Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 C 125/2021-106

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Krákora ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o 66.634,76 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 52.927 Kč

s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 52.927 Kč od 12. 2. 2021 do zaplacení

a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části o zaplacení

částky 11.781,50 Kč

s úrokem ve výši 13,49 % ročně z částky 60.095,91 Kč od 5. 1. 2021 do 4. 4. 2021,

s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 60.095,91 Kč od 5. 4. 2021 do zaplacení,

se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 64.708,50 Kč od 5. 1. 2021 do 11. 2. 2021,

se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 11.781,50 Kč od 12. 2. 2021

do zaplacení;

a částky 1.926,26 Kč;

zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 10.678,62 Kč k rukám anonymizováno jméno příjmení, advokáta v obec, do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 52.927 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 52.927 Kč od 12. 2. 2021 do zaplacení a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části o zaplacení částky 11.781,50 Kč s úrokem ve výši 13,49 % ročně z částky 60.095,91 Kč od 5. 1. 2021 do 4. 4. 2021, s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 60.095,91 Kč od 5. 4. 2021 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 64.708,50 Kč od 5. 1. 2021 do 11. 2. 2021, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 11.781,50 Kč od 12. 2. 2021 do zaplacení; a částky 1.926,26 Kč; <b>zamítá.</b> III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 10.678,62 Kč k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta v [obec], do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou, doručenou soudu dne 12. 5. 2021, se žalobce domáhal vůči žalované zaplacení částky 64.708,50 Kč (představující dlužnou jistinu ve výši 60.095,91 Kč, dlužný smluvní úrok ke dni zesplatnění ve výši 3.578,59 Kč, smluvní pokutu ve výši 500 Kč a dlužné pojistné ve výši 534 Kč),

2. s úrokem ve výši 13,49 % ročně z částky 60.095,91 Kč od 5. 1. 2021 do 4. 4. 2021 (představujícím sjednaný smluvní úrok), s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky

60.095,91 Kč od 5. 4. 2021 do zaplacení (představujícím smluvní úrok dle o spotřebitelském úvěru), se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z částky 64.708,50 Kč od 5. 1. 2021 do zaplacení, a dále částky ve výši 1.926,26 Kč (představující smluvní pokutu ve výši 3 % z nesplacené jistiny, úroků a pojistného, tedy z částky 64.208,50 Kč, ve výši 1.926,26 Kč).

3. Uvedl, že se žalovanou uzavřel (resp. jeho právní předchůdce společnost právnická osoba,

resp. právnická osoba) dne 3. 9. 2019 smlouvu o hotovostním úvěru číslo na jejímž základě poskytl žalované dne 3. 9. 2019 finanční prostředky ve výši 65.000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnutou částku ve 42 splátkách po 2.179 Kč (vyjma poslední splátky). Žalovaná v dohodnutých měsíčních splátkách úvěr řádně nesplácela, za měsíce duben

a květen 2020 žalobci neuhradila příslušné splátky, čímž neuhradila dvě měsíční splátky po sobě, resp. byla v prodlení s úhradou jedné splátky déle než tři měsíce, a proto žalobce v souladu se smlouvou úvěr dne 5. 1. 2021 zesplatnil. Žalované odeslal výzvu před zesplatněním ze dne 2. 11. 2020, oznámení o ztrátě výhody splátek a zesplatnění úvěru ze dne 5. 1. 2021, obsahující oznámení o zesplatnění úvěru a výzvu k uhrazení dluhu, a dále prostřednictvím svého právního zástupce předžalobní výzvu dle ze dne

8. 3. 2021.

4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, po celou dobu řízení zůstala nečinná.

5. S ohledem na skutečnost, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud podle ustanovení (dále jen „“) věc rozhodl, aniž nařizoval jednání.

6. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění.

7. Ze smlouvy o hotovostním úvěru ze dne 3. 9. 2019, číslo smlouvy číslo, uzavřené mezi společností právnická osoba a žalovanou, žalovanou vlastnoručně nepodepsanou, soud zjistil, že na jejím základě byl žalované poskytnut bezúčelový úvěr v celkové výši 65.000 Kč, s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1.300 Kč, s dohodnutou roční úrokovou sazbou 13,49 % ročně, se způsobem čerpání převodem na účet žalované, splatný formou 42 pravidelných měsíčních splátek ve výši 2.179 Kč (kromě poslední splátky, jejíž výše záleží na přesném datu poskytnutí úvěru), splatnými vždy 19. dne v každém měsíci, počínaje

19. 10. 2019, splácenými bankovním převodem na účet žalobce.

8. Z potvrzení o provedení transakce od právnická osoba, soud zjistil, že z účtu na jméno právnická osoba anonymizováno, resp. právnická osoba byla dne 3. 9. 2019 odepsána částka ve výši 65.000 Kč, z důvodu odchozí platby na účet, uvedený ve smlouvě

o hotovostním úvěru shora jako účet žalované, s uvedením čísla smlouvy o úvěru shora, označená jako anonymizována dvě slova pro celé jméno žalované.

9. Z výzvy před zesplatněním ze dne 2. 11. 2020 soud zjistil, že právní předchůdce žalobce vyzval žalovanou k uhrazení tří dlužných splátek za měsíce březen až květen 2020 do třiceti dnů od doručení této výzvy s tím, že pokud tak neučiní, bude zesplatněn celý úvěr.

10. Z oznámení o ztrátě výhody splátek a zesplatnění úvěru ze dne 5. 1. 2021 soud zjistil, že právní předchůdce žalobce oznámil žalované, že v důsledku nesplácení dohodnutých splátek úvěru zesplatnil celý úvěr a současně vyzval žalovanou k předčasnému uhrazení jejích dluhů v celkové výši 64.708,50 Kč, do třiceti dnů ode dne doručení této výzvy. Zy historie zásilky pak vzal soud za prokázané, že tuto výzvu právní předchůdce žalobce dne 7. 1. 2021 žalované odeslal.

11. Z předžalobní výzvy ze dne 8. 3. 2021 soud zjistil, že právní předchůdce žalobce vyzval žalovanou prostřednictvím svého právního zástupce k uhrazení všech jejích dluhů v celkové výši 81.155,55 Kč do sedmi dnů od doručení této výzvy s tím, že pokud tak neučiní, bude tato částka vymáhána soudní cestou. Zy historie zásilky pak vzal soud za prokázané, že tuto předžalobní výzvu žalobce dne 8. 3. 2021 žalované odeslal.

12. Z výpisu z obchodního rejstříku, vedeného Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka číslo, a z oznámení o fůzi společnosti právnická osoba a právnická osoba ze dne 30. 11. 2021 soud zjistil, že v důsledku fůze došlo ke dni 1. 12. 2021 ke sloučení společnosti právnická osoba, dříve právnická osoba, jakožto společnosti zanikající, se společností právnická osoba, jakožto nástupnické společnosti, s tím, že jmění zanikající společnosti přešlo na nástupnickou společnost.

13. Z oznámení o ztrátě výhody splátek a zesplatnění úvěru ze dne 5. 1. 2021, zy Přehled plateb, resp. Splátkový kalendář, a ze sdělení žalobce ze dne 22. 9. 2021 soud zjistil, že žalovaná na předmětný úvěr uhradila do dne podání žaloby celkem částku ve výši 12.073 Kč.

14. V odpovědi ze dne 9. 6. 2023 na výzvu soudu, jakým způsobem byla ověřena úvěryschopnost žalované, žalobce soudu sdělil, že žalovaná před uzavřením smlouvy právnímu předchůdci žalobce sdělila, že žije s partnerem, vyživuje jedno dítě, bydlí v nájmu, je zaměstnána ve právnická osoba a její čistý měsíční příjem činí 14.000 Kč. Dále žalovaná uvedla, že pobírá další jiný příjem, a to ve výši 2.000 Kč měsíčně. Tyto skutečnosti si právní předchůdce žalobce ověřil prostřednictvím výpisu z účtu žalované. Z výpisů z účtu za období od 06/2019 do 09/2019 právní předchůdce žalobce zjistil čistý příjem žalované ze zaměstnání ve výši 10.215 Kč měsíčně, který deklarovala. Žalovaná dále uvedla ostatní příjmy domácnosti ve výši 20.000 Kč měsíčně.

15. Dále žalovaná sdělila, že celkové výdaje domácnosti činí 13.000 Kč, z toho v částce 9.800 Kč na bydlení a v částce 3.200 Kč na ostatní výdaje. Tyto údaje byly verifikovány prostřednictvím jejich porovnání s normativními náklady na bydlení a životním minimem.

16. Nahlédnutím do registru klientských informací právní předchůdce žalobce zjistil, že žalovaná v době jednání o uzavření smlouvy o úvěru neměla žádný jiný závazek.

17. Žalovaná byla dále prověřována v insolvenčním rejstříku a v registru SOLUS, vše bez negativního nálezu. Na základě údajů v registrech NRKI, SOLUS a údajů z bankovních výpisů nebylo u žalované identifikováno riziko exekuce.

18. Pokud by právní předchůdce žalobce vycházel pouze z údajů, uvedených žalovanou, bylo by po odečtení výdajů ve výši 13.000 Kč od částky tvrzeného příjmu 36.000 Kč zjištěno, že žalované měsíčně zbývá k dispozici celkem 23.000 Kč.

19. Pakliže bylo v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru kalkulováno se skutečně zjištěnými či ověřenými údaji, právní předchůdkyně žalobkyně zjistila, že žalované zbude měsíčně k dispozici částka 6.005 Kč. Právní předchůdce žalobce tak vyhodnotil, že žalovaná bude schopna řádně hradit měsíční splátku poskytnutého úvěru ve výši 2.001 Kč (uvedeno bez pojištění).

20. Z předloženého výpisu z účtu, vedeného na jméno žalované u právnická osoba, za období od 1. 6. 2019 do 3. 9. 2019, soud zjistil, že zůstatek na tomto účtu činil - 8 Kč. Ve prospěch účtu byly od společnosti právnická osoba připsány dne 10. 6. 2019 částka 10.826 Kč, dne 10. 7. 2019 částka 8.022 Kč a dne 9. 8. 2019 částka 11.798 Kč. Jako další příchozí úhrady byly na tento účet připsány dne 19. 7. 2019 částka 13.800 Kč, dne

12. 8. 2019 částka 150 Kč a dne 28. 8. 2019 částka 4.000 Kč. Dále soud zjistil, že z tohoto účtu byly odepsány jako splátky spotřebitelského úvěru dne 10. 6. 2019 částka 3.080 Kč, dne 20. 6. 2019 částka 9 Kč, dne 10. 7. 2019 částka 3.077 Kč, dne 20. 7. 2019 částka 10 Kč, dne 9. 8. 2019 částka 3.076 Kč, dne 20. 8. 2019 částka 15 Kč a dne 28. 8. 2019 částka 2.265 Kč.

21. Z nedatovaného přehledu tvrzených příjmů a výdajů soud zjistil, že je zde uvedeno, že žalovaná žije s partnerem a jedním dítětem v nájmu, je zaměstnancem ve právnická osoba, její měsíční příjmy činí tvrzené 14.000 Kč, ověřené výpisem 10.215 Kč, jiné příjmy (bez bližší konkretizace) činí 2.000 Kč.

22. Z dalšího předloženého nedatovaného přehledu tvrzených příjmů a výdajů soud zjistil, že je zde uvedeno, že žalovaná žije v domácnosti s partnerem a jedním dítětem v nájmu, je zaměstnancem ve právnická osoba, její ověřené měsíční příjmy činí 10.215 Kč, další příjem domácnosti činí 20.000 Kč, měsíční výdaje domácnosti činí celkem 13.000 Kč, z toho na bydlení 9.800 Kč, měsíční splátky z CCB činí u splátek úvěrů, kreditek a revolvingů,

a kontokorentů 0 Kč.

23. Z předložené nedatovanéy Příjmy – Výdaje domácnosti soud zjistil, že je zde uvedeno, že žalovaná je zaměstnancem ve právnická osoba, její příjmy činí ze zaměstnání 14.000 Kč, jiné 2.000 Kč, příjmy domácnosti činí 36.000 Kč, výdaje domácnosti celkem 13.000 Kč, bydlení měsíčně stojí 9.800 Kč.

24. Z předloženého nedatovaného přehledu produktů anonymizováno úvěrů, splátek úvěrů, kreditních karet a revolvingů, a kontokorentů soud zjistil, že žalovaná zde neměla žádný záznam.

25. Z předložené úvěrové zprávy z 4. 2. 2021 od CNCB soud zjistil, že žalovaná zde neměla žádný záznam ohledně kontraktů označených jako nesplátkové, kreditní karety a služby,

u kontraktů splátkových měla uvedenu jednu žádost o osobní úvěr z 3. 9. 2019 ve fázi odmítnuto a jednu žádost o osobní úvěr z 29. 8. 2019 ve fázi žádost.

26. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky ( , (dále jen „o. z.“).

27. Podle z. č. (zákon o spotřebitelském úvěru, dále jen z. s. ú.) platí, že smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle až 108 a uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

28. Dle ustanovení § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

29. Dle ustanovení § 86 odst. 2 věta první z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

30. Dle ustanovení § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr

v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

31. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

32. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

33. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (§ 2991 odst. 1 a 2

o. z.).

34. Podle § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.

35. Dle judikatury Ústavního soudu (např. , ) i rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18 (OPR- právnická osoba GK), je soud povinen z moci úřední zkoumat, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru před uzavřením smlouvy řádně s odbornou péčí prověřoval úvěruschopnost osoby, které měl být úvěr poskytnut, a zda zjištěné okolnosti odůvodňovaly závěr poskytovatele, že taková osoba bude schopna řádně splácet sjednaný úvěr.

36. Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. uvedl, že věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků.

37. Povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je shora citovaným zákonem o spotřebitelském úvěru uložena věřiteli pod sankcí neplatnosti smlouvy, a to dle dikce zákona ve znění platném ku dni uzavření smlouvy neplatností relativní. Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 6. 10. 2021, sp. zn. , však konstatoval, že takto stanovenou neplatnost smlouvy, k níž v důsledku daného porušení dochází, je přitom nutno chápat jako absolutní, k níž musí soud přihlížet již z úřední povinnosti, když uvedl, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008

o spotřebitelském úvěru musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele,

a vyvodit důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu.

38. S ohledem na judikaturu Ústavního soudu a Nejvyššího soudu ČR, jakož i judikaturu Soudního dvora EU se soud z úřední povinnosti zabýval tím, zda se žalobce, resp. jeho právní předchůdce řádně věnoval posouzení úvěruschopnosti žalované při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru. Na základě výše uvedených zjištěných skutečností má soud za to, že žalobce neprokázal, že by jeho právní předchůdce při uzavírání smlouvy o úvěru řádně tuto úvěruschopnost žalované ověřoval, neboť buďto vycházel z údajů, jejichž výpovědní hodnota k předmětu zkoumání je velmi omezená (lustra v insolvenčním rejstříku, v registru SOLUS a v registru klientských informací), anebo z údajů sdělených žalovanou (jako jsou údaje o příjmech a výdajích obsažené v přehledech tvrzených příjmů a výdajů shora), které se rovněž ve vztahu k předmětu zkoumání jeví jako naprosto nevalidní, jednak z důvodu absence uvedení zdrojů (v otázce příjmové zejména v případě tvrzených jiných příjmů žalované ve výši 2.000 Kč shora a dalších příjmů domácnosti ve výši 20.000 Kč shora), které by mohly přispět k jejich osvědčení, resp. verifikaci, a dále z důvodu žalobcem nereflektovaného rozporu mezi uváděnými částkami, v otázce příjmové v případě příjmu žalované ze zaměstnání v tvrzené výši 14.000 Kč a výpisem z účtu shora ověřené výši 10.215 Kč, resp. reflektovaného žalobcem rovněž rozporným způsobem v jeho odpovědi ze dne

9. 6. 2023 na výzvu soudu shora, že právní předchůdce žalobce si ověřil tvrzení žalované

(tj. včetně tvrzení o čistém měsíčním příjmu od zaměstnavatele ve výši 14.000 Kč) prostřednictvím výpisu z účtu žalované za období od 06/2019 do 09/2019, z něhož zjistil čistý příjem žalované ze zaměstnání ve výši 10.215 Kč měsíčně, který žalovaná deklarovala. Žalovaná však deklarovala příjem 14.000 Kč, jak je uvedeno shora, žalobcem nijak nereflektovaný rozdíl v těchto částkách činil 3.785 Kč, což představuje více než třetinu výpisem z účtu ověřeného příjmu žalované.

39. V otázce výdajové se pak soudu kromě výše zmíněného absentujícího uvedení zdrojů, znemožňujícího verifikaci jednotlivých tvrzení, jeví jako naprosto zásadní chybějící bližší specifikace a konkretizace těchto tvrzení, která jsou tak nepřezkoumatelná. Navíc i v případě výdajů žalobce nereflektoval rozpor mezi tvrzenými a zjištěnými údaji, když pominul skutečnost, že jím tvrzený, z kalkulace skutečně zjištěných a ověřených údajů vyplývající závěr, že žalované zbude k dispozici měsíčně částka 6.005 Kč, postačující k úhradě splátky poskytovaného úvěru ve výši 2.001 Kč, nekoreluje s údaji vyplývajícími z výpisu z účtu žalované shora, kde všechny na tento účet připsané příjmy ze zaměstnaní žalované (ani spolu s dalšími připsanými částkami) nestačily k pokrytí výdajů tvořených (byť jen) platbami na vrub tohoto účtu, jak vyplývá z debetního zůstatku na účtu shora. Z tohoto pohledu se pak soudu jeví právním předchůdcem žalobce provedená verifikace žalovanou tvrzené výše jejích výdajů prostřednictvím jejich porovnání s normativními náklady na bydlení a životním minimem (jak je též uvedeno v odpovědi žalobce ze dne 9. 6. 2023 na výzvu soudu shora) jako naprosto nevalidní. Žalobce, resp. jeho právní předchůdce, dále rovněž nijak nereflektoval skutečnost, že jako odchozí platby z účtu žalované jsou ve výpisu shora uvedeny výše citované splátky spotřebitelského úvěru, přičemž však žalovaná žádné jiné úvěry neměla mít.

40. Soud dospěl k závěru, že v případě posouzení úvěryschopnosti žalované se tak právní předchůdce žalobce dostatečně nevypořádal především s výdajovou stránkou finančních poměrů žalované, kdy tato byla dle názoru soudu prověřena jen velmi zběžně a povrchně,

a vzhledem k pominutí výše zmíněných rozporů a nesouladů tvrzených a zjištěných dat naprosto nedostatečně, a zřejmě účelově. Údaje o výdajích žalované, posuzované právním předchůdcem žalobce, jsou též dle názoru soudu očividně neúplné a realitu nepostihující,

a soudu se tak jeví ve vztahu k finanční realitě žalované (v její předpokládané pestrosti) jako velmi sporné až postrádající elementární výpovědní hodnotu, když dle názoru soudu si lze jen stěží představit, že by žalovaná (a obecně i jakákoli jiná osoba) neměla v rámci i jen běžného ekonomického provozu žádné další výdaje. Nadto dále výše popsaná, v době žádosti o úvěr právnímu předchůdci žalobce z výpisu z účtu žalované známá skutečnost, že žalovaná již čerpá jiné úvěry a že její účet vykazuje záporný zůstatek, rovněž nepřisvědčuje tomu, že by právní předchůdce žalobce neměl nabýt pochyb o schopnosti žalované jím poskytnutou půjčku řádně a včas splácet. Ve spojení s výše uvedeným se žalobcem uváděné vyhodnocení jeho právního předchůdce, že žalovaná bude schopna řádně hradit měsíční splátku ve výši 2.001 Kč (uvedeno bez pojištění, s pojištěním, resp. dle smlouvy o úvěru správně ve výši 2.179 Kč) v situaci, kdy jí zbude měsíčně k dispozici částka 6.005 Kč, provedeným údajně na základě kalkulace skutečně zjištěných a ověřených údajů, jak již bylo výše zmíněno naprosto nekorelujícími z měsíčními příjmy a výdaji žalované, jak vyplývají z údajů obsažených ve výpisu s účtu žalované shora, soudu jeví jako účelově resp. pro forma uváděné.

41. Lze tak uzavřít, že právní předchůdce žalobce nedodržel veškeré podmínky pro uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru dle citovaného zákona o ochraně spotřebitele

a úvěruschopnost žalované zejména po stránce výdajové řádně neověřil. Soud proto podle ustanovení § 87 odst. 1 z. s. ú. ve spojení s výše citovanou judikaturou považuje uvedenou smlouvu o hotovostním úvěru za sjednanou absolutně neplatně.

42. Soud má za prokázané, že v případě uplatňovaného nároku na základě neplatné smlouvy právní předchůdce žalobce poskytl ve prospěch žalované částku 65.000 Kč. Žalovaná na poskytnutou částku uhradila 12.073 Kč, proto je povinna nesplacenou částku jistiny ve výši 52.927 Kč žalobci vrátit jako bezdůvodné obohacení v souladu s ustanovením § 2991 odst. 1 a 2 o. z. Úrok z prodlení soud žalobci přiznal z částky 52.927 Kč za dobu od 12. 2. 2021 do zaplacení, neboť má za to, že do prodlení se žalovaná dostala právě až dnem 12. 2. 2021, což je den následující po dni stanoveném ve výzvě k úhradě obsažené v oznámení o ztrátě výhody splátek a zesplatnění úvěru ze dne 5. 1. 2021 jako nejzazší den k úhradě dluhu (právní předchůdce žalobce žalované ve výzvě stanovil lhůtu k plnění nejpozději 30 dnů od doručení výzvy, dley historie zásilky byla výzva odeslána dne 7. 1. 2021, ve spojení se zákonnou domněnkou doby dojití třetí pracovní den po odeslání se tedy dnem 12. 1. 2021 považuje výzva za doručenou, splatnost proto nastala dne 11. 2. 2021, v prodlení je žalovaná od 12. 2. 2021). Výše úroku z prodlení je v souladu s ustanovením , a odpovídá výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů ( ). Soudu je z úřední činnosti známo, že k prvnímu dni prvého pololetí roku 2021, ve kterém došlo k prodlení, činila repo sazba České národní banky

0,25 %, proto má žalobce nárok na úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky a za období, jak je uvedeno a zdůvodněno výše.

43. Protože soud shledal předmětnou smlouvu o úvěru za neplatnou, žalobce má právo pouze na úhradu nároků přiznaných z titulu bezdůvodného obohacení. Z tohoto důvodu soud žalobu ve zbylém rozsahu zamítl.

44. Účastník, který měl ve věci plný úspěch, má právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl

( ). Měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo

( ). Žalované žádné náklady řízení nevznikly, náklady žalobce potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva představovaly jednak náklady jeho právního zastoupení, dle , advokátního tarifu (dále jen„ a. t.“), činí odměna stanovená dle a . a. t. sestávající z částky 3.780 Kč za každý ze tří úkonů právní služby dle , d) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci samé), včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle

a. t., částku celkem 12.240 Kč. K tomu náleží advokátovi daň z přidané hodnoty ve výši

21 % z částky 12.240 Kč ve výši 2.570,40 Kč Náklady žalobce za právní zastoupení advokátem tak činí celkem částku 14.810,40 Kč. K tomuto žalobci náleží částka ve výši

3.332 Kč, kterou vynaložil na úhradu soudního poplatku dle položky 1 bodu 1 písm. a) a b) sazebníku soudních poplatků obsaženého v příloze , o soudních poplatcích v platném znění. Celkem tak náklady řízení žalobce činily částku 18.142,40 Kč. Protože však žalobce byl ve věci zčásti neúspěšný, resp. byl úspěšný pouze částečně, je jeho nárok na náhradu nákladů řízení přepočten koeficientem úspěšnosti 58,86 %, tedy výše náhrady nákladů řízení, které je žalovaná povinna zaplatit žalobci, činí částku 10.678,62 Kč Lhůtu k zaplacení dlužné částky stanovil soud do tří dnů od právní moci rozsudku ( ), tato je splatná na účet právního zástupce žalobce ( ).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Břeclavi.

Nebude-li splněna povinnost uložená tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, lze se domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.