Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

140 C 15/2023-60

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Barborou Kovářovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení částky 34 887 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 16 173 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 20. 5. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se, co do částky 9 712 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 25 885 Kč od 1. 5. 2021 do 19. 5. 2023, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9 712 Kč od 20. 5. 2023 do zaplacení, pohledávky ve výši 9 002 Kč, úroku ve výši 109,95 % ročně z částky 18 474,43 Kč od 1. 5. 2021 do 24. 5. 2021 ve výši 1 279,68 Kč a úroku ve výši 8,25 % ročně z částky 18 474,43 Kč od 25. 5. 2021 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 1. 5. 2021 dosáhne částky 36 266 Kč, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 16 173 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 20. 5. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se, co do částky 9 712 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 25 885 Kč od 1. 5. 2021 do 19. 5. 2023, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9 712 Kč od 20. 5. 2023 do zaplacení, pohledávky ve výši 9 002 Kč, úroku ve výši 109,95 % ročně z částky 18 474,43 Kč od 1. 5. 2021 do 24. 5. 2021 ve výši 1 279,68 Kč a úroku ve výši 8,25 % ročně z částky 18 474,43 Kč od 25. 5. 2021 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 1. 5. 2021 dosáhne částky 36 266 Kč, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 6. 6. 2023 domáhala po žalované zaplacení částky 25 885 Kč spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení a smluvního úroku z úvěru a smluvní pokuty ve výši 9 002 Kč. Svou žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že žalovaná podepsala dne 4. 12. 2020 smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 20 000 Kč, který se žalovaná zavázala splatit v 9 měsíčních splátkách ve výši 3 827 Kč spolu s úrokem ve výši 109,95 % ročně, počínaje od ledna 2021. Schopnost žalované řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů o příjmech, výpisů z bankovního účtu a prohlášení dlužníka a bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Dále byla ověřena úvěrová historie žalované v databázích SOLUS a NRKI. Žalovaná neuhradila ničeho. Jelikož žalovaná úvěr řádně nesplácela, došlo k automatickému zesplatnění úvěru ke dni 29. 4. 2021 a dosud nesplacená jistina a nezaplacené úroky z úvěru se staly součástí nové jistiny ve výši 23 080,68 Kč. V důsledku prodlení žalované vzniklo žalobkyni podle bodu 6.1. smlouvy právo na zaplacení smluvních pokut v celkové výši 998 Kč a dále dle bodu 6.2. smlouvy právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované v celkové výši 400 Kč. Dále byla v bodě 6.5. smlouvy sjednána v případě nezaplacení nové jistiny úvěru v den zesplatnění úvěru smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z nové dlužné jistiny, a proto žalobkyně požaduje po žalované i zaplacení smluvní pokuty ve výši 9 002 Kč za dobu od 1. 5. 2021 do data vyhotovení žaloby. Dle bodu 2.2. smlouvy žalobkyně požaduje i zaplacení úroku ve výši 109,95 % ročně z původní jistiny úvěru ve výši 18 474,43 Kč od 1. 5. 2021 do

24. 5. 2021 zaplacení a od 25. 5. 2021 do zaplacení pak ve výši 8,25 % ročně. Žalované byla zaslána předžalobní výzva.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.

3. Z provedených důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Dne 7. 12. 2020 žalobkyně podepsala smlouvu o úvěru. Žalovaná byla ve smlouvě označena svým jménem a příjmením, rodným číslem, adresou trvaného bydliště, shodnou s adresou pro doručování, dále zde bylo uvedeno její telefonní číslo, email a číslo účtu. Žalobkyně se smlouvou zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr ve výši 20 000 Kč a žalovaná se zavázala splatit poskytnutý úvěr spolu s úroky běžícími od poskytnutí peněžních prostředků v 9 splátkách ve výši 3 827 Kč. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 109,94 % ročně. V místě podpisu žalované je uvedeno„ Jedinečný kód číslo“. Předmětem Dodatku číslo k této smlouvě je žádost žalované o podpis návrhu smlouvy elektronicky a uzavření smlouvy elektronicky prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. V místě podpisu žalované je uvedeno„ Jedinečný kód číslo“ (zjištěno ze Smlouvy o úvěru číslo včetně Dodatku číslo Přílohy číslo). Uvedením podpisu„ Jedinečný kód číslo“ byly označeny i informace obsažené vě Prohlášení klienta/Informace pro klienta poskytované zprostředkovatelem úvěru. Zy Podpis na dálku – smlouva o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že smlouva o spotřebitelském úvěru uzavíraná na dálku – tzv. produkt A, je sjednáván poradci právnická osoba Czech a.s. (úvěrový poradce, TLS operátor, externí úvěrový poradce) s klientem telefonicky či osobně. Smluvní dokumenty klient podepisuje 10-ti místným náhodně vygenerovaným číselným kódem pomocí odpovědní SMS. Datum a čas veškeré komunikace s klientem (SMS, email a AML platby) jsou ze strany právnická osoba Czech a.s. evidovány a uchovávány. Žalobkyně oznámila žalované akceptaci úvěrové smlouvy dopisem ze dne 8. 12. 2020, který byl žalované odeslán na adresu pro doručování uvedenou ve smlouvě. Zásilka byla poštou vrácena zpět odesílateli s poznámkou odstěhoval se (zjištěno z Oznámení o schválení úvěru včetně dodejky). V den podpisu smlouvy byl vyhotoven i formulář se základními informace týkající se předmětného spotřebitelského úvěru (zjištěno z Předsmluvního formuláře). Zy Hodnocení klienta soud zjistil, že žalovaná je zaměstnaná s čistým měsíčním příjmem 15 500 Kč. Na výdaje byla započtena částka životní minima ve výši 3 860 Kč, částka 3 125 Kč na bydlení, tj. celkové výdaje 6 985 Kč. V doplňujících údajích byla uvedena adresa zaměstnavatele, informace o rodinném stavu žalované, dosaženém vzdělání a formě bydlení (u rodičů). Tvrzenou výši průměrných příjmů prokazuje Přehled transakcí. Z Výpisu z běžného účtu žalované soud zjistil, že za období 25. 5. 2020 do 25. 6. 2020 činil kreditní obrat 24 109,01 Kč a debetní obrat - 26 918,98 Kč Vedle běžných pohybů na účtu byla příjmem žalované mj. i dne 17. 6. 2020 půjčka od společnosti právnická osoba ve výši 4 000 Kč a žalovaná odeslala ze svého účtu téhož dne i částku 0,01 Kč jako ověřovací poplatek právnická osoba Credit. K datu 30. 11. 2020 14:14:00 byl uveden k výsledku hledání podle rodného čísla žalované v registru SOLUS příznak Z s datem vzniku 2. 5. 2020 (datum zaplacení 1. 6. 2020) a poznámka D (zjištěno z Výpisu záznamů z registru SOLUS). Z předloženéy Ověření v registru NRKI soud zjistil, že žalované bylo přiděleno skóre 356, tj. kategorie II., vyšší body a menší riziko, lepší segment klientů. Dne 7. 12. 2020 odeslala žalobkyně žalované na její běžný účet částku 20 000 Kč (zjištěno z Dokladu o vyplacení úvěru ve spojení s Výpisem z běžného účtu žalované). Žalovaná žalobkyni uhradila celkem 3 827 Kč (zjištěno z Karty klienta ze dne 5. 6. 2023). Výzvou k zaplacení ze dne 26. 3. 2021 žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné 2. a 3. splátky, Výzvou k zaplacení ze dne 23. 4. 2021 žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné 2., 3. a 4. splátky a dopisem ze dne 29. 4. 2021 oznámila žalované zesplatnění všech závazků vyplývajících ze smlouvy o úvěru číslo vyzvala ji k uhrazení částky 25 885 Kč (zjištěno z Oznámení). U žádné z těchto listin nebylo prokázáno odeslání a ani doručení žalované. Dne 17. 5. 2023 žalobkyně odeslala žalované na adresu uvedenou ve smlouvě předžalobní výzvu, jíž žalovanou vyzvala k okamžité úhradě částek uplatněných v žalobě. Výzva byla doručena do dispozice žalované dne 18. 5. 2023 (zjištěno z Předžalobní výzvy ve spojení s Podacím archem a Sledováním zásilky). Žalovaná poskytla žalobkyni kopii svého občanského průkazu (zjištěno z kopie OP žalované). Z výpisu ze seznamu registrovaných subjektů finančního trhu soud zjistil, že žalobkyně od 11. 5. 2018 má povolení ČNB k činnosti podle , o spotřebitelském úvěru k poskytování spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení. Z ostatních provedených důkazů (Přihláška do pojištění, Pojištění schopnosti splácet úvěry) soud nečinil žádná skutková zjištění, neboť tato by neměla žádný vliv na níže uvedené právní hodnocení věci.

4. Po právní stránce soud zhodnotil uzavřenou smlouvu jako smlouvu o úvěru uzavřenou žalobkyní jako podnikatelkou v rámci své podnikatelské činnosti s žalovanou jako spotřebitelem. Z tohoto důvodu soud aplikoval na předmětnou smlouvu nejen ustanovení a násl. č. (dále jen „o. z.“) upravující smlouvu o úvěru, ale i zákon o spotřebitelském úvěru č. ve znění účinném od 1. 12. 2016 (dále jen„ ZoSÚ“).

5. Dle ust. § 2 zákona ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Posouzením úvěruschopnosti spotřebitele je posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr (§ 3 písm. c) ZoSÚ).

6. Dle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

7. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

8. Úvodem soud uvádí, že by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči podnikateli pozitivním zásahem ze strany soudu (nerovné postavení spočívá jak v ekonomické síle spotřebitele vůči poskytovateli úvěru, tak v úrovni jeho informovanosti), pokud by takový zásah ze strany soudu závisel na námitce spotřebitele. Závěr o absolutní neplatnosti smluv, které jsou v rozporu s právem na ochranu spotřebitele, odpovídá ustálené judikatuře Soudního dvora Evropské unie, jehož závěry mají při výkladu norem spotřebitelského práva implementovaných do našeho právního řádu z unijního práva nezastupitelný význam. Je tedy zřejmé, že česká právní úprava stanovující pro případ porušení povinnosti zkoumání úvěruschopnosti pouze relativní neplatnost, je v přímém rozporu s požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 (dále jen„ směrnice 2008/48/ES“) a zakotvuje tak nižší standard ochrany, než který uvedená směrnice zamýšlela. Soudní dvůr ve své judikatuře opakovaně zdůraznil povinnost tzv. eurokonformního výkladu v co největším rozsahu ve světle znění a účelu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 tak, aby dosáhl jí zamýšleného výsledku, a to i v horizontálních sporech (viz rozsudky Marleasing SA C -106/89, EU:C: 1990, Océano Grupo SA C -240–244/98, EU:C: 2000, Konstantinos Adeneler C -212/04, EU:C: 2006). Ačkoliv taková interpretace způsobí praktickou obsolentnost § 87 odst. 1 věty druhé ZosÚ, je v tomto případě možná (MELZER, Filip. Metodologie nalézání práva. Úvod do právní argumentace. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 146 – 167 a s. 174 - 178) nebo rozsudek Simmenthal SpA, C -106/77, ECLI:EU:C: 1978). V tomto směru lze odkázat i na nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. .

9. Soud rovněž poukazuje na právní závěry vyjádřené v rozsudku Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 1. 4. 2015 sp. zn. , z nichž vyplývá, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Věřitel musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru je nutno považovat takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Pouze takový skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.

10. Jak je shora uvedeno, soud v souladu s eurokonformním výkladem směrnice 2008/48/ES dovodil, že nedodržení povinnosti věřitele dle § 86 ZosÚ způsobuje absolutní neplatnost sjednané smlouvy dle § 588 o. z., ke kterému soud musí přihlížet z úřední povinnosti.

11. Soud nevzal za prokázáno, že žalobkyně při uzavření smlouvy posoudila s odbornou péčí schopnost žalované úvěr splácet, neboť žalobkyně vůbec nezkoumala výdajovou stránku žalované, když v této oblasti se omezila na uvedení ničím nepodložených částek. Žalované byl žalobkyní poskytnut úvěr za situace, kdy žalobkyně bezpečně znala pouze výši příjmu žalované. Dle hodnocení klienta v registru NRKI je smlouva klienta hodnocena jako smlouva s vyššími body a menším rizikem splácení. Žalobkyně však vůbec neprováděla zjištění a ověření výdajové stránky žalované. Skutečnost, že žalobkyně použila státem publikované údaje o životním minimu, jí nezbavuje povinnosti řádně zkoumat skutečnou výdajovou stránku. Zákonem stanovená výše životního minima je pouze minimální společensky uznaná hranice peněžních příjmů k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb. Tato částka následně slouží jako podklad pro výpočet případných dalších nároků. Rozhodně se nejedná o částku, za kterou průměrný člověk dlouhodobě žije a z níž uspokojí všechny své dlouhodobější potřeby. Tato částka nic nevypovídá o skutečných výdajích žadatele o úvěr. Rovněž tak žalobkyně nijak neověřovala ani údaje žalované o způsobu bydlení (pronájem) a nákladech vynakládaných na bydlení ve výši 3 125 Kč. Co se týče ověření bonity klienta prostřednictvím údajů z bankovního účtu, tak si žalobkyně nechala předložit klientem pouze výpis za jeden měsíc. Již z tohoto jediného výpisu je patrné, že výdaje žalované přesahují její příjmy, když součástí příjmů žalované v daném měsíci byla půjčka o jiného nebankovního poskytovatele zápůjček (Zaplo Finance) a o další nebankovní půjčku žalovaná žádala (Cool Credit), což žalobkyni jako profesionální poskytovatelce zápůjček muselo být zřejmé. Ze všech žalobkyní předložených důkazů jednoznačně vyplývá, že prověření úvěruschopnosti klienta prováděla pouze za účelem formálního zajištění dostatku podkladů pro poskytnutí úvěru. Na základě provedených zjištění nezbývá, než dospět k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru číslo pro rozpor se zákonem (shora citované ust. § 86 a § 87 odst. 1 ZoSÚ, § 580 odst. 1 o. z.), kdy k tomuto je soud povinen přihlížet i bez návrhu (§ 588 o. z.).

12. Provedenými důkazy vzal soud za prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč. První výzva k plnění, která byla prokazatelně doručena žalované, byla dne 18. 5. 2023 předžalobní výzva.

13. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud uzavírá, že žalobkyně poskytla žalované bez prokázaného právního důvodu částku 25 000 Kč. Žalovaná se přijetím této částky bezdůvodně obohatila ve smyslu ust. § 2991 o. z., a podle § 2991 odst. 1 ve spojení s § 2993 o. z. je povinna toto obohacení vrátit. Žalovaná uhradila pouze 3 827 Kč. Soud proto žalobě vyhověl ohledně částky 16 173 Kč (nevrácené peněžní prostředky). Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení s plněním peněžitého závazku, přiznal soud žalobkyni podle o. z. ve spojení s také právo na úroky z prodlení za požadovanou dobu od 20. 5. 2023. Splatnost nebyla dle názoru soudu sjednána a žalovaná byla podle o. z. povinna poprvé plnit až poté, kdy k tomu byla žalobkyní vyzvána.

14. Ohledně zbývajících dílčích nároků soud žalobu zamítl (výrok II.).

15. Výrokem III. pak soud rozhodl v souladu s ust. o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšnější žalované podle obsahu spisu žádné náklady nevznikly.

16. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s ust. , když ke stanovení lhůty odlišné soud neshledal důvodu.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.