Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
4 C 253/2023-64
Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Cejpkem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení
sídlem adresa
o 48 936,50 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 48 836,50 Kč s úrokem z prodlení ve výši
15 % ročně z částky 48 836,50 Kč od 22. 4. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně proti žalované domáhala zaplacení částky
100 Kč a kapitalizovaného úroku ve výši 5 140,10 Kč od 21. 12. 2017 do 1. 4. 2023, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 963,66 Kč od 21. 12. 2017 do
1. 4. 2023, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 46 836,50 Kč od 2. 4. 2023 do 21. 4. 2023 a s úrokem ve výši 16,9 % ročně z částky 46 836,50 Kč od 2. 4. 2023 do zaplacení.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 5 085 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně advokáta JUDr. jméno příjmení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 48 836,50 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 48 836,50 Kč od 22. 4. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně proti žalované domáhala zaplacení částky 100 Kč a kapitalizovaného úroku ve výši 5 140,10 Kč od 21. 12. 2017 do 1. 4. 2023, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 963,66 Kč od 21. 12. 2017 do 1. 4. 2023, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 46 836,50 Kč od 2. 4. 2023 do 21. 4. 2023 a s úrokem ve výši 16,9 % ročně z částky 46 836,50 Kč od 2. 4. 2023 do zaplacení. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 5 085 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně advokáta JUDr. [jméno] [příjmení].
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 48 936,50 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že její právní předchůdkyně, společnost právnická osoba, uzavřela se žalovanou dne 21. 12. 2017 smlouvu o revolvingovém úvěru číslo na základě které byl žalované poskytnut úvěr s úvěrovým limitem ve výši 10 000 Kč. Dodatkem ke smlouvě o revolvingovém úvěru ze dne 3. 5. 2021 byl úvěrový rámec žalované zvýšen na 50 000 Kč. Žalovaná se podle smlouvy a dodatku zavázala úvěr splácet v měsíčních splátkách po 1 500 Kč. Pohledávka za žalovanou byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1. 4. 2023 postoupena na žalobkyni. Žalovaná na revolvingovém účtu vyčerpala celkem prostředky ve výši 46 836,50 Kč. Na svůj dluh nezaplatila ničeho, i přestože k tomu byla žalobkyní vyzvána.
2. Žalovaná v uvedené věci podala odpor proti doručenému platebnímu rozkazu, který odůvodnila tak, že nebyla právní předchůdkyní žalobkyně informována o tom, že pohledávka, která je předmětem žaloby, postoupena na žalobkyni.
3. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru číslo zjistil, že jako úvěrující banka je uvedena právní předchůdkyně žalobkyně a jako úvěrovaný klient je zde označena žalovaná. Smlouva je datována k 21. 12. 2017. Strany se ve smlouvě dohodly, že právní předchůdkyně poskytne žalované úvěr do celkové výše uvěrového limitu 10 000 Kč. Žalovaná se zavázal úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách. Součástí smlouvy jsou i všeobecné podmínky a ceník. Smlouva obsahuje i možnost zesplatnění celého úvěru v případě, kdy se žalovaná dostane do prodlení 3 měsíců se zaplacením jedné splátky nebo kdy dojde k prodlení zaplacení dvou splátek. Z dodatku ke smlouvě o revolvingovém úvěru ze dne 3. 5. 2021 soud zjistil, že si strany ujednaly zvýšení revolvingového limitu na 50 000 Kč. Žalovaná se jej zavázala splácet pravidelnou měsíční splátkou ve výši 1 500 Kč. Písemnou smlouvou ze dne 27. 3. 2022, ve spojení se seznamem postoupených pohledávek, byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni.
4. Z dokumentu„ podklady pre súdne konanie“ soud zjistil, že žalovaná v rámci revolvingového úvěru vyčerpala částku celkem ve výši 46 836,5 Kč.
5. Z potvrzení zaměstnavatele o výši pracovního příjmu zaměstnance ze dne 21. 12. 2017 soud zjistil, že žalovaná je od 1. 7. 2017 zaměstnána u právnická osoba s průměrným čistým měsíčním příjmem ve výši 10 486 Kč plus cestovní náhrady.
6. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 19. 4. 2023 soud zjistil, že tím právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované postoupení pohledávky na žalobkyni. Z předžalobní výzvy ze dne 25. 4. 2023 bylo zjištěno, že tou byla žalovaná vyzvána k zaplacení částky 64 875 Kč do 7 dnů od odeslání výzvy. Žalovaná neuhradila ničeho.
7. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 zákona Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 87 odst. 2 zákona je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
8. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z., postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
9. Podle § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 o. z. je v prodlení dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
10. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zejména ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není narušeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
11. Na základě provedeného dokazování a s přihlédnutím ke shora citovaným zákonným ustanovením soud dospěl k následujícímu. Na závazkový vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou je plně aplikovatelný zákon o spotřebitelském úvěru, neboť právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaná při tomto právním jednání nevystupovala jako podnikatel (alespoň to nevyplývá z jejího označení v hlavičce smlouvy), přičemž nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by úvěr měl souviset s podnikatelskou činností žalované. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru je splnění povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele půjčku splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet půjčku je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně (blíže srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39). Soud má z provedeného dokazování za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně se spokojila s pouhým tvrzením žalované ohledně jejích výdajů a nijak je dále neověřovala či nezkoumala. Právní předchůdkyně navíc v roce 2021, kdy došlo k navýšení úvěrového limitu na částku 50 000 Kč znovu úvěruschopnost žalované neprověřovala, vycházela z potvrzení o zaměstnání z roku 2017. Nad to soud uvádí, že právní předchůdkyně žalobkyně se vůbec nezabývala výdaji žalované.
12. S ohledem na výše uvedené učinil soud závěr, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila řádně svoji zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalované splácet úvěr, a proto soud posoudil smlouvu o spotřebitelském úvěru uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou jako absolutně neplatnou. Absolutně neplatná jsou tudíž i ujednání o smluveném úroku a poplatcích, jak vyplývají ze smlouvy. K otázce absolutní neplatnosti smluv odkazuje soud na rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci sp. zn. C číslo. Žalobkyně však soudu prokázala, že jí její právní předchůdkyně platně postoupila své pohledávky, včetně pohledávky za žalovanou, a že právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla finanční prostředky ve výši 48 836,50 Kč. Žalovaná na tento svůj dluh nezaplatila ničeho. Dluh žalované vůči žalobkyni z titulu bezdůvodného obohacení tak činí 48 836,50 Kč. Žalovaná v řízení nijak netvrdila, a tedy ani neprokázal, že by tyto peněžní prostředky žalobkyni nebo její právní předchůdkyni zcela vrátila. Vzhledem k tomu, že smlouva uzavřená mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou je absolutně neplatná a mezi stranami není jiné platné smluvní ujednání, má soud za to, že se žalovaná na úkor právní předchůdkyně žalobkyně bezdůvodně obohatila, neboť ji právní předchůdkyně žalobkyně plnila z neplatné smlouvy. Z provedeného dokazování má soud dále za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně platně a účinně postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Žalovaná je proto povinna žalobkyni vydat to, oč se obohatila. V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. soud žalované uložil, aby žalovanou částku zaplatila do 3 dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu soud neshledal důvod.
13. V tomto řízení bylo prokázáno, že žalovaná byla k vrácení bezdůvodného obohacení vyzvána výzvou. Po uplynutí doby nutné k dojití zásilky podle § 573 o. z. se žalovaná ocitla v prodlení, a proto byl žalobkyni od 22. 4. 2023 přiznán nárok na úroky z prodlení v zákonné výši.
14. Zbývající část žaloby ohledně 100 Kč a kapitalizovaných úroků s ohledem na výše uvedenou absolutní neplatnost smlouvy soud zamítl. Soud žalobkyni nepřiznal ani úrok z prodlení z kapitalizovaných úroků, protože z důvodu absolutní neplatnosti uvedené smlouvy nemá žalobkyně na kapitalizovaný úrok nárok, a tudíž jí nenáleží ani nároky od nich odvozené, tj. úrok z prodlení.
15. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně se v řízení domáhala ke dni vyhlášení rozsudku částky 52 830,38 Kč, úspěšná však byla pouze co do částky 48 836,50 Kč, tj. ze 81 %, zatímco žalovaná byla úspěšná co do zamítnuté částky 12 237,93 Kč, tj. z 19 %. Míra úspěchu žalobkyně tudíž dosáhla 62 % a v tomto rozsahu jí byla přiznána náhrada nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 958 Kč, odměnou právního zástupce za tři úkony právní služby ve výši 500 Kč za jeden úkon podle § 14 odst. 1 bodu 3 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a), d) (převzetí a příprava zastoupení, sepsání předžalobní výzvy, žaloby) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ a. t.“), režijním paušálem ve výši 300 Kč (za každý úkon právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 2 a. t.) a náhradou za daň z přidané hodnoty. Celkem tedy žalobkyně vynaložila náklady ve výši 8 201,60 Kč, z nichž jí náleží náhrada v rozsahu 62 %, tj. částka 5 085 Kč. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. bylo žalované uloženo zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně a ve lhůtě tří dnů ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě ve 2 vyhotoveních.
Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.