Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 C 350/2023-20

Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Šturcovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 39 198,05 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 26 810 Kč,

s 15,00 % ročním úrokem z prodlení z částky 26 810 Kč od datum do zaplacení,

to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku 12 388,05 Kč se zákonným úrokem z prodlení od datum do datum a dále z částky 12 388,05 Kč od datum do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku ve výši 1 223 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, advokáta, se sídlem adresa žalobkyně, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 26 810 Kč, s 15,00 % ročním úrokem z prodlení z částky 26 810 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku 12 388,05 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do [datum] a dále z částky 12 388,05 Kč od [datum] do zaplacení. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku ve výši 1 223 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta, se sídlem [adresa žalobkyně], a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 39 198,05 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne datum uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka 40 000 Kč Smlouva o úvěru byla sjednána elektronicky prostřednictvím klientské zóny v souladu s článkem X. smlouvy o úvěru, uzavření smlouvy je patrné z autorizačních doložek a zejména zasláním verifikační platby žalovaným. Žalovaný však nedodržel splátkový kalendář a dostal se do prodlení se splátkou, jež byla splatná dne datum. Na zaslané upomínky žalovaný nereagoval. Z důvodu porušení smlouvy došlo k zesplatnění úvěru. Žalobkyně se snažila věc vypořádat smírně, a proto s žalovaným uzavřela dne datum uznání dluhu a dohodu o splátkovém kalendáři, na základě které žalovaný uznal co do důvodu vzniku a výše svůj dluh. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s úhradou měsíční splátky splatné dne datum, vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 39 198,05 Kč, která představuje zbývající neuhrazenou jistinu ze smlouvy o úvěru, zákonné úroky z prodlení v odpovídající výši z této částky a náhradu nákladů řízení. Dne datum byla žalovanému zaslána předžalobní výzva, na kterou žalovaný nereagoval.

2. Žalovaný se k věci nijak nevyjádřil a k jednání soudu se bez omluvy nedostavil, a proto soud ve věci jednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti, vycházeje přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.

3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující závěry stran skutkového stavu věci. Žalovaný s žalobkyní podepsal dne datumu s názvem smlouva o úvěru číslo v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč tak, že částka 32 000 Kč bude vyplacena na účet žalovaného do 5 pracovních dnů od nabytí účinnosti této smlouvy a částka 8 000 Kč bude započtena na náklady žalobkyně. Tuto částku se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni spolu s úrokem v celkové výši 34 088 Kč do datum formou měsíčních splátek po 1 029 Kč. V případě prodlení žalovaného s úhradou dlužné částky vzniká žalobkyni právo na úhradu účelně vynaložených nákladů, právo na úroky z prodlení a právo na smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení. Smlouva byla uzavřena v okamžiku zasláním autorizačního SMS kódu žalovaným a účinná v okamžiku zaslání verifikační platby. Žalovaný s žalobkyní uzavřel smlouvu o zřízení doplňkové služby anonymizováno (ze smlouvy o úvěru číslo včetně přílohy číslo opatřeny autorizační doložkou). Žalobkyně poskytla úvěr žalovanému dne datum (z potvrzení o vyplacení úvěru a opakované platební instrukce). Z důvodu nehrazení splátek úvěru řádně a včas, byly žalovanému zaslány upomínky (z upomínky ze dne

datum, datum včetně podacího lístku). Ke dni datum došlo k zesplatnění úvěru

(z oznámení o zesplatnění a možnosti alternativního řešení). Žalovaný uznal dluh vůči žalobkyni co do důvodu a výše v částce 139 768,26 Kč, který se zavázal uhradit nejpozději do datum, a to v pravidelných měsíčních splátkách, přičemž uznal i zbylou část jistiny ve výši 39 198,05 Kč, zbylou část úroků ve výši 31 802,18 Kč, smluvní pokutu ve výši 19 599,03 Kč, zbylou část služby anonymizováno ve výši 48 369 Kč a náklady na upomínkování ve výši 800 Kč (z uznání dluhu číslo dohody o splátkovém kalendáři ze dne datum). Před podáním žaloby žalobkyně žalovaného vyzvala dne datum k úhradě dlužné částky řádnou předžalobní upomínkou (z předžalobní upomínky a podacího lístku).

4. Za účelem zjištění, jakým způsobem byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného při uzavření smlouvy, soud provedl důkaz přílohou číslo posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, ze které soud zjistil, že žalovaný uvedl, že je svobodný, nemá žádnou vyživovací povinnost, jeho průměrný příjem za poslední 3 měsíce činil 28 445 Kč, náklady na bydlení hradí 3 270 Kč měsíčně, další finanční závazky činí 9 403 Kč měsíčně (splátky úvěrů). Jako podklad pro analýzu poskytl žalovaný tři výpisy z účtu, které však soudu spolu s žádostí doloženy nebyly. Žalobkyně dále provedla lustraci a skóring žalovaného, ze kterých se podává, že žalovanému lze poskytnout úvěr s maximální výší 40 000 Kč s měsíční splátkou 1 730 Kč.

5. Na základě takto zjištěných skutečností soud ohledně skutkového stavu uzavřel, že žalovaný podepsal se žalobkyní dne datumu s názvem smlouva o úvěru, na jejímž základě žalovaný dne datum čerpal úvěr ve výši 32 000 Kč. Do dnešního dne žalovaný žalobkyni uhradil pouze částku 5 190 Kč, resp. ze spisu nevyplynulo, že by žalovaný hradil více, než tvrdí žalobkyně.

6. Při právním posouzení věci soud vycházel ze , (dále jen„ o. z.“) a ze , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“).

7. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

9. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

10. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí

i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním

z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

14. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády

č.

15. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru číslo podepsaná žalobkyní a žalovaným je absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 ZoSÚ řádně zkoumána otázka schopnosti žalované daný úvěr splatit, resp. žalobkyně neprokázala, že úvěruschopnost žalovaného řádně přezkoumala

16. K otázce zkoumání úvěruschopnosti soud v podrobnostech uvádí, že způsob, jakým žalobkyně zkoumala úvěruschopnost je ve smyslu aktuální rozhodovací praxe vyšších soudů zcela nedostatečný a řádné zkoumání úvěruschopnosti z něj nelze dovodit. K uvedenému soud poukazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. spisová značka, (PR číslo s. 757), dle něhož„ věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“ V této souvislosti soud zmiňuje též aktuální nálezovou judikaturu Ústavního soud ČR (nález ze dne datum, sp. zn. ústavní nález), v níž byla rovněž dovozena absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru při absence náležitého zkoumání úvěruschopnosti dlužníka. Tento soud jednoznačně uzavřel, že poskytovatel spotřebitelského úvěru má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.

17. Na základě shora uvedeného soud uzavřel, že úvěruschopnost žalovaného nebyla před uzavřením smlouvy řádně prověřena, a to zejména z důvodu nezkoumání jeho výdajů a dalších informací, které mají vliv na jeho úvěruschopnost, zahrnujících věk, vzdělání, počet vyživovacích povinností, rodinný stav, způsob bydlení, výdaje na živobytí a další závazky, a to z objektivních zdrojů, nikoliv pouze z obecných informací získaných od žalovaného a nahlížení do externích registrů. Žalobkyně neprokázala, že by zjišťovala kreditní skóre žalovaného, jehož výstupem by bylo zjištění limitu nejvyšší možné měsíční splátky a celkové schopnosti žalovaného splatit poskytnutý úvěr, aniž by u něj došlo k předlužení. V daném případě žalobkyně k prokázání úvěruschopnosti předložila pouze posouzení úvěruschopnosti žadatele, obsahující neobjektivizované údaje vedoucí pouze k formálnímu vykázání úvěruschopnosti žalovaného bez zjišťování jeho reálné situace.

18. Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvu o úvěru ve smyslu shora uvedených ustanovení a citované judikatury absolutně neplatnou dle § 86 ZoSÚ a § 588 o. z. z důvodu absence zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, rozhodoval podle § číslo o vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému celkem částku 40 000 Kč, resp. žalovaný disponoval s částkou 32 000 Kč, na kterou uhradil částku

5 190 Kč, a proto mu zůstala povinnost vydat částku 26 810 Kč. Soud žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení z této částky, a to ode dne následujícího po doručení žaloby, jelikož v řízení nebylo zjištěno, že by žalobkyně ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. vyzvala žalovaného ke splnění dluhu před tímto datem (předžalobní upomínka je toliko procesní úkon a její odeslání má jiné právní účinky, než hmotněprávní výzva k plnění, která se musí dostat do dispoziční sféry adresáta). Pro úplnost soud uvádí, že zároveň shledal uznání dluhu žalovaného ze dne datum jako absolutně neplatné, neboť dle shora citovaného zákonného ustanovení je uznání dluhu co do důvodu a výše v částce 139 768,26 Kč v rozporu s hmotným právem, když se obsah daného právního jednání příčí dobrým mravům odporujícím zákonu.

19. Ve zbývajícím rozsahu požadované jistiny soud žalobu zamítl, a to včetně smluvní pokuty a příslušenství sestávajícího z úroků (vše má oporu v neplatné smlouvě) a z úroků z prodlení (požadovaných za období, kdy jednotlivé částky nemohly být s ohledem na absenci výzvy k vydání bezdůvodného obohacení splatné).

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle odstavce 1 tak, že náleží žalobkyni, která měla ve věci převážný úspěch. Žalobkyně byla úspěšná v částce 26 810 Kč, tedy v 68 % původně žalované částky, žalovaný byl úspěšný v částce 12 388,05 Kč, tedy v 32 % původně žalované částky. Soud tak přiznal žalobkyni náhradu nákladů ve výši odpovídající 36 % jako rozdílu úspěchu a neúspěchu žalobkyně. Náklady řízení byly přiznány v souladu s , v platném znění, a představují odměnu za tři úkony právní služby po 500 Kč (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní upomínka, žaloba), celkem 1 500 Kč, podle vyhlášky, náhradu hotových výdajů za tři úkony právní služby po 100 Kč, celkem 300 Kč podle , v platném znění. Náhrada nákladů řízení dále zahrnuje náhradu za zaplacený soudní poplatek z návrhu ve výši 1 568 Kč Celkem tedy žalobkyni vznikly náklady řízení ve výši 3 398 Kč, z toho 36 % činí 1 223 Kč. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve lhůtě tří dnů dle k rukám advokáta dle Soud v daném případě aplikoval ustanovení advokátního tarifu, neboť je přesvědčen, že se jedná o tzv. formulářovou žalobu, kdy předmětem vymáhání je dlužná pohledávka ze smlouvy o úvěru. V návrhu se tak mění pouze označení žalovaných, dlužné částky a několik typů produktů poskytovaných žalobkyní.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Benešově.

Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle (exekučního řádu).