Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 C 220/2023-65

Okresní soud v Rokycanech rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Davidem Svobodou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

pro 66 565 Kč s přísl.

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 15 778,73 Kč s úrokem z prodlení z této částky od datum do zaplacení ve výši 15% ročně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Řízení se zastavuje v části na zaplacení částky 27 042,72 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky 19 431 Kč od datum do zaplacení a s úrokem ve výši 85,11% ročně z částky 37 926,79 Kč od datum do zaplacení, maximálně do úroku ve výši 113 637 Kč a dále v části na zaplacení částky 9 686,03 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky 8 153 Kč od datum do zaplacení a s úrokem ve výši 85,33% ročně z částky 6 513,83 Kč od datum do zaplacení, maximálně do úroku ve výši 15 919 Kč.

III. Ve zbylé části se žaloba zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 15 778,73 Kč s úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení ve výši 15% ročně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Řízení se zastavuje v části na zaplacení částky 27 042,72 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky 19 431 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 85,11% ročně z částky 37 926,79 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně do úroku ve výši 113 637 Kč a dále v části na zaplacení částky 9 686,03 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky 8 153 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 85,33% ročně z částky 6 513,83 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně do úroku ve výši 15 919 Kč. III. Ve zbylé části se žaloba zamítá. IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Žalobkyně se první žalobou domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 58 954 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 15% ročně od datum do zaplacení, smluvní pokutu ve výši 7 611 Kč a úrok ve výši 93,59% p.a. z částky 37 926,79 Kč od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 113 637 Kč, s odůvodněním, že účastníci uzavřeli dne datum smlouvu o úvěru číslo na základě které žalobkyně poskytla žalovanému dne datum částku 50 000 Kč. Žalovaný se úvěr zavázal splácet spolu s úrokem ve výši efektivní úrokové sazby 146,25% p.a. v 18 měsíčních splátkách po 5 2561 Kč, vždy k 15. dni v měsíci, počínaje únorem 2019. Žalovaný uhradil pouze částku 39 141,16 Kč, proto žalobkyně dne datum úvěr zesplatnila. Smluvní pokutu žalobkyně požaduje uhradit dle bodu 6.1 smlouvy ve výši 998 Kč a dle bodu 6.5 smlouvy, kde je sjednána smluvní pokuta 0,1% denně z dlužné částky, ve výši 7 611,72 Kč. Druhou žalobou vedenou pod spisovou značkou a připojenou k prvnímu spisu se žalobkyně domáhala zaplacení částky 15 083 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 15% ročně od datum do zaplacení, smluvní pokutu ve výši 1 533,03 Kč a úrok ve výši 93,7% p.a. z částky 6 513,83 Kč od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 15 919 Kč, s odůvodněním, že účastníci uzavřeli dne datum smlouvu o úvěru číslo na základě které žalobkyně poskytla žalovanému dne datum částku 7 000 Kč. Žalovaný se úvěr zavázal splácet spolu s úrokem ve výši efektivní úrokové sazby 146,5% p.a. v 18 měsíčních splátkách po 737 Kč, vždy k 16. dni v měsíci, počínaje červencem 2019. Žalovaný uhradil pouze částku 2 080,11 Kč, proto žalobkyně dne datum úvěr zesplatnila. Dne datum vzala žalobkyně žalobu částečně zpět tak, že u první smlouvy požadovala úroky pouze ve výši 8,48% ročně a u druhé ve výši 8,37% ročně a žádnou smluvní pokutu z důvodu na vývoj aktuální judikatury.

Výrokem II. soud řízení částečně zastavil dle z důvodu zpětvzetí žalob. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

Z doložených dvou smluv soud zjistil, že jejich obsah odpovídá výše popsanému tvrzení žaloby. RPSN u první smlouvy činilo 146,25% a u druhé smlouvy 146,5%. Žalobkyně dále doložila„ vyjádření znalce k problematice úročení pohledávek“, který přepočítává tzv. efektivní úrokovou sazbu na sazbu nominální, která je požadována žalobou.

Podle ustanovení smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle o.z. veškerá sdělení vůči spotřebiteli musí podnikatel učinit jasně a srozumitelně v jazyce, ve kterém se uzavírá smlouva. Dle o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle věta první o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Dle o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Podle o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

Soud se ztotožňuje s argumentací v rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 5. 2. 2020 č.j. -70, kde rozhodoval o odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Rokycanech sp. zn. , a shledal prakticky totožnou smlouvu absolutně neplatnou. Na rozdíl od soudu prvního stupně, podle kterého účastníci uzavřeli platnou smlouvu o úvěru a neplatné je pouze jejich ujednání o úrocích, dospěl odvolací soud k závěru, že úvěrová smlouva se zjevně příčí dobrým mravům a jako taková je jako celek podle věta první neplatná. K takové neplatnosti soud musí přihlédnout z úřední povinnosti a aplikace o. z. je vyloučena. Na tomto závěru nic nemění zjištění, že výše úroku byla ve smlouvě sjednána transparentně a že žalobkyně vůči žalované splnila i informační povinnosti, které jí plynou ze zákona o spotřebitelském úvěru. Pokud ale měl v jejich případě žalovaný z poskytnutých 55 000 Kč vrátit během 48 měsíců 196 464 Kč (tedy 3,5 násobek) při úroku 129,66 % ročně, tak bez ohledu na to, jak jej nyní žalobkyně nazývá a v jaké výši jej nyní nárokuje, nelze k jinému závěru dojít. Výši úroků je nutno posuzovat v době vzniku smluvního vztahu a na tom, že žalobkyně postupně ze svého požadavku ubírala, to nic nemění. Nelze přehlédnout, že v době uzavření smlouvy činila úroková sazby pro úvěru poskytované domácnostem na spotřebu do pěti let kolem 11 % ročně, jak dokládá úroková statistika měnových finančních institucí zveřejňována anonymizováno národní bankou. Kromě výše úroku je však třeba zohlednit i další okolnosti, za kterých byla smlouva uzavřena a přihlédnout i k jejímu dalšímu obsahu. Nelze pominout, že smlouva byla uzavřena mezi profesionálem a spotřebitelem, že byla uzavřena adhezním způsobem a že žalovaný na formuláři vypracovaném žalobkyní nemohl nic ovlivnit. Odvolací soud přihlédl i k tomu, že pro případ porušení platební povinnosti byl žalovaný sankcionován smluvní pokutou, jejíž výše byla stanovena na samé horní hranici zákonné přípustnosti ( , o spotřebitelském úvěru). Jednou z hlavních zásad soukromého práva je to, že uspořádání smluvních vztahů musí být spravedlivé a nemůže zakládat zřejmou nerovnováhu k tíži slabší strany, což v projednávané věci nebylo dodrženo a zakládá absolutní neplatnost smlouvy o úvěru. Za této situace mohla žalobkyně požadovat vrácení plnění z titulu bezdůvodného obohacení.

V projednávané věci se jedná o velmi podobné smlouvy té, o které rozhodoval krajský soud ve výše uvedené věci. Žalovaný u první smlouvy obdržel částku 50 000 Kč, zaplatil celkem 39 141,16 Kč, a přesto je žalován pro částku přes 65 000 Kč s příslušenstvím, zahrnující i úroky ve výši téměř 100%. Z druhé smlouvy žalovaný obdržel 7 000 Kč, zaplatil 2 080,11 Kč a žalován je pro více než 16 000 Kč. Jak uvedl Nejvyšší soud ve věci , běžný klient úvěrové společnosti nemůže v případě krátkodobého úvěru dopředu očekávat, ba ani předpokládat, že celková splacená částka bude několikanásobně převyšovat částku půjčenou; tento předpoklad nelze ani spravedlivě požadovat. Ve věci Nejvyšší soud judikoval, že co se týče občansko-právní judikatury, tato považuje za nepřiměřenou úrokovou míru ve výši 60 %, jež podstatně (téměř 4 násobně) přesahuje horní hranici obvyklé úrokové míry. Obdobně judikoval Nejvyšší soud ve věci , kde uvedl, že v rozporu s dobrými mravy je výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době její sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěru nebo půjček. Ve věci Nejvyšší soud shledal nemravnou úrokovou sazbu ve výši 66 % ročně.

V projednávané věci však k nemravné úrokové sazbě přistupuje ještě nemravná výše sjednané smluvní pokuty, pro spotřebitele nepřezkoumatelná„ efektivní“ úroková sazba a další podmínky, zejména přirůstání úroků k jistině, v důsledku kterých je požadováno po žalovaném zaplatit tak vysokou částku. Smluvní pokuty byly sjednány jednak za prodlení s každou splátkou a dále ve výši 0,1 % denně v případě zesplatnění úvěru. To je opět za hranicí mravného ujednání smluvní pokuty, viz. např. judikatura Nejvyššího soudu ve věci nebo .

Žalobkyně si evidentně nepřiměřeného smluvního ujednání byla vědoma, když vzala žalobu částečně zpět tak, že nadále již nepožadovala smluvní pokutu a úroky požadovala pouze ve výši necelých 9% ročně. Soud však musí zkoumat platnost smluvních ujednání v okamžiku uzavření smlouvy a s ohledem na výše uvedené dospěl k závěru, že obě smlouvy jsou absolutně neplatné. Proto je možné věc posoudit pouze optikou bezdůvodného obohacení. Žalovaný se vyplacením jistiny bezdůvodně obohatil o 57 000 Kč. Žalobkyni však zaplatil pouze část, zbylou částku ve výši 15 778,73 Kč mu proto soud uložil k zaplacení, spolu se zákonným úrokem z prodlení dle o.z. ve spojení s , a to ode dne následujícího po lhůtě k zaplacení dluhu v obou oznámeních o zesplatnění úvěru, když těmito výzvami ze stejného dne byl žalovaný prokazatelně vyzván k úhradě celé částky a byla mu poskytnuta lhůta deseti dnů od sepsání výzvy, tedy ode dne datum.

O nákladech řízení soud rozhodl dle , za situace, kdy převážně úspěšná žalovaná náhradu nákladů řízení nepožadovala.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Rokycanech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.