Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
21 C 99/2023-53
Okresní soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní JUDr. Markétou Šubovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 44 852,24 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se zastavuje co do částky 206,37 Kč, coby kapitalizovaného úroku za období od 6. 4. 2022 do 19. 4. 2022.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 44 852,24 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 203,02 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 7 866,35 Kč, úrok ve výši 8,9 % ročně z částky 44 852,24 Kč za období od 25. 2. 2023 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 44 852,24 Kč za období od 25. 2. 2023 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
III. Žaloba se zamítá co do částky 652,19 Kč, odpovídající kapitalizovanému úroku za období od 19. 10. 2021 do 17. 12. 2021, a co do částky 25,37 Kč, odpovídající kapitalizovanému úroku za období dne 20. 4. 2022.
IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 11 656,50 Kč k rukám zástupce žalobce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Řízení se zastavuje co do částky 206,37 Kč, coby kapitalizovaného úroku za období od 6. 4. 2022 do 19. 4. 2022.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 44 852,24 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 203,02 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 7 866,35 Kč, úrok ve výši 8,9 % ročně z částky 44 852,24 Kč za období od 25. 2. 2023 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 44 852,24 Kč za období od 25. 2. 2023 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>III. Žaloba se zamítá co do částky 652,19 Kč, odpovídající kapitalizovanému úroku za období od 19. 10. 2021 do 17. 12. 2021, a co do částky 25,37 Kč, odpovídající kapitalizovanému úroku za období dne 20. 4. 2022.</b> <b>IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 11 656,50 Kč k rukám zástupce žalobce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>
1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 23. 3. 2023 domáhal po žalovaném zaplacení částky 44 852,24 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o hotovostním úvěru„ mPůjčka plus“ č. GNN155618377 uzavřené mezi žalobcem a žalovaným dne 4. 1. 2021 prostřednictvím elektronických prostředků na základě zadání autorizačního kódu nahrazujícího jeho fyzický podpis.
2. V žalobě dále uvedl, že žalovaný byl seznámen s dokumenty: Podmínky poskytování hotovostních úvěrů v mBank, Všeobecné obchodní podmínky pro zakládání a vedení účtů fyzických osob a Sazebník bankovních poplatků v mBank, které upravují smlouvou výslovně neupravená práva a povinnosti (čl. 8 odst. 8.1 smlouvy), zavázal se je dodržet (čl. 8 odst. 8.2 smlouvy). Dle smlouvy výše jistiny úvěru činila 52 000 Kč a žalovaný se jej zavázal splácet v 60 měsíčních splátkách ve výši 1 076,91 Kč měsíčně splatných vždy k 17. dni v měsíci. Smluvní úrok byl sjednán ve výši 8,9 % p. a. z dosud nesplacené části čerpané jistiny (čl. 5 odst. 5.1 smlouvy). Dle smlouvy a Podmínek se žalovaný zavázal zaplatit žalobci též poplatky stanovené v aktuálně platném Sazebníku. Dle čl. 7 odst. číslo. Podmínek je žalobce oprávněn odstoupit od smlouvy, pokud je žalovaný v prodlení se splácením více než dvou splátek nebo jedné splátky déle než tři měsíce. Žalovaný neuhradil splátky za měsíce leden, únor, březen 2022, a proto žalobce od smlouvy odstoupil dopisem zaslaným žalovanému, čímž se stal celý dluh splatný ke dni 6. 4. 2022. Ode dne prodlení žalovaného úročí žalobce splátky po splatnosti jak smluveným úrokem, tak zákonným úrokem z prodlení, přičemž tyto sazby sečetl v položce kapitalizovaný úrok. Při schvalování úvěru vycházel z informací poskytnutých žalovaným a hodnotil je individuálně v souladu s platnými schvalovacími strategiemi banky a principy obezřetného úvěrování. V rámci posouzení úvěruschopnosti u žalovaného byly kontrolovány veškeré dostupné informace v interních a externích databázích a žalobce porovnával jeho příjem a výdaje odhadnuté na základě historických dat ČSÚ, výpočtem získal částku disponibilních zdrojů žalovaného a zároveň nebyla zjištěna žádná skutečnost, která by v poskytnutí úvěru bránila.
3. Ve svém podání ze dne 20. 10. 2023 žalobce doplnil svá skutková tvrzení tak, že dopisem ze dne 6. 2. 2022 vyzval k úhradě částky 4 400,29 Kč, což ovšem nepředstavovalo dlužnou částku, ale pouze částku, s níž byl žalovaný v prodlení s úhradou. Tato výzva byla žalovanému odeslána dne 6. 4. 2022 a s ohledem na § 573 občanského zákoníku se má za to, že byla doručena dne 11. 4. 2022. Konec sedmidenní lhůty stanovené výzvou tak nastal dne 19. 4. 2022 a 20. 4. 2022 se dostal žalovaný do prodlení s úhradou celého zesplatněného dluhu. Z tohoto důvodu vzal žalobce zpět svou žalobu co do úroků z prodlení mezi 7. 4. 2022 a 19. 4. 2022. Žalobce dále upřesnil, že k odstoupení od smlouvy a zesplatnění celého dluhu došlo na základě čl. 6 číslo písm. a) a číslo písm. b) a c) Podmínek pro poskytování hotovostních úvěrů mBank, nikoliv v žalobě tvrzeného ustanovení. Dále upřesnil, že identifikoval smlouvu o úvěru pomocí účtu, na nějž byl úvěr poskytnut dle čl. 1 smlouvy o úvěru. Ohledně výpočtu kapitalizovaných úroků požadovaných žalobou sdělil, že záporný zůstatek na účtu je úročen smluvním úrokem, a to dle jeho aktuální výše a dle výše sjednaného Úvěrového limitu. Dle čl. 5 odst. 5.1. smlouvy byla sjednána úroková sazba ve výši 8,9 % p. a. Ohledně kapitalizovaného úroku v částce 1 855,21 Kč uvedl, že se jedná o úrok ve výši 8,9 % p. a. z částky 44 852,24 Kč od 19. 10. 2021 do 6. 4. 2022, nikoliv od chybně uvedeného data 4. 1. 2021. Ohledně kapitalizovaného úroku v částce 8 098,09 Kč provedl úpravu požadované výše na částku 7 891,72 Kč, kdy se jedná o úrok ve výši 20,65 % p. a. (skládající se z úrokové sazby 8,9 % p. a. a zákonné sazby úroku z prodlení ve výši 11,75 % p. a. u částek překračující úvěrový rámec) z částky 44 852,24 Kč od 20. 4. 2022 do 24. 2. 2023. V tomto duchu pak žalobce upravil žalobní petit.
4. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil, tedy nesporoval tvrzení uvedená v žalobě.
5. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě žalobcem předložených listinných důkazů, neboť pro takový postup byly splněny podmínky stanovené v § 115a občanského soudního řádu.
Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:
6. Z obsahu smlouvy o hotovostním úvěru„ mPůjčka plus“ č. GNN bankovní účet, soud zjistil, že účastníci uzavřeli dne 4. 1. 2021 distančně prostřednictvím elektronických prostředků smlouvu, v níž se žalobce zavázal poskytnout žalovanému neúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 52 000 Kč a žalovaný se jej zavázal splatit spolu se sjednaným úrokem a dalším příslušenstvím dle smlouvy. Úvěr měl být poskytnut jednorázově na bankovní účet mKONTO žalovaného č. bankovní účet. Žalovaný se zavázal tuto částku vrátit nejpozději dne 17. 1. 2026 v 60 měsíčních splátkách ve výši 1 076,91 Kč, splatných vždy nejpozději ke každému 17. kalendářnímu dni měsíce dle harmonogramu splátek. Splácení úvěru probíhalo prostřednictvím mKONTA formou automatického inkasa. V případě řádného splacení úvěru tak měl žalovaný uhradit celkem 64 614,6 Kč, roční výpůjční úroková sazba činila 8,9 % a RPSN 9,28 %. V čl. 7 1 smlouvy si účastníci ujednali, že pro případ prodlení uhradí žalovaný žalobci úrok z prodlení v zákonné výši, čímž nejsou dotčeny další sankce za porušení jeho povinností dle čl. 7 smlouvy, v němž je odkaz na Podmínky, podle nichž může žalobce zejména i) vypovědět smlouvu, ii) požadovat okamžité vrácení jistiny a všech pohledávek z úvěru nebo jejich část.
7. Z dokumentu s názvem Transakční historie účtu za období od 2019 číslo do 2021 číslo ze dne 2. 2. 2023, který byl vystaven žalobcem žalovanému k bankovnímu účtu mKONTA číslo bankovní účet, mimo jiné vyplynulo, že dne 4. 1. 2021 byla na tento účet načerpána celá výše poskytnutého úvěru 52 000 Kč.
8. Z dokumentu Historie úvěru: anonymizováno ze dne 2. 2. 2023, který byl vystaven žalobcem žalovanému, bylo zjištěno, že došlo pouze k částečnému splácení úvěru v měsících únor až listopad 2021, poslední platba na jistinu pak proběhla dne 25. 11. 2021 ve výši 738,78 Kč a neuhrazený zbytek jistiny pak činil 44 852,24 Kč. Na úroky byla v měsíci listopadu uhrazena dne 18. 11. 2021 částka 86,96 Kč, dne 25. 11. 2021 částka 251,17 Kč. Dne 25. 11. 2021 byl žalovanému rovněž stržen úrok z prodlení ve výši 2,47 Kč.
9. Z dokumentu Poslední výzva k uhrazení dlužné částky / odstoupení od smlouvy adresovaného žalobcem žalovanému a datovaného dne 6. 4. 2022 a dodejky soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné pohledávky ve výši 4 400,29 Kč a poplatku za vystavení upomínky ve výši 400 Kč s tím, že nedojde-li k úhradě do sedmi dnů, jedná se zároveň o odstoupení od smlouvy o mPůjčce bankovní účet s ohledem na prodlení žalovaného se splácením dvou splátek úvěru ve smyslu čl. 7 číslo písm. a) Podmínek pro poskytování hotovostních úvěrů v mBank. K zániku smlouvy pak mělo dojít dnem následujícím po marném uplynutí sedmidenní lhůty k uhrazení dluhu. Z dodejky pak soud zjistil, že žalobce si dopis nevyzvedl v úložní době.
10. Z dokumentu Podmínky pro poskytování hotovostních úvěrů mBank, platné a účinné od 18. září 2019 a jeho čl. 6 číslo soud zjistil, že pohledávky mBank vzniklé ze Smlouvy či v souvislosti s ní (tj. jistina, úroky, poplatky a jiné pohledávky), které: a) nejsou klientem splaceny včas (ve stanoveném termínu), b) jsou nesplacené a existující po zániku závazku ze Smlouvy, představují zadlužení po splatnosti (dále jen„ Zadlužení po splatnosti“). Z čl. 6 číslo téhož dokumentu pak soud zjistil, že v případě vzniku Zadlužení po splatnosti je mBank oprávněna: a) provést blokaci peněžních prostředků na všech účtech klienta vedených mBank, a to až do výše nesplacených dluhů klienta vůči mBank, (toto oprávnění se vztahuje i na peněžní prostředky došlé na účty kdykoli později za existence Zadlužení po splatnosti) a provádět (i opakovaně) započtení svých pohledávek odpovídajících Zadlužení po splatnosti proti těmto peněžním prostředkům, a/nebo b) odstoupit od Smlouvy, a/nebo c) požadovat okamžité splacení celé nebo části vyčerpané jistiny úvěru.
11. Z předžalobní výzvy datované 28. 2. 2023 pak soud zjistil, že žalobce prostřednictvím právního zástupce vyzval žalovaného k úhradě dluhu.
12. O skutkovém stavu věci soud uzavřel, že žalobce a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru. Žalobce poskytl dne 4. 1. 2021 úvěr ve výši 52 000 Kč na účet žalovaného číslo bankovní účet, tedy v souladu se smlouvou o úvěru. Žalovaný úvěr splatil pouze částečně, poslední úhrada jistiny proběhla dne 25. 11. 2021. V měsíci listopadu 2021 byly rovněž uhrazeny úroky, a to dne 18. 11. 2021 částka 86,96 Kč, dne 25. 11. 2021 částka 251,17 Kč. Dne 25. 11. 2021 byl také stržen úrok z prodlení ve výši 2,47 Kč za pozdní úhradu splátky. Dne 6. 4. 2022 odeslal žalobce žalovanému poslední výzvu k úhradě splatných závazků, jenž po marném uplynutí sedmidenní lhůty znamenala odstoupení od smlouvy a zesplatnění všech závazků. Žalovaný si dopis nevyzvedl. Nereagoval ani na předžalobní výzvu.
13. Soud byl v dané věci vázán podanou žalobou a jejím doplněním a rozhodoval na základě zjištěného skutkového stavu věci souladu s § 153 o.s.ř. Vyšel z provedených listinných důkazů (§ 120 o.s.ř.), když na žalovaném bylo, aby případně v řízení tvrdil a prokázal, že mu povinnost k zaplacení zanikla, zejména že žalovanou částku zaplatil, což však v dané věci nebylo tvrzeno, ani prokázáno, ani to nevyšlo jinak najevo.
14. Soud nejprve ve výroku I. zastavil řízení co do částky 206,37 Kč, která odpovídá žalobou uplatněné části druhé částky kapitalizovaného úroku za dny od 6. 4. 2022 do 19. 4. 2022, a kterou žalobce na základě svého podání ze dne 20. 10. 2023 již po žalovaném nepožadoval. Ohledně první částky kapitalizovaného úroku soud řízení nezastavoval ani částečně, neboť týmž podáním ze dne 20. 10. 2023 žalobce opravoval pouze datum, od nějž kapitalizovaný úrok žádal (ze dne 4. 1. 2021 na den 19. 10. 2021), když toto soud považoval za chybu v psaní (zrovna tak jako v nově navrženém petitu v tomto podání ze dne 20. 10. 2023, kde opět zůstalo datum 4. 1. 2021), neboť počet dní, za něž byl úrok žádán, odpovídal počátku běhu od data 19. 10. 2021, a tak na výši žalobce požadovaného kapitalizovaného úroku změna dat neměla vliv.
15. Vzhledem k tomu, že žalovaný při sjednání smluv vystupoval v pozici spotřebitele, soud při právním posouzení věci vycházel z ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a dále byla věc posouzena dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, jenž je v účinnosti od 1. 1. 2014 (dále jen o.z.). Povinnost žalovaného zaplatit, resp. vrátit, žalobci úvěr s úrokem vyplývá z § 2399 o.z. ve spojení se smlouvou o úvěru. Žalovaný neprokázal, že by dluh žalobci zaplatil. Žalobce vypověděl žalovanému smlouvu o úvěru na základě neúspěšné výzvy ze dne 6. 4. 2022, jíž mu uložil dodatečnou lhůtu k úhradě dlužné částky v délce sedmi dnů s tím, že následující den po jejím marném uplynutí dochází k účinkům odstoupení od smlouvy, tedy jejímu zániku. Vzhledem k tomu, že si žalovaný výzvu doručovanou na adresu v souladu se smlouvou nevyzvedl, postupoval soud v dle ustanovení § 573 o.z., které stanoví domněnku dojití zásilky na třetí pracovní den po jejím odeslání. V posuzovaném případě se výzva považuje za doručenou dne 11. 4. 2022, stanovená lhůta k úhradě dlužné částky uplynula dne 19. 4. 2022 (s ohledem na státní svátek) a účinky odstoupení od smlouvy tak nastaly dne 20. 4. 2022. K odstoupení došlo na základě sjednaného práva od smlouvy odstoupit ze strany žalobce dle čl. 6 číslo a číslo písm. b) a c) Podmínek pro poskytování hotovostních úvěrů mBank. Soud proto žalobě výrokem II. tohoto rozsudku vyhověl co do jistiny zcela a částečně co do výše úroků. Soud uložil žalovanému povinnost zaplatit dlužnou částku ve výši 44 852,24 Kč. První částku kapitalizovaného úroku ve výši 1 885,21 Kč nebylo možno přiznat zcela, neboť z doložených dokumentů ani doplněného vyjádření žalobce nevyplynul její nárok od 19. 10. 2021 ani od 4. 1. 2021. Vzhledem k tomu, že splátka ve výši 1 076,91 Kč za měsíc listopad proběhla v plné výši, jak vyplynulo z dokumentu Historie úvěru: anonymizováno, dostal se žalovaný do prodlení s úhradou až prosincové splátky, a to dne 18. 12. 2021, neboť smlouva upravuje jako den splatnosti každé splátky 17. kalendářní den daného měsíce. Soud tak přiznal žalobci úrok z částky 44 852,24 Kč nikoliv od 19. 10. 2021 a za 170 dní prodlení, ale až od 18. 12. 2021 do žalobcem požadovaného dne 6. 4. 2022, tedy za 110 dní, a tedy ve výši 1 203,02 Kč (44 852, číslo x 8,9/365x110). Ohledně druhé částky kapitalizovaného úroku pak byla žalobci přiznána částka ve výši 7 866,35 Kč (44 852, číslo x 20,65/365x310) jako smluvní úrok ve výši 8,9 % p. a. plus zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % p. a. (v souladu s § 1970 o.z. v návaznosti na nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) z dlužné částky 44 852,24 Kč za období od 21. 4. 2022 do 24. 2. 2023. Soud nemohl přiznat úrok i za den 20. 4. 2022, jak požadoval žalobce ve svém podání ze dne 20. 10. 2023, neboť dne 20. 4. 2022 nastaly účinky odstoupení od smlouvy, smlouva zanikla a celý dluh se tento den stal splatným, avšak do prodlení s úhradou celého dluhu se žalovaný dostal až následujícím dem, tedy 21. 4. 2022. Ve zbytku pak soud žalobu zamítl (výrok III.).
16. O nákladech řízení soud rozhodl výrokem IV. tohoto rozsudku v souladu s ustanovením § 142 odst. 3 o.s.ř. a přiznal převážně úspěšnému žalobci vůči žalovanému náhradu nákladů řízení v plné výši, neboť jeho neúspěch se týkal pouze nepatrné části příslušenství. Při určení výše odměny zástupce žalobce soud vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění. Náklady žalobce jsou tak tvořeny odměnou advokáta za dva úkony po 2 900 Kč dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. (převzetí věci, podání žaloby), jeden úkon po 1 450 Kč (předžalobní výzva), dále jsou náklady žalobce tvořeny náhradou hotových výdajů za 3 úkony po 300 Kč dle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., dále 21 % DPH a dále soudním poplatkem ve výši 1 795 Kč. Konkretizované podání žalobce ze dne 20. 10. 2023 soud nepovažoval za náklad nezbytný k účelnému uplatnění práva, když tato základní tvrzení měla obsahovat již žaloba. Dále soud přiznal za předžalobní výzvu odměnu ve výši ½ odpovídající jednoduché výzvě k plnění, neboť žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k zaplacení již samotným žalobcem, pokud tedy zástupce žalobce vůči žalovanému činil opětovnou výzvu se skutkovým a právním rozborem, šlo o úkon neúčelný.
17. Lhůtu k plnění ve výroku II. a IV. tohoto rozsudku soud stanovil v zákonné lhůtě tří dnů (§ 160 odst. l o.s.ř.).
Poučení:
Proti rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení stejnopisu rozhodnutí ke Krajskému soudu v Hradci Králové prostřednictvím Okresního soudu v Hradci Králové ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou vykonatelným rozhodnutím, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí soudem nebo návrh na exekuci.