Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

40 C 87/2023-26

Okresní soud v Opavě rozhodl samosoudkyní Mgr. Bc. Lucií Koupilovou ve věci

žalobkyně: ; právnická osoba, IČO

sídlem adresa žalobkyně

zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení, LL.M.

sídlem adresa

proti

žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum

bytem adresa žalované

o zaplacení 15 287,65 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 747,65 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 7 747,65 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, podle které je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku 7 540 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 7 540 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 747,65 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 7 747,65 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba, podle které je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku 7 540 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 7 540 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se vůči žalované domáhala zaplacení částky 15 287,65 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne datum s žalovanou uzavřela prostřednictvím internetových stránek webová adresa smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalobkyně žalované převodem na účet bezúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splatit do 24 dnů od jeho poskytnutí spolu s poplatkem ve výši 330 Kč. Žalobkyně uvedla, že při uzavírání smlouvy hodnotila schopnost žalované úvěr splácet. Zkoumala, zda má další úvěry, zda je platí, a to prostřednictvím registrů NRKI a BRKI, dále prostřednictvím registru SOLUS, Centrální evidence exekucí a insolvenčního rejstříku. Žalovanou rovněž podrobila důslednému credit scoringu, posuzovala její příjmovou a výdajovou stránku, přezkoumávala několik podstatných ukazatelů, kterými jsou věk, rodinný stav, splátky u jiných společností. Na základě výsledku daného procesu úvěr schválila. V souladu se smlouvou si žalovaná 2x prodloužila splatnost úvěru o jeden měsíc tzv. korunovým odkladem. Za takovéto prodloužení splatnosti je účtován poplatek ve výši 990 Kč. Splatnost takto účtovaného poplatku je potom vždy se splatností následující splátky. Ke korunovému odkladu došlo dne datum, kdy bylo uhrazeno 900 Kč, dále dne datum, kdy bylo uhrazeno 148 Kč. V následujících datech žalovaná uhradila datum 1 200 Kč a datum 4,35 Kč, přičemž součástí úhrad jsou i platby zaslané za účelem prodloužení splatnosti. Jednotlivé platby byly započteny dle smlouvy, a to v následujícím pořadí: poplatek za on-line platbu, poplatek za odklad splatnosti korunovým odkladem, jistina, poplatek za poskytnutí úvěru, poplatek za SMS servis, poplatek za bezpečnou splátku, poplatek za expres výplatu, poplatek za výplatu v hotovosti, smluvní pokuta, jiné závazky, které vůči žalobkyni žalovaná má. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou dlužné částky, načež byla žalobkyní informována o výši dluhu a vyzvána prostřednictvím SMS a e-mailu, které zadala při uzavírání smlouvy, k její úhradě. Následně byla žalované vyúčtována 3x smluvní pokuta po 500 Kč, a to dne datum, datum a datum. Nadto žalobkyně vyúčtovala žalované účelně vynaložené náklady 3x po 300 Kč (datum, datum, datum) a 1x 130 Kč (datum). Dne datum byla žalované zaslána výzva před zesplatněním celého úvěru, v níž byla žalovaná vyzvána k okamžité úhradě dlužné částky, následně dne datum žalobkyně celý úvěr zesplatnila. Pohledávka ve výši 15 287,65 Kč sestává z neuhrazené jistiny ve výši 8 230 Kč, poplatku za bezpečnou splátku 396 Kč (5x 99 Kč), poplatků za SMS servis 196 Kč (5x 49 Kč), poplatků za prodloužení splatnosti korunovým odkladem v celkové výši 1 975,65 Kč, úroků 1 960 Kč, účelně vynaložených nákladů celkem 1 030 Kč a smluvní pokuty 1 500 Kč. Žalobkyně dále požadovala kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení od datum do datum ve výši 100,52 Kč a zákonný úrok z prodlení od datum do zaplacení z celé dlužné částky do zaplacení, tj. od 31. dne po odeslání předžalobní výzvy.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Ve věci bylo nařízeno jednání na datum, žalobkyně se z jednání omluvila, o odročení jednání požádáno nebylo, žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila. Dle ust. (dále jen „ “) soud ve věci jednal v nepřítomnosti účastníků.

4. Z úvěrové smlouvy z datum a výpisu z účtu žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně s žalovanou uzavřela smlouvu o úvěru, na základě které jí poskytla finanční částku – spotřebitelský úvěr ve výši 10 000 Kč převodem na účet žalované uvedený ve smlouvě. Účastníci se dohodli, že poplatek za poskytnutí úvěru činí 330 Kč a roční procentní sazba nákladů činí 49,20 %. Žalovaná se zavázala úvěr splácet v 23měsíčních splátkách po 417, výše poslední 24. splátky činila 409 Kč. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad vyplývá, že žalovaná uhradila žalobkyni celkem 2 252,35 Kč. Z výzvy ke splacení ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou ke splacení celého úvěru, dne datum pak žalobkyně vyzvala žalovanou k plnění před podáním žaloby (předžalobní výzva včetně podacího archu). K naplnění povinnosti posouzení úvěruschopnosti žalované stran žalobkyně provedl soud důkaz potvrzením o provedení ověření bonity klienta vč. metodiky posouzení úvěruschopnosti a dvou printscreenů z telefonu – výpisů z účtu, z nichž zjistil, že žalované byl schválen úvěr 10 000 Kč na základě těchto údajů: žalovaná je zaměstnaná, její měsíční příjem činí 17 000 Kč, příjem ostatních členů domácnosti je 0 Kč, nemá děti a nesplácí jiným společnostem. Ohledně svých výdajů neuvedla žalovaná ničeho. Žalobkyně lustrovala žalovanou v ISIR, SOLUS a CRIBIS s negativním výsledkem. Ke svému příjmu doložila žalovaná žalobkyni dva printscreeny telefonu – výpisy z internetového bankovnictví k účtu uvedeného na smlouvě za listopad rok až leden rok, z nichž je zřejmé, že žalované má pravidelný příjem (mzdu) ze právnická osoba v průměrné výši 14 904 Kč. Žalobkyně soudu nepředložila žádné doklady, z nichž by bylo možné dovodit, že žalobkyně před uzavřením smlouvy zkoumala a ověřovala rovněž výdaje žalované. Ačkoliv žalobkyně soudu doložila obsáhlou metodiku posuzování úvěruschopnosti klientů, soud konstatuje, že odhad výdajů klienta a následný propočet kreditního scóre nestačí k naplnění zákonné povinnosti řádně zkoumat úvěruschopnost klienta a může být toliko podpůrným zjištěním. Poskytovatel úvěru je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat. Za součást odborné péče poskytovatele úvěru se považuje taková obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr nebo hypotetická statistická data. Jedině skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem. S ohledem na uvedené, jak je vysvětleno níže, soud posoudil předmětnou smlouvu jako neplatnou a další dokazování týkající se poměrů či podmínek uzavřené úvěrové smlouvy již neprováděl pro nadbytečnost.

5. Žaloba je důvodná pouze částečně, a to z jiných právních důvodů, než uvádí žalobkyně. Podle (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době. Je-li předmětná smlouva sjednána jako spotřebitelská, přičemž dle , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli ( ), je poskytovatel povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů ( ). Nesplní-li poskytovatel tuto svou povinnost, je smlouva neplatná ( ). Podle věty druhé ZoSÚ ve znění platném do datum se této neplatnosti musí spotřebitel dovolat v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Ustálená judikatorní praxe však zastává názor, že neposoudí-li poskytovatel úvěru s odbornou péčí podle ZoSÚ schopnost spotřebitele úvěr řádně splácet, soud k neplatnosti tohoto právního jednání ve smyslu ust. ZoSÚ ve spojení s  o. z. přihlíží, aniž by se jí spotřebitel musel dovolat. Podle o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení vyplývá z , pokud si jinou výši strany neujednaly. Podle jeho výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Podle o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

6. Podle § 588 o. z. soud k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, přihlíží i bez návrhu. Soud k neplatnosti právního jednání přihlíží, aniž by se jí spotřebitel musel dovolat, neboť porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu a současně zjevně narušuje veřejný pořádek spočívající v požadavku na ochranu spotřebitele. Žalobkyně neprokázala, že by svou zákonnou povinnost zkoumat řádně a s odbornou péčí úvěruschopnost žalované splnila a proto je předmětná smlouva o úvěru ex lege neplatná (§ 87 odst. 1 věta první zákona). Žalobkyně vyšla z neúplných informací, jež jí žalovaná poskytla, a výdaje žalované toliko odhadla. Tvrzení žalobkyně, že míra prověřování odpovídá úvěrované částce, je irelevantní. Zákon povinnost zkoumat úvěruschopnost úvěrovaného nikterak nediferencuje ve vztahu k výši poskytovaného úvěru. Žalobkyně tedy z předložených informací dospěla k nedůvodnému a nepodloženému závěru o schopnosti žalované úvěr splácet, přičemž sankcí za porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele je neplatnost úvěrové smlouvy.

7. Žalovaná získala na úkor žalobkyně majetkový prospěch v podobě poskytnuté částky bez právního důvodu a je povinna ji vrátit jako bezdůvodné obohacení. Ve vztahu k povinnosti žalované vrátit bezdůvodné obohacení aplikoval soud ust. § 1958 odst. 2 o. z. Žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení od 31. dne po odeslání předžalobní výzvy. Nereagovala-li žalovaná nikterak na tuto výzvu žalobkyně k plnění, a v řízení zůstala zcela nečinná, neuplatnila ani svoji námitku nepřiměřenosti žalobkyní navrhované lhůty k plnění ve smyslu § 87 odst. 1 věta třetí ZoSÚ. Žalovaná obdržela částku ve výši 10 000 Kč, dle žalobních tvrzení uhradila 2 252,35 Kč. Soud proto žalobkyni přiznal částku 7 747,65 Kč a rozhodl, že žalovaná je povinna vrátit dlužnou částku spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku ( věta před středníkem, ). Ve zbytku pak soud žalobu zamítnul, když se jedná o nároky, jež mají původ v neplatné smlouvě o úvěru.

8. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn a vyplývá z poměru procesního úspěchu a neúspěchu žalobkyně a žalované. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla úspěšná ve zhruba v 50% žalovaného plnění, soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Opavě, písemně, ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo návrh na exekuci.