Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
21 C 188/2023-56
Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Kratochvílovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 54 652,46 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 42 122 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 10 888,46 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 7 499,82 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 434 Kč, smluvní pokutu ve výši 942 Kč a úrok z prodlení ve výši 15% ročně z částky 53 010,46 Kč od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 3 378,30 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 42 122 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 10 888,46 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 7 499,82 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 434 Kč, smluvní pokutu ve výši 942 Kč a úrok z prodlení ve výši 15% ročně z částky 53 010,46 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 3 378,30 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení dlužné jistiny 53 010,46 Kč, smluvní pokuty 942 Kč a příslušenství, jak je specifikováno ve výroku tohoto rozsudku s odůvodněním, že dne datum uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, právnická osoba anonymizována dvě slova (dále také jen„ věřitel“), s žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které věřitel poskytl žalovanému úvěr ve výši 71 972 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splácet k 17.dni kalendářního měsíce v minimální výši 5% čerpaného úvěru. Své povinnosti však nedostál, splátky nehradil řádně a včas, z tohoto důvodu právní předchůdkyně žalobkyně zesplatnila úvěr k datum. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek byla pohledávka postoupena na žalobkyni.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nijak nerozporoval.
3. Ve věci bylo rozhodnuto dle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.
4. Rozsudek je odůvodněn ve smyslu ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. Soud učinil na základě skutkových zjištění učiněných z níže uvedených listinných důkazů následující závěr o skutkovém stavu: Dne datum byla mezi právnická osoba anonymizována dvě slova (dále také jen„ věřitel“) a žalovaným uzavřena prostřednictvím dálkové komunikace rámcová smlouva o poskytování bankovních produktů a služeb číslo na jejímž základě se věřitel zavázal poskytnout žalovanému bankovní produkty a služby. Dne datum byla mezi věřitelem a žalovaným uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru číslo na jejímž základě se věřitel zavázal poskytnout žalovanému revolvingový úvěr, vést pro něj úvěrový účet, žalovaný se zavázal revolvingový úvěr vrátit a zaplatit náklady na revolvingový úvěr ve sjednaných měsíčních splátkách. Úvěrový rámec byl sjednán částkou 70 000 Kč, doba trvání úvěru byla sjednána neurčitá, splatnost splátek byla sjednána k 17. dni kalendářního měsíce počínaje následujícím měsícem po prvním čerpání úvěru. Při uzavření smlouvy byl žalovanému poskytnut formulář – standartní informace o spotřebitelském úvěru. Žalovaný uvedl při uzavírání smlouvy název zaměstnavatele, výši čistého příjmu (částka), výši výdajů (12 000 Kč) a ostatních svých závazků (0 Kč) (listina rámcová smlouva ze dne datum, smlouva o revolvingovém úvěru ze dne datum, formulář pro standartní informace o spotřebitelském úvěru, základní informace o úvěru). Pohledávka byla postoupena na žalobkyni smlouvou dne datum, postoupení bylo oznámeno žalovanému přípisem ze dne datum (listina smlouva o postoupení pohledávek, příloha ke smlouvě o postoupení pohledávek, potvrzení o připsání úplaty a účinnosti postoupení, přípis ze dne datum, podací arch). Žalovaný úvěr průběžně čerpal, celková vyčerpaná částka 71 972 Kč (listina přehled čerpání). Právní předchůdce žalobkyně, žalobkyně, právní zástupce žalobkyně před podáním žaloby vyzývali žalovaného k úhradě dluhu (listina předžalobní upomínka ze dne datum, podací arch, výpis úkonů mimosoudního vymáhání). Právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku ke dni datum zesplatnila z důvodu prodlení žalovaného se splátkami, o tomto jej informovovala písemným přípisem (listina přípis ze dne datum).
5. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle ustanovení § 2399 odst. 1, 2 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.
7. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
8. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
9. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
10. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
11. Po provedeném dokazování dospěl soud v rámci právního hodnocení k závěru, že žaloba žalobkyně je částečně důvodná. Právní předchůdkyně žalobkyně řádně neprověřila úvěruschopnost žalovaného při uzavření smlouvy o úvěru tak jak tuto povinnost stanoví § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb. Žalobkyně netvrdila, ani neprokázala, že by její právní předchůdkyně měla dostatečné informace o pravidelných měsíčních příjmech a výdajích žalovaného, a tyto taktéž věrohodným způsobem i ověřila. Žalovaný sice uvedl při uzavírání smlouvy název zaměstnavatele, výši čistého příjmu (částka), výši výdajů (12 000 Kč) a ostatních svých závazků (0 Kč), právní předchůdkyně žalobkyně se však spokojila s tvrzením žalovaného a tyto údaje nikterak neověřila. Smlouva o úvěru uzavřená mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným je tak dle ust. § 86 odst. 1, 2, § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., ve spojení s ust. § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatná, a to pro rozpor se zákonem, a tento rozpor je tak zjevný, že k této neplatnosti je soud dle ustanovení § 588 občanského zákoníku povinen přihlédnout z úřední povinnosti. K uvedenému lze odkázat např. na nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, dle kterého věřitel nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li toliko z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech.
12. Nároky z neplatné smlouvy o úvěru je tak třeba vypořádat dle ustanovení § 2993 občanského zákoníku z titulu bezdůvodného obohacení jako plnění poskytnutá na základě neplatné smlouvy. Dle ustanovení § 2993 občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila, plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. Žalobkyně má nárok na zaplacení toliko původní jistiny, případně jejího zůstatku, s ohledem na neplatnost smlouvy však nemá nárok na sjednané poplatky, úroky, smluvní pokuty a další platby dle ujednání ve smlouvě. Žalobkyně tvrdila a prokázala, že žalovanému byly poskytnuty její právní předchůdkyní peněžní prostředky ve výši 71 972 Kč. Bylo na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že uhradil žalobkyni nebo její právní předchůdkyní částku nad rámec tvrzenou žalobkyní, případně že jeho dluh zanikl jiným zákonným způsobem. Žalovaný však zůstal v řízení procesně zcela pasivním, k žalobě se ani nevyjádřil. Žalobkyně eviduje přijaté plnění od žalovaného ve výši celkem 29 850 Kč, je tedy povinností žalovaného vydat bezdůvodné obohacení ve výši zbývající 42 122 Kč. V této části bylo žalobě vyhověno, ve zbývající části (úroky, sjednané náklady a poplatky) byla žaloba vzhledem k absolutní neplatnosti smlouvy zamítnuta.
13. V souladu s § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je žalovaný povinen vrátit dosud nevrácenou část poskytnuté jistiny v době přiměřené jeho možnostem. Ust. § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem, tj. v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která se neodvíjí od výzvy věřitele k plnění (viz. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021). V řízení nebylo zjištěno, že by se účastníci řízení dohodli na době splatnosti poskytnuté jistiny ve smyslu ust. 87 zákona o spotřebitelském úvěru, a proto ji určil soud. Žalovaný byla v řízení zcela pasivní, netvrdil ani nedoložil ničeho ke svým majetkovým poměrům. Proto soud neshledal žádného důvodu stanovit delší dobu plnění a odchýlit se od ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. V části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z prodlení, tak byla žaloba zamítnuta, neboť doba splatnosti jistiny byla soudem stanovena uplynutím tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku, a žalovaná proto není s úhradou jistiny úvěru t.č. v prodlení.
14. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. dle poměrů úspěchu ve věci. Rozdíl procesního úspěchu a neúspěchu žalobkyně činí 21,38 % (60,69 % mínus 39,31 %). Příslušenství pro účely posouzení procesního úspěchu ve věci soud kapitalizoval ke dni vyhlášení rozhodnutí. Náklady řízení žalobkyně činí výši 15 801 Kč (z toho 21,38 % činí 3 378,30 Kč) a sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 2 733 Kč, nákladů právního zastoupení za tři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, výzva k plnění; doplnění žaloby soud neshledává účelným úkonem, neboť skutková tvrzení měla obsahovat již žaloba samotná) po 3 300 Kč, hotové výdaje advokáta v podobě tří režijních paušálů po 300 Kč (§ 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb.) a 21% DPH z odměny a náhrad. Místo plnění nákladů řízení je k rukám právního zástupce žalobkyně v souladu dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.
15. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu Ostrava, prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.