Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
6 C 66/2023-93
Okresní soud v Berouně, sídlem adresa, Česká republika, rozhodl samosoudkyní Mgr. Markétou Lanzovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 50.137 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 50.137 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7.865 Kč ode dne 19. 8. 2020 do zaplacení, z částky 7.865 Kč ode dne 19. 8. 2020 do zaplacení, z částky 8.515 Kč ode dne 30. 9. 2020 do zaplacení a z částky 7.150 Kč ode dne 5. 5. 2021 do zaplacení a ve výši 15 % ročně z částky 6.622 Kč ode dne 10. 7. 2022 do zaplacení a z částky 10.320 Kč ode dne 2. 11. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení v částce 27.169,04 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně příjmení jméno příjmení, advokátky se sídlem adresa.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 50.137 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7.865 Kč ode dne 19. 8. 2020 do zaplacení, z částky 7.865 Kč ode dne 19. 8. 2020 do zaplacení, z částky 8.515 Kč ode dne 30. 9. 2020 do zaplacení a z částky 7.150 Kč ode dne 5. 5. 2021 do zaplacení a ve výši 15 % ročně z částky 6.622 Kč ode dne 10. 7. 2022 do zaplacení a z částky 10.320 Kč ode dne 2. 11. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení v částce 27.169,04 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokátky se sídlem [adresa].
1. Žalobou doručenou soudu dne 5. 4. 2023 se žalobkyně domáhala proti žalovanému zaplacení celkové částky 50.137 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného zákonného příspěvku nepojištěných a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Tvrdila, že je jako právnická osoba příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla provozovaného bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Dle zjištění žalobkyně žalovaný jako provozovatel celkem čtyř motorových vozidel, a to osobních automobilů se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, a to jednak vozidla registrační značka, VIN kód, č. technického průkazu vozidla číslo (dále jen„ Vozidlo 1“), dále vozidla registrační značka, VIN kód, č. technického průkazu vozidla číslo (dále jen„ Vozidlo 2“), a jednak vozidla registrační značka, VIN kód, č. technického průkazu vozidla číslo (dále jen„ Vozidlo 3“), a konečně též automobilu nákladního jiného než podle písmene r/ s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, registrační značka, VIN kód, č. technického průkazu vozidla číslo (dále jen„ Vozidlo 4“), evidovaných v registru silničních vozidel jako provozované, neměl k těmto vozidlům sjednáno zákonné pojištění odpovědnosti (povinné ručení) ve smyslu § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. U Vozidla 1 se tak jedná o období ode dne 18. 12. 2019 do 16. 4. 2020, tedy po dobu 121 dní, u Vozidla 2 o období ode dne 18. 12. 2019 do 16. 4. 2020 (tj. 121 dní) a dále ode dne 17. 4. 2020 do 4. 8. 2020, tzn. po dobu 110 dní, u Vozidla 3 pak o období ode dne 22. 1. 2020 do 31. 5. 2020, tedy po dobu 131 dní, a u Vozidla 4 o období ode dne 16. 12. 2021 do 2. 3. 2022 (77 dní) a dále ode dne 3. 3. 2022 do 30. 6. 2022 (tedy za 120 dní). Žalobkyni tak ve smyslu ustanovení § 4 odst. 1 uvedeného zákona vznikl nárok na zaplacení příspěvku, vypočteného jako součin počtu dní, kdy porušení každé předmětné zákonné povinnosti žalovaného trvalo, a výše denní sazby podle druhu vozidla, spolu s náklady spojenými s mimosoudním uplatněním práva na tento příspěvek. Celková výše příspěvku tak zahrnuje vždy základ příspěvku, a to u prvých tří vozidel vždy v denní sazbě 65 Kč podle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, u Vozidla 4 pak v denní sazbě 86 Kč podle § 2 odst. 1 písm. o) téže vyhlášky, násobeného počtem dní, za něž nebylo povinné ručení sjednáno. U Vozidla 1 se tedy jedná o částku 7.865 Kč za 121 dní nepojištění, u Vozidla 2 o částky 7.865 Kč a 7.150 Kč za 121 a 110 dní nepojištění, u Vozidla 3 o částku 8.515 Kč za 131 dní nepojištění a u Vozidla 4 o částky 6.622 Kč a 10.320 Kč za 77 a 120 dní bez sjednaného povinného ručení. Ke každému z takto vypočtených příspěvků pak žalobkyně dále nárokuje též náklady na jejich mimosoudní uplatnění vždy ve výši 300 Kč (podle § 2a prováděcí vyhlášky č. 205/1999 Sb.). Přestože byl žalovaný k úhradě každého dlužného příspěvku písemně vyzván (výzvy mu byly doručeny dne 19. 6. 2020 (2x), 31. 7. 2020, 5. 3. 2021, 10. 5. 2022 a 2. 9. 2022), tyto částky ve stanovené lhůtě pro zaplacení neuhradil, pročež jejich splatnost tak nastala pro Vozidlo 1 dne 18. 8. 2020, pro Vozidlo 2 dne 18. 8. 2020 a 4. 5. 2021, pro Vozidlo 3 dne 29. 9. 2020 a pro Vozidlo 4 dne 9. 7. 2022 a 1. 11. 2022. Jelikož žalovaný nereagoval ani na pozdější předžalobní upomínky, domáhala se žalobkyně svého nároku, zahrnujícího neuhrazené příspěvky a náklady na jejich mimosoudní uplatnění spolu se zákonným úrokem z prodlení, soudní cestou.
2. V průběhu řízení pak žalobkyně doplnila, že jednotliví pojistitelé jsou povinni sdělovat žalobkyni údaje o sjednaných či ukončených pojistných smlouvách, přičemž je na žalovaném, aby prokázal, že měl v rozhodném období platně sjednané pojištění odpovědnosti za újmu z provozu vozidla. V daném případě oznámila žalobkyni právnická osoba, pojištění evidované k Vozidlům 1, 2 a 3 z titulu uzavřené pojistné smlouvy číslo za období 29. 7. 2019 – 17. 12. 2019, číslo za období 29. 7. 2019 – 17. 12. 2019 a číslo za období 1. 6. 2020 – 6. 6. 2022, pročež lze mít za to, že v době ode dne 18. 12. 2019 do 16. 4. 2020 a ode dne 22. 1. 2020 do 31. 5. 2020 žalovaný povinné ručení k těmto vozidlům sjednáno neměl. Dále se pak žalobkyně detailněji vyjadřovala ke způsobu doručování jednotlivých výzev žalovanému a rovněž dodala, že údaj o provozování Vozidla 4 a jeho vlastnostech byl zjištěn z registru silničních vozidel číslo jednací, z něhož žalobkyně na základě zákona vychází jako ze zdroje informací a je oprávněna jej považovat za správný. Současně pak zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla stanoví vyvratitelnou zákonnou domněnku v tom smyslu, že se při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku má za to, že vlastníkem a/nebo provozovatele vozidla je osoba takto zapsaná v registru silničních vozidel.
3. Žalovaný se k žalobě písemně nevyjádřil. Při jednání před soudem, k němuž se dostavil, aniž by však soud s ohledem na deklarovaný úmysl žalovaného uzavřít se žalobkyní v předmětném sporu smír zahajoval projednání věci, pak žalovaný uvedl, že ve vztahu k Vozidlům 1 a 3 (tovární značky Škoda Superb a Renault Clio) nemá vůči žalobnímu nároku výhrady, k Vozidlu 2 (tovární značka Peugeot 206) si žádné skutečnosti nevybavil. Jeho námitky tak směřovaly pouze vůči nároku ve vztahu k Vozidlu 4, o němž žalovaný tvrdil, že je prodal na díly, k čemuž doložil originál kupní smlouvy, opatřené datem 7. 1. 2021. K tomuto datu pak uvedl, že je možné, že do smlouvy uvedl špatné datum. Následně však již zůstal zcela nečinným, žádné další doklady žalobkyni ani soudu nedoložil, a soud věc proto projednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), v jeho nepřítomnosti.
4. Soud ve věci provedl dokazování, přičemž zjistil následující pro věc podstatné skutečnosti: Pokud se tedy jedná o Vozidlo 1, z karty vozidla číslo soud zjistil, že jako vlastník a provozovatel tohoto osobního automobilu tovární značky Škoda Superb byla v době ode dne 30. 7. 2018 do 28. 6. 2021 evidována jméno příjmení a ode dne 28. 6. 2021 až doposud jméno příjmení; vozidlo je stále vedeno jako provozované.
5. K uvedenému vozidlu pak žalobkyně doložila detailní výpis pojistné smlouvy číslo u právnická osoba, uzavřené se žalovaným jako vlastníkem, provozovatelem a pojistníkem Vozidla 1 dne 29. 7. 2019 a ukončené dne 17. 12. 2019 pro neplacení pojistného.
6. Ze zjištěných údajů o vozidle a o povinných osobách ve spojení s výzvou k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 4. 6. 2020 č. případu číslo, s poštovním podacím archem a s informacemi České pošty, s.p., o sledování zásilek soud dále zjistil, že na základě údajů poskytnutých žalobkyni v rámci vlastního šetření příslušným pojistitelem (po jejich porovnání s údaji evidovanými Ministerstvem dopravy) žalobkyně vyzvala žalovaného coby zjištěného vlastníka a provozovatele Vozidla 1 - osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 s registrační značka, VIN kód, č. technického průkazu vozidla číslo, jež bylo pojištěno z titulu zákonného pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou jeho provozem pouze v období ode dne 29. 7. 2019 do 17. 12. 2019 (u právnická osoba, č. pojistné smlouvy číslo), k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných za období od data 18. 12. 2019 do 16. 4. 2020, kdy bylo vozidlo stále evidováno jako provozované, aniž by k němu bylo sjednáno povinné ručení, a to ve stanovené lhůtě 60 dnů od doručení výzvy s tím, že denní sazba tohoto příspěvku činí pro předmětné vozidlo 65 Kč, tzn. za 121 dní celkem 7.865 Kč.
7. Ohledně Vozidla 2 bylo z karty vozidla číslo tovární značky Peugeot 206 zjištěno, že evidovaným vlastníkem a provozovatelem byl v období ode dne 30. 11. 2017 do 9. 4. 2021 jméno příjmení a v období ode dne 9. 4. 2021 až doposud pak jméno jméno. I toto vozidlo je nadále evidováno jako provozované.
8. Z detailního výpisu pojistné smlouvy číslo u právnická osoba, pak soud zjistil, že tento pojistitel sjednal se žalovaným jako vlastníkem, provozovatelem a pojistníkem Vozidla 2 dne 29. 7. 2019 povinné ručení s tím, že tato pojistná smlouva byla opět ukončena dne 17. 12. 2019 pro neplacení pojistného.
9. Ze zjištěných údajů o vozidle a o povinných osobách a z výzev k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 4. 6. 2020 č. případu číslo a ze dne 18. 2. 2021 č. případu číslo ve spojení s poštovními podacími archy a informacemi České pošty, s.p., o sledování zásilek bylo v tomto případě zjištěno, že i zde žalobkyně provedla vlastní šetření, přičemž podle údajů poskytnutých jí pojistitelem (po jejich porovnání s údaji evidovanými Ministerstvem dopravy) vyzvala žalovaného opět coby zjištěného vlastníka a provozovatele Vozidla 2 - osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 s registrační značka, VIN kód, č. technického průkazu vozidla číslo, pojištěného z titulu povinného ručení pouze za dobu ode dne 29. 7. 2019 do 17. 12. 2019 (u právnická osoba, č. pojistné smlouvy číslo) a následně až ode dne 5. 8. 2020 do 15. 9. 2020 (u právnická osoba, č. pojistné smlouvy číslo), k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných za období od data 18. 12. 2019 do 16. 4. 2020 a za období ode dne 5. 8. 2020 do 15. 9. 2020, kdy bylo vozidlo stále evidováno jako provozované, aniž by k němu bylo sjednáno povinné ručení, ve lhůtě 60 dnů od doručení výzvy s tím, že denní sazba tohoto příspěvku činí i v tomto případě 65 Kč, tzn. za 121 a 110 dní celkem 7.865 Kč a 7.150 Kč.
10. Evidovaným vlastníkem a provozovatelem Vozidla 3 tovární značky Renault Clio pak byly podle karty vozidla číslo v rozhodném období jméno příjmení (22. 5. 2017 – 8. 10. 2020), jméno příjmení (8. 10. 2020 – 4. 5. 2022) a konečně jméno příjmení (4. 5. 2022 až doposud). Předmětné vozidlo je pak rovněž evidováno jako provozované.
11. K Vozidlu 3 pak byla doložena kupní smlouva ze dne 12. 1. 2020, uzavřená mezi jméno příjmení jako prodávajícím a žalovaným jako kupujícím, z níž soud zjistil, že žalovaný nabyl vlastnické právo k Vozidlu 3 koupí, aniž by se tato skutečnost odrazila ve stavu zápisu v registru silničních vozidel.
12. K úhradě zákonného příspěvku nepojištěných k Vozidlu 3 pak žalobkyně vyzvala žalovaného výzvou ze dne 16. 7. 2020 č. případu číslo, z níž soud ve spojení se zjištěnými údaji o vozidle a o povinných osobách, poštovním podacím archem a s informacemi o sledování zásilek zjistil, že v tomto případě žalobkyně vycházela z pojistných smluv, dle nichž byl žalovaný zjištěn coby vlastník a provozovatel Vozidla 3 - osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 s registrační značka, VIN kód, č. technického průkazu vozidla číslo, pojištěného z titulu povinného ručení pouze ode dne 9. 12. 2019 do 21. 1. 2020 (u právnická osoba, část názvu právnické osoby, č. pojistné smlouvy číslo) a následně až ode dne 1. 6. 2020 (u právnická osoba, č. pojistné smlouvy číslo). Žalobkyně jej proto vyzvala k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných za období od data 22. 1. 2020 do 31. 5. 2020, kdy bylo vozidlo stále evidováno jako provozované, aniž by k němu bylo sjednáno povinné ručení, ve lhůtě 60 dnů od doručení výzvy; denní sazba tohoto příspěvku činí opět 65 Kč, tedy za 131 dní celkem 8.515 Kč.
13. Konečně pak soud ohledně Vozidla 4 tovární značky Peugeot Partner vycházel z karty vozidla číslo, z níž zjistil, že jeho evidovaným vlastníkem a provozovatelem je od data 15. 12. 2021 žalovaný. Poslední změna byla účinná k datu 23. 8. 2022, kdy vozidlo zaniklo ekologickou likvidací v ČR.
14. K tomuto vozidlu žalovaný předložil kupní smlouvu, kterou jako prodávající uzavřel s kupujícím jméno příjmení a jejímž předmětem byl prodej a koupě Vozidla 4. Na kupní smlouvě je uvedeno datu 7. 1. 2021 v pravém horním roku, tedy nikoliv na místě obvyklém, tj. u podpisů smluvních stran; nicméně tento časový údaj se zcela míjí se stavem evidovaným v registru silničních vozidel v předchozím odstavci, tedy s datem 15. 12. 2021, od kterého je veden jako vlastník i provozovatel vozidla žalovaný. Žalovaný pak k tomuto rozporu nenabídl jiné vysvětlení než to, že připustil možnou chybu při psaní data.
15. Z výzev k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 25. 4. 2022 č. případu číslo a ze dne 18. 8. 2022 č. případu číslo ve spojení se zjištěnými údaji o vozidle a o povinných osobách, poštovním podacím archem a s informacemi o sledování zásilek dále soud zjistil, že žalovaný je od data 15. 12. 2021 evidován v registru silničních vozidel jako vlastník/provozovatel nákladního automobilu s hmotností do 3,5 tuny, registrační značka, VIN kód, č. technického průkazu vozidla číslo, který byl pojištěn z titulu zákonného pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou jeho provozem v období ode dne 4. 6. 2021 do 15. 12. 2021 (u pojišťovna, č. pojistné smlouvy číslo). Jelikož žalovaný neměl v rozhodných obdobích od data 16. 12. 2021 do 2. 3. 2022 a následně ode dne 3. 3. 2022 do 30. 6. 2022 pro toto vozidlo, jež bylo v uvedené době stále evidováno jako provozované, sjednáno povinné ručení, vyzvala jej žalobkyně k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných ve lhůtě 60 dnů od doručení každé jednotlivé výzvy s tím, že denní sazba těchto příspěvků činí pro předmětné vozidlo 86 Kč, tzn. za 77 dní celkem 6.622 Kč a za 120 dní pak 10.320 Kč.
16. K zaplacení příspěvků vyúčtovaných výše uvedenými výzvami pak žalobkyně dále vyzvala žalovaného upomínkami o úhradu nedoplatku ze dne 9. 9. 2020, 23. 10. 2020 (k Vozidlu 1; doložena též kopie vrácené poštovní zásilky adresované žalovanému a informace České pošty, s.p., o sledování zásilky), ze dne 9. 9. 2020, 23. 10. 2020 a 26. 5. 2021 (k Vozidlu 2 – doloženy opět informace o sledování zásilek a kopie vrácené poštovní zásilky), ze dne 22. 10. 2020 a 3. 12. 2020 (k Vozidlu 3; přiloženy informace o sledování zásilky a kopie vrácené poštovní zásilky) a ze dne 27. 7. 2022, 26. 8. 2022, 23. 11. 2022 (k Vozidlu 4 s doloženou kopií vrácené zásilky), jakož i výzvami k zaplacení dlužné částky ze dne 4. 4. 2022 (k Vozidlu 1, 2 a 3), ze dne 5. 8. 2022 (k Vozidlu 2) a ze dne 26. 9. 2022 a 4. 1. 2023 (k Vozidlu 4).
17. Předžalobními upomínkami ze dne 31. 5. 2022 (3x), 3. 10. 2022, 23. 11. 2022 a 1. 3. 2023 pak byl žalovaný upozorněn na možnost vymáhání nároků soudní cestou. Odeslání těchto písemností do dispoziční sféry žalovaného je opět dokládáno informacemi České pošty, s.p., o sledování zásilek a doklady o podacím čísle doporučeně odeslaných zásilek.
18. Ze shora uvedených listin pak soud zjistil následující skutkový stav věci, dle něhož žalobkyně zjistila na základě údajů poskytnutých jí příslušným pojistitelem, že žalovaný uzavřel dne 29. 7. 2019 jako vlastník, provozovatel a pojistník pojistné smlouvy, na jejich základě sjednal pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem Vozidel 1 a 2 - osobních automobilů registrační značka a registrační značka, přičemž tato pojištění zanikla pro neplacení pojistného shodně dne 17. 12. 2019. Vozidlo 3 registrační značka pak zakoupil kupní smlouvou ze dne 12. 1. 2020, uzavřenou s prodávajícím jméno příjmení, a jako vlastník a provozovatel Vozidla 4 registrační značka je zapsán v registru silničních vozidel již od data 15. 12. 2021. Jelikož neměl – ač k tomu byl jako vlastník, resp. provozovatel povinen – k předmětným vozům sjednáno povinné ručení, a to u Vozidla 1 v období od data 18. 12. 2019 do 16. 4. 2020, u Vozidla 2 v době ode dne 18. 12. 2019 do 16. 4. 2020 a dále ode dne 17. 4. 2020 do 4. 8. 2020, u Vozidla 3 ode dne 22. 1. 2020 do 31. 5. 2020 (všechny tři osobní automobily se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3) a u Vozidla 4 (nákladní automobil s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg) v době ode dne 16. 12. 2021 do 2. 3. 2022 a následně ode dne 3. 3. 2022 do 30. 6. 2022, vyzvala jej žalobkyně písemně dne 4. 6. 2020 (Vozidlo 1), 4. 6. 2020 a 18. 2. 2021 (Vozidlo 2), 16. 7. 2020 (Vozidlo 3) a 25. 4. 2022 a dne 18. 8. 2022 (Vozidlo 4) k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných ve stanovené lhůtě 60 dnů od doručení každé jednotlivé výzvy s tím, že denní sazba tohoto příspěvku činí pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, tedy pro Vozidla 1, 2 a 3 vždy 65 Kč, tedy za 121 dní 7.865 Kč (Vozidlo 1), za 121 a 110 dní 7.865 Kč a 7.150 Kč (Vozidlo 2), za 131 dní 8.515 Kč (Vozidlo 3) a za 77 a 120 dní 6.622 Kč a 10.320 Kč (Vozidlo 4). K tomu pak má žalobkyně nárok na náklady na uplatnění každého jednotlivého příspěvku vždy ve výši 300 Kč. Následně pak žalovaného ještě opakovaně písemně upomenula k úhradě nedoplatků takto vyúčtovaných příspěvků za jednotlivá vozidla s upozorněním na vymáhání dluhu soudní cestou, aniž by žalovaný na výzvy reagoval. Vzhledem k tomu, že dlužné příspěvky, navýšené o náklady jejich vymáhání, nebyly dosud ani na základě předžalobních výzev byť i jen zčásti uhrazeny, je žalovaný s tímto peněžitým plněním vůči žalobkyni v prodlení.
19. Podle ustanovení § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené.
20. Dle ustanovení § 4 odst. 1 až 5 tohoto zákona jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.
21. Ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 písm. h) a o) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999, Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, se denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 včetně ve výši 65 Kč a pro nákladní automobil jiný než podle písmene r) s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg včetně ve výši 86 Kč. Dle ustanovení § 2a této vyhlášky výše nákladů České kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč.
22. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníku, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.
23. V daném případě soud dospěl k závěru, že podaná žaloba je důvodná, a že tedy je třeba v souladu se shora citovanými ustanoveními považovat nárok žalobkyně za oprávněný. Soud vycházel ze zjištění, že žalovaný byl v rozhodných obdobích evidován v registru silničních vozidel jako vlastník/ provozovatel předmětných motorových vozidel, resp. se jím stal na základě uzavřené kupní smlouvy či v tomto postavení vystupoval vůči pojistiteli při sjednávání pojistných smluv na povinné ručení (kdy doložení vlastnického práva k pojišťovanému vozidlu je běžnou součástí procesu uzavírání pojistných smluv), k nimž za tyto jednotlivé doby neměl sjednáno zákonné pojištění odpovědnosti (povinné ručení), přestože všechna tato vozidla byla evidována jako provozovaná. V důsledku porušení této povinnosti vznikl žalobkyni v souladu se shora citovaným předpisem nárok na úhradu zákonného příspěvku nepojištěných ve stanovené výši za uvedená období 121, 121, 110, 131, 77 a 120 dnů, kdy tato vozidla nebyla předmětem zákonného pojištění. Žalovaný však z tohoto titulu žalobkyni ničeho neuhradil ani na základě písemných výzev a následných upomínek, a nadále tak z tohoto titulu dluží celkem 50.137 Kč, představujících neuhrazené příspěvky ve výši 7.865 Kč, 7.865 Kč, 7.150 Kč, 8.515 Kč, 6.622 Kč a 10.320 Kč, vypočtené dle prováděcí vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., jak je citována shora, ve spojení s příslušnými ustanoveními zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a náklady, jež žalobkyni vznikly v souvislosti s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (tj. v souvislosti s každou zaslanou výzvou), vždy ve výši 300 Kč (za každý dílčí dlužný příspěvek), stanovené shora uvedeným prováděcím předpisem. Žalovaný na svou obranu neuvedl žádné relevantní skutečnosti, jimiž by nárok žalobkyně vyvrátil, když jeho jediná výhrada směřovala k Vozidlu 4, k němuž doložil listinu (kupní smlouvu) s datem nekorespondujícím se stavem zápisu v registru silničních vozidel. Uvedenou listinou a vágním tvrzením o možné chybě v dataci smlouvy se tedy žalovanému žalobní tvrzení vyvrátit nepodařilo. Z uvedených důvodů soud žalobě v plném rozsahu vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku I. shora, s tím, že žalobkyni přiznal též zákonný úrok z prodlení, jdoucí z každé dílčí žalované částky dlužného příspěvku, a to vždy za dobu ode dne následujícího po uplynutí lhůty stanovené ve výzvách k úhradě až do zaplacení. Třídenní lhůta k plnění ve výroku I. tohoto rozsudku pak byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., neboť soud neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách.
24. Jelikož byla žalobkyně v řízení zcela úspěšná, rozhodl soud ve smyslu § 142 odst. 1 o.s.ř. o nákladech řízení tak, že jí přiznal právo na jejich náhradu v plné výši a v celkové částce 27.169,04 Kč, představované jednak zaplaceným soudním poplatkem za žalobu ve výši 2.006 Kč a jednak náklady právního zastoupení, které sestávají z odměny za zastupování advokátem ve výši 16.240 Kč, a to jednak za osm úkonů právní služby po 500 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis podání ve věci samé, 6x kvalifikovaná výzva k plnění) dle § 14b odst. 1 bod 3. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), vzhledem k tomu, že žalobkyně uplatnila svůj nárok návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatňovaném jí opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, když základem pro výpočet odměny je tarifní hodnota 48.337 Kč (tj. součet dlužných příspěvků; k příslušenství včetně nákladů spojených s uplatněním pohledávky se při stanovení odměny nepřihlíží), jednak potom za čtyři úkony právní služby po 3.060 Kč (2x sepis podání ve věci samé, 2x účast na jednání před soudem) podle § 7 bod 5. advokátního tarifu, z paušální náhrady hotových výdajů advokáta v celkové výši 2.000 Kč, a to za osm úkonů právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a za čtyři úkony právní služby podle § 14b odst. 5 písm. b) advokátního tarifu, z náhrady za promeškaný čas ve smyslu § 14 odst. 1 a 3 advokátního tarifu ve výši 800 Kč za osm započatých půlhodin po 100 Kč a z náhrady cestovních výdajů dle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu, jejichž celková výše dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., v platném znění, činí 1.755,90 Kč, a to za dvě zpáteční cesty substituční zástupkyně žalobkyně k jednání u Okresního soudu v Berouně ve dnech 26. 10. 2023 a 15. 12. 2023 při sazbě základní náhrady za používání silničních motorových vozidel za 1 km jízdy dle § 1 písm. b) ve výši 5,20 Kč a při průměrné ceně pohonných hmot za 1 litr motorové nafty dle § 4 písm. c) ve výši 34,40 Kč za použití osobního automobilu tovární značky Mercedes, registrační značka, s průměrnou spotřebou pohonné hmoty 5,63 l /100 km a o ujeté vzdálenosti 2x 123 km, vše (vyjma soudního poplatku) zvýšené o náhradu za 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 151 odst. 2 o.s.ř., představovanou částkou 4.367,14 Kč, neboť zástupkyně žalobkyně jakožto advokátka osvědčila, že je plátcem daně z přidané hodnoty. V souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. pak soud stanovil ve výroku II. lhůtu k plnění rovněž v trvání tří dnů, ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokátky, která žalobkyni v řízení zastupovala.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze, sídlem náměstí Kinských 5, 150 75 Praha 5, Česká republika, prostřednictvím Okresního soudu v Berouně, sídlem Wagnerovo náměstí 1249, 266 47 Beroun, Česká republika.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího výkonu domáhat podáním návrhu u soudu (§ 251 o.s.ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem (zákon č. 120/2001 Sb.) u soudního exekutora.