 % spatřuje žalobce ve skutečnosti, že se jednalo o banální řízení, kde nebylo potřeba složitějšího dokazování. Další zvýšení o 20 % žalobce požaduje proto, že se žalobce aktivně domáhal odstranění nečinnosti. Důvodem pro snížení základní částky o 40 % je dle žalobce skutečnost, že řízení bylo projednáváno na čtyřech stupních. Žalobce dále požaduje přiznání zákonného úroku z prodlení z celkové částky 40 500 Kč od datum, tedy ode dne následujícího po dni, kdy žalobce uplatnil nárok u žalované.
2. Žalovaná k žalobě uvedla, že nárok uplatněný žalobou neuznává. Má za to, že žalobci nemohla být nepřiměřenou délkou předmětného řízení způsobena nemajetková újma. Žalovaná poukazuje na skutečnost, že žalobci hrozilo pouze uložení pokuty ve výši 1 500 Kč. Dále nelze odhlédnout od skutečností, ke kterým došlo v rámci správního řízení. Žalobce podal odpor a námitku podjatosti bez připojení plné moci, kterou doplnil až na výzvu anonymizováno úřadu. Poté se bez omluvy nedostavil na ústní jednání a proti rozhodnutí anonymizováno úřadu uplatnil toliko blanketní odvolání, které na výzvu nedoplnil, ačkoli byla výzva zmocněnci žalobce prokazatelně doručena. Veškerá tvrzení vztahující se k pochybení, ke kterým dle žalobce v řízení došlo, byla z nepochopitelných důvodů následně uplatněna až v rámci žaloby u Krajského soudu v Praze. Žalovaná poukazuje na to, že žalobce byl ve správním řízení zastoupen zmocněncem, který je znám častým zastupováním osob ve správních řízeních, zejména o dopravních přestupcích, a problematika náležitostí odvolání by mu tak měla být více než dobře známa. Nynější věc je spojena s tzv. Motoristickou vzájemnou pojišťovnou, tedy subjektem, o kterém je známo, že využívá jako hlavní procesní strategii„ obhajoby“ přestupců nejrůznější procesní obstrukce. Žalovaná na základě skutkových okolností posuzované věci dospěla k závěru, že uplatněním práva na náhradu újmy nedochází k výkonu subjektivního práva, nýbrž k jeho zneužití. Výše popsaný postup ve spojení s následným uplatněním nároku na náhradu škody podle zákona č. 82/1998 Sb. nelze hodnotit jinak, než jako jednání, které je v rozporu s veřejným pořádkem. Dle žalované není možné, aby žalobci vznikla nemajetková újma, když skrze své zmocněnce činil jednotlivá podání směřující k prodloužení celkové délky řízení.
3. Soud provedl dokazování níže uvedenými listinnými důkazy, kdy z těchto listin, jakož i z nesporných tvrzení účastníků zjistil níže uvedený skutkový stav:
• Dne datum vypracovala ulice policie obec oznámení o podezření ze spáchání přestupku č. j. číslo spisová značka, kdy neznámý řidič vozidla registrační značka (dále jen„ vozidlo“) se měl dne datum dopustit přestupku dle § 125c odst. 1 písm. f) bod 4 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon č. 361/2000 Sb.“), tím, že překročil nejvýše dovolenou rychlost (oznámení o podezření ze spáchání přestupku ze dne datum).
• Dne datum vypracoval anonymizováno úřad výzvu k uhrazení určené částky č. j. číslo spisová značka adresovanou panu jméno příjmení, datum narození, jako provozovateli vozidla. Ten byl současně poučen o možnosti sdělit údaje o totožnosti řidiče vozidla v době spáchání přestupku. (výzva k uhrazení určené částky ze dne datum)
• Dne datum bylo anonymizováno úřadu doručeno sdělení provozovatele vozidla, kde jako řidiče vozidla v době spáchání přestupku označil žalobce (podání vysvětlení doručené stát. instituce dne datum).
• Dne datum vypracoval anonymizováno úřad výzvu č. j. číslo spisová značka adresovanou žalobci, kterou byl vyzván k uhrazení částky 700 Kč, a to ve lhůtě do datum, nebo aby sdělil totožnost řidiče vozidla v době spáchání přestupku (výzva ze dne datum).
• Dne datum vypracoval anonymizováno úřad předvolání žalobce k podání vysvětlení č. j. číslo spisová značka, a to na den datum. K podání vysvětlení se žalobce nedostavil. V den podání vysvětlení bylo anonymizováno úřadu doručeno sdělení žalobce, v němž uvedl, že vozidlo v době přestupku řídil a že využívá svého práva odepřít výpověď. (předvolání k podání vysvětlení ze dne datum, sdělení žalobce doručené stát. instituce dne datum)
• Dne datum vypracoval anonymizováno úřad příkaz č. j. číslo spisová značka, kterým uznal žalobce vinným ze spáchání přestupku dle § 125c odst. 1 písm. f) bod 4 zákona č. 361/2000 Sb. Žalobci byla současně uložena pokuta ve výši 1 500 Kč Příkaz byl žalobci doručen dne datum (příkaz stát. instituce ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo spisová značka)
• Žalobce následně podal proti příkazu ze dne datum odpor společně s námitkou podjatosti vůči všem zaměstnancům anonymizováno úřadu, a to prostřednictvím zmocněnce. Uvedené písemnosti byly anonymizováno úřadu doručeny dne datum (odpor proti příkazu, námitka podjatosti)
• Dne datum vypracoval anonymizováno úřad sdělení č. j. číslo spisová značka, kterým vyzval zmocněnce k doplnění plné moci k zastupování žalobce, a to do 5 dnů ode dne doručení sdělení (sdělení stát. instituce ze dne datum).
• Dne datum byla anonymizováno úřadu doručena podepsaná plná moc.
• Dne datum vypracoval anonymizováno úřad sdělení č. j. číslo spisová značka, v němž námitku podjatosti odmítl, jelikož shledal, že podaná námitka podjatosti nese typické rysy zneužití práva, neboť zmocněnec vystupuje v rozsáhlém množství obdobných správních řízení a jeho postup je velmi obdobný (sdělení stát. instituce ze dne datum).
• Dne datum vypracoval anonymizováno úřad předvolání žalobce k ústnímu jednání č. j. číslo spisová značka, a to na den datum (předvolání ze dne datum).
• Dne datum bylo anonymizováno úřadu doručeno odvolání žalobce proti sdělení ze dne datum (odvolání proti usnesení o námitce podjatosti).
• Dne datum se konalo ústní jednání, na které se žalobce nedostavil a ani se nijak neomluvil (protokol o ústním jednání ze dne datum).
• Dne datum vypracoval anonymizováno úřad rozhodnutí č. j. číslo spisová značka, kterým uznal žalobce vinným ze spáchání přestupku dle § 125c odst. 1 písm. f) bod 4 zákona č. 361/2000 Sb. Žalobci byla současně uložena pokuta ve výši 1 500 Kč a povinnost uhradit náklady správního řízení. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne datum (rozhodnutí stát. instituce ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo spisová značka)
• Dne datum bylo anonymizováno úřadu doručeno blanketní odvolání žalobce proti rozhodnutí ze dne datum (odvolání proti rozhodnutí doručené dne datum).
• Dne datum bylo odvolání společně se spisovou dokumentací doručeno anonymizováno úřadu, a to písemností, č. j. číslo spisová značka, ze dne datum rozhodnutí.
• Dne datum vypracoval anonymizováno úřad výzvu žalobci k doplnění podaného odvolání o všechny zákonné náležitosti. Žalobce své odvolání na uvedenou výzvu nedoplnil (sdělení stát. instituce ze dne datum, sdělení stát. instituce ze dne datum)
• Dne datum vypracoval anonymizováno úřad rozhodnutí č. j. číslo spisová značka, kterým odvolání žalobce proti rozhodnutí anonymizováno úřadu ze dne datum zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne datum (rozhodnutí anonymizováno úřadu územní celek ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo spisová značka)
• Dne datum podal žalobce proti rozhodnutí anonymizováno úřadu ze dne datum žalobu ke název soudu (žaloba ze dne datum).
• Dne datum vydal název soudu rozsudek č. j. číslo jednací, kterým rozhodnutí anonymizováno úřadu ze dne datum a rozhodnutí anonymizováno úřadu ze dne datum zrušil a věc vrátil Krajskému úřadu k dalšímu řízení (rozsudek název soudu č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí).
• Dne datum podal anonymizováno úřad proti rozsudku název soudu ze dne datum kasační stížnost k název soudu (kasační stížnost ze dne datum).
• Dne datum vydal název soudu rozsudek č. j. číslo jednací, kterým kasační stížnost anonymizováno úřadu zamítl (rozsudek název soudu č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí).
• Dne datum podal žalobce prostřednictvím dalšího zmocněnce, a to anonymizováno jméno jméno, žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti anonymizováno úřadu. Dne datum vypracoval anonymizováno úřad opatření proti nečinnosti č. j. číslo spisová značka, ve kterém přikázal anonymizováno úřadu, aby ve lhůtě 15 dnů vydal ve věci rozhodnutí (opatření proti nečinnosti ze dne datum).
• Dne datum vypracoval anonymizováno úřad usnesení o zastavení řízení č. j. spisová značka spisová značka, kterým předmětné řízení zastavil, jelikož zanikla odpovědnost žalobce za přestupek. (usnesení stát. instituce o zastavení řízení ze dne datum rozhodnutí, č. j. spisová značka spisová značka ze dne datum rozhodnutí)
• Žalobce uplatnil u žalované dne datum nárok na poskytnutí zadostiučinění ve výši 40 500 Kč ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. za nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce řízení (uplatnění nároku na poskytnutí peněžitého zadostiučinění ze dne datum, doručenka od uplatnění nároku na poskytnutí peněžitého zadostiučinění ze dne datum).
4. Po právní stránce soud posoudil věc podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona obec národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen„ OdpŠk“).
5. Podle § 1 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci.
6. Podle § 3 OdpŠk stát odpovídá za škodu, kterou způsobily a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, („ úřední osoby“), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona („ územní celky v přenesené působnosti“).
7. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle odst. 2 cit. ust. právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.
8. Podle § 14 odst. 3 OdpŠk je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.
9. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 téhož ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 téhož ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.
10. Náhrada nemajetkové újmy má v případě nesprávného úředního postupu spočívajícího v nepřiměřené délce řízení sloužit ke kompenzaci stavu nejistoty, do níž byl poškozený v důsledku nepřiměřeně dlouze vedeného řízení uveden a v níž byl udržován. Na nepřiměřenou délku přestupkového a navazujícího soudního řízení lze přitom aplikovat čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen„ Úmluva“), který zakotvuje právo každého na projednání věci v přiměřené lhůtě. Dle judikatury Evropského soudu pro lidská práva (dále jen„ ESLP“) je nezbytné řízení, která probíhala částečně před správními orgány a částečně před soudy a na jejichž celou délku je nutno aplikovat čl. 6 odst. 1 Úmluvy, posuzovat z hlediska délky řízení jako jeden celek (viz např. rozsudek příjmení příjmení proti České republice číslo ze dne datum). V souladu s judikaturou ESLP se vychází z vyvratitelné domněnky, že nepřiměřená délka řízení znamená pro účastníka řízení morální újmu a žádné důkazy v tomto ohledu se zásadně nevyžadují, neboť újma v tomto případě vzniká již samotným porušením práva.
11. Žalobce se domáhal poskytnutí zadostiučinění za řízení trvající od datum do datum, tedy více než 39 měsíců.
12. Účelem náhrady nemajetkové újmy způsobené nepřiměřeně dlouhým řízením, které představuje nesprávný úřední postup ve smyslu ust. § 13 odst. 1 věta třetí zákona č. 82/1998 Sb., je kompenzace stavu nejistoty, do níž byl poškozený v důsledku nepřiměřeně dlouze vedeného řízení uveden a v níž byl tak udržován (srov. rozsudek Nejvyššího soudu, ze dne 25. 1. 2012, sp. zn. 30 Cdo 4336/2010).
13. Žalovaná v rámci své obrany tvrdila, že v posuzovaném případě nastaly okolnosti, které vyvracejí vznik nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou řízení. Za rozhodnou okolnost žalovaná označila chování žalobce v průběhu posuzovaného řízení, tzn. pasivitu ve správní fázi řízení (neomluvená neúčast u ústního jednání, neodůvodnění odvolání proti prvostupňovému správnímu rozhodnutí) a nedostatky jeho procesních úkonů (předložení vadné plné moci, podání blanketního odvolání), a aktivitu až v soudní fázi řízení v podobě správní žaloby obsahující veškeré námitky týkající se celého (i prvostupňového) správního řízení. Žalovaná označila chování žalobce v průběhu posuzovaného řízení za účelově obstrukční, s cílem co nejvíce řízení prodloužit. Žalovaná poukázala na to, že žalobce využil služeb tzv. pojištění proti pokutám, což žalovaná dovozuje z jmen osob, které zastupovaly žalobce v posuzovaném řízení (právnická osoba a anonymizováno příjmení jméno), což jsou osoby známé svým zastupováním v řízeních o dopravních přestupcích a aplikováním obstrukční taktiky spojované s tzv. Motoristickou vzájemnou pojišťovnou a popsané zejména v rozhodnutích název soudu.
14. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že průběhem posuzovaného řízení a chováním žalobce v něm byla vyvrácena domněnka o nemajetkové újmě vzniklé žalobci nepřiměřenou délkou posuzovaného řízení.
15. Žalobce sám k délce řízení přispěl, když podal odpor, jehož přílohou byla nepodepsaná plná moc. Podepsanou ji doplnil až na výzvu anonymizováno úřadu. Následně se žalobce bez omluvy nedostavil na ústní jednání a proti rozhodnutí anonymizováno úřadu uplatnil blanketní odvolání, které na výzvu nedoplnil, ačkoli byla výzva zmocněnci žalobce prokazatelně doručena. Veškerá tvrzení vztahující se k pochybení, ke kterým dle žalobce v řízení došlo, byla následně tvrzena až v rámci správní žaloby podané u název soudu.
16. Žalobce zvolil v posuzovaném řízení obstrukční postup s cílem dosáhnout prekluzi a tím zánik odpovědnosti z přestupku, byl zastoupen obecným zmocněncem a následně advokátem spojenými s tzv. Motoristickou vzájemnou pojišťovnou, subjektem, o kterém je soudům z vlastní činnosti známo, že využívá jako hlavní procesní strategii„ obhajoby“ přestupců nejrůznější procesní obstrukce (srov. např. rozsudek rozšířeného senátu ze dne datum rozhodnutí, čj. číslo jednací, číslo Sb. anonymizováno, bod anonymizováno).
17. Za rozhodnou skutkovou okolnost tedy soud považuje chování žalobce v průběhu řízení před správními orgány. Žalobce neměl po celou dobu správní fáze řízení potřebu se vyjadřovat, ať již po stránce skutkové, hmotněprávní či procesní, žalobce se o průběh správního řízení v podstatě nezajímal, nebyl v něm aktivní. S ohledem na tyto okolnosti lze jen stěží dovodit, že byl ohledně výsledku celého řízení (nejen správní fáze) v takové nejistotě, že by tato nejistota ve spojení s délkou řízení působila žalobci nějakou nemajetkovou újmu. Soud přitom rovněž přihlédl ke skutečnosti, že žalobci hrozilo v předmětném řízení pouze uložení pokuty ve výši 1 500 Kč.
18. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žalobci nevznikla nepřiměřenou délkou posuzovaného řízení nemajetková újma, neboť s ohledem na okolnosti případu bylo zjištěno, že žalobce nebyl po dobu posuzovaného řízení v nejistotě ohledně výsledku řízení. Z výše uvedených důvodů soud žalobu zamítl.
19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 900 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží za každý z úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky částka 300 Kč (vyjádření k žalobě, příprava na jednání dne datum, účast na jednání dne datum).
20. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1.
Nesplní-li povinný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněný domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.