Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
16 C 214/2022-102
Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Marií Indriškovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá ohledně částky částka, ohledně úroku z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 11,75 % ročně, ohledně úroku 86 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a ohledně kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši částka.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá ohledně částky [částka], ohledně úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 11,75 % ročně, ohledně úroku 86 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a ohledně kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši [částka]. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne datum se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku částka, úrok z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 11,75 % ročně, úrok 86 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a kapitalizovaný úrok
z prodlení ve výši částka, a to z titulu smlouvy číslo s produktovým názvem anonymizováno 5 slov rok, kterou dne datum uzavřel žalovaný se společností právnická osoba, na základě níž jmenovaná společnost poskytla žalovanému zápůjčku ve výši částka. Žalovaný se zavázal zaplatit uvedenou částku a poplatek
ve výši částka, sestávající z úroku v sazbě 86 % ročně, částky za zpracování doručení
a flexibilní splácení a částky za administrativní činnost, a to v anonymizováno týdenních splátkách
po částka a jednou splátkou ve výši částka. Žalovaný na uvedenou smlouvu uhradil pouze částka. Pohledávka jmenované společnosti vůči žalovanému byla postoupena žalobci, proto se žalobce domáhá úhrady zbývající poskytnuté částky a jejího příslušenství touto žalobou.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci nařídil jednání na den datum
a datum, k nimž se dostavil pouze zástupce žalobce, přičemž žalovaný svou nepřítomnost neomluvil. Podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o.s.ř.“), nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom
z obsahu spisu a z provedených důkazů. Soud tedy jednal v nepřítomnosti žalovaného, provedl dokazování a zjistil následující skutečnosti.
3. Dne datum uzavřeli společnost právnická osoba a žalovaný smlouvu
o spotřebitelském úvěru číslo na základě které poskytla jmenovaná společnost žalovanému částku částka v hotovosti (zjištěno z uvedené smlouvy). Ve smlouvě bylo ujednáno, že žalovaný zaplatí jmenované společnosti vedle poskytnuté částky ještě poplatek ve výši částka, což je 81,23 % z poskytnuté částky, a to v anonymizováno týdenních splátkách
po částka, což je částka měsíčně, se splatností první splátky 7 dnů od uzavření smlouvy a s poslední anonymizováno splátkou ve výši částka (zjištěno z uvedené smlouvy). Dle karty zákazníka ze dne datum žalovaný jmenované společnosti sdělil, že jeho čistý příjem činí
částka měsíčně, další čisté příjmy domácnosti činí částka a že jeho odhadované měsíční výdaje činí částka, že zápůjčku u jiné společnosti nemá, že je ženatý a že bydlí
ve vlastním bydlení. V této kartě je dále uvedeno, že k ověření finanční situace žadatele byly předloženy 2 výpisy z bankovního účtu a 2 výplatní pásky, pracovní smlouva a nájemní smlouva. Soudu nebyly předloženy žádné doklady, kterými by poskytovatel úvěru informace žalovaného o příjmech a výdajích žalovaného ověřoval. Navíc soud z výpisu z centrální evidence obyvatel zjistil, že žalovaný nebyl v době podpisu spotřebitelské smlouvy ženatý, a z výstupu vyhledávání informací o osobě v katastru nemovitostí soud zjistil, že žalovaný ani nevlastnil žádné nemovitosti.
4. Svědek celé jméno svědka, který za poskytovatele úvěru sepisoval předmětnou smlouvu, v rámci své výpovědi uvedl, že je obchodním zástupcem společnosti právnická osoba
od roku rok a náplní jeho práce je poskytovat drobné půjčky domácnostem. K prvnímu kontaktu se zájemci o půjčku dochází buď tak, že jsou to vyloženě známí nebo dostane pokyn z call centra nebo se na něj lidé obracejí na základě referencí, které mají od jiných zákazníků. K podpisu smluv dochází zásadně v bytě, kde zákazníci bydlí, takže je to buď jejich byt nebo pronajatý byt nebo adresa trvalého pobytu, kde bydlí, a je to poté,
co mu buď zavolají sami klienti, nebo je kontaktuje on sám telefonicky a domluví
se na konkrétním místě podpisu smlouvy. Pak za klienty na to smluvené místo svědek dojede. V covidu byl ten proces v některých případech zrychlený z důvodu bezpečnosti, ale pouze tehdy, když bylo v rámci firemní aplikace vyhodnoceno, že se může udělat zrychleným procesem, například už zákazníka třeba měli v databázi. Pak s ním
po telefonu vykomunikovali všechny důležité údaje, přichystali papíry a pak třeba dojeli na to místo schůzky, tam to nechali tomu zákazníkovi podepsat„ tady podepište,
tady podepište, tady podepište“ a ověřovali se vždycky všechny údaje, jak občanka, pracovní smlouva, tak výplatní lístky nebo výpisy z účtu, ale ne vždycky to bylo nutno ofocovat. Bylo to tak 50 na 50, když byl člověk průchozí, tak se to ofocovat nemuselo. Vždycky se musela ofocovat občanka. Co se týká bydlení, takto zjišťovali, jestli
má nějakou dohodu nebo nějaký dekret. Ale ofocovali si doklady o bydlení vždycky, když to byl cizinec. V jiných případech tehdy, když jim to jejich aplikace nahlásila. V tomto případě se to tehdy podepisovalo na příjmení anonymizováno. To byla adresa výběru, ale v občance měl žalovaný příjmení. Údaj o tom, že má žadatel vlastní byt, zaškrtl svědek v zákaznické kartě na základě tvrzení žadatele, a asi i proto, že předpokládal, že to vlastní bydlení žadatele je na té ulice. Ke kolonce v zákaznické kartě s údajem, že žadatel byl ženatý, svědek uvedl, že nebyl ženatý, ale možná měl dítě. O ofocení dokladu svědek rozhoduje podle firemní aplikace a v tomto případě si nepamatuje, jestli něco ofocoval. Byla to první půjčka u žalovaného. Na té příjmení anonymizováno je dům s několika bytovými jednotkami menšími, dohromady propojenými, vybírat splátky tam chodil svědek.
Není nutné chodit na smluvenou adresu výběru, ale je možné podle dohody se sejít
na dohodnutém místě, kde zákazník splátky předá. Standardně se výběry splátek zapisují do karty splátek, která je předtím zaslána zákazníkovi, ten by ji měl mít předem, v tomto případě měla být na příjmení anonymizováno. Pokud zákazník ztratí kartu, vydá se mu náhradní potvrzení o převzetí splátky a pošle se mu nová karta. V tomto případě svědek
za žalovaným byl několikrát u jeho zaměstnavatele anonymizováno, aby vůbec nějaké splátky obdržel a myslí si, že tehdy mu žalovaný něco uhradil. V roce rok to obecně probíhalo tak, že v některých případech byly zjištěny podstatné údaje přes telefon a poté byly veškeré tyto informace ověřeny osobně, to se snažili zástupci firmy zjistit přímo u klienta na návštěvě, což probíhá tak, že přijdou na místo sjednání smlouvy, vyžádají si občanský průkaz, výplatní pásky, pracovní smlouvu, dekret o bytě, v tomto případě, když byla smlouva sepisovaná na adrese ulice a číslo, takto bylo na základě toho, že tam byl zákazník přihlášen a buď tam byla nájemní nebo podnájemní smlouva. Na základě těch informací to zástupce firmy zapsal do zákaznické karty, pak to dal do aplikace firmy,
a pak asi do 1 minuty mu došlo přes aplikaci firmy k vyhodnocení úvěruschopnosti zákazníka a poté zástupce firmy na základě těch zjištěných skutečností a svého úsudku rozhodl, jaká částka bude zákazníkovi poskytnuta, aby zákazník nebyl přeúvěrován. V tomto případě žalovaný měl částka mzdu, ukázal svědkovi výplatní pásky, proto mu nemohla být poskytnuta částka částka, aby nemusel splácet částka měsíčně. Kdyby měl zákazník družstevní bydlení, tak by to svědek označil jako vlastní. Pokud nějaký zákazník neplatí, tak zástupci věřitele vyvinou větší úsilí a jezdí nejen na sjednanou adresu výběru, ale i na jiné zjištěné adresy, a i do zaměstnání. Pokud obecně zákazník neplatí
a nezaplatí ani první splátku, mají ho na obchodním oddělení na starosti maximálně
anonymizováno měsíce, v tomto případě svědek měl žalovaného asi půl roku a kontaktoval jej minimálně 20x. Zástupci věřitele se zabývají i tím jaké má zákazník výdaje, jestli platí alimenty, a toto zjišťuje například z výpisu z účtu nebo dle jeho tvrzení, pokud má zákazník splátky u jiné společnosti, ale jim to nepřizná, takto nejsou schopni zjistit. Přes firemní aplikaci lze zjistit, pokud už má někde nějaký nedoplatek nebo splátky, třeba u banky, tak se to objeví v nějakých databázích a potom je žádost zákazníka zamítnutá anebo je zohledněna ve výši poskytované částky. Pokud se týká nákladů na bydlení, tak do výdajů napíšou, co jim zákazník řekne. Pokud zákazník sdělí, jaké jsou jeho běžné výdaje, takto si svědek posuzuje podle vlastního úsudku.
5. Dle výpisu z obchodního rejstříku společnost právnická osoba existuje
od datum a žalobce existuje od datum. Jmenovaná společnost postoupila pohledávku vůči žalovanému z uvedené smlouvy žalobci dne datum a oznámila
to žalovanému (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum). Před podáním žaloby žalobce zaslal žalovanému výzvu k úhradě žalovaných pohledávek (zjištěno z výzvy datované dnem datum, z potvrzení podání zásilky k doručování obec poště dne datum, z výzvy datované dnem
datum a z potvrzení podání zásilky dne datum k doručování obec poště).
6. Z dalších provedených důkazů soud již žádné další relevantní skutečnosti pro toto řízení nezjistil.
7. Na základě uvedených zjištění soud dospěl k závěru, že v tomto případě je předmětem řízení postoupený nárok úvěrujícího vůči úvěrovanému na vrácení poskytnutých peněžních prostředků a na zaplacení sjednaných poplatků na základě smlouvy o úvěru uzavřené podle ustanovení § 2395 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ OZ“), jako spotřebitelský úvěr ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění do datum (dále jen„ ZSÚ“).
8. Podle § 2395 OZ se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne
na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný
se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
9. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském
úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud
je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele
nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud
z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá,
že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
10. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr
v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odst. 2, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran
s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.
11. Byť v citovaných ustanoveních je až do datum neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru v důsledku řádného neposouzení úvěruschopnosti spotřebitele stanovena
jako relativní, tak podle stávající judikatury Ústavního soudu České republiky (např. I. ÚS 3308/16, IV. ÚS 702/20) i rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne datum
ve věci C číslo je soud povinen z moci úřední zkoumat, tedy nikoli pouze na základě námitky žalovaného, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru před uzavřením smlouvy řádně prověřoval úvěruschopnost žalovaného a zda zjištěné okolnosti odůvodňovaly závěr žalobce, že žalovaný bude schopen řádně splácet sjednaný úvěr.
12. Soud posoudil učiněná zjištění s ohledem na citovaná ustanovení právních předpisů
a zmíněnou judikaturu Ústavního soudu České republiky a Soudního dvora Evropské unie a dospěl k závěru, že v řízení nebylo prokázáno, že by se poskytovatel úvěru řádně zabýval úvěruschopností žalovaného ve smyslu ustanovení § 86 a § 87 ZSÚ a z žádného z provedených důkazů nevyplynulo, že by vůbec ověřoval výdaje žalovaného,
když i svědek, který za poskytovatele úvěru smlouvu s žalovaným uzavíral, uvedl,
že pokud se týká nákladů na bydlení, tak do výdajů napíše, co mu zákazník řekne, a pokud mu zákazník sdělí, jaké jsou jeho běžné výdaje, tak toto si svědek posuzuje podle vlastního úsudku. Z žádného z předložených důkazů výdaje žalovaného uvedené v zákaznické kartě nevyplývají. Soud má dokonce za zpochybněné veškeré údaje uvedené v zákaznické kartě, jelikož je tam uvedeno, že žalovaný byl ženatý, což není pravda, nebo že má vlastní bydlení, což také není pravda, a jsou bez významu motivy svědka, které jej vedly k tomu, aby tam tyto nepravdivé údaje zapsal. Vzhledem k tomu, že soud má za prokázané, že poskytovatel úvěru se řádně nezabýval úvěruschopností žalovaného a poskytl žalovanému úvěr
bez řádného posouzení jeho úvěruschopnosti, soud považuje předmětnou smlouvu
o spotřebitelském úvěru za sjednanou neplatně.
13. S ohledem na výše uvedené závěry o neplatnosti předmětné smlouvy spotřebitelském úvěru byl žalovaný dle názoru soudu povinen v souladu s § 86 a § 87 ZSÚ poskytovateli úvěru vrátit pouze poskytnutou jistinu. Soud má v tomto případě za prokázané,
že předchůdce žalobce poskytl žalovanému na základě uvedené smlouvy částku částka, přičemž dle tvrzení žalobce žalovaný uhradil na uvedenou smlouvu částka. Vzhledem k tomu, že v řízení nebylo zjištěno, že by žalovaný zaplatil více, je povinen věřiteli z titulu uvedené smlouvy zaplatit ještě částka a jelikož žalobce prokázal, že tento nárok věřitele z předmětné smlouvy mu byl postoupen, soud žalobě vyhověl ohledně částky částka (rozdíl mezi poskytnutou a uhrazenou částkou). Vzhledem k tomu, že soud nezjistil ničeho o poměrech žalovaného, uložil žalovanému povinnost uhradit částku částka ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř., kdy má za to, že tato lhůta
je přiměřená možnostem žalovaného ve smyslu § 87 ZSÚ, a ve zbytku žalobu zamítl.
14. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř., podle něhož soud přizná poměrnou náhradu nákladů řízení tomu z účastníků, který byl ve věci úspěšnější. V tomto řízení sice byl úspěšnější žalovaný, ale žádné náklady v řízení mu nevznikly, proto soud žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal (výrok III.).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení. Odvolání se podává ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Břeclavi.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo na exekuci.