Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 351/2023-20

Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní Mgr. Hedvikou Lávičkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa žalobkyně

zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalované: osobní údaje žalované

bytem adresa žalované

o zaplacení částky 34 035 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku pohledávku

ve výši 25 031 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky 25 031 Kč od datum do zaplacení.

II. Žaloba o zaplacení pohledávky ve výši 9 004 Kč s úrokem ve výši 27,57 % ročně z částky 28 898 Kč od datum do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení z částky

28 898 Kč od datum do datum a od datum do zaplacení z částky

3 867 Kč, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 1 664 Kč k rukám anonymizováno jméno příjmení, advokáta se sídlem adresa

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku pohledávku ve výši 25 031 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky 25 031 Kč od [datum] do zaplacení. II. Žaloba o zaplacení pohledávky ve výši 9 004 Kč s úrokem ve výši 27,57 % ročně z částky 28 898 Kč od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení z částky 28 898 Kč od [datum] do [datum] a od [datum] do zaplacení z částky 3 867 Kč, se zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 1 664 Kč k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa]

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne datum domáhala toho, aby byla žalovaná uznána povinnou zaplatit jí částku 34 035 Kč s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení. Uváděla, že mezi ní a žalovanou byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru číslo

na základě které žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 30 000 Kč, který se žalovaná zavázala splatit společně s úroky ve 36 měsíčních splátkách po 1 234 Kč. Žalovaná však úvěr nesplácela řádně a včas, a proto žalobkyně úvěr ke dni datum zesplatnila. Žalobkyně požadovala uhradit dlužnou jistinu ve výši 28 898 Kč, úroky ve výši 1 952 Kč, účelně vynaložené náklady ve výši 300 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 497 Kč a ve výši 1 388 Kč. Žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky zasláním předžalobní výzvy. Ohledně úvěruschopnosti žalobkyně pouze obecně uvedla, že schopnost žalované řádně hradit úvěr byla řádně zkoumána, když k tomu odkázala na přiložené důkazy v podobě čestných prohlášení žalované, výplatních pásek žalované a výpisů z centrální evidence exekucí

a insolvenčního rejstříku. Žalobkyně se z ústního jednání omluvila.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavila.

3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Z výpisu

ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu a z výpisu z OR vyplývá, že žalobkyně je nebankovním poskytovatelem spotřebitelských úvěrů. Úvěrovou smlouvou, formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, úvěrovými podmínkami, emailem o schválení úvěru, předpisem splátek a potvrzeními o provedení transakce bylo prokázáno, že žalobkyně uzavřela dne datum se žalovanou smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě byl žalované dne datum poskytnut úvěr ve výši 27 500 Kč, a to

na bankovní účet žalované č. bankovní účet, vedle toho dne datum zaslala žalobkyně částku 2 500 Kč na bankovní účet jméno příjmení č. bankovní účet jako provizi

za zprostředkování úvěru. Žalovaná se zavázala splatit úvěr společně s úrokem při úrokové sazbě ve výši 27,57 % p.a. ve 36 měsíčních splátkách po 1 234 Kč, tzn. zavázala se splatit

na úvěr celkovou částku 44 424 Kč. Z bonity smlouvy bylo zjištěno, že žalovaná na předmětný dluh zaplatila celkem částku 2 469 Kč. Seznamem odeslaných upomínek bylo prokázáno, že žalobkyně žalovanou vyzývala k úhradě splátek dluhu. Oznámením o zesplatnění včetně předžalobní výzvy a dokladu o odeslání zásilky bylo prokázáno, že žalobkyně žalované zaslala dne datum předžalobní výzvu s oznámením o zesplatnění úvěru. Z posouzení úvěruschopnosti, z výplatních pásek a z lustrací insolvencí a exekucí vyplynulo, že žalovaná při ověřování úvěruschopnosti uvedla, že bydlí v nájemním bydlení, za které platí 8 690 Kč měsíčně, k čemuž doložila potvrzení, dále, že vyživuje 2 osoby, přičemž bylo zjištěno, že

za listopad rok měla čistou mzdu ve výši 30 725 Kč a za prosinec 2022 pak ve výši

26 539 Kč, nakonec byla lustrována v insolvenčním rejstříku a rejstříku exekucí s negativním výsledkem. Z prohlášení o výdajích bylo zjištěno, že žalovaná uvedla, že má výdaje pouze

za bydlení.

4. Při právním posouzení věci soud vycházel ze , (dále jen„ o. z.“) a ze , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon

o spotřebitelském úvěru“).

5. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

7. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

8. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

10. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

11. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

12. Podle § 1968 odst. 1 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku

z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví

14. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že smlouva o úvěru ze dne datum

číslo je absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalované daný úvěr splatit. Žalobkyně nedostatečně ověřila výdaje žalované, když se v této souvislosti spoléhala pouze na informace poskytnuté klientkou (žalovanou), přestože z těchto informací již mohlo být žalobkyni zřejmé, že výdaje žalované nepředstavují pouze výdaje na bydlení, a to s ohledem na to, že žalovaná měla ke dni poskytnutí úvěru vyživovací povinnost ke dvěma osobám, což sama uvedla.

15. K otázce zkoumání úvěruschopnosti soud v podrobnostech odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, (PR číslo s. 757), dle něhož„ věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“ V této souvislosti soud zmiňuje též aktuální nálezovou judikaturu Ústavního soudu ČR (nález ze dne datum, sp. zn. ústavní nález), v níž byla rovněž dovozena absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru při absenci náležitého zkoumání úvěruschopnosti dlužníka. Tento soud jednoznačně uzavřel, že poskytovatel spotřebitelského úvěru má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková.

16. Vzhledem k tomu, že soud shledal předmětnou smlouvu o úvěru ve smyslu shora uvedených ustanovení a citované judikatury absolutně neplatnou dle § 588 o. z. pro absenci zkoumání úvěruschopnosti žalované, rozhodoval podle § 2991 o. z. o vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně fakticky poskytla žalované částku

27 500 Kč, a jelikož žalovaná na tuto částku žalobkyni zaplatila pouze částku 2 469 Kč, má povinnost vydat žalobkyni částku 25 031 Kč jako bezdůvodné obohacení. Soud žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení z této částky, a to ode dne následujícího po doručení žaloby, jelikož v řízení nebylo zjištěno, že by žalobkyně ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. vyzvala žalovanou ke splnění dluhu před tímto datem (předžalobní upomínka je toliko procesní úkon a její odeslání má jiné právní účinky, než hmotněprávní výzva k plnění). Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl, neboť má oporu v neplatné smlouvě, a to včetně úroků z prodlení požadovaných za období, kdy částka nemohla být s ohledem na absenci výzvy k vydání bezdůvodného obohacení splatná.

17. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle , (dále jen „ “) tak, že jejich částečnou náhradu soud přiznal žalobkyni, neboť byla ve věci procesně úspěšnější a uložil žalované povinnost uhradit žalobkyni částku

1 664 Kč. Při plném úspěchu ve věci by žalobkyni náležela částka 3 540 Kč sestávající z dosud uhrazeného soudního poplatku ve výši 1 362 Kč, dále z odměny advokáta ve výši 1 500 Kč

za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí právního zastoupení, kvalifikovaná výzva

a žaloba) podle ve spojení s  vyhl. č. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), přičemž odměna za jeden úkon činí 500 Kč, a nakonec z náhrady hotových výdajů za uvedené 3 úkony ve výši 100 Kč za každý úkon podle advokátního tarifu, tj. celkem 300 Kč. Uvedená částka při plném úspěchu ve věci (3 540 Kč) obsahuje i náhradu za daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, jejímž je právní zástupce žalobkyně podle přiloženého osvědčení plátcem. Žalobkyni přitom náleží 47 % z částky 3 540 Kč, protože byla úspěšná ohledně částky 25 031 Kč (73,5 %) a neúspěšná ohledně částky 9 004 Kč (26,5 %).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Benešově.

Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle (exekučního řádu).