Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 C 225/2023-56

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudcem celé jméno řešitele ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 10 132 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen žalobkyni zaplatit 4 596 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do

-) částky 5 536 Kč,

-) smluvního úroku z prodlení 0,5 % denně z částky 7 933 Kč od datum do datum,

-) smluvního úroku z prodlení 0,1 % denně z částky 7 933 Kč od datum do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen žalobkyni zaplatit 4 596 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do -) částky 5 536 Kč, -) smluvního úroku z prodlení 0,5 % denně z částky 7 933 Kč od [datum] do [datum], -) smluvního úroku z prodlení 0,1 % denně z částky 7 933 Kč od [datum] do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně tvrdila, že dne datum uzavřela se žalovaným jako podnikatelem„ Smlouvu o podnikatelském úvěru číslo anonymizováno“. Na základě této smlouvy žalobkyně téhož dne poskytla žalovanému úvěr ve výši 5 000 Kč na jeho účet č. bankovní účet. Žalovaný se zavázal úvěr splatit jednorázově do datum s poplatkem za sjednání a čerpání úvěru a s úrokem; po dohodě o byla splatnost úvěru prodloužena do dne datum. Žalovaný žalobkyni nic neuhradil. Žalobkyně navrhla, aby soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni jistinu úvěru ve výši 5 000 Kč, poplatek za sjednání a čerpání úvěru ve výši 2 933 Kč, poplatek za upomínky v celkové výši 2 000 Kč (4 upomínky po 500 Kč) a smluvní úrok z prodlení ve výši 0,5 % denně z částky 7 933 Kč od datum do datum a ve výši 0,1 % denně z částky 7 933 Kč od datum do zaplacení.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Soud má za prokázány následující skutečnosti.

4. Dne datum žalovaný převedl 1 Kč ze svého účtu č. bankovní účet na účet žalobkyně číslo. Prokazuje to kopie anonymizováno transakce” k účtu číslo u anonymizováno.

5. Dne datum žalobkyně převedla 5 000 Kč ze svého účtu číslo na účet žalovaného č. bankovní účet. Prokazuje to kopie„ Potvrzení o provedení tuzemské odchozí úhrady“ vytvořené datum.

6. Dne datum žalovaný poukázal 404 Kč na účet č. bankovní účet. Prokazuje to kopie„ Detailu pohybu – anonymizováno příchozí platba“ vytištěný datum.

7. Dne datum žalobkyně prodloužila splatnost úvěru do datum. Prokazuje to kopie“ anonymizováno ke smlouvě o podnikatelském úvěru číslo anonymizováno“ ze dne 11 3. 2022 08:18:14.

8. Dne datum žalobkyně e-mailem připomněla žalovanému, že dnes je poslední den na splacení jeho půjčky. Prokazuje to e-mail žalobkyně ze dne datum 8:00:10.

9. Dne datum žalovaný zaslal žalobkyni e-mail, ve kterém se omluvil, že„ je po splatnosti“, a poprsil o týden času, že vše dá do pořádku a uhradí své závazky. Prokazuje to e-mail žalovaného ze dne datum 02:10.

10. Dne datum žalobkyně zaslala žalovanému výzvu ze dne datum k úhradě částky 8 860,70 Kč. Prokazuje to kopie dopisu žalobkyně žalovanému ze dne datum (“ Věc: anonymizováno k okamžitému zaplacení dluhu”) a“ anonymizováno lístku” s datem podání datum.

11. Dne datum žalobkyně zaslala žalovanému výzvu ze dne datum k úhradě částky 9 550,74 Kč. Prokazuje to kopie dopisu žalobkyně žalovanému ze dne datum (“ Věc: anonymizováno k okamžitému zaplacení dluhu”) a“ anonymizováno lístku” s datem podání datum.

12. Dne datum žalobkyně zaslala žalovanému výzvu ze dne datum k úhradě částky 10 288,29 Kč. Prokazuje to kopie dopisu žalobkyně žalovanému ze dne datum (“ Věc: anonymizováno k okamžitému zaplacení dluhu”) a“ anonymizováno lístku” s datem podání datum.

13. Dne datum žalobkyně zaslala žalovanému výzvu ze dne datum k úhradě částky 11 025,84 Kč. Prokazuje to kopie dopisu žalobkyně žalovanému ze dne datum (“ Věc: anonymizováno k okamžitému zaplacení dluhu”) a“ anonymizováno lístku” s datem podání datum.

14. Dne datum zástupkyně žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku. Prokazuje kopie dopisu zástupkyně žalobkyně žalovanému ze dne datum (“ Věc: výzva k úhradě dluhu, předžalobní upomínka podle ”) a“ anonymizováno podací knihy” s datem podání datum.

15. Soud nemá za prokázáno tvrzení žalobkyně, že žalobkyně poskytla žalovanému úvěr postupem uvedeným v článku 2“ Smlouvy o podnikatelském úvěru číslo anonymizováno, protože žalobknyně k prokázání tohoto tvrzení neoznačila žádný relevenentí důkaz (zejméně o výměně SMS zpráv a e-mailů s dokumenty mezi stranami, které se týkaly sjednávání smlouvy).

16. Z předložených důkazů (k nimž ještě patří fotokopie občanského průkazu žalovaného a fotografie žalovaného s tímto občanským průkazem v ruce) lze učinit pouze závěr, že žalobkyně a žalovaný jednali o poskytnutí úvěru, že žalobkyně na základě tohoto jednání poskytla žalovanému úvěr ve výši 5 000 Kč a že žalobkyně tuto částku převedla ze svého účtu na účet žalovaného; nebylo však prokázáno, že šlo o smlouvu o úvěru ve znění předložené„ Smlouvy o podnikatelském úvěru číslo anonymizováno“.

17. Soud nemá za prokázáno tvrzení žalobkyně, že úvěr byl žalovanému poskytnut jako podnikateli. K tomu soud v prvé řadě uvádí, že soud je povinen přezkoumat postavení strany sporu jako spotřebitele z úřední povinnosti, tedy i v případě, že se spotřebitel této skutečnosti nedovolá. Soud je povinen přezkoumat také postavení člověka s podnikatelským oprávněním, protože i takový člověk může mít postavení spotřebitele. Spotřebitelem je totiž každý člověk, který nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání ( zákona číslo , o ochraně spotřebitele, o. z.). Pro posouzení, zda se jedná o spotřebitele je tudíž nerozhodné, jestli člověk má, nebo nemá podnikatelské oprávnění, protože spotřebitelem je i člověk s podnikatelským oprávněním, který jedná za účelem, který nespadá do jeho podnikatelské činnosti. Záleží pouze na tom, jestli člověk jedná v rámci své podnikatelské činnosti, nebo ne.

18. Žalobkyně v žalobě své tvrzení o podnikatelském úvěru neodůvodnila. Později k tomu doplnila, že žalobkyně poskytuje výhradně podnikatelské úvěry, že na poskytování spotřebitelských nemá ani příslušné oprávnění, a proto nelze předpokládat, že by snad žalovaného jakkoli nabádala, aby si místo spotřebitelského úvěru vzal úvěr podnikatelský; odkázala na ustanovení článku„ číslo Smlouvy o úvěru“, kde je podle žalobkyně jasně deklarován podnikatelský účel úvěru.

19. Tvrzení, že žalobkyně poskytuje výhradně podnikatelské úvěry a že na poskytování spotřebitelských nemá ani příslušné oprávnění, není důkazem o charakteru úvěru jako úvěru podnikatelském, nýbrž jde jen o další tvrzení žalobkyně. Navíc tato tvrzení neznamenají, že žalobkyně v konkrétním případě nemohla poskytnout úvěr i spotřebiteli (člověku s podnikatelským oprávněním, jenž jednal mimo svou podnikatelskou činnost), a třeba i v rozporu se svým úředním oprávněním. Na tom, jestli žalobkyně žalovaného nabádala, nebo nenabádala, aby si žalovaný místo spotřebitelského úvěru vzal úvěr podnikatelský, zde nezáleží; rozhodné jsou jiné skutečnosti, jež jsou uvedeny výše. Ostatně v řízení nikdo netvrdil, že žalobkyně žalovaného k něčemu nabádala, a soud to ani nepředpokládal. Uvedené argumenty žalobkyně tedy nemají žádnou váhu.

20. Pokud jde o deklarování podnikatelského účelu úvěru v ustanovení článku„ číslo Smlouvy o úvěru“, takto není dostatečným důkazem k prokázání tvrzení žalobkyně. V článku 1 odstavci 2 bodě a. smlouvy o úvěru je jako jeden z„ parametrů úvěru“ uveden:„ Druh: bezúčelový úvěr poskytnutý podnikateli v rámci jeho podnikatelské činnosti. Tím se rozumí zejména investice do dlouhodobého majetku Klienta a taktéž financování běžné provozní činnosti Klienta a nákladů, které obvykle souvisejí s podnikáním“.

21. Především žalobkyně neprokázala, že žalovaný uzavřel smlouvu o úvěru v tomto znění, tedy ani neprokázala že citovaná deklarace platí pro případ žalovaného.

22. Mimoto je soudu z vlastní činnosti – z množství jiných obdobných případů – známo, že žalobkyně používá pro své klienty stejnou Smlouvu o podnikatelském úvěru. Jde o formulářovou adhezní smlouvu, jež je uzavírána distančním způsobem. V této smlouvě veškeré podmínky stanovila žalobkyně. Klient měl pouze možnost takovou smlouvu přijmout, nebo nepřijmout. Pokud by tedy v daném případě žalovaný chtěl získat úvěr, musel by smlouvu přijmout i s citovaným prohlášením. Toto prohlášení tedy nic nevypovídá o účelu úvěru.

23. Pochyby o charakteru úvěru jako úvěru podnikatelského vzbuzuje také prohlášení v článku 1 smlouvy, že podnikatelskou činností se rozumí zejména investice do dlouhodobého majetku klienta a taktéž financování běžné provozní činnosti klienta a nákladů, které obvykle souvisejí s podnikáním, a to vzhledem k nízké výši úvěru. Úvěr ve výši 5 000 Kč bude sotva investicí do dlouhodobého majetku a je rovněž pochybné, že tak nízká částka měla význam pro běžnou provozní činnost a obvyklé náklady podnikatele.

24. S ohledem na uvedené skutečnosti žalobkyně neprokázala, že poskytla žalovanému úvěr v rámci podnikatelské činnosti žalovaného, tudíž neprokázala své tvrzení, že úvěr byl žalovanému poskytnut jako podnikateli.

25. Věrohodnost provedených důkazů nebyla ničím zpochybněna. Soud má proto tyto důkazy za zákonné a jejich obsah za pravdivý.

26. Soud učinil o skutkové stavu následující závěr. Dne datum žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 5 000 Kč, které žalobkyně poukázala na účet žalovaného. Nebylo prokázáno, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru ve znění předložené„ Smlouvy o podnikatelském úvěru číslo anonymizováno“. Nebylo prokázáno, že úvěr byl žalovanému poskytnut jako podnikateli. Žalovaný žalobkyni zaplatil 404 Kč. Žalobkyně 4 písemnýmu výzvami a předžalobní výzvou vyzývala žalovaného k zaplacení dluhů z úvěru.

27. Po právní stránce soud věc posoudil podle zákona číslo , . Soud věc neposoudil podle znění„ Smlouvy o podnikatelském úvěru číslo anonymizováno“ ze dne datum, protože žalobkyně neprokázala, že uzavřela se žalovaným právě tuto smlouvu.

28. Smlouva o úvěru byla uzavřena žalobkyní jako podnikatelkou (§ 420 odst. 1 o. z.). Vzhledem k tomu, že žalobkyně neprokázala, že žalovanému byl úvěr poskytnut jako podnikateli, tak soud, – protože jiná možnost není, – vychází z toho, že úvěr byl sjednán se žalovaným jako se spotřebitelem ( o. z.). Z tohoto důvodu sjednaný úvěr podléhá režimu spotřebitelského úvěru podle zákona číslo , o spotřebitelském úvěru. Jelikož smlouva o úvěru byla sjednána se spotřebitelem, přičemž nejde o žádnou z výjimek způsobnosti tohoto zákona, řídí se závazky z této smlouvy režimem smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr. Soud proto věc dále posoudil podle tohoto zákona o spotřebitelském úvěru. Přitom došel k závěru, že smlouva o úvěru je neplatná.

29. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnost spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

30. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

31. V daném případě žalobkyně, tvrdíc, že úvěr poskytla žalovanému jako podnikateli, ani netvrdila, že posuzovala úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně sice se„ Smlouvou o podnikatelském úvěru číslo anonymizováno“ předložila„ Prohlášení úvěrovaného o schopnosti splácet úvěr“ ze dne datum, ale pro toto prohlášení platí totéž, co o neprokázání tvrzení o uzavření smlouvy o podnikatelském úvěru. Nehledě na to uvedené prohlášení, jež je nekonkrétní, předpřipravené a nepodložené, by samo o sobě nestačilo k řádnému posouzení úvěruschopnosti žalovanému.

32. Žalobkyně nesplnila povinnost před uzavřením smlouvy o úvěru posoudit úvěruschopnost žalovaného, jak je stanoveno v citovaném ustanovení § 86 odst. 1 větě první zákona o spotřebitelském úvěru.

33. Žalobkyně v doplnění žaloby tvrdila, že ona nebyla povinna jakkoli zkoumat, zda žalovaný skutečně jednal při žádosti o úvěr poctivě, či zda úvěr hodlá použít na podnikatelské účely. Žalobkyně však byla povinna přinejmenším zkoumat, k jakému účelu žalovaný o úvěr žádá, aby mohla dojít k alespoň k předpokladu, že jde o účel, jenž souvisí s podnikatelskou činností žalovaného. Žalobkyně netvrdila, že to zkoumala; jak je uvedeno výše, její tvrzení, že poskytuje výhradně podnikatelské úvěry bez dalšího nic neznamená. Prohlášení ve smlouvě o úvěru za takové zkoumání nelze považovat mj. z důvodů, jež jsou uvedeny výše.

34. Žalobkyně tak poskytla žalovanému úvěr v rozporu s citovaným ustanovením § 86 odst. 1 věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru. Podle citovaného ustanovení § 87 odst. 1 tohoto zákona je důsledkem porušení této povinnosti neplatnost smlouvy. Smlouva o úvěru mezi žalobkyní a žalovaným byla proto uzavřena neplatně.

35. Podle citovaného ustanovení § 87 odst. 1 věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru je žalovaný povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Žalovaný nic neuhradil Žalovaný je proto povinen žalobkyni vrátit poskytnutých 5 000 Kč. Žalovaný dosud vrátil 404 Kč. Soud proto uložil žalovanému, aby žalobkyni zaplatil zbývajících 4 596 Kč.

36. Vzhledem k tomu, že smlouva o úvěru je neplatná, tak žalobkyni nevzniklo právo na zaplacení úhrad, které v ní byly sjednány, zejména požadovaného poplatku za sjednání a čerpání úvěru, úroku, paušálních poplatků za písemné upomínky a smluvního úroku z prodlení. Žalobkyně nepožadovala zákonný úrok z prodlení. Soud proto ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl.

37. Jen pro úplnost soud dodává, že pokud by byla„ Smlouva o podnikatelském úvěru číslo anonymizováno“ skutečně uzavřena, ať už mezi podnikateli nebo ne, soud by ji kriticky posuzoval z hlediska ujednání, jež jsou ve zjevné nerovnováze v neprospěch dlužníka (nepřiměřená výše úroku, existence a výši určitých poplatků a smluvních pokut).

38. Žalovaný byl ve věci částečně úspěšný, a měl by tak podle proti žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému ale náklady řízení nevznikly. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání. Odvolání se podává do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení tohoto rozsudku. Odvolání se podává u Obvodního soudu pro Prahu 8 O odvolání rozhoduje Městský soud v Praze.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelný rozsudek, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí.