Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
9 C 234/2023-23
Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem Mgr. Romanem Říhou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 85 Kč
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 85 Kč.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč k rukám Mgr. jméno příjmení, advokátky sídlem adresa.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 85 Kč. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokátky sídlem [adresa].
Žalobkyně se původně domáhala, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit celkem částku 1 080 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný je vlastníkem osobního motorového vozidla s obsahem válců motoru nad 1 850 cm3 s registrační značka (dále též„ předmětné vozidlo“), přičemž k vozidlu nebylo v období od datum do datum (dále též„ rozhodné období“) sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalovaný i přes výzvu žalobkyně doposud dlužnou částku zákonného příspěvku ve výši 780 Kč (denní sazba ve výši 65 Kč x počet dní 12 v rozhodném období) s poplatkem za mimosoudní vymáhání ve výši 300 Kč neuhradil.
Po podání žaloby uhradil žalovaný dne datum částku 1 080 Kč. Soud proto usnesením ze dne 2. 1. 2024, č.j. 9 C 234/2023-21, zastavil řízení co do částky 1 080 Kč a předmětem řízení tak zůstalo pouze příslušenství, a to úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 780 Kč od datum do datum v kapitalizované výši 85 Kč.
Soud v projednávané věci rozhodl ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), tedy bez nařízení jednání, za situace, kdy rozhodné skutečnosti jsou zřejmé z obsahu spisu a předložené listinné důkazy prokazují všechna relevantní skutková zjištění.
Žalobkyní tvrzené skutečnosti ohledně zaplacení zákonného příspěvku nepojištěných ve výši 780 Kč byly prokázány výzvou k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných ze dne datum včetně doručenky, a upomínky, přičemž z uvedených listin vyplývá, že žalovaný, ač byl v rozhodném období evidován jako vlastník předmětného vozidla, neměl ve zmiňovaném období sjednánu smlouvu o povinném pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, a byl žalobkyní vyzván shora cit. výzvou k povinnosti zaplatit žalobkyni z tohoto titulu zákonný příspěvek ve výši 780 Kč (denní sazba ve výši 65 Kč x počet dní v rozhodném období, tj. 30 dní). Pokud se týká nákladů na uplatnění ve výši 300 Kč, ty soud považuje za odůvodněné, neboť jde o vnitřní administrativní náklady vynaložené na vyhotovení a doručení upomínky žalovanému. Žalovaný v řízení netvrdil a ani neprokázal, že by dlužnou částku žalobkyni zaplatil či že by k zániku závazku vůči žalobkyni došlo jiným způsobem než splněním.
Soud věc právně posoudil podle § 4 a násl. zákona č. 168/1999 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, ve znění pozdějších předpisů, podle jehož odstavce 1 vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle odst. 3 cit. ustanovení výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle odst. 4 cit. ustanovení osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.
Soud rozhodl tak, že žalobkyni přiznal příslušenství, které požadovala v žalobě. Úrok z prodlení z dlužné částky byl žalobkyni přiznán ve smyslu § 1970 o. z., přičemž výše úroků z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Ze žalobních tvrzení nevyplývá, že by si účastníci ujednali výši úroku z prodlení odlišnou od shora cit. nařízení vlády. Žalovaný totiž nezaplatil příspěvek za 30 dní, přičemž denní sazba podle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. činí 65 Kč za den, a tudíž na příspěvku dlužil celkem částku 780 Kč a náklady na vymáhání ve výši 300 Kč, které po podání žaloby zaplatil.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 věty prvé o. s. ř. za situace, kdy úspěšné žalobkyni přiznal účelně vynaložené náklady řízení, neboť i nárok, pro něž bylo řízení zastaveno, byl uhrazen žalovaný až po podání žaloby. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč. Při určení odměny advokátovi soud postupoval podle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za situace, kdy předmětem právní služby je peněžité plnění ve výši 1 080 Kč. Řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je peněžité plnění nepřesahující částku 50 000 Kč. Sazba mimosmluvní odměny podle shora cit. ustanovení tak v daném případě činí 200 Kč. V řízení před soudem advokát žalobkyně učinil do podání návrhu 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis písemného podání – žaloby a předžalobní výzva) ve výši mimosmluvní odměny 3 x 200 Kč, t.j. náleží mu odměna celkem ve výši 600 Kč. Uvedená částka nepřesahuje ve smyslu § 14b odst. 4 cit. vyhlášky výši tarifní hodnoty. K této odměně náleží i paušální náhrada hotových výdajů advokáta podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, po 100 Kč ke třem úkonům právní služby (viz úkony právní služby shora), tedy celkem 300 Kč. Advokátovi náleží rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, kterou je advokát povinen odvést z odměny za zastupování a náhrad podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a to ve výši 189 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) Celkem tedy náklady řízení činí 1 489 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.