Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
24 C 327/2023-20
Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudcem Mgr. Hanou Zdeňkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 141 222,74 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 71 526,44 Kč spolu s příslušenstvím, které tvoří kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 6 032,8 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 3 769,31 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 44 021,62 Kč od datum do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, zákonný úrok z prodlení z částky 27 504,82 Kč od datum do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Co do částky 69 696,30 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 385,46 Kč, spolu s úrokem 23,79 % ročně z částky 44 021,62 Kč od datum do zaplacení, spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 971,57 Kč, spolu s úrokem 23,43% ročně z částky 27 504,82 Kč od datum do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 71 526,44 Kč spolu s příslušenstvím, které tvoří kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 6 032,8 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 3 769,31 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 44 021,62 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, zákonný úrok z prodlení z částky 27 504,82 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Co do částky 69 696,30 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 385,46 Kč, spolu s úrokem 23,79 % ročně z částky 44 021,62 Kč od [datum] do zaplacení, spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 971,57 Kč, spolu s úrokem 23,43% ročně z částky 27 504,82 Kč od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení žalované částky 141 222,74 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výrokové části tohoto rozsudku. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný uzavřel dne datum s právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, IČO (dále jen jako„ právní předchůdce žalobkyně“), smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky výši částka. Před poskytnutím úvěru právní předchůdce žalobkyně posoudil s odbornou péčí schopnost žalovaného požadovaný úvěr splácet s tím, že žalobkyně odkázala na vyplněnou kartu zákazníka a ověřené dokumenty. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté finanční prostředky včetně částky ve výši 50 346 Kč, jež se skládala ze součtu kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 39 076 Kč, z částky za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a z částky za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 9 770 Kč. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byl sjednán úrok ve výši 23,79 % ročně. Zápůjčku včetně poplatku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 24 měsíčních splátkách po 3 973 Kč, kdy poslední splátka byla stanovena ke dni datum. Žalobkyně dále tvrdila, že žalovaný uzavřel dne datum s právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, IČO (dále jen jako„ právní předchůdce žalobkyně“), smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky výši 30 000 Kč. Před poskytnutím úvěru právní předchůdce žalobkyně posoudil s odbornou péčí schopnost žalovaného požadovaný úvěr splácet s tím, že žalobkyně odkázala na vyplněnou kartu zákazníka a ověřené dokumenty. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté finanční prostředky včetně částky ve výši 37 159 Kč, jež se skládala ze součtu kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 26 050 Kč, z částky za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a z částky za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 6 513 Kč. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byl sjednán úrok ve výši 23,43 % ročně. Zápůjčku včetně poplatku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 24 měsíčních splátkách po 2 799 Kč, kdy poslední splátka byla stanovena ke dni datum. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. Žalovaný tak dluží na jistině úvěru číslo částku částka, na poplatku 43 259,08 Kč. Žalobkyně dále požadovala uhrazení smluvního úroku ve výši 23,79% ročně z dlužné jistiny, který požadovala od datum (tj. ode dne marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky) do datum v kapitalizované výši 2 385,46 Kč a od datum do zaplacení ve výši 23,79% ročně z dlužné jistiny. Dále žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení od datum (tj. od marného uplynutí měsíční lhůty pro úhradu zbývající dlužné částky) do datum v kapitalizované výši 6 032,80 Kč a od datum do zaplacení ve výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny. Žalovaný dále dluží na jistině úvěru číslo částku 27 504,82 Kč, na poplatku 26 437,22 Kč. Žalobkyně dále požadovala uhrazení smluvního úroku ve výši 23,43% ročně z dlužné jistiny, který požadovala od datum (tj. ode dne marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky) do datum v kapitalizované výši 2 971,57 Kč a od datum do zaplacení ve výši 23,43% ročně z dlužné jistiny. Dále žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení od datum (tj. od marného uplynutí měsíční lhůty pro úhradu zbývající dlužné částky) do datum v kapitalizované výši 3 769,31 Kč a od datum do zaplacení ve výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny. Právní předchůdce žalobkyně postoupil výše specifikovanou pohledávku za žalovaným současné žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, přičemž žalovaný byl o této skutečnosti vyrozuměn dopisem. Výzvu před podáním žaloby žalobkyně žalovanému odeslala.
2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.
3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v samotné žalobě, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.
4. Na základě provedeného dokazování vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: Žalovaný uzavřel dne datum s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na jejímž základě se právní předchůdce žalobkyně zavázal žalovanému poskytnout úvěr ve výši 45 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit i s poplatkem v celkové výši 50 346 Kč v24 pravidelných měsíčních splátkách po částce 3 973 Kč Celkem měl žalovaný vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku 95 346 Kč. Souhrnný poplatek za tento spotřebitelský úvěr se skládal z úroku 39 076 Kč, z částky za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč a z částky za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení 9 770 Kč. Částka částka byla žalovanému předána v hotovosti, což žalovaný stvrdil svým podpisem na této smlouvě (prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru a zákaznickou kartou ze dne datum). Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, kdy na svůj dluh hradil nepravidelně, žalovaný tedy dluží na jistině 44 021,62 Kč (prokázáno tabulkou umoření ze dne ve vztahu ke smlouvě číslo). Nedílnou součástí této smlouvy byly smluvní podmínky. V rámci smlouvy byla sjednána úroková sazba ve výši 23,79 % ročně, která je pevná po celou dobu trvání smlouvy (viz druhá strana smlouvy o spotřebitelském úvěru). Žalovaný dále uzavřel dne datum s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na jejímž základě se právní předchůdce žalobkyně zavázal žalovanému poskytnout úvěr ve výši 30 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit i s poplatkem v celkové výši 37 159 Kč v24 pravidelných měsíčních splátkách po částce 2 799 Kč Celkem měl žalovaný vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku částka. Souhrnný poplatek za tento spotřebitelský úvěr se skládal z úroku 26 0550 Kč, z částky za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč a z částky za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení 6 513 Kč. příjmení 30 000 Kč byla žalovanému předána v hotovosti, což žalovaný stvrdil svým podpisem na této smlouvě (prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru a zákaznickou kartou ze dne datum). Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, kdy na svůj dluh hradil nepravidelně, žalovaný tedy dluží na jistině 27 504,82 Kč (prokázáno tabulkou umoření ze dne ve vztahu ke smlouvě číslo). Nedílnou součástí této smlouvy byly smluvní podmínky. V rámci smlouvy byla sjednána úroková sazba ve výši 23,43 % ročně, která je pevná po celou dobu trvání smlouvy (viz druhá strana smlouvy o spotřebitelském úvěru). Dne datum byla mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, na základě níž byla na žalobkyni postoupena pohledávka z předmětných smluv o úvěru (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek). Dopisem ze dne datum bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávek z obou shora uvedených úvěrových smluv za žalovaným na žalobkyni, zároveň s tím byl žalovaný vyzván k uhrazení dlužné částky (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky včetně podacího lístku ze dne datum). Před podáním žaloby byl žalovaný opět vyzván k úhradě dlužné částky (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne datum včetně podacího lístku).
5. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.
6. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 2991 o.z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
8. Podle věty prvé § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.
9. Podle ustanovení § 1879 o.z., může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ustanovení § 1880 odst. 1 o.z., nabývá postoupením pohledávky postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená.
10. S ohledem na skutečnost, že žalovaný vystupoval v předmětném vztahu jako spotřebitel, posoudil soud věc podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“).
11. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 posuzuje poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
12. V posuzovaném případě je zřejmé, že právní předchůdce žalobkyně před uzavřením předmětné smlouvy o úvěru a poskytnutím finančních prostředků žalovanému řádně neposoudil jeho úvěruschopnost. Žalobkyně nijak nedoložila, jakým konkrétním způsobem právní předchůdce žalobkyně zkoumal úvěruschopnosti žalovaného a ani k tomu nedoložila potřebné podklady dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně pouze obecně uvedla, že úvěruschopnost žalovaného ověřoval právní předchůdce žalobkyně ze 2x výplatních pásek (které nedoložila) a z výpisu z insolvenčního rejstříku s tím, že z informací poskytnutých žalovaným v rámci zákaznické karty dospěl právní předchůdce žalobkyně k názoru, že schopnost žalovaného splácet úvěr je dostatečná. Právní předchůdce žalobkyně při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného vycházel z tvrzení žalovaného, že bydlí v nájmu (nebyly uvedeny žádné náklady na bydlení, která má), má základní vzdělání, je svobodný, nemá žádnou vyživovací povinnost. Dále právní předchůdce žalobkyně vycházel z tvrzení žalovaného, že žalovaný pracuje na plný úvazek a jeho měsíční čistý příjem činí 35 747 Kč, jež mělo být ověřeno pouze 2 výplatními páskami žalovaného, které však žalobkyně nedoložila a nebylo ani uvedeno za jaké měsíce byly výplatní pásky doloženy (jestli byly tedy aktuální), ani nebyla doložena pracovní smlouva, kde by byl zřetelný hrubý příjem žalovaného a doba, na kterou byla pracovní smlouva uzavřena. Dále žalovaný v rámci zákaznické karty (podle čehož byla zejména posuzována úvěruschopnost žalovaného) odhadl jeho měsíční výdaje na 4 000 Kč, což však rovněž nebylo ničím doloženo ani konkretizováno. Odhad nákladů žalovaného je tedy pouze spekulativní, když právní předchůdce žalobkyně neměl doloženo, jak a kde žalovaný bydlí (neznámo jestli v bytě, domě). Tvrzení žalovaného, že bydlí v nájmu a jeho měsíční výdaje jsou toliko 4 000 Kč je tak podle soudu zcela nevěrohodné. Z výše uvedeného vyplývá, že právní předchůdce žalobkyně si stačil pouze z lustrací v insolvenčním rejstříku a z prohlášení žalovaného (kdy žalobkyně nijak nedoložila majetkové poměry žalovaného), avšak další informace o žalovaném nezjišťoval ani neověřoval jeho úvěruschopnost. Soud k tomu konstatuje, že právní předchůdce žalobkyně nemusel mít doloženy veškeré výdaje žalovaného, ale předpokladem řádného posouzení úvěruschopnosti je mít doloženy alespoň podstatné příjmy a výdaje žalovaného a toto soudu doložit. Na základě těchto informací dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobkyně nemohl disponovat dostatkem informací o žalovaném, aby mohl řádně vyhodnotit jeho majetkové poměry pro účely jeho schopnosti splácet úvěr, když z žalovaným poskytnutých údajů o jeho měsíčních lze zásadně pochybovat o jejich pravdivosti. Důsledkem nedodržení této zákonné povinnosti věřitele je pak absolutní neplatnost smlouvy o úvěru.
13. Po právní stránce byla věc posouzena podle § 588 o.z. tak, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným nebyla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o.z., jelikož právní předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru a poskytnutím finančních prostředků žalovanému řádně neposoudil jeho úvěruschopnost v souladu s § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyni tak náleží z titulu bezdůvodného obohacení (jelikož finanční prostředky byly žalovanému poskytnuty na základě neplatné smlouvy podle § 2991 o.z.) pouze nesplacená jistina úvěru ve výši 44 021,62 Kč a 27 504,82 Kč, a to bez smluvního úroku a poplatku. Dále žalobkyni náleží úrok z prodlení podle § 1968 a § 1970 o.z., který soud přiznal od data požadovaného žalobkyní, kdy požadovaná výše nepřesahuje výši úroku z prodlení stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I.). Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta (výrok II.).
14. Aktivní legitimace žalobkyně byla prokázána, kdy právní předchůdce žalobkyně svou pohledávku za žalovaným, které jsou předmětem tohoto řízení, na žalobkyni převedl dle § 1879 a násl. o.z. a od účinnosti této smlouvy je tak žalobkyně věřitelem těchto pohledávek.
15. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalovaný byl ve věci převážně úspěšný, avšak žádné náklady řízení mu nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.