Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 C 356/2023-35

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Martou Toufarovou v právní věci

žalobkyně: ; příjmení jméno a právnická osoba, IČO,

se sídlem adresa žalobkyně,

zastoupené anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno,

se sídlem adresa,

proti;

žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum,

trvale bytem adresa žalované,

o zaplacení částky 31 813,12 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 15 374 Kč v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 200 Kč měsíčně splatných vždy do každého 15. dne příslušného kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku až do úplného zaplacení.

II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně proti žalované domáhala zaplacení částky 16 439,12 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně jdoucím z částky 19 813,12 Kč od datum do zaplacení, kapitalizovaným úrokem ve výši 17 775,88 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 2 051,88 Kč, úrokem ve výši 8,5 % ročně jdoucím z částky 19 813,12 Kč od datum do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně jdoucím z částky 12 000 Kč od datum do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 48 Kč, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 15 374 Kč v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 200 Kč měsíčně splatných vždy do každého 15. dne příslušného kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku až do úplného zaplacení. II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně proti žalované domáhala zaplacení částky 16 439,12 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně jdoucím z částky 19 813,12 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaným úrokem ve výši 17 775,88 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 2 051,88 Kč, úrokem ve výši 8,5 % ročně jdoucím z částky 19 813,12 Kč od [datum] do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně jdoucím z částky 12 000 Kč od [datum] do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 48 Kč, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne datum se žalobkyně proti žalované domáhala zaplacení částky 31 813,12 Kč s příslušenstvím z titulu nedoplatku zápůjčky s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně (společností právnická osoba, IČO) a žalovanou byla dne datum uzavřena Smlouva o zápůjčce číslo. Na základě této smlouvy byla žalovaná oprávněna čerpat zápůjčku ve výši 24 000 Kč. Žalovaná se zavázala splácet poskytnutou zápůjčku se sjednaným úrokem a poplatky v 24 pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaná neplnila řádně podmínky smlouvy a ocitla se v prodlení s úhradou sjednaných splátek. Právní předchůdce žalobkyně proto přistoupil k zesplatnění úvěru. Žalovaná na tuto smlouvu dosud uhradila částku 12 498 Kč.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, nenabídla žádná skutková tvrzení, jimiž by rozporovala skutkový děj vylíčený stranou žalující.

3. Žalobkyně se souhlasem soudu podáním doručeným tomuto soudu dne datum ve spojení s podáním doručeným soudu dne datum změnila žalobní návrh ohledně zákonného úroku z prodlení ze smluvní pokuty tak, že nově požadovala zákonný úrok z prodlení z částky 12 000 Kč od datum do zaplacení. Posléze žalobkyně opravila žalobní tvrzení týkající se tvrzených plateb tak, že v odst. III. žaloby mělo být správně uvedeno tvrzení žalobkyně, že žalovaná právnímu předchůdci žalobkyně na předmětnou pohledávku uhradila částku ve výši 12 498 Kč, přičemž částka ve výši 1 548 Kč představuje výši odpisů pohledávky. Žalovaná tak na pohledávku uhradila méně, než kolik bylo původně v žalobním návrhu tvrzeno (původní tvrzení o úhradě částky 14 046 Kč na předmětnou pohledávku). Soud výše uvedené změny žaloby při jednání dne datum připustil.

4. Po provedeném dokazování zjistil soud následující skutkový stav:

5. Ze Smlouvy o zápůjčce číslo ve spojení se smluvními podmínkami, standardními informacemi o spotřebitelském úvěru a zákaznickou kartou vzal soud za prokázané, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně dne datum smlouvu o zápůjčce, a to o obsahu dle tvrzení žalobkyně shora. V průběhu trvání smluvního vztahu založeného citovanou smlouvou načerpala žalovaná částku 24 000 Kč. Žalovaná dosud na splátkách úvěru právnímu předchůdci žalobkyně uhradila částku 12 498 Kč. Ve zbývající výši 15 374 Kč žalovaná poskytnutou částku právnímu předchůdci žalobkyně, popř. žalobkyni dosud nevrátila.

6. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změny závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

7. Podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (odst. 1). Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odst. 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (odst. 2). Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit (odst. 3).

8. Z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. vyplývá, že ustanovení § 87 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy, resp. ze smlouvy neplatné právě podle § 87 odst. 1 věty první. Vzhledem k tomu, že plnění z neplatné smlouvy bývá obecně vypořádáváno podle obecných zásad bezdůvodného obohacení, představuje toto ustanovení speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy. Konkrétním účelem § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je (krom ochrany spotřebitele) postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele (při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr) a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy, soukromoprávních sankcí, jejímž faktickým důsledkem je ztráta zisku v podobě smluvních úroků a dalších poplatků za poskytnutí spotřebitelského úvěru. Projevem ochrany spotřebitele je pak zvláštní úprava vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text„ v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany. V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o.z.

9. Obecně shrnuto, ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů„ lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nad to v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o.z. mu vzniká teprve v okamžiku v prodlení dlužníka s vrácením zbývající částí jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.

10. Podle ustanovení ve znění účinném od 1. 1. 2014 smlouvou o zápůjčce přenechá zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu.

11. Podle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

12. Podle ustanovení § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Předmětná smlouva o zápůjčce byla uzavřena za účinnosti , o spotřebitelském úvěru, který v ustanovení ukládá povinnost poskytovateli před uzavřením smlouvy o poskytnutí úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Poskytovatel je pak oprávněn poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli úvěr v rozporu s ustanovením věta druhá, je smlouva neplatná. Případné porušení shora uvedené povinnosti zakotvené v ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru má za následek absolutní neplatnost smlouvy, jak vyplývá z rozsudku Soudního dvora EU, druhého senátu ze dne

datum ve věci sp. zn. C číslo, který dovodil povinnost národních soudů zkoumat podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru z úřední povinnosti, aniž by námitku neplatnosti vznesl spotřebitel.

13. Soud se proto předně zabýval otázkou, jakým způsobem právní předchůdce žalobkyně postupoval při posouzení schopnosti žalované úvěr splácet.

14. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je komplexní proces, při němž věřitel vychází z řady různých údajů. Věřitel vychází především z informací, dodaných spotřebitelem, avšak věřitel se s takto získanými informace od spotřebitele nemůže bez dalšího spokojit a brát je jako fakt. Je povinen je z odbornou péčí vyhodnotit a důkladně prověřit. Věřitel musí vycházet i z jiných zdrojů (údaje, které jsou mu známy z jeho vlastní činnosti) a údaje a tvrzení spotřebitele ověřit. Odborná péče věřitele zahrnuje i to, že nevychází ze statisticky zprůměrovaných údajů, ale vždy bere v potaz konkrétní situaci žadatele o úvěr (komentář k ustanovení § 9 – Zákon o spotřebitelském úvěru, Komentář; autor Lukáš Vacek, Wolters Kluwer: Praha 2015). Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení, a to např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele (závěry rozsudku Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 1. 4. 2015, č.j.  – 39). K otázce dostatečnosti zjištění poměrů dlužníka se vyjádřil i Nejvyšší soud ČR a Ústavní soud v ČR v níže uvedených rozhodnutích – rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. a ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. , popř. nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. ).

15. Žalobkyně k výzvě soudu doplnila, že právní předchůdce žalobkyně posoudil úvěruschopnost žalované nahlížením do externích úvěrových rejstříků – IR a na základě tvrzených příjmů a výdajů. Z žádosti o zápůjčku vyplývá, že žalovaná tvrdí příjem ze zaměstnání ve výši 17 100 Kč, další příjmy domácnosti 10 308 Kč a odhaduje měsíční výdaje na 2 000 Kč. V části Ověřené dokumenty jsou zaškrtnuty pracovní smlouva a 2 výplatní pásky, tytoy však žalobkyně nedokládá. Žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti počítá i s příjmy členů domácnosti, které však nijak neověřuje. Pouze tvrzené výdaje pak budí na první pohled pochybnosti – celkové měsíční výdaje 2 000 Kč bez bližší specifikace. Nadto je zřejmé, že část jistiny ve výši 8 626 Kč byla rovnou použita na umoření předchozího nesplaceného úvěru, tato nebyla žalované ani vyplacena.

16. Z těchto podkladů nemohl původní věřitel dospět k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele (žalované) zápůjčku - spotřebitelský úvěr splácet. Dle závěru soudu úvěruschopnost žalované tak nebyla prověřena řádně.

17. Žalobkyně (resp. její právní předchůdce) řádně nesplnila svou zákonnou povinnost (posouzení úvěruschopnosti žalované), když nedostatečně zjistila a (zejména) ověřila skutečné výdaje žalované, tyto řádně neporovnala s jejími příjmy a tudíž v potřebném rozsahu nezkoumala schopnost žalované poskytnutou zápůjčku splácet. V důsledku výše uvedeného soud shledal předmětnou smlouvu o zápůjčce absolutně neplatnou, čímž žalobkyni vzniká vůči žalované nárok pouze na vrácení nesplaceného zůstatku jistiny poskytnutého úvěru. Převzala-li žalovaná úvěr na základě neplatné smlouvy o úvěru, je povinna tuto částku vrátit (v dosud nevrácené výši 15 374 Kč) dle § 87 odst.1 zákona o spotřebitelském úvěru.

18. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, nemohla jí tak být udělena výzva soudu ve smyslu ust. ,3 , aby se vyjádřila k otázce aktuální výše příjmů a poměrů žalované. Soud tedy s odkazem na ustanovení citovaného zákona o spotřebitelském úvěru přihlédl k celkovým sociálním a majetkovým poměrům žalované v době uzavírání předmětné smlouvy o zápůjčce, přičemž dospěl k závěru, že je v možnostech žalované splácet dosud neuhrazenou poskytnutou jistinu v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 200 Kč.

19. V částce 15 374 Kč – nevrácené jistině žalované částky, kterou právní předchůdce žalobkyně žalované poskytl, soud důvodně podané žalobě vyhověl. Za situace, kdy soud shledal předmětnou smlouvu o zápůjčce absolutně neplatnou, jiné smluvní nároky (v dané věci smluvní úrok, sjednané poplatky) nelze úspěšně uplatnit. Ve zbývající části žalované jistiny, ohledně smluvního úroku, poplatků soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Vzhledem k výše uvedené argumentaci v aktuální judikatuře Nejvyššího soudu ČR dospěl soud k závěru, že splatnost nevrácené jistiny dosud nenastala, žalobkyni tedy zatím nemohl vzniknout ani nárok na zákonné úroky z prodlení. Soud proto zamítl i dílčí nárok žalobkyně na zákonné úroky z prodlení.

20. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení vyplývá z ust. , když obě strany měly procesní úspěch ve věci v obdobném rozsahu..

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v českých Budějovicích prostřednictvím soudu podepsaného.

Pokud by povinnosti uložené v tomto rozsudku nebyly řádně a včas splněny, může se oprávněný domáhat návrhem výkonu rozhodnutí nebo exekuce.