Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
10 C 224/2023-57
Okresní soud v Klatovech rozhodl soudcem Janem Chudobou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení celkem částka s příslušenstvím
takto:
I. Řízení o žalobě se co do částky částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka za období od datum do datum, zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka za období od datum do datum, jakož i se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka za období od datum do zaplacení, zastavuje.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši částka spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, jakož i se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka za období od datum do datum, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka za období od datum do datum, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka za období od datum do datum, jakož i se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
III. Žaloba se zamítá co do částky částka, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši částka, kapitalizovaného úroku ve výši částka, jakož i co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka za období od datum do datum.
IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně titul jméno příjmení.
V. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Řízení o žalobě se co do částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do [datum], zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do [datum], jakož i se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení, zastavuje. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], jakož i se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do [datum], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do [datum], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do [datum], jakož i se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. III. Žaloba se zamítá co do částky [částka], nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka], jakož i co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka] za období od [datum] do [datum]. IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně [titul] [jméno] [příjmení]. V. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala na žalovaném zaplacení celkem částka spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši částka, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, jakož i s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši částka. K uplatněnému právu uvedla, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, uzavřené mezí ní a právnická osoba název firmy anonymizováno, IČO (původní věřitel), nabyla pohledávku za žalovaným. Žalobkyně přiblížila, že původní věřitel uzavřel s žalovaným dne datum a datum smlouvy o úvěru, na jejichž základě poskytl žalovanému finanční prostředky v celkové výši částka. Ty se žalovaný zavázal splatit formou 36 pravidelných měsíčních splátek, splatných vždy k 20. dni příslušného měsíce. Celková měsíční splátka byla sjednána ve výši částka. Žalovaný se spolu s jistinou úvěru zavázal splatit i smluvní kapitalizovaný úrok ve výši částka. Celkově se tak žalovaný zavázal původnímu věřiteli uhradit částku ve výši částka, a to nejpozději ke dni splatnosti poslední splátky úvěru, tj. ke dni datum Smlouva o úvěru ze dne datum je změnou obsahu závazku sjednaného dle předchozí smlouvy ze dne datum. Žalovaný však nedodržel sjednaný rozpis měsíčních splátek, když splátky úvěrů nehradil řádně a včas. Původní věřitel proto využil svého smluvního oprávnění a žalovanému zaslal předžalobní výzvu k okamžité úhradě dluhu, jíž žalovaného současně informoval, že úvěr byl ke dni datum zesplatněn. Výzva k zaplacení dluhu zůstala ze strany žalovaného bez odezvy, pročež se žalobkyně obrátila se svým nárokem na soud.
2. Podáním ze dne datum vzala žalobkyně žalobu zčásti zpět s odůvodněním, že žalovaný dne datum, dne datum a dne datum uhradil částky po částka, celkem tedy částka. Na podporu svých tvrzení žalobkyně přiložila výpis příchozích plateb ve prospěch úvěrů. Dodatečná plnění žalovaného žalobkyně započetla na jistinu úvěrů, požadujíc nově přiznání práva na úhradu částky částka z titulu zbývajícího dluhu na těchto jistinách.
3. Soud ve věci nařídil jednání, k němuž se však žalovaný, byv řádně předvolán, nedostavil a svoji neúčast neomluvil. Žalobkyně byla z jednání omluvena. Soud proto za splnění podmínek § 101 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) jednal v nepřítomnosti obou účastníků.
4. Aktivní legitimaci žalobkyně k podání žaloby má soud za osvědčenou ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum (včetně přílohy se seznamem postupovaných pohledávek), na jejímž základě byla na žalobkyni postoupena mimo jiné i pohledávka za žalovaným. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno, jak soud zjistil z dopisu původního věřitele ze dne datum.
5. Ze smlouvy o úvěru číslo uzavřené mezi původním věřitelem a žalovaným dne datum, soud zjistil, že původní věřitel se zavázal poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši částka na bankovní účet uvedený žalovaným. Žalovaný se zavázal úvěr splatit ve 32 splátkách o výši částka. Splátky zahrnovaly i sjednaný úrok s roční zápůjční úrokovou sazbou ve výši 69,73 %. Úvěr měl být dle smlouvy zcela splacen nejpozději k datum (den splatnosti poslední splátky úvěru). Žalovaný se tedy zavázal za poskytnutí zmíněného úvěru zaplatit původnímu věřiteli celkem částka.
6. Z obsahu smlouvy o úvěru téhož čísla (číslo), uzavřené mezi původním věřitelem a žalovaným dne datum, vzal soud za prokázané, že původní věřitel se zavázal poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši částka na bankovní účet uvedený žalovaným. Žalovaný se zavázal úvěr splatit ve 36 splátkách o výši částka. Splátky zahrnovaly i sjednaný úrok s roční zápůjční úrokovou sazbou ve výši 56,49 %. Úvěr měl být dle smlouvy zcela splacen nejpozději k datum (den splatnosti poslední splátky úvěru). Žalovaný se tedy zavázal za poskytnutí zmíněného úvěru zaplatit původnímu věřiteli celkem částka.
7. Z výpisů z bankovních účtů původního věřitele, vedených u právnická osoba a právnická osoba, soud zjistil, že původní věřitel postupně převedl na bankovní účet, shodně uvedený v obou shora vzpomenutých smlouvách o úvěru, částky ve výši částka, částka, částka a částka, dohromady peněžní prostředky ve výši částka.
8. Podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též „o. z.“), jsou podstatnými náležitostmi smlouvy o úvěru ujednání o výši poskytnutých peněžních prostředků, o povinnosti úvěrovaného tyto prostředky vrátit a zaplatit úroky.
9. Podle § 2993 zákona č. 89/2012 Sb. o. z. platí, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
10. Při hodnocení důvodnosti uplatněného nároku žalobkyně se soud zabýval v prvé řadě obsahem samotných smluv o úvěru, přičemž dospěl k závěru, že tyto smlouvy je nutné shledat absolutně neplatnými, a to jako celky pro jejich rozpor s dobrými mravy v souladu s ustanovením § 580 odst. 1 o. z., podle něhož je neplatným právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Toto ustanovení představuje zákonný korektiv, jehož účelem je odstranit nepřiměřenou tvrdost a nespravedlnost, která nepožívá právní ochrany. K neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, přitom soud přihlédne i bez návrhu (§ 588 o. z.), tj. z úřední povinnosti. Právním následkem ujednání, které se příčí dobrým mravům, je pak absolutní neplatnost tohoto úkonu (právního jednání). Dle již ustálené judikatury dobré mravy ztělesňují souhrn společenských, kulturních a mravních norem, jež v historickém vývoji osvědčují jistou neměnnost, vystihují podstatné historické tendence, jsou sdíleny rozhodující částí společnosti a mají povahu norem základních. Tento korektiv dobrých mravů musí být posuzován podle okolností konkrétního případu v daném čase a místě a ve vzájemné souvislosti, ve vztahu k obecně uznávanému mínění o tom, jaký obsah jejich jednání je z uvedených hledisek přijatelný a jaký nikoliv. Aplikace tohoto korektivu nastupuje tedy po zjištění, že sice právní jednání zákonu neodporuje, ale obsah právního jednání s ohledem na okolnosti případu je nespravedlivý, zřejmě nepřiměřený, a že tedy nemůže obstát pro rozpor s hodnotami, které dobré mravy prezentují.
11. V souzené věci je z obsahu daných smluv patrné, že žalovaný v ní vystupoval v pozici spotřebitele podle ustanovení § 419 o. z. Smlouvy byly koncipovány nevyváženě, v neprospěch spotřebitele, neboť ten se zavázal vrátit úvěrujícímu částky představující zhruba 222 % (v případě prvně uzavřené úvěrové smlouvy), resp. 209 % (v případě později uzavřené úvěrové smlouvy) samotného úvěru. Takovýmto ujednáním nepochybně dochází k neúměrnému navyšování dlužné částky, kdy původní věřitel zřejmě kalkuloval i s tím, že půjčená částka nebude dlužníkem uhrazena včas. Soud je toho názoru, že při zohlednění celkové koncepce smluv nemůže takovéto právní jednání věřitele požívat právní ochrany s odkazem na autonomii vůle účastníků (subjektů) závazkového vztahu. Ani autonomie vůle totiž nemůže být bezbřehá, usměrňují ji korektivy předvídané právním řádem.
12. Ve světle řečeného tudíž soud dospěl k závěru o absolutní neplatnosti smluv o úvěru pro jejich rozpor s dobrými mravy. Nárok žalobkyně tak bylo třeba po právní stránce posoudit jako nárok z bezdůvodného obohacení dle výše citovaného ustanovení § 2993 o. z. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný prokazatelně přijal od původního věřitele peněžité plnění ve výši částka, aniž tu však byl platný závazek, a proto má žalobkyně, na niž byla pohledávka postoupena, vůči žalovanému nárok na vrácení toho, oč se žalovaný případně obohatil (§ 2991 odst. 1 o. z.).
13. V řízení přitom bylo prokázáno, že žalovaný v průběhu řízení ve prospěch úvěru uhradil celkem částka, načež žalobkyně vzala v tomto rozsahu žalobu zpět s promítnutím této skutečnosti i do žalobou požadovaného příslušenství v podobě zákonných úroků z prodlení. Jelikož ke zpětvzetí došlo dříve, než ve věci začalo jednání, soud postupoval dle § 96 odst. 1, 2 a 4 o. s. ř. a řízení bez dalšího zastavil co do částky částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka za období od datum do datum, zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka za období od datum do datum, jakož i se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka za období od datum do zaplacení.
14. Nad rámec plateb žalovaného v průběhu řízení nebylo v řízení tvrzeno, a tím ani prokázáno, že by byl žalovaný žalobkyni či původnímu věřiteli nějaké plnění poskytl. Soud proto žalobě vyhověl co do požadované jistiny úvěru v částce částka. Pokud jde o příslušenství pohledávky v podobě zákonného úroku z prodlení, zohlednil žalovaným provedené dílčí platby, pročež žalobkyni přiznal zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka za období od datum do datum, zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka za období od datum do datum, zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka za období od datum do datum, jakož i zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.
15. Co se týče kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení, ten žalobkyně požadovala za období od prvého dne prodlení po dni zesplatnění úvěru, tj. za úsek od datum do datum. Ohledně příslušenství pohledávky z bezdůvodného obohacení ovšem platí, že je lze přiznat až ode dne, kdy ochuzený požádal o vrácení poskytnutého plnění. Tak se dle listinných důkazů stalo až výzvou ze dne datum, podanou k poštovní přepravě téhož dne. Je třeba vyjít z toho, že výzva žalovanému došla dne datum (§ 573 o. z.). Jelikož žalobkyně ve výzvě požadovala splnit dluh ihned, byl dluh splatný dne datum a následujícího dne, tj. datum, se již žalovaný ocitl v prodlení se splněním své povinnosti. Soud proto žalobkyni přiznal právo na úhradu zákonného úroku z prodlení ve výši částka za období od datum do datum.
16. Ve zbývajícím rozsahu, tj. co do částky částka představující smluvní pokutu z prodlení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši částka, kapitalizovaného smluvního úroku (z úvěru) ve výši částka, jakož i co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka za období od datum do datum soud žalobu zamítl, neboť právo na zaplacení takto uplatněných nároků je v prvé řadě podmíněno platností smluv o úvěru, které však byly ze shora vyložených důvodů shledány (absolutně) neplatnými.
17. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky je založen na ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., tj. na poměrném procesním úspěchu žalobkyně ve sporu. Ta byla úspěšná v rozsahu 84 % žalobou uplatněného nároku, neúspěch tak utrpěla v rozsahu 16 %. Na tomto místě je vhodné poznamenat, že při zjišťování převážného úspěchu ve věci soud vycházel rovněž z žalobkyní požadovaného příslušenství (tj. úroku z prodlení), jež bylo předmětem žaloby, a to ke dni vyhlášení rozhodnutí, tj. ke dni datum. V tomto směru se soud řídil právním názorem vysloveným v nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2717/08 ze dne 30. 8. 2010 (N 175/58 SbNU 529). Žalobkyně má proto právo na náhradu 68 % svých soudních výloh žalovaným.
18. Náklady řízení žalobkyně dle § 137 o. s. ř. tvoří soudní poplatek ve výši částka, odměna advokáta za zastupování žalobkyně v soudním řízení ve výši částka sestávající ze 3 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění a podání samotné žaloby, resp. návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) při sazbě mimosmluvní odměny částka za 1 úkon právní služby dle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 3 advokátního tarifu, náhrada hotových výdajů advokáta v podobě 3 režijních paušálů po částka v celkové výši částka dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, jakož i náhrada za daň z přidané hodnoty o sazbě 21 % ve výši částka, počítaná z odměny advokáta za zastupování a náhrady jeho hotových výdajů. Celkem tedy náklady řízení žalobkyně dosahují částky částka 68 % této částky pak představuje částka, které je žalovaný povinen žalobkyni nahradit.
19. Jelikož soud v nynější věci nevydal k návrhu žalobkyně elektronický platební rozkaz, nýbrž v řízení pokračoval nařízením jednání k projednání případu, je povinností soudu doměřit navrhovateli soudní poplatek do výše, v níž by byl vybrán za klasický návrh na zahájení řízení (žalobu). Podle položky 2 bodu 2 ve spojení s položkou 1 bodem 1 písm. b) Sazebníku poplatků tvořícího přílohu k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, činí soudní poplatek částka. Žalobkyně zaplatila soudní poplatek z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ve výši částka v souladu s položkou 2 bodem 1 písm. c) Sazebníku poplatků. Žalobkyni tak stíhá povinnost zaplatit České republice - Okresnímu soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku z návrhu ve výši částka. Soud zde při svém rozhodování vycházel z ustanovení § 4 odst. 1 písm. j) zákona o soudních poplatcích, dle něhož splatnost poplatku nastává uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu o věci samé.
20. Při úvaze o lhůtě ke splnění rozsudkem uložených povinností se soud řídil ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. a určil zákonem předvídanou výchozí lhůtu 3 dnů od právní moci rozsudku, když nezjistil žádné okolnosti, pro které by bylo namístě pariční lhůtu prodloužit, anebo stanovit, že peněžité plnění se má stát ve splátkách.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze do 15 dnů od jeho doručení podat odvolání ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu v Klatovech.
Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem ve stanovené lhůtě splněna, může se oprávněný domáhat po právní moci rozsudku jeho výkonu nebo exekuce.