Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
27 C 268/2023-43
Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Radkou Podlešákovou v právní věci
žalobce: ; právnická osoba, IČO,
se sídlem adresa žalobkyně,
zastoupen: anonymizováno jméno příjmení jméno, advokát,
se sídlem adresa
proti;
žalované: ; celé jméno žalované, narozena dne datum,
bytem adresa žalované,
o zaplacení částky 136 793 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 56 952 Kč, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 300 Kč měsíčně splatných vždy ke každému poslednímu dni příslušného kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do zaplacení částky 79 841 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 11 397,59 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 11 769,21 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 71 328,55 Kč od datum do zaplacení a úroku ve výši 25,23 % ročně z částky 71 328,55 Kč od datum do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 56 952 Kč, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 300 Kč měsíčně splatných vždy ke každému poslednímu dni příslušného kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do zaplacení částky 79 841 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 11 397,59 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 11 769,21 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 71 328,55 Kč od [datum] do zaplacení a úroku ve výši 25,23 % ročně z částky 71 328,55 Kč od [datum] do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobce se podanou žalobou domáhal uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 154 576 Kč představující nevypořádané nároky ze dvou smluv o spotřebitelském úvěru uzavřených mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba, a to ze smlouvy nazvané„ Smlouva o zápůjčce číslo“ ze dne datum a dále ze smlouvy nazvané„ Smlouva o spotřebitelském úvěru číslo“ ze dne datum.
2. Podáním ze dne datum vzal žalobce žalobu částečně zpět pokud jde o nároky uplatněné z titulu smlouvy nazvané„ Smlouva o zápůjčce číslo“, tj. co do částky ve výši 17 783 Kč, úroku kapitalizovaného ve výši 4 506,26 Kč, zákonného úroku z prodlení kapitalizovaného ve výši 1 678,19 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 170,87 Kč od datum do zaplacení, úroku ve výši 29 % ročně z částky 10 170,87 Kč od datum do zaplacení. Důvodem částečného zpětvzetí žaloby byla skutečnost, že žalobci se nepodařilo dohledat smlouvu číslo.
3. Usnesením ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací bylo řízení zastaveno v rozsahu zpětvzetí žaloby, tj. co do částky ve výši 17 783 Kč, úroku kapitalizovaného ve výši 4 506,26 Kč, zákonného úroku z prodlení kapitalizovaného ve výši 1 678,19 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 170,87 Kč od datum do zaplacení, úroku ve výši 29 % ročně z částky 10 170,87 Kč od datum do zaplacení.
4. Předmětem posouzení soudu tak zůstal pouze nárok uplatněný žalobcem ve výši 136 793 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy nazvané„ Smlouva o spotřebitelském úvěru číslo“ ze dne datum.
5. Žalobce uvedl, že právní předchůdce žalobce posoudil před poskytnutím úvěru s odbornou péčí schopnost žalované požadovaný úvěr splatit, neboť vyhodnotil informace požadované a získané od žalované před uzavřením předmětné smlouvy. Žalovaná v žádosti o úvěr uvedla, že je zaměstnána na plný pracovní úvazek, výše jejího měsíčního příjmu činí 44 825 Kč, nemá vyživovací povinnost k žádné další osobě, nemá úvěr z kreditní karty ani zápůjčku u jiné společnosti. Majetková situace uvedená žalovanou v žádosti byla právním předchůdcem žalobce ověřena z pracovní smlouvy, výplatních pásek a nahlédnutím do insolvenčního rejstříku, jímž bylo zjištěno, že vůči žalované není vedeno insolvenční řízení. Podle tvrzení žalobce uhradila žalovaná z titulu smlouvy ze dne datum částku celkem ve výši 21 048 Kč.
6. Žalovaná uvedla, že s dluhem souhlasí, s ohledem na svou tíživou finanční situaci požádala o umožnění splátek. Žalovaná dále uvedla, že je v pracovní neschopnosti kvůli rizikovému těhotenství, poté bude pobírat jen rodičovský příspěvek ve výši cca 10 000 Kč měsíčně.
7. Soud ve věci zjistil tento skutkový stav: Žalovaná uzavřela dne datum s právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba, smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 78 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce poskytnuté prostředky spolu s odměnou za jejich poskytnutí ve výši 79 841 Kč, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 5 262 Kč. Část poskytnutých prostředků na základě smlouvy o úvěru (konkrétně částka 22 165 Kč) byla podle smlouvy určena na zaplacení dlužného zůstatku z jiné smlouvy o úvěru (zjištěno ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne datum uzavřené mezi společností právnická osoba, a žalovanou). Před uzavřením smlouvy o úvěru byla právním předchůdcem žalobce posouzena úvěruschopnost žalované na základě údajů uvedených žalovanou v Zákaznické kartě- žádosti o spotřebitelský úvěr, z níž vyplývá, že žalovaná bydlí jako spolubydlící, je zaměstnána, její příjem ze zaměstnání činí 14 825 Kč měsíčně, jako další čisté příjmy domácnosti žalovaná uvedla částku 30 000 Kč, jako odhadované měsíční výdaje žalovaná uvedla částku 3000 Kč. Příjem žalované byl ověřen pracovní smlouvou a 2 výplatními páskami (zjištěno ze Zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne datum). Příjem žalované ze zaměstnání činil za měsíc srpen 2019 částku 14 164 Kč a za měsíc září 2019 částku 15 541 Kč (zjištěno z výplatní pásky žalované za měsíc srpen 2019 a za měsíc září 2019). Ze Zákaznické karty - žádosti o spotřebitelský úvěr nevyplývá, že a jakým způsobem byla právním předchůdcem žalobce ověřena výše měsíčních výdajů uvedených žalovanou. Žalovaná z titulu výše uvedené smlouvy uhradila částku 21 048 Kč (zjištěno z přehledu plateb). Pohledávka za žalovanou byla na žalobce postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a přílohy k této). Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno (zjištěno z dopisu ze dne datum adresovaného žalované). Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky před podáním žaloby (zjištěno z předžalobní výzvy ze dne datum a dokladu o odeslání).
8. Podle § 86 odst. zákona č.257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst.1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst.2). Podle § 87 odst. 1 zák. č. č.257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
9. Ustanovení § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru je třeba vykládat tak, že porušení povinnosti věřitele řádně zkoumat úvěruschopnost žadatele o úvěr před uzavřením úvěrové smlouvy je sankcionováno absolutní neplatností takovéto úvěrové smlouvy, k níž musí soud přihlížet z úřední povinnosti. K totožnému závěru o absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy pro nesplnění povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost žadatele o úvěr dospěl rovněž Krajský soud v Českých Budějovicích ve věci sp. zn. 19 Co 637/2020 . Ve smyslu závěrů soudní judikatury, a to např. rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25.7.2018, sp.zn. 33 Cdo 2178/2018 poskytovatel úvěru nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech.
10. Soud se ve smyslu shora uvedených zákonných ustanovení zabýval z úřední povinnosti tím, zda právní předchůdce žalobce před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s žalovanou řádně zkoumal schopnost žalované splácet úvěr. Soud žalobce poučil v souladu s §118a o.s.ř. o tom, že je potřeba doplnit tvrzení a označit důkazy ohledně toho, jakým způsobem byly zkoumány měsíční výdaje žalované v době uzavření smlouvy o úvěru. Žalobce k tomuto žádná další tvrzení neuvedl, důkazy neoznačil. Podle názoru soudu z provedeného dokazování vyplynulo, že právním předchůdcem byl zjištěn a ověřen pouze příjem žalované ve výši cca 15 000 Kč. Pokud jde o výdaje žalované, tak zde vůbec nelze konstatovat, že tyto byly ověřeny a že se právní předchůdce žalobce pouze nespolehl na informace sdělené žalovanou. Pokud se právní předchůdce žalobce pouze spokojil se sdělením žalované ohledně výše měsíčních výdajů, tak nelze konstatovat, že by posoudil úvěruschopnost žalované s odbornou péčí. Navíc je nutné zdůraznit, že ze smlouvy o úvěru vyplývá, že část prostředků byla žalované poskytnuta na splacení jiného úvěru. Za situace, kdy byly prostředky úvěru žalované poskytnuty v době, kdy již měla jiné závazky, bylo na místě zabývat se o to důkladněji tím, zda celková majetková situace žalované umožňovala splácení dalšího úvěru.
11. S ohledem na výše uvedené nelze podle názoru soudu jinak než dospět k závěru, že nebylo prokázáno, že by právní předchůdce žalobce posoudil úvěruschopnost žalované s odbornou péčí ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Z tohoto důvodu je nutné smlouvu o úvěru posoudit jakožto neplatnou ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Na straně žalované tak vzniklo ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru bezdůvodné obohacení, které představují peněžní prostředky poskytnuté právním předchůdcem žalobce žalované, aniž by zde byl platný závazek (smlouva). Předmět bezdůvodného obohacení, tj. poskytnuté peněžní prostředky, je žalovaná povinna vydat, tj. zaplatit, pakliže zůstal nezaplacen. Pohledávka ze shora specifikované smlouvy za žalovanou byla na žalobce postoupena, z čehož je nutné dovodit aktivní legitimaci žalobce ohledně požadavku na vrácení poskytnutých prostředků. Žalované byly právním předchůdcem žalobce poskytnuty z titulu smlouvy o úvěru peněžní prostředky ve výši 78 000 Kč, když žalovaná z titulu této smlouvy uhradila celkem částku 21 048 Kč, z titulu této smlouvy je tedy žalovaná povinna zaplatit žalobci zbytek poskytnutých prostředků, tj. částku 56 952 Kč. Co do zbylé části žalobcem uplatněného nároku byla podaná žaloba zamítnuta s ohledem na konstatování neplatnosti smlouvy, neboť co do zbylé částky se jedná o sankce, odměny či poplatky, které nebyly mezi účastníky platně ujednány.
12. Ve smyslu ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru a závěrů rozsudku Nejvyššího soudu sp.zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20.4.2022 je žalovaná povinna vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jejím možnostem. Za situace, kdy posledním zjištěným příjmem žalované byl příjem ze zaměstnání za měsíc září 2019, který podle výplatní částky činil 15 541 Kč a při zohlednění skutečnosti, že v současné době je žalovaná v pracovní neschopnosti kvůli rizikovému těhotenství, když je navíc třeba zohlednit, že od roku 2019, kdy byla smlouva o úvěru s žalovanou uzavřena, se obecně podstatně zvýšily výdaje na zajištění běžných životních potřeb (zejména výdaje spojené s bydlením a stravou), má soud za to, že je žalovaná schopna poskytnuté a dosud nesplacené prostředky v celkové výši 56 952 Kč zaplatit žalobci ve splátkách po 300 Kč měsíčně, tuto dobu soud v daném případě považuje za dobu přiměřenou možnostem žalované ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru.
13. S ohledem na konstatování neplatnosti smlouvy a stanovení nové lhůty k plnění ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, nelze konstatovat, že by se žalovaná ke dni vyhlášení tohoto rozsudku ocitla v prodlení, proto byla podaná žaloba zamítnuta i co do žalobcem požadovaného úroku z prodlení, k čemuž soud opět odkazuje zejména na závěry vyslovené v rozsudku Nejvyššího soudu sp.zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20.4.2022.
14. Nad rámec soud dodává, že v dané věci nebyly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání ve smyslu § 153a o.s.ř. ani přesto, že žalovaná uvedla, že s dluhem souhlasí. Rozsudek pro uznání nelze vydat za situace, že je požadavek žalobce v rozporu s kogentními ustanoveními zákona (k tomu viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 26.6.2019, sp.zn. 33 Cdo 4156/2017 ). Jak vyplývá ze shora uvedených kogentních ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, musel se soud z úřední povinnosti zabývat tím, zda byla před uzavřením smlouvy s žalovanou řádně posouzena schopnost úvěr splácet. Z tvrzení uvedených žalobcem nebylo možné dospět k závěru, že právní předchůdce žalobce splnil své zákonem stanovené povinnosti a posoudil řádně úvěruschopnost žalované.
15. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ve spojení s § 146 odst.2 o.s.ř. , když řízení bylo částečně zastaveno z důvodů na straně žalobce, konkrétně co do částky 17 783 Kč s příslušenstvím, v tomto rozsahu tedy jde o úspěch žalované, následně byla žaloba co do částky 79 841 Kč zamítnuta, procesně úspěšnějším účastníkem proto byla žalovaná a měla by tak proti žalobci právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaná náhradu nákladů řízení nepožadovala, a proto bylo soudem rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku III rozsudku shora.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích, prostřednictvím Okresního soudu v Českých Budějovicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat splnění povinností prostřednictvím exekuce.