Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 C 103/2023-65

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudcem Mgr. PhDr. Romanem Novákem ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 13 220,50 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci částku 6 000 Kč.

II. Žaloba se, v částce 3 240 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 12 000 Kč od 10. 10. 2021 do 17. 3. 2022, z částky 11 500 Kč od 18. 3. 2022 do 17. 4. 2022, z částky 10 000 Kč od 18. 4. 2022 do 16. 5. 2022 a z částky 6 000 Kč od 17. 5. 2022 do zaplacení a v částce 3 980,50 Kč, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci částku 6 000 Kč.</b> <b>II. Žaloba se, v částce 3 240 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 12 000 Kč od 10. 10. 2021 do 17. 3. 2022, z částky 11 500 Kč od 18. 3. 2022 do 17. 4. 2022, z částky 10 000 Kč od 18. 4. 2022 do 16. 5. 2022 a z částky 6 000 Kč od 17. 5. 2022 do zaplacení a v částce 3 980,50 Kč, zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 20. 1. 2023 domáhal zaplacení částky ve výši 13 220,50 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 12 000 Kč od 10. 10. 2021 do 17. 3. 2022, z částky 11 500 Kč od 18. 3. 2022 do 17. 4. 2022, z částky 10 000 Kč od 18. 4. 2022 do 16. 5. 2022 a z částky 6 000 Kč od 17. 5. 2022 do zaplacení. Žalobce odůvodnil žalobu tím, že dne 9. 9. 2021 uzavřel s žalovaným prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit žalobci částku v celkové výši 15 240 Kč, která vedle jistiny úvěru zahrnovala úrok ve výši 3 240 Kč, a to nejpozději do 9. 10. 2021. Žalovaný však žalobci doposud uhradil pouze částku v celkové výši 6 000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný nesplnil podmínky pro odpuštění úroku z úvěru, byl podle čl. 4 VOP povinen uhradit vedle jistiny i úroky ve výši 0,9 % denně z vypůjčené částky. Žalobce dále požadoval zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny za období od 10. 10. 2021 do 9. 1. 2023 v částce 3 980,50 Kč. Žalovaný přes opakované výzvy žalobce dlužnou částku ve výši 13 220,50 Kč nezaplatil.

1. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

2. Z předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutečnosti.

3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru má soud za prokázané, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se žalobce zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky žalobci vrátit nejpozději do 30 dnů ode dne odeslání finančních prostředků. Ve Smlouvě si účastníci ujednali úrok z úvěru ve výši 0,9 % z vypůjčené částky denně v případě nesplnění podmínek akce„ První půjčka zdarma“ a pro případ prodlení žalovaného s úhradou dlužné částky smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny.

4. Z Všeobecných obchodních podmínek (dále jen„ VOP“) bylo zjištěno, že podle čl. 4 VOP může věřitel klientovi nabídnout účast na speciální akci„ První půjčka zdarma“ případně na jinak nazvané kampani s obdobným obsahem, pokud tato bude v době žádosti o úvěr probíhat. Obsahem těchto kampaní je závazek věřitele poskytnout klientovi slevu na úvěr v podobě odpuštění úroku z úvěru ode dne jeho poskytnutí do dne splacení úvěru v případě, že klient uhradí jistinu úvěru řádně a včas, případně platně prodlouží splatnost úvěru přede dnem splacení úvěru a následně v novém termínu dne splacení úvěru uhradí jistinu úvěru řádně a včas. V případě, že klient jistinu úvěru řádně a včas neuhradí, nárok na slevu na úvěr mu nevznikne a klient je povinen uhradit úvěr za původních podmínek, tedy včetně úroku.

5. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením Smlouvy žalobce předložil výplatní pásky za měsíce květen až červenec 2021, z nichž vyplývá, že žalovaný v tomto období dosahoval čistého měsíčního příjmu ve výši 31 000 Kč až 34 000 Kč, dotazník žalovaného se záznamem příjmení, z něhož bylo zjištěno, že žalovaný v době poskytnutí úvěru splácel hypoteční úvěr měsíční splátkou ve výši 4 777 Kč, žalovaný v dotazníku uvedl, že bydlí ve vlastním domě s dalšími dvěma osobami, jeho průměrný měsíční příjem činí 32 800 Kč a má celkové měsíční výdaje ve výši 8 000 Kč. Z výpisu z běžného účtu žalovaného č. bankovní účet bylo zjištěno, že skutečné výdaje žalovaného byly mnohem vyšší než výše výdajů uvedená žalovaným v osobním dotazníku. Z výpisu z běžného účtu je patrné, že žalovaný pravidelně, několikrát za měsíc, sázel u různých sázkových kanceláří, nejčastěji částky mezi 5 000 Kč a 10 000 Kč, a dále si opakovaně půjčoval u společností poskytujících jednorázové půjčky či úvěry, které následně v několika případech splácel tím, že si požádal o poskytnutí další půjčky či úvěru u jiné společnosti. Konečný zůstatek účtu ke dni 9. 9. 2021 přitom činil - 185,07 Kč.

6. Z výpisu z běžného účtu žalobce za období od 1. 9. 2021 do 30. 9. 2021 bylo prokázáno, že žalobce dne 9. 9. 2021 zaslal na účet žalovaného č. bankovní účet částku ve výši 12 000 Kč.

7. Z výzvy k úhradě dlužné částky ze dne 9. 1. 2023 ve spojení s potvrzením o odeslání písemnosti ze dne 10. 1. 2023 bylo prokázáno, že žalobce před podáním žaloby vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky.

8. Z dalších předložených listinných důkazů, konkrétně z faktury ke smlouvě o spotřebitelském úvěru číslo ze dne 9. 9. 2021, nezjistil soud žádné skutečnosti významné pro rozhodnutí ve věci.

9. S ohledem na zjištění učiněná z předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Mezi žalobcem a žalovaným byla dne 9. 9. 2021 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě poskytl žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč, které se žalovaný zavázal žalobci vrátit nejpozději do 9. 10. 2021. Žalovaný však doposud žalobci uhradil pouze částku ve výši 6 000 Kč, zbývající dlužnou částku přes opakované výzvy žalobce žalovaný doposud neuhradil. Pokud jde o posouzení úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením Smlouvy, dospěl soud na základě předložených listinných důkazů k závěru, že žalobce se sice zabýval schopností žalovaného splácet poskytnutý úvěr, ale jeho úvěruschopnost nevyhodnotil s náležitou pečlivostí, a to především pokud jde o výdajovou stránku žalovaného. Z výpisu z běžného účtu žalovaného je zřejmé, že skutečné výdaje žalovaného byly mnohem vyšší než výdaje uvedené žalovaným v dotazníku, a to především z důvodu pravidelného sázení žalovaného.

10. Podle , (dále jen „o. z.“), se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 1. 12. 2016 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

12. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

13. Podle ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (odst. 1). Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (odst. 2). Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit (odst. 3).

14. Podle § 588 zákona o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

15. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

16. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

17. Po posouzení skutečností, které vyplynuly z provedeného dokazování, z pohledu citovaných zákonných ustanovení, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. o. z., která je současně smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Soud se nejdříve zabýval tím, zda se žalobce v souladu s citovaným § 86 zákona o spotřebitelském úvěru před uzavřením Smlouvy řádně zabýval schopností žalovaného splácet poskytnutý úvěr. Soud přitom na základě provedeného dokazování dospěl závěru, že žalobce se sice před uzavřením Smlouvy zabýval schopností žalovaného splácet poskytnutý úvěr, ale úvěruschopnost žalovaného na základě podkladů, které měl k dispozici, neposoudil řádně a s odbornou péčí. Z výpisu z běžného účtu žalovaného je zřejmé, že v důsledku pravidelného sázení byly výdaje žalovaného výrazně vyšší, než uvedl žalovaný v dotazníku. Žalovaný si současně opakovaně bral velké množství půjček a úvěrů, které následně často splácel tím, že požádal o poskytnutí další půjčky či úvěru u jiné společnosti. Nadto vykazoval běžný účet žalovaného ke dni uzavření Smlouvy záporný zůstatek. Ve Smlouvě byla navíc splatnost úvěru ve výši 12 000 Kč sjednána na dobu 30 dní od poskytnutí peněžních prostředků, z čehož vyplývá, že žalobce si s ohledem na skutečnou výši měsíčních výdajů žalovaného musel být vědom toho, že žalovaný nebude schopen takovou částku uhradit ve sjednané lhůtě. Ačkoliv si tedy žalobce řádně ověřil výši měsíčních příjmů žalovaného, zcela rezignoval na svou povinnost s odbornou péčí zkoumat a posoudit rovněž výši měsíčních výdajů žalovaného. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že žalobce řádně nesplnil svou zákonnou povinnost posoudit před uzavřením Smlouvy s odbornou péčí schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Na základě shora uvedeného posoudil soud Smlouvu jako absolutně neplatnou podle § 588 o. z. Závěr o absolutní neplatnosti Smlouvy pro porušení povinnosti posoudit před uzavřením Smlouvy schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr se opírá o nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. (dostupné na webová adresa) a dále o rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci anonymizováno právnická osoba proti anonymizována dvě slova číslo). Nejvyšší soud pak v rozhodnutí ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. , dospěl k závěru, že ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů„ lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené). Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů. Nadto z konstantní judikatury dále vyplývá, že soud při určení toho, kolik je případně dlužník povinen vrátit, přihlédne i k částce, která již byla dlužníkem na úvěr v průběhu trvání smluvního vztahu uhrazena. Soud tedy s ohledem na uvedenou judikaturu uzavírá, že z úřední povinnosti zkoumal, zda žalobce posoudil s odbornou péčí schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr, přičemž dospěl k závěru, že žalobce tuto svou povinnost řádně nesplnil.

18. Vzhledem k tomu, že soud posoudil Smlouvu jako absolutně neplatnou, je žalovaný povinen žalobci vydat to, oč se na jeho úkor bezdůvodně obohatil plněním poskytnutým na základě absolutně neplatného právního jednání. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobce zaslal na účet žalovaného částku ve výši 12 000 Kč. Žalovaný doposud uhradil žalobci pouze částku ve výši 6 000 Kč. Soud proto shledal žalobu důvodnou v částce dlužné jistiny ve výši 6 000 Kč, kterou žalovaný doposud žalobci nevrátil.

19. Ve zbývajícím rozsahu požadované jistiny, úroku a smluvní pokuty soud žalobu s ohledem na shora uvedené jako nedůvodnou zamítl, neboť z neplatné smlouvy o úvěru nemohou žalobci náležet žádné úroky z úvěru ani další smluvní nároky. Soud rovněž zamítl žalobu v části požadovaného úroku z prodlení, a to s ohledem na shora uvedený závěr Nejvyššího soudu, k němuž dospěl ve svém rozsudku ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. , podle něhož má poskytovatel úvěru v případě porušení povinnosti posoudit před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet poskytnutý úvěr, právo pouze na nesplacenou jistinu úvěru, a to v nové době splatnosti určené soudem nebo dohodou účastníků. Z toho vyplývá, že žalovaný se do prodlení s úhradou dosud nesplacené jistiny dostane až v případě, že jistinu žalobci neuhradí ve lhůtě stanovené soudem ve výroku I. tohoto rozsudku, do té doby žalobce nemá nárok na žádné úroky z prodlení z dlužné jistiny, neboť její splatnost dosud nenastala. Vzhledem k tomu, že žalovaný byl po celou dobu řízení nečinný, a soud tak neměl možnost zjistit jeho současně osobní, majetkové a další poměry, uložil soud žalovanému povinnost uhradit žalobci nesplacenou jistinu úvěru ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť žalovanému, který byl v řízení převážně úspěšný, žádné náklady v tomto řízení nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Břeclavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.