Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 343/2022-57

Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudcem Mgr. Václavem Kokožkou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o určení vlastnického práva k nemovitosti,

takto:

I. Určuje se, že vlastníkem pozemkové parcely p. číslo o výměře 139 m² v katastrální uzemí, územní celek, zapsaného na list vlastnictví u stát. instituce, stát. instituce, je žalobkyně.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 31 992,50 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám a advokáta žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Určuje se, že vlastníkem pozemkové parcely p. [číslo] o výměře 139 m² v [katastrální uzemí], [územní celek], zapsaného na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce], je žalobkyně. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 31 992,50 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám a advokáta žalobkyně.

1. Otec žalobkyně příjmení jméno příjmení, datum narození, jako původní žalobce, se svoji žalobou doručenou soudu dne datum domáhal určení, že je výlučným vlastníkem pozemku p. číslo o výměře 139 m2, zapsaného na list vlastnictví v kat. úz. obec u obec, který sousedí s jeho pozemky st.p. číslo jehož součásti je stavba budovy če. anonymizováno a p. číslo ostatní plocha, v kat. úz. obec u obec, územní celek, zapsaných na list vlastnictví. Vše u stát. instituce, stát. instituce. To odůvodnil tím, že je výlučným vlastníkem pozemku st.p. číslo jehož součásti je stavba budovy če. anonymizováno a pozemku p. číslo ostatní plocha, v kat. úz. obec u obec, územní celek, zapsaných na list vlastnictví. Žalovaný je v katastru nemovitostí zapsán jako vlastník sporného sousedního pozemku p. číslo o výměře 139 m2, zapsaného na list vlastnictví v kat. úz. obec u obec. Všechny nemovitosti jsou zapsány u stát. instituce, stát. instituce. jméno příjmení nabyl nemovitosti kupní smlouvou z datum, registrovanou anonymizována dvě slova okres dne datum do bezpodílového spoluvlastnictví manželů a následně do výlučného vlastnictví dohodou o vypořádání anonymizováno ze dne datum. Vlastnická hranice sporného pozemku p. číslo navazuje na vlastnickou hranici pozemků žalobkyně a sporný pozemek tvoří s nemovitostmi žalobkyně funkční celek - rekreační chatu se zahradou. Od jejich nabytí v roce rok, užíval otec žalobkyně své nemovitostí společně se sporným pozemkem. Byl po celou dobu užívání sporného pozemku v dobré víře, že vlastnická hranice jeho pozemku p. číslo probíhá v místě vlastnická hranice mezi sporným pozemkem p. číslo sousedícím pozemkem p. číslo ve vlastnictví územní celek. Až na jaře rok vnuk jméno příjmení a syn žalobkyně jméno příjmení, při vyřizování záležitostí souvisejících s neschopností jméno příjmení se starat o nemovitosti ze zdravotních důvodů, zjistil z katastru nemovitostí, že část jím užívaného pozemku není jeho vlastnictvím, když sporným pozemek je v katastru nemovitostí veden jako vlastnictví žalovaného. Užíval sporný pozemek v přesvědčení, že užívá svůj pozemek p. číslo do současnosti nebyla jeho oprávněnost užívání sporného pozemku kýmkoli zpochybňována či rušena. jméno příjmení (otec žalobkyně) byl vlastníkem sporného pozemku a vlastnické právo k němu nabyl vydržením. Účastníci jednali mimosoudně o vlastnickém právu ke spornému pozemku, žalovaný však činil spornou žalobcovu dobrou víru, s odůvodněním, že žalobce musel seznat existenci sporného pozemku a průběh vlastnické hranice při technickohospodářském mapování, které proběhlo v roce rok. Žalobce o technickohospodářském mapování v roce rok nevěděl, a protože proběhlo formou leteckého snímkování, nemohl být ani přítomen případnému vytyčování průběhu vlastnické hranice v terénu.

2. Doba pro řádné vydržení sporného pozemku p. číslo počala běžet ode dne datum, kdy manželé jméno příjmení a jméno celé jméno žalobkyně (rodiče žalobkyně celé jméno žalobkyně) nabyly vlastnické právo k sousedícím nemovitostem - rekreační chatě číslo evidenční anonymizována dvě slova, postavené na st.p. číslo k pozemku p. číslo kdy nastaly právní účinky registrací kupní smlouvy (uzavřené s jméno příjmení) anonymizována dvě slova okres dne datum pod č. anonymizována dvě slova anonymizováno rok, a následně u jméno příjmení na základě dohody o vypořádání anonymizováno ze dne datum zapsané do katastru nemovitostí anonymizováno číslo jednací, anonymizována dvě slova rok. Od nabytí vlastnického práva k nemovitostem manželi příjmení odpovídal rozsah faktického užívání pozemku p. číslo seznatelný v terénu podle oplocení živým plotem a zahrnoval i sporný pozemek p. číslo. Otec žalobkyně jméno příjmení nabyl vlastnické právo ke spornému pozemku řádným vydržením ke dni datum, kdy nabyla účinnosti novela z.č. - z. č. , přičemž doba oprávněné držby sporného pozemku počala běžet od datum Lhůta pro mimořádné vydržení sporného pozemku počala běžet od datum (dle z.č. , ). Ke dni zjištění jméno příjmení, že v rámci užívání nemovitostí užívá i sporný pozemek na jaře rok, uplynulo více než anonymizováno let, a došlo i k vydržení mimořádnému.

3. Své přesvědčení o vlastnictví sporného pozemku vyplývalo též z dokumentace získané od prodávající nemovitostí, a to z geometrického polohopisné plánu z datum, ve kterém je umístění stavby rekreační chaty če. anonymizováno zobrazeno tak, jak odpovídá současnému stavu při zohlednění“ přirostlého” sporného pozemku. Rekreační chata je“ uvnitř” souvislého pozemku a severozápadní roh stavby rekreační chaty anonymizována dvě slova nezasahuje do průběhu vlastnické hranice se sporným pozemkem. Kdežto podle stávajícího stavu zápisu v katastru nemovitostí zasahuje rohová část chaty do sporného pozemku. Stejné vyplývalo z geometrického plánu z datum, se zaměřením z číslo a číslo pod číslem rok, rok, kde i v tomto geometrickém plánu je stavba rekreační chaty umístěna tak, je“ uvnitř” pozemku p. číslo nepřesahuje do sousedního. Z historických leteckých map za období let rok až rok, např. letecké mapy z roku 1968, kdy byl vyhotoven geometrický plán z datum, kdy vlastníkem nemovitostí byla právní předchůdkyně manželů příjmení, je patrné, že kolem stavby rekreační chaty je upravený pozemek, který svým rozsahem odpovídá stávajícímu stavu, např. zachycenému leteckou mapou z roku rok. Již na letecké mapě z roku rok je vidět nad stavbou rekreační chaty, v severní části, drobná stavba, která představuje suchý WC a dřevník. Manželé příjmení tak zakoupili rekreační chatu se zahradou včetně uvedené drobné stavby, a byli v dobré víře, že i uvedená drobná stavba se nachází na jejich pozemku parcelního čísla číslo.

4. Žalobci mají na určení vlastnického práva soudem naléhavý právní zájem, když je vlastnické právo, které se zapisuje do katastru nemovitostí, sporné a bez určení vlastnického práva soudem je postavení žalobce nejisté.

5. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s odůvodněním, že geometrický polohopisný plán ze dne datum a geometrický plán ze dne datum na které se žalobce odvolává, skutečně zobrazují rekreační chatu„ uvnitř“ pozemku p. číslo nikoli tak, jak odpovídá současnému stavu. Tyto plány zároveň obsahují i uvedení tzv. oměrných v náčrtu, ze kterých je evidentní, jak velký pozemek žalobce koupil. Na anonymizováno hranici pozemku ve směru anonymizováno se jedná o vzdálenost 22,3 m, na jižní anonymizováno pozemku ve směru anonymizováno pak 22,8 m. ulice hranice ve směru anonymizováno má uvedenu vzdálenost 26,77 m a anonymizováno hranice pozemku pak 22,10 m. Zanesou-li se výše uvedené rozměry z geometrických plánů do aktuální ortofotomapy, je evidentní, že„ správná hranice“ žalobcova vlastnictví v žádném případě nemůže být anonymizováno hranice sporného pozemku p. číslo pozemku p. číslo ve vlastnictví územní celek. Zároveň je však patrno, že„ správnou hranicí“ dle původních GP není ani hranice v katastru nemovitostí, tedy hranice mezi pozemkem žalobce p. číslo anonymizováno číslo ve vlastnictví žalovaného.„ Správná hranice“ vycházející z původních GP pak prochází zhruba uprostřed sporného pozemku. ulice hranice pozemku žalobce patrná z GP z let rok a rok probíhá lineárně, bez jakýchkoliv zalomení, na aktuální ortofotomapě se zákresem vzdáleností, je linie anonymizováno hranice výrazně zalomena. ulice hranice v délce cca 27,3 m je výrazně delší než v původních geometrických plánech a celkový tvar pozemku žalobce je odlišný. Nárůst délky anonymizováno hranice lze připisovat přístavbě jakési vedlejší stavby vně původní anonymizováno hranice pozemku žalobce a následnému připlocení pozemku až za tento objekt. Z aktuální ortofotomapy je zřetelná probíhající lineární hranice v terénu, navazující na linii severní hranice sousední parcely p. číslo. Bude-li se následovat zmíněná linii v terénu a zanese-li se vzdálenost, vycházející z oměrných v geometrickém plánu z let rok a rok, dostaneme průběh hranic, odpovídající právě původním geometrickým plánům včetně odpovídající délky jednotlivých hranic žalobcova pozemku a celkovému tvaru pozemku, který žalobce v roce rok koupil. Zároveň tato hranice vyhovuje i argumentaci žalobce, že na původních geometrických plánech je stavba chaty„ uvnitř“ pozemku. Právě tento průběh hranice dle názoru žalovaného odpovídá původní„ správné hranici“, která je v souladu s žalobcem předkládanými geometrickými plány z let rok a rok, na něž se žalobce odvolává a deklaruje dobrou víru.

6. V kupní smlouvě z datum, na základě které nabyl vlastnictví k rekreační chatě a přilehlému pozemku, není zmínka o vedlejší stavbě, přístřešku či jiném obdobném objektu, je proto třeba vycházet ze skutečnosti, že žalobce nabyl předmětnou nemovitost, tedy chatu a přilehlý pozemek právě v rozsahu a v hranicích, jaké prezentují předložené geometrické plány z let rok a rok. Z uvedeného vyplývá, že předmětný objekt v severozápadní části pozemku musel žalobce dostavět až po nabytí nemovitosti za hranicí koupeného pozemku a tento následně připlotit. Technicko-hospodářského mapování v roce rok proběhlo formou leteckého snímkování a nijak nedokládá, že žalobce nemohl být přítomen vytyčování průběhu vlastnické hranice. Standardním postupem před leteckým snímkováním bylo zjišťování průběhu hranic pozemků za účasti pozvaných vlastníků, které v praxi probíhalo tak, že žalobce musel být pozván na místní šetření, při němž měl označit průběh vlastnických hranic. Následně proběhlo letecké snímkování, na jehož základě byla vytvořena nová mapa. Před zplatněním obnoveného katastrálního operátu proběhlo námitkové řízení, o jehož konání rovněž byli informování všichni dotčení vlastníci pozemku. Z uvedeného tedy vyplývá, že žalobce jednoznačně měl možnost se se stavem katastrální mapy seznámit, a proto se žalovaný domnívá, že byla narušena žalobcova dobrá víra. Obdobná situace nastala i v roce rok, kdy došlo k přepracování technicko-hospodářské mapy z roku rok na digitální katastrální mapu (DKM). Zplatnění DKM opět předcházelo námitkové řízení, ke kterému byli pozváni všichni dotčení vlastníci pozemků. I zde tedy dle názoru žalovaného došlo k narušení žalobcovy dobré víry. Konečně se žalobce musel se stavem evidovaným v katastru nemovitostí seznámit nejméně z důvodu podání daňového přiznání k dani z nemovitých věcí dle z. č. , o dani z nemovitých věcí, účinnost. K vyplnění daňového přiznání totiž jednoznačně potřeboval parcelní čísla včetně výměr vlastněných pozemků. V této souvislosti dále došlo v roce rok ke změně výměr obnovou operátu, kdy bylo nutné tyto změny ve výměrách pozemků rovněž promítnout do daňového přiznání. V obou případech byl tedy žalobce nepochybně nucen nahlédnout do údajů katastru nemovitostí, a přitom se seznámit i s existencí sporného pozemku. I zde tedy nepochybně došlo k přerušení žalobcovy dobré víry. Nejsou tak splněny podmínky pro vydržení sporného pozemku žalobcem, zejména z důvodu absence dobré víry žalobce ohledně průběhu vlastnické hranice a existence sporného pozemku.

7. V průběhu řízení anonymizováno jméno příjmení dne datum rozhodnutí zemřel a anonymizováno číslo jednací z datum rozhodnutí bylo rozhodnuto o pokračování v řízení s jeho právním nástupcem, dcerou anonymizováno celé jméno žalobkyně.

8. Podle určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

9. Z výpisu z katastru nemovitostí list vlastnictví pro kat. úz. obec u obec, územní celek (čl.6) u stát. instituce, stát. instituce vyplývá, že Česká republika je zapsána, jako výlučný spoluvlastník sporného pozemku p. číslo v kat. úz. obec u obec, územní celek a žalovaný (právnická osoba), jsou zapsány jako subjekt s právem výlučného hospodaření s majetkem státu. Pasivní legitimace žalovaného státního podniku vyplývá mj. ze závěrů anonymizována tři slova spisová značka z datum rozhodnutí.

10. Protože žalobkyně není v katastru nemovitostí zapsaným vlastníkem sporného pozemku, shledal soud naléhavý právní zájem na určení, že je výlučným vlastníkem tohoto pozemku.

11. Z výpisu z katastru nemovitostí list vlastnictví v kat. úz. obec u obec, územní celek u stát. instituce, stát. instituce (čl.7), kupní smlouvy uzavřené mezi prodávající jméno příjmení, datum narození a kupujícími anonymizováno jméno příjmení, datum narození a jméno celé jméno žalobkyně, datum narození (čl.4), úmrtního listu anonymizováno jméno příjmení, datum narození (čl.30), anonymizováno název soudu čj. číslo jednací z datum rozhodnutí (čl.29), a nesporných tvrzení účastníků (jednání datum, čl.36pv – 37 a jednání datum, čl.52pv), vyplývá, že rodiče žalobkyně manželé jméno příjmení narozen datum a jméno celé jméno žalobkyně, datum narození, nabyli kupní smlouvou uzavřenou s prodávající jméno příjmení, narozenou datum, dne datum, registrovanou státním notářstvím okres dne datum, do bezpodílového spoluvlastnictví manželů, mimo jiné chatu č. e. anonymizováno na pozemku st. parcelní číslo spolu s pozemkem st. parcelní číslo a pozemkem p. číslo o výměře 456 m2, vše zapsáno na list vlastnictví pro katastrální uzemí. Následně nemovitosti nabyl otec žalobkyně do výlučného vlastnictví na základě dohody o vypořádání anonymizováno ze dne datum, registrované státním notářstvím. Žalobkyně nabyla děděním po smrti svého otce dne datum, nemovitosti v kat. úz. obec u obec, zapsané na list vlastnictví u stát. instituce, na základě anonymizováno název soudu č.j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí, v právní moci téhož dne. příjmení pozemek p. číslo sousedí s pozemkem parcelní číslo ve vlastnictví územní celek, jedná se o západní hranici pozemku p. číslo. Rozměr pozemku p. číslo činil v roce rok i rok, dle geometrických plánů z datum a datum (čl. 10 a 12) na anonymizováno pozemku anonymizováno, na anonymizováno hranici 2,47+24,30 = 26,77, na anonymizováno 22,80 a na anonymizováno 22,10 (jednotky jsou v metrech). Podle aktuální mapy v katastru nemovitostí je délka anonymizováno hranice pozemku číslo cca 19,53 m a délka anonymizováno hranice se sousedním pozemkem číslo je 21,24 m. Dle mapy katastru nemovitostí vzdálenost mezi hranicí pozemku číslo a číslo (ve vlastnictví územní celek) k hranici pozemku číslo a číslo, tedy anonymizováno část pozemku číslo a číslo, činí cca 25 m. Zatímco anonymizováno hranice pozemku číslo včetně pozemku číslo činí cca 25,90 m. Údaje o zaměření pozemků v katastru nemovitostí jsou v třídě přesnosti 8, což je nejnižší třída přesnosti s odchylkou ±2,82 m.

12. Žalobkyně ve své účastnické výpovědi (čl.52pv) uvedla, že na sporné nemovitosti, na chatu jezdila odmalička s rodiči, po jejich rozvodu (asi rok) tam nadále jezdila jen s tátou, když po rozvodu zůstala chata jemu. Později tam jezdila s otcem nebo sama, zejména když s ohledem na svůj věk nemohl. Pozemek kolem chaty je na hranici pozemku p. číslo oplocen nízkým plotem z ocelových kůlů a drátěného pletiva, okolo ostatních zbývajících stran je živý plot tvořený různými keři, pámelníky, jehličnany. Směrem k pozemku číslo a k sporné parc. číslo se nacházel živý plot odhadem 5 - 7 m. Tímto směrem se nacházejí dva vzrostlé jabloně, úplně nahoře bylo ohniště a ještě výše byl kompost. K ortofotomapě sporného pozemku p. číslo uvedla, že je dřevník a kadibudka, které jsme odmalička používali. Na leteckém snímku z datum, datum žalobkyně poukázala na horní část nad chatou, kde má být zachycen dřevník. Někdy v roce rok požádala svého syna, když otec již ze zdravotních důvodů nemohl jezdit a bylo třeba se postarat o zahradu, aby na údržbu někoho našel. Syn pak po nahlédnutí do mapy v katastru nemovitostí zjistil, že pozemek nad chatou by měl patřit někomu jinému, než dědovi.

13. Svědkyně jméno příjmení, dříve celé jméno žalobkyně, datum narození, matka žalobkyně vypověděla (čl.53pv), že chatu če. anonymizováno na pozemku st.p. číslo pozemek p. číslo v katastrální uzemí koupili s manželem v roce rok od nějaké paní. Vybavila si z jedné strany nízký plot, sousedící dvě chaty. Zbytek byl živý plot, směrem k lesu asi nebylo nic, směrem, kde byla kadibudka a kompost. Kolnu si nevybavovala.

14. Svědek jméno příjmení, datum narození, syn žalobkyně vypověděl (čl.54pv), že na chat če. anonymizováno s pozemkem, v kat. úz. obec u obec jezdil odmalička. Patřilo to dědovi jméno příjmení, který letos na jaře zemřel. Na jaře rok děda říkal, že na chatu nemůže pro zhoršení zdravotního stavu jezdit, zvažoval i prodej nemovitostí. Svědek to prodat nechtěl, neboť jde o dobrou lokalitu a došli k závěru, že bude třeba zajistit údržbu pozemku a porostů prostřednictvím nějaké firmy. Při zjišťování velikosti pozemku, který bylo třeba udržovat, zjistil, že nad chatou je pás, který k chatě de facto náležel. Děda to tam sekával, ořezával plot. Bylo tam ohniště, pekli se tam buřty, užívali to. Pak zjistil, že vlastnická hranice je jinak, než se myslel, že cíp pozemku patří žalovanému.

15. Z výše uvedeného vyplývá, že otec žalobkyně, jako její právní předchůdce, užíval sporný pozemek p. číslo jako součást pozemku p. číslo který se nachází okolo pozemku st.p. číslo na je postavena stavba rekreační chaty če. anonymizováno. A to od datum, kdy nabyl vlastnictví k nemovitostem zapsaným na list vlastnictví, na základě kupní smlouvy z datum, nejprve v rámci někdejšího bezpodílového spoluvlastnictví manželů se svědkyní jméno příjmení (dříve celé jméno žalobkyně), po vypořádání zaniklého anonymizováno dohodou z datum registrovanou státním notářstvím (nikoliv v katastru nemovitostí, který tehdy neexistoval – viz. z.č. ve znění novely z. číslo S. účinném k datum pozn. soudu) jako výlučný vlastník. V náčrtku geometrického polohopisného plánu z datum je stavba rekreační chaty če číslo (stavebního pozemku, na kterém se nachází) umístěn uvnitř pozemku p. číslo nikoliv ani v bezprostřední blízkosti jeho hranic. V geometrickém plánu z datum je hranice stavby s pozemkem již mnohem blíže hranicím pozemku a dle aktuální katastrální mapy ( , 9) levý horní (severozápadní) roh pozemku st.p. číslo jehož součástí je stavba če. anonymizováno přesahuje hranici pozemku p. číslo sporného pozemku p číslo. Žalovaný přes poučení dle , 3 netvrdil a především neprokázal, jak konkrétně se jméno příjmení dozvěděl, že sporný pozemek p. číslo není částí pozemku p. číslo který řádně nabyl kupní smlouvou z datum, popř. že by se dozvěděl o tom, že vlastnická hranice pozemku p. číslo se nenachází za hranici sporného pozemku p. číslo obecního pozemku p. číslo. S ohledem na dlouhodobé užívání sporného pozemku, jako domnělé součásti pozemku zakoupeného spolu se stavebním pozemkem a na něm se nacházející chatou, kdy poměr velikosti sporného pozemku p. číslo pozemku číslo, přírodním terénním hranicím živého plotu na hranici sporného pozemku p. číslo geometrickému polohopisnému plánu z datum, je omyl jméno příjmení o hranicích nabytého pozemku p. číslo tak, že zahrnuje i sporný pozemek, akceptovatelný a nevybočuje významně z údajů geometrických plánů z roku rok a rok. Skutečnost, že obvyklá praxe při mapování v roce rok formou leteckého snímkování či pozdější digitalizaci katastrální mapy v roce rok měla zahrnovat zpravidla seznámení vlastníků s průběhem vlastnických hranic, bez dalšího není skutečností, která by prokázala, že jméno příjmení věděl či měl důvodné pochybnosti o průběhu vlastnické hranice pozemku p. číslo. Obdobné platí o tvrzení žalovaného o skutečnosti, že se anonymizována dvě slova musel dozvědět o výměře a průběhu vlastnických hranic v souvislosti s přiznáním k dani z nemovitosti.

16. Shora uvedený skutkový stav měl soud za dostatečně zjištěný pro rozhodnutí ve věci samé a další navržené důkazy (např. návrh žalobkyně na ohledání místa samého) již jako nadbytečné neprováděl.

17. Dle , 2 (z.č. (nový) , dále jen )

(1) Tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.

(2) Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

18. Vznik vlastnického práva řádným vydržením (nikoli mimořádným, které nově upravuje, co do časové působnosti v návaznosti na až z.č. ) se v dané věci dle řídí dosavadními předpisy, úpravou obč. , když k počátku běhu vydržecí lhůty došlo za účinnosti tohoto zákona.

19. Ustanovení z.č. ( , dále jen obč. zák.) ve znění účinném od 1.1.1992 upravilo vydržení v odst. 1, 2, 3 takto:

(1) Oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost.

(2) Takto nelze nabýt vlastnictví k věcem, které nemohou být předmětem vlastnictví, nebo k věcem, které mohou být jen ve vlastnictví státu nebo zákonem určených právnických osob (§ 125).

(3) Do doby podle odstavce 1 se započte i doba, po kterou měl věc v oprávněné držbě právní předchůdce.

(4) Pro počátek a trvání doby podle odstavce 1 se použijí přiměřeně ustanovení o běhu promlčecí doby.

20. Dle § 130 odst. 1 obč. zák. je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná.

21. Vydržení je originární, původní nabytí vlastnického práva, nikoliv odvozené nabytí vlastnického práva. Pokud je právní úkon, kterým mělo dojít k převodu vlastnického práva například k nemovitosti absolutně neplatným a na základě tohoto právního úkonu vlastnické právo nabyvateli nevzniklo, není možné vlastnické právo získané na základě jiné právní skutečnosti, tj. vydržením, odvozovat od původního vlastníka. Při posouzení právní skutečnosti – vydržení je podstatná otázka existence či neexistence dobré víry u osoby, která se nabytí vlastnického práva vydržením dovolává. Okolnosti, které svědčí o nabytí vlastnického práva vydržením, musí prokázat vždy dle konstantní judikatury osoba, která se takového původního nabytí vlastnického práva dovolává. Dle konstantní judikatury musí být existence dobré víry posuzována s ohledem ke všem okolnostem případu, a tedy nestačí pouze subjektivní vnitřní přesvědčení konkrétní osoby, že je vlastníkem věci. Pokud se tedy například určitá osoba svévolně uchopí držby na základě ústní smlouvy o převodu nemovitostí, nemůže být taková osoba se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že je vlastníkem nemovité věci, a to ani v případě, že je subjektivně přesvědčena, že k převodu nemovitostí postačí smlouva v ústní formě.

22. Dle závěrů konstantní judikatury oprávněný držitel, který má pozemek v držbě nepřetržitě po dobu deseti let, se stává jeho vlastníkem, a to i v případě, že se stal oprávněným držitelem před datum a podmínky pro nabytí vlastnického práva vydržením byly dovršeny poté, co nabyl účinnosti , a to bez ohledu na skutečnost, že mezitím snad došlo k nabytí vlastnictví k pozemku státem. Skutečnost, že stát nabyl v důsledku oprávněné držby někoho jiného vlastnické právo k pozemku, neměla vliv na pozdější vydržení tohoto pozemku oprávněným držitelem (spisová značka, příjmení číslo). Z výše uvedeného vyplývá, že jméno příjmení k datum nabyl vlastnické právo k spornému pozemku p. číslo vydržením, když bylo prokázáno, že k tomuto datu užíval pozemek jako vlastní, jako součást pozemku p. číslo po dobu delší deseti let (již od nabytí sousedních nemovitostí v roce rok), přičemž shora uvedené okolnosti nabytí vlastnického práva k pozemku p. číslo i pozdější držbu sporného pozemku lze mít za držbu v dobré víře, že užíval sporný pozemek, jako pozemek vlastní.

23. Podle , 2, 3

(1) Kdo má z přesvědčivého důvodu za to, že mu náleží právo, které vykonává, je poctivý držitel. Nepoctivě drží ten, kdo ví nebo komu musí být z okolností zjevné, že vykonává právo, které mu nenáleží.

(2) Nepoctivost zástupce při nabytí držby nebo při jejím výkonu zástupcem činí držbu nepoctivou. To neplatí, pokud zastoupený zvláštním příkazem daným se zřetelem k této držbě zástupci nařídil, aby se držby ujal nebo aby ji vykonával.

(3) Poctivému držiteli náleží stejná práva jako držiteli řádnému.

24. Dle uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.

25. Podle do doby stanovené v  se započte i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce, věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; tato doba však neskončí dříve než uplynutím dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o věc movitou, a pěti let, jde-li o věc nemovitou.

26. Podmínkami mimořádného vydržení je nikoliv nepoctivá držba a čas dvojnásob delší než pro řádného vydržení, tedy šest let u movité věci a 20 let u nemovitosti. Do vydržecí doby se započte i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce, věc nepřetržitě v držení v době přede dnem nabytí účinnosti (nového) (z.č. - ), přičemž tato doba neskončí dříve než uplynutím dvou let od nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o věc movitou, a pěti let, jde-li o věc nemovitou. V případě nemovitosti tedy mimořádné vydržení mohlo nastat nejdříve k datum a počátek vydržecí 20 leté lhůty počal nejdéle datum.

27. Ze závěrů rozsudku NS ČR sp.zn. vyplývá výklad mimořádného vydržení, poctivé držba ( ) a držby nikoliv v nepoctivém úmyslu. Podmínkou mimořádného vydržení ( ) není poctivá držba ( ), ale nedostatek nepoctivého úmyslu držitele; ten se ujal držby v přesvědčení, že nepůsobí nikomu újmu. Důkazní břemeno ohledně nepoctivého úmyslu držitele tíží toho, kdo vydržení popírá. Kritéria uvedená v  , resp. dříve v  obč. zák. se tu neuplatní. Nepoctivým ve smyslu je v zásadě (zpravidla) úmyslné jednání naplňující znaky nepravé držby, tedy pokud se držitel úmyslně„ vetřel v držbu svémocně nebo že se v ni vloudil potajmu nebo lstí, anebo usiluje proměnit v trvalé právo to, co mu bylo povoleno jen výprosou“ ( ). Hodnocení poctivosti úmyslu držitele je vždy individuální; žalující vlastník vyloučí mimořádné vydržení, pokud prokáže, že jednání držitele při nabytí a výkonu držby nebylo úmyslně poctivé (morální) v obecném smyslu. Obratem„ při nabytí a výkonu držby“ je míněno, že nikoliv nepoctivý úmysl při uchopení držby se nemůže změnit během výkonu držby takto uchopené v úmysl„ nikoliv poctivý“ (a naopak). Posouzení poctivosti držitele je v zásadě na úvaze soudů v nalézacím řízení, která musí být řádně odůvodněna a nesmí být zjevně nepřiměřená. Okamžik, ke kterému se posuzuje držba„ nikoliv v nepoctivém úmyslu“ pro mimořádné vydrženi: Podmínkou pro klasifikaci držby jako poctivé ( ) je, že její podmínky musí být naplněny jak při uchopení, tak i při výkonu držby. („ právo, které vykonává,“), („ při nabytí držby nebo při jejím výkonu zástupcem…“), naproti tomu publiciánskou žalobu zákon dává tomu,„ kdo nabyl držby vlastnického práva poctivě, řádně a pravým způsobem“ ( ). Zákon považuje za přípustné obě možnosti, jak vyplývá z , tak i z . Jde o problematiku obdobnou otázce, zda při vydržení, pokud je jeho podmínkou dobrá víra držitele, je rozhodující dobrá víra při uchopení držby („ mala fides superveniens non nocet“), anebo zda musí existovat po celou dobu držby („ mala fides superveniens nocet“). Držba„ nikoliv v nepoctivém úmyslu“ ( ) je zvláštním druhem držby, kterou ani obecný zákoník občanský, ani pozdější občanské zákoníky neznaly. Lze tedy uzavřít, že podmínkou mimořádného vydržení ( ) je, že držiteli není prokázán nepoctivý úmysl při uchopení držby; to, že snad později zjistí, že vlastníkem věci (subjektem drženého práva) je někdo jiný, nemá bez dalšího za následek zánik podmínek mimořádného vydržení. V rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. se podává, že nepoctivý úmysl brání vydržení jen, byl-li tu při uchopení držby. Pokud jde o zánik držby„ nikoliv v nepoctivém úmyslu“, je třeba analogicky aplikovat , větu první, podle které platí:„ Bylo-li vyhověno žalobě napadající držbu nebo její poctivost, považuje se poctivý držitel za nepoctivého nejpozději od okamžiku, kdy mu byla doručena žaloba“. V zásadě tedy platí, že ujal-li se někdo držby nikoliv v nepoctivém úmyslu a později zjistí, že není vlastníkem (není v katastru nemovitosti evidován jako vlastník), není tím jeho nepoctivý úmysl dotčen; na rozdíl od poctivé držby ( ) nemá taková vědomost za následek zánik kvalifikované držby (zde držby nikoliv v nepoctivém úmyslu). K vydržení práva nemůže dojít, ztratí-li držitel držbu ( ) dříve, než uplyne vydržecí doba.

28. Závěry cit. rozsudku NS ČR sp.zn. se týkají též„ nepoctivý úmyslu“ a uchopení držby sousedního pozemku spolu s pozemkem nabytým: Podle důvodové zprávy k  míří úprava mimořádného vydržení mimo jiné na„ případy byl převeden pozemek o chybně stanovené (větší) výměře, než je výměra skutečná nebo pozemek chybně označený parcelním číslem, takže nabyvatel v dobré víře drží něco jiného, než pro co mu svědčí vlastnický titul“. Podmínkou mimořádného vydržení je nedostatek nepoctivého úmyslu držitele. Úmysl jako vnitřní stav sám o sobě nemůže být předmětem dokazování. Předmětem dokazování mohou být skutečnosti vnějšího světa, jejichž prostřednictvím se vnitřní přesvědčení (stejně tak úmysl) projevuje navenek (srov. k tomu např. obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2017, sp. zn. , rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 2. 1999, sp. zn. ). Tento závěr platí i pro posuzování držby„ nikoliv v nepoctivém úmyslu“. Tento úmysl nelze zpravidla prokázat přímo, je-li však prokázána existence skutečností, zakládajících nepoctivost držitele, o kterých věděl anebo – při splnění předpokladu , tedy že má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností – vědět při uchopení držby nutně musel, pak je třeba učinit závěr o jeho nepoctivém úmyslu; přitom, podobně jako v právu trestním, může jít o úmysl přímý (držitel ví, že jedná nepoctivě a takto jednat i chce), nebo o úmysl nepřímý (s tím, že jeho jednání může být nepoctivé, je srozuměn; srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2022, sp. zn. ). Ujme-li se nabyvatel spolu s pozemkem, který nabyl do vlastnictví, i držby části sousedního pozemku, neznamená to bez dalšího, že jedná v nepoctivém úmyslu, a to dokonce ani tehdy, je-li jeho držba nepoctivou ve smyslu , věta druhá, neboť mu„ musí být z okolností zjevné, že vykonává právo, které mu nenáleží“. Samotná nedbalost držitele totiž držbu v nepoctivém úmyslu nezakládá, nutný je úmysl držitele. Jestliže však okolnosti případu jsou tak zjevné, že průměrný člověk při běžné péči a opatrnosti musí bez pochybností poznat, že se ujímá držby pozemku o výrazně větší rozloze, než jaký nabyl, pak lze učinit závěr o nikoliv poctivém úmyslu nabyvatele. Nestačí tu však pouhý omyl držitele, byť i jinak neomluvitelný, situace musí být taková, že je třeba učinit závěr o tom, že o rozdílu věděl, resp. vědět musel, přičemž je nutno vždy přihlížet k individuálním okolnostem každého případu. V této souvislosti lze přihlédnout i k judikatuře Nejvyššího soudu k  , , ovšem s tím, že jde-li o mimořádné vydržení, je třeba držbu posuzovat benevolentněji, nestačí nedbalost držitele při uchopení držby. Přiměřeně se tak uplatní i právní závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 8. 3. 2005, sp. zn. , a rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 3. 6. 2004, sp. zn. . Jestliže byl tedy poměr výměry nabytého pozemku s pozemkem, jehož držby se držitel bez právního důvodu chopil (sousedním pozemkem) tak velký, že držiteli muselo být nepochybně jasné, že drží více, než nabyl (výměra takto drženého pozemku dosahovala zpravidla výrazně více než 50 % výměry pozemku koupeného či jinak nabytého), pak, nebyly-li tu okolnosti výrazně svědčící v jeho prospěch (např. sporný pozemek byl od nepaměti připlocen k pozemku právních předchůdců držitele a s nimi jako rodinnými příslušníky užíván, přičemž přístup na něj byl možný jen z usedlosti držitele, šlo o pozemek nepravidelného tvaru v nepřehledném terénu, nebo držitel byl do omylu uveden znalcem, jeho výměra nebyla ve smlouvě uvedena) jde o držbu nabytou v nepoctivém úmyslu. Je též třeba zvážit, proč skutečný vlastník nemovitosti proti držbě po dobu 20 let nezasáhl.

29. Soud má za to, že i podmínky mimořádného vydržení na straně žalobkyně a jejího právního předchůdce byly splněny. Z provedeného dokazování nevyplynulo, že by se jméno příjmení uchopil jako nabyvatel pozemku p. číslo držby sousedního sporného pozemku p. číslo spolu s pozemkem nabytým tak, že by musel vědět, že užívá cizí pozemek. Poměr výměry sporného pozemku p. číslo (139 m2) k řádně nabytému pozemku p. číslo (494 m2) není ve významném nepoměru, sporný pozemek byl v terénu ohraničen živým plotem a byl užíván jako pozemek přináležející chatě če. anonymizováno a i případné pozdější pochybnosti o průběhu hranic pozemku p. číslo (které ani nebyly prokázány) nemohly mít za následek zániku držby jméno příjmení v „ nikoliv v nepoctivém úmyslu“. Žalovaný do konce vydržecí lhůty datum ani později proti držbě rodiny příjmení nezasáhl. Nebylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně při uchopení držby sporného pozemku měl nepoctivý úmysl, tedy že si musel být za daných okolností být zjevně vědom, že vykonává právo které mu nenáleží (tj. užívá cizí pozemek). Z výše uvedených důvodů soud žalobě vyhověl v celém rozsahu a rozhodl, že žalobkyně je vlastníkem sporného pozemku p. číslo v katastrální uzemí, územní celek.

30. Úspěšný žalobce by měl podle právo na úplnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tak představují soudní poplatek ve výši 5.000 Kč, odměnu za zastupování žalobce advokátem dle vyhl. č. za 6,5 úkonů právní služby (převzetí zastoupení, předžalobní výzva ze dne datum, podání žaloby, návrh na záměnu žalobce z datum (jako poloviční úkon), podání ze dne datum a účast advokáta u jednání dne datum a datum) po 3.100 Kč, v celkové výši 20.150 Kč, 7x režijní paušál po 300 Kč, celkem 2.100 Kč. V souladu s  se částka odměny a náhrad advokáta zvyšuje o 21% DPH, tj. o 4.672,50 Kč Náklady řízení činí celkem 31.992,50 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-sever.