Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

18 C 222/2023-70

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Pipkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o 57 155,59 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba o zaplacení částky 57 155,59 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 57 155,59 Kč od 20. 4. 2023 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 900 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žaloba o zaplacení částky 57 155,59 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 57 155,59 Kč od 20. 4. 2023 do zaplacení, se zamítá. II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 900 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Podanou žalobou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení 57 155,59 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že společnost právnická osoba, dříve právnická osoba, sídlem adresa, GZR číslo, Malta (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela se žalovaným dne 19. 8. 2020 smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaný čerpal úvěr v konečné výši 62 155,59 Kč. Finanční prostředky byly poskytovány z bankovního účtu právní předchůdkyně žalobkyně na účet žalovaného

č. bankovní účet identifikované variabilní symbol. Úvěr měl být splacen nejpozději do dne 19. 4. 2023. Žalovaný do uvedeného data poskytnuté finanční prostředky nevrátil. Smlouva byla uzavřena po prověření úvěruschopnosti žalovaného na webovém rozhraní právní předchůdkyně žalobkyně za použití prostředků komunikace na dálku. Úvěruschopnost žalovaného byla ověřena na základě příjmů a výdajů žalovaného včetně jeho lustrace ve veřejně dostupných databázích ISIR, příjmení, CRKI, EUCB. Žalovaný uhradil před postoupením pohledávky celkem částku 153 898,31 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020 uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní byla pohledávka za žalovaným ve výši 62 155,59 Kč, sestávající z 50 491,94 Kč na jistině a 11 663,65 Kč na kapitalizovaných úrocích za období čerpání úvěru, postoupena na žalobkyni. Před podáním žaloby uhradil žalovaný žalobkyni částku 5 000 Kč. Žalovaný finanční prostředky nevrátil ani po opakovaných upomínkách včetně předžalobní upomínky zaslané mu dne 11. 5. 2023. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném uhrazení částky 57 155,59 Kč a zákonný úrok z prodlení z uvedené částky od 20. 4. 2023 do zaplacení.

2. Žalovaný se k podané žalobě vyjádřil v tom smyslu, že uzavření smlouvy považuje z důvodu vysokého RPSN ve výši 231,39 % za neplatné, neboť bylo učiněno v rozporu s dobrými mravy. V rámci jednání žalovaný dodal, že nerozporuje skutečnost, že s žalobkyní, resp. její právní předchůdkyní, uzavřel smlouvu o revolvingovém úvěru dne 19. 8. 2020. Úvěr pravidelně splácel, nicméně není schopen tvrdit, ani doložit kolik celkově uhradil. Žalovaný nerozporuje, že před postoupením pohledávky uhradil 153 989,31 Kč a po postoupení pohledávky 5 000 Kč. Žalobkyně svoji neúčast u jednání soudu omluvila, soud tak konal v nepřítomnosti žalobkyně v souladu s  (dále jen„ “).

3. Mezi účastníky řízení nebylo sporné, že dne 19. 8. 2020 byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným podepsána smlouva o revolvingovém úvěru, na základě které byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky. Žalovaný právní předchůdkyni před postoupením pohledávky vrátil finanční prostředky ve výši 153 898,31 Kč a po postoupení pohledávky žalobkyni 5 000 Kč.

4. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

5. Z dokumentu nazvaného Smlouva o revolvingovém úvěru ze dne 19. 8. 2020 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně coby věřitel se zavázala poskytnout žalovanému coby klientovi zde identifikovanému jménem, příjmením, rodným číslem, adresou trvalého bydliště, telefonním číslem a e-mailovou adresou úvěr až do výše sjednaného úvěrového limitu ve výši 80 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky spolu se sjednanými úroky ve výši 10,50 % měsíčně, RPSN ve výši 231,39 % a příslušnými poplatky vrátit v pravidelných měsíčních splátkách počínaje prvním měsícem po dni prvního čerpání. Úvěr byl poskytnut na období jednoho roku. Žalovaný byl povinen uhradit právní předchůdkyni žalobkyně celkem částku 128 988,08 Kč. Parametry úvěru byly zachyceny také v dokumentu označeném standardní informace o spotřebitelském úvěru. Součástí smlouvy byly i obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně.

6. Z potvrzení o provedených platbách soud zjistil, že na účet č. bankovní účet pod variabilní symbol byly zaslány platby, a to dne 19. 8. 2020 ve výši 8 000 Kč, dne 20. 8. 2020 ve výši 15 000 Kč, dne 21. 8. 2020 ve výši 17 000 Kč, dne 5. 2. 2021 ve výši 5 000 Kč, dne 17. 9. 2021 ve výši 7 000 Kč, dne 6. 6. 2022 1 000 Kč, dne 10. 6. 2022 ve výši 1 500 Kč, dne 24. 6. 2022 ve výši 1 500 Kč a později téhož dne rovněž 1 500 Kč. Z přehledu plateb byly zjištěny výběry a platby žalovaného za období od 19. 8. 2020 do 26. 4. 2023.

7. právnická osoba ze dne 6. 11. 2023 soud zjistil, že majitelem a jediným disponentem osobního účtu č. bankovní účet byl ke dni 19. 8. 2020 žalovaný.

8. Ze smlouvy na opakovaném postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020 včetně jejích dodatků a příloh soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně coby postupitel se zavázala postupně prodávat pohledávky žalobkyni coby postupníkovi. Mezi postoupenými pohledávkami byla i pohledávka za žalovaným pod variabilní symbol ve výši 57 155,59 Kč. Postoupení pohledávky bylo právní předchůdkyní žalobkyně žalovanému oznámeno přípisem ze dne 11. 5. 2023. Žalovaný byl zároveň vyzván k úhradě dlužné částky do tří dnů.

9. Z předžalobní upomínky zaslané dle podacího lístku dne 11. 5. 2023 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného přípisem ze dne 11. 5. 2023 k úhradě dlužné částky do tří dnů a zároveň jej upozornila na možnost podání žaloby k soudu.

10. Na základě provedeného dokazování a skutečností mezi účastníky nesporných dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Žalovaný měl s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřít smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které mu byly poskytovány finanční prostředky až do výše 80 000 Kč na bankovní účet. Žalovaný vrátil před postoupením pohledávky právní předchůdkyni žalobkyně celkem částku 153 898,31 Kč a po postoupení pohledávky z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni ještě částku 5 000 Kč. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě svého dluhu.

11. Podle , o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle zákona o spotřebitelském úvěru se věřitelem rozumí poskytovatel nebo osoba, která nabyla pohledávku za spotřebitelem ze smlouvy o spotřebitelském úvěru. Podle zákona o spotřebitelském úvěru se poskytovatelem rozumí ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr. Podle zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná.

12. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle ustanovení § 2993 věty první o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

13. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

14. Soud dospěl k závěru, že na závazkový vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným je plně aplikovatelný zákon o spotřebitelském úvěru, neboť právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaný v rámci tohoto právního jednání nevystupoval v rámci podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu povolání. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru je povinnost věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet úvěr je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele atd. (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č.j. -39). Soud má z provedeného dokazování za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně se v tomto případě spokojila s pouhým tvrzením žalovaného a dále po něm nepožadovala tato tvrzení doložit, a tím si ověřit jejich správnost. Ani svoje tvrzení o lustraci žalovaného v uvedených rejstřících žalobkyně soudu nijak neprokázala. Rovněž neprokázala, že by zkoumala, jaké má žalovaný příjmy, výdaje a závazky. Právní předchůdkyně žalobkyně v tomto směru vycházela pouze z modelových výpočtů, nikoli reálných individualizovaných skutečností týkajících se žalovaného. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně k jednání nedostavila, nemohla být ve smyslu ustanovení poučena o tom, že dosud nenavrhla dostatečné důkazy k prokázání svého tvrzení o prověření schopnosti žalovaného dlužnou částku splácet. Neunesla tak důkazní břemeno. Soud tak dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila řádně svoji zákonnou povinnost posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr, a proto soud posoudil smlouvu o spotřebitelském úvěru uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným jako absolutně neplatnou ( a zákona o spotřebitelském úvěru). Absolutně neplatná jsou taktéž ujednání o smluveném úroku a poplatcích.

15. Žalobkyně však soudu prokázala, že její právní předchůdkyně poskytovala žalovanému finanční plnění až do výše 80 000 Kč a že tento nárok na vrácení těchto prostředků žalovaným byl platně a v souladu s ustanovením § 1879 a násl. o.z. postoupen na žalobkyni. Vzhledem k tomu, že mezi žalobkyní, resp. právní předchůdkyní žalobkyně, a žalovaným nebyla platně a účinně uzavřena smlouva a není mezi nimi jiné platné smluvní ujednání, má soud za to, že se žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil, neboť právní předchůdkyně žalobkyně mu plnila bez právního důvodu, a ve smyslu ustanovení § 2993 věty první o.z. má právní předchůdkyně žalobkyně právo na vrácení toho, co bylo žalovanému plněno. Nicméně v řízení bylo nesporné, že žalovaný před postoupením pohledávky uhradil celkem částku 153 898,31 Kč a po postoupení pohledávky dalších 5 000 Kč; finanční prostředky tak výrazně převyšují žalovanému poskytnutou částku. Vzhledem k tomu, že žalovaný vrátil finanční prostředky v plné výši, má soud za to, že žaloba byla podána bezdůvodně, a proto ji v celém rozsahu zamítl.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle Jelikož žalovaný dosáhl plného úspěchu ve věci, má právo na náhradu nákladů účelně vynaložených na bránění práva proti žalobkyni, která ve věci úspěch neměla. Tyto náklady sestávají z paušální náhrady nákladů za tři úkony ve výši 300 Kč podle a 2 odst. 3 (podání odporu, příprava k jednání a účast u jednání). Celkem tak náklady řízení na straně žalovaného činí 900 Kč. V souladu s  pak bylo žalobkyni uloženo, aby náklady řízení zaplatila do 3 dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu plnění soud neshledal důvody.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě ve 2 vyhotoveních.

Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.