Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
8 C 461/2022-62
Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudcem Mgr. Václavem Kokožkou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro 67 012,36 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 47 072 Kč s 15% zákonným úrokem z prodlení od 2. 12. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v částce 19 940,36 Kč 15% zákonným úrokem z prodlení z částky 59 157 Kč od 23. 7. 2022 do 30. 11. 2022, s 15% zákonným úrokem z prodlení z částky 12 085 Kč od 2. 12. 2022 do zaplacení, ohledně kapitalizovaného úroku ve výši 64,6 %, p.a. z částky 49 763,67 Kč od 23. 7. 2022 do 15. 8. 2022 ve výši 2 060,64 Kč, ohledně 11,75% úroku p.a. z částky 49 763,67 Kč od 16. 8. 2022 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 23. 7. 2022 dosáhne částky 168 652 Kč, zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni poměrnou část náhrady nákladů řízení ve výši 7 410,51 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky žalobkyně.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 47 072 Kč s 15% zákonným úrokem z prodlení od 2. 12. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v částce 19 940,36 Kč 15% zákonným úrokem z prodlení z částky 59 157 Kč od 23. 7. 2022 do 30. 11. 2022, s 15% zákonným úrokem z prodlení z částky 12 085 Kč od 2. 12. 2022 do zaplacení, ohledně kapitalizovaného úroku ve výši 64,6 %, p.a. z částky 49 763,67 Kč od 23. 7. 2022 do 15. 8. 2022 ve výši 2 060,64 Kč, ohledně 11,75% úroku p.a. z částky 49 763,67 Kč od 16. 8. 2022 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 23. 7. 2022 dosáhne částky 168 652 Kč, zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni poměrnou část náhrady nákladů řízení ve výši 7 410,51 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky žalobkyně.</b>
1. Žalobou ze dne datum se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky ve výši
59 157 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 59 157 Kč ve výši 15 % ročně od
datum do zaplacení, částky 7 855,36 Kč, úroku ve výši 64,60 % p.a z částky 49 763,67 Kč od datum do datum ve výši 2 060,64 Kč, úrok ve výši 11,75 % p.a z částky 49 763,67 Kč od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od datum dosáhne částky 168 652 Kč. Žalobkyně uvedla, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru číslo. Před uzavřením smlouvy prověřovala žalobkyně schopnost žalované řádně splácet úvěr, na základě jíž předložených dokladů – výpisu z bankovního účtu, dokladech o příjmech, prohlášení žalované a lustrací v databázi příjmení a anonymizováno. Současně žalobkyně uvedla, že se zavázala žalované poskytnout úvěr ve výši 50 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr splatit ve 48 měsíčních splátkách ve výši 2 928 Kč s navýšením o smluvní úrok 64,60 %, vždy k 17. dni v měsíci. Žalobkyně požadovala dále zaplacení smluvních pokut ujednaných ve smlouvě v článku 6 smlouvy a to: 2 x 499 Kč za prodlení se splácením delším 30 dnů, pokud jde o splátku 2 a 3, dále smluvní pokuty 2 x 200 Kč za prodlení se splátkou více jak 15 dní, rovněž v případě 2 a 3. splátky a konečně smluvní pokutou 0,1 % v případě prodlení se zaplacením částek po zesplatnění úvěru. Žalobkyně dále uvedla, že žalovaná neplatila úvěr řádně a včas a do prodlení přes 65 dní podle smluvního ujednání se dostal se splátkou číslo splatnou dne datum a proto byl celý úvěr zesplatněn ke dni datum. Žalobkyně uvedla, že žalovaná částka vychází z celkově zaplacené částky podle přehledu v kartě klienta s tím, že součástí nesplacené jistiny jsou i nesplacené úroky dle článku 6.4 smlouvy. Současně žalobkyně uváděla, že přes zaslání upomínek přímo žalobkyní a předžalobní upomínkou právním zástupcem žalobkyně dluh nebyl uhrazen.
2. Žalovaná se nedostavila k projednání věci před soudem, a proto bylo podle § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. rozhodnuto o tom, že věc bude projednána v její nepřítomnosti. Na základě projednání věci před soudem a provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, z nichž dovodil níže uvedené právní závěry.
3. Žalobkyně před uzavřením smlouvy hodnotila úvěruschopnost žalované, přičemž z formuláře hodnocení klienta vyplývá, že vycházela z příjmu žalované 21 000 Kč, výdajů v podobě částky životního minima 3 860 Kč, nákladů na bydlení 2 650 Kč. Dále přihlížela k tomu, že žalovaná má rezervu ve výši 13 490 Kč. K uvedenému hodnocení byly dále doloženy výpisy z účtu žalované od anonymizována dvě slova s výplatou v měsíci anonymizováno rok ve výši 25 976 Kč a nemocenskou 20 618 Kč, nemocenskou za anonymizováno rok ve výši 19 457 Kč. Dále byl doložen formulář potvrzující ověření bezdlužnosti z registru příjmení.
4. Z předsmluvního formuláře ze dne datum o úvěrových podmínkách, oznámení o schválení úvěru ze dne datum, dodejky ze dne datum, prohlášení klienta, ale zejména smlouvy o úvěru číslo ze dne datum a dodatku číslo ke smlouvě o úvěru ze dne datum je zřejmé, že žalovaná akceptovala návrh žalobkyně na uzavření úvěrové smlouvy ve smyslu § 2395 až § 2400 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , (dále jen „o.z. “), obsahující závazek poskytnou žalované úvěr ve výši 50 000 Kč proti povinnosti žalované vrátit částku ve výši 140 544 Kč s navýšením o smluvní úrok 64,60 % ročně s tím. Sjednán byl splátkový kalendář za období od datum do datum v celkovém počtu 48 splátek vždy k 17. dni v měsíci po
2 928 Kč. Pro případ prodlení vyplývá ze smlouvy ujednání o smluvních pokutách podle § 2048 až § 2052 o. z., a to ve výši 499 Kč za prodlení se splátkou delší 30 dní, smluvní pokutou 200 Kč za prodlení se splátkou přes 15 dní a smluvní pokutou 0,1 % denně (36,5 % ročně) při prodlení přes 10 dní se zaplacením zesplatněného úvěru. Doklad o vyplacení úvěru z datum bylo zjištěno, že žalobkyně na účet žalované č. bankovní účet zaslala dne datum částku ve výši 50 000 Kč, splnila tím svoji smluvní povinnost. Z karty klienta je zřejmé, že žalovaná platila splátku 1, a dále pak již nic nehradila. Současně z karty klienta vyplývá, že celkem bylo zaplaceno před zesplatněním 2 928 Kč. Žalobkyně doložila, že žalovanou vyzývala k úhradě splátek a to dne datum a dne datum. Žalobkyně dále doložila, že žalované dne datum oznámila, že došlo k zesplatnění úvěru v souladu se smlouvou pro prodlení s úhradou delší 90 dnů. Současně byla žalovaná vyzvána k zaplacení 59 157 Kč. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu předžalobní výzvou ze dne datum zaslanou dle podacího archu téhož dne poštou žalovanému.
5. Z veřejně dostupné databáze ČNB na jejích webových stránkách je zřejmé, že obvyklá úroková sazba k březnu 2022 dle statistiky úrokových sazeb činila 8,65 %.
6. Soud se nejprve zabýval tím, jeli sjednaná úvěrová smlouva z hlediska smluvních ujednání jako celku platným právním jednáním. V této souvislosti dospěl k závěru, že tomu tak není a to s přihlédnutím k judikatuře Ústavního soudu ČR sp. zn. III. Ú 4084/2012 z 11. 12. 2014 a I. ÚS 199/2011 z 24. 1. 2012, podle nichž nelze přiznat ochranu soudní těm subjektům, jenž evidentně poškozují zájmy svých klientů tím, že zasahují nejen do jejich právní sféry, ale i do sféry osobní a to v důsledku značně nevyvážených smluvních ujednání ohledně povinností, které jsou kladeny na dlužníka proti povinnostem kladeným na věřitele. V takovém případě je smlouvu nutno posoudit podle § 580 odst. 1 o.z. jako absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy a účastníci se mohou vypořádat v režimu bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 1 a 2 a § 2993 o.z. a to tak, že si strany vzájemně vrátí to, co si z neplatné smlouvy plnily. Soud přihlížel rovněž k judikatuře NS ČR sp. zn. 33 Odo 234/2005 a sp. zn. 21 Cdo 1484/2005 s tím, že podle citovaných rozhodnutí je rozporným s dobrými mravy smluvní úrok sjednaný v rozsahu, který přesahuje až trojnásobek průměrné úrokové sazby, za níž poskytují úvěry v daném období v místě banky. Podle usnesení NS ČR sp. zn. 5 Tdo 1282/2004 (R 52/2005 sbírky soudních rozhodnutí) je naplněním znaku trestného činu lichvy, podle § 253 odst. 1 tr. zákoníku (dnes § 218 tr. zák.) spočívajícího v hrubém nepoměru mezi vzájemným plněním i situace, kdy je při poskytnutí půjčky či úvěru peněžního sjednán úrok v rozsahu přes 70 % ročně. Dále je třeba přihlížet i k rozhodnutí ÚS ČR sp. zn. IV.ÚS 487/2010 podle nějž výkonu práva, které je zneužitím práva nelze poskytnout soudní ochranu. Soud také zohledňoval, zdali nedošlo k nevyváženému postavení žalované v pozici spotřebitele proti žalobkyni v pozici podnikatele. Pokud jde o sjednané smluvní pokuty a jejich přípustnost, přihlížel soud k rozhodnutí NS ČR sp. zn. 33 Cdo 1201/2012 .
7. V posuzované věci má soud za to, že žalobkyně sjednala ve smlouvě o úvěru smluvní úrok, který je v rozporu se shora citovanou judikaturou, neboť představuje víc jak trojnásobek maximálně přípustného smluvního úroku, který v posuzovaném případě činil 64,60 % ročně, byť tato hranice je pouze rámcová. Nicméně obvyklý smluvní úrok, který by bylo možno považovat za přípustný je takový, který by kolem tuto hranici výrazně nepřekračoval. Sjednaná RPSN je v porovnání s obvyklou RPSN mnohokrát vyšší, když maximální přípustná výše by byla
25,95 %. Současně je třeba vědět, že výše smluvního úroku přesahuje i procentní výši, jenž v trestní oblasti vede k závěru o naplnění jednoho ze znaků trestného činu lichvy. Smluvní úrok je tak nutno hodnotit jako rozporný nikoliv pouze z hlediska dobrých mravů, ale také s ohledem na jeho výši rovněž v rozporu s trestním zákoníkem . Vedle smluvního úroku je však třeba přihlížet také k žalobkyni sjednaným a nárokovaným smluvním pokutám. Ujednání o smluvní pokutě obsažené v úvěrové smlouvě se týká výlučně porušení povinností ze strany žalované, co by spotřebitele, nároky na smluvní pokuty za porušení povinnosti řádně a včas platit, jsou zde kombinovány ve vazbě na různou délku prodlení, smluvní pokuta je tak sjednána vícenásobně za totéž jednání spočívající v prodlení s úhradou splátky. Z uvedeného je zřejmé, že důsledku ujednání o smluvním úroku i smluvních pokutách je zasahována žalovaná v pozici spotřebitele nejenom v právní sféře, ale i ve sféře osobní. V důsledku značně nevyvážených smluvních podmínek hrozí nepřiměřené a tudíž celospolečensky škodlivé zadlužení žalované, který je v pozici slabší smluvní strany. Způsob smluvního ujednání ohledně sankcí nelze hodnotit jako dostatečně transparentní. Lze totiž předpokládat s ohledem na kombinaci různých druhů smluvních pokut, že si běžný spotřebitel může jen těžko učinit reálnou představu o skutečných nákladech, hmotně právních dopadech za situace, kdy se octne v prodlení s úhradou závazku a posoudit tak, před uzavřením smlouvy, zda bude v jeho silách úhrada závazku, s nímž by se ocitl v prodlení.
8. Soud má tedy za to, že za situace, kdy je úvěrová smlouva s ohledem na všechna ujednání hodnocena ve smyslu § 580 o. z., jako neplatná, přichází v úvahu vypořádání mezi účastníky pouze v režimu bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 1 a 2 a § 2993 o. z. V poměrech projednávané věci to znamená, že pokud žalovaná obdržela od žalobkyně 50 000 Kč a zaplatila
2 928 Kč, vzniká žalobkyni nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 47 072 Kč. Žalobě bylo dále z části vyhověno ohledně úroku z prodlení, přičemž počátek prodlení byl stanoven v návaznosti na doručení předžalobní upomínky a to tak, že datum se již žalovaná ocitla v prodlení. Ve zbývající výši byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta, neboť byla-li smlouva shledána jako absolutně neplatná, nelze na jejím základě přiznat další, žalobou požadovaná, plnění.
9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 410,51 Kč, přičemž tato částka představuje 40,48 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 70,24 % a úspěchu žalované v rozsahu 29,76 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 351 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 67 012,36 Kč sestávající z částky 3 820 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 12 360 Kč ve výši 2 595,60 Kč. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně byla stanovena dle § 149 odst. 1 o.s.ř.
10. Lhůta k zaplacení byla u výroků tohoto rozsudku stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-sever. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.