Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

37 C 73/2023-44

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Petrem Navrátilem ve věci

žalobců: a) celé jméno žalobce, datum narození

bytem adresa žalobce

b) celé jméno žalobkyně, datum narození

bytem adresa žalobkyně

c) celé jméno žalobce, datum narození

bytem adresa žalobce a žalobce

všichni zastoupeni advokátkou Mgr. jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalované: osobní údaje žalované

jednající Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových

sídlem adresa

o zaplacení 46 250 Kč + 46 250 Kč + 46 250 Kč to vše s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit každému z žalobců a), b) a c) částku ve výši 19 750 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od datum do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba žalobců a), b) a c) se v části, kterou se každý z žalobců domáhal zaplacení částky 26 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od datum do datum z částky 46 250 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od datum do zaplacení z částky 26 500 Kč, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům a), b) a c) na náhradě nákladů řízení částku ve výši 22 680 Kč, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobců.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit každému z žalobců a), b) a c) částku ve výši 19 750 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od [datum] do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba žalobců a), b) a c) se v části, kterou se každý z žalobců domáhal zaplacení částky 26 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od [datum] do [datum] z částky 46 250 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od [datum] do zaplacení z částky 26 500 Kč, se zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům a), b) a c) na náhradě nákladů řízení částku ve výši 22 680 Kč, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobců.

1. Žalobci se svojí žalobou podanou u zdejšího soudu domáhali zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím coby zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou soudního řízení vedeného u název soudu (dále též„ OS“) pod sp. zn. spisová značka (dále též„ původní řízení“). Ve své žalobě uváděli, že původní řízení bylo stiženo průtahy, za které náleží přiměřené odškodnění v penězích. Řízení bylo zahájeno žalobou že dne datum. Základní částku žalobci vyčíslili v souladu se stanoviskem název soudu sp. zn. (dále také„ stanovisko“), kdy každému z žalobců má náležet částka 92 500 Kč. Žalobci se opakovaně účastnili jednání, při kterém bylo popisováno traumatizující okolnosti úmrtí zůstavitelky, včetně jejího onkologického onemocnění. Současně byli žalobci omezeni s nakládáním s pozůstalostí. Za přiměřenou částku odškodnění své nemajetkové újmy proto každý z žalobců považovali částku 46 250 Kč, a to s ohledem na to, že žalovaná sama dobrovolně každému z žalobců plnila částku 74 000 Kč.

2. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne datum rekapitulovala původní řízení a dále uvedla, že v původním řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OdpŠk“). Za dostatečné zadostiučinění považuje částku 74 000 Kč, kterou každému z žalobců poskytla v souladu se svým stanoviskem ze dne datum. Žalovaná tak navrhuje, aby byla žaloba zamítnuta v celém rozsahu.

3. Soud rozhodl ve věci v souladu s  , (dále jen „), bez nařízení jednání, neboť oba účastníci s rozhodnutím bez nařízení jednání výslovně souhlasili.

4. Soud ve věci učinil následující skutková zjištění.

5. Z nesporných tvrzení účastníků a ze stanoviska žalované ze dne datum soud zjistil, že žalobci u žalované podáním doručeným žalované dne datum uplatnili nárok na poskytnutí zadostiučinění z důvodu nepřiměřeně dlouhého řízení vedeného u název soudu pod sp. zn. spisová značka. Žalovaná vypořádala žádost žalobců svým stanoviskem ze dne datum, kdy uzavřela, že v původním řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícím v porušení povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Každému z žalobců přiznala zadostiučinění v částce 74 000 Kč, které vyplatila do dne podání žaloby, tj. do datum.

6. Soud na základě uvedeného konstatuje, že žalobci splnili podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem předvídanou § 14 OdpŠk představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu (tj. zde žalovaná).

7. Ze spisu vedeného u název soudu sp. zn. spisová značka soud zjistil, že dne datum došla název soudu žaloba na určení dědického práva žalobkyně jméno celé jméno žalobkyně proti žalovaným celé jméno žalobce, celé jméno žalobkyně a celé jméno žalobce. Usnesením ze dne datum byla žalobkyně vyzvána k zaplacení soudního poplatku za žalobu, žalobkyni doručené dne datum. Dne datum soudní poplatek za žalobu složen. Dne datum vypraveno usnesení k vyjádření žalovaných. To bylo doručeno společně s žalobou ve dnech 15. 1é. rok a datum. Dne datum došla soudu vyjádření žalovaných 2. a 3. Dne datum došlo vyjádření žalovaného 1. Dne datum vypravena volání k jednání na datum. Na jednání dne datum prováděny důkazy, vyslýcháni 2 svědci, žalovaný 1., 2., 3., jednání odročeno na datum za účelem výslechu žalobkyně. Dne datum vypravena volání k vyhlášení rozsudku na datum. Na jednání dne datum vyslýchána žalobkyně, za účelem vyhlášení rozsudku jednání odročeno na datum. Dne datum rozhodnutí vyhlášen rozsudek č. j. číslo jednací. Dne datum rozhodnutí došlo soudu odvolání žalovaného 1. Dne datum došlo soudu odvolání žalovaného 3. a 2. Dne datum odvolání vypravena k vyjádření a odvolatelé vyzváni k zaplacení soudního poplatku za odvolání. Dne datum došla soudu námitka žalované 2. a 3. proti placení SOP. Usnesením ze dne datum v právní moci datum usnesení o vyměření soudního poplatku potvrzena. Usnesením ze dne datum v právní moci datum řízení o odvolání žalované 2. a 3. zastaveno. Dne datum věc předložena název soudu k rozhodnutí o odvolání. Dne datum voláno k jednání na datum. Dne datum zažádáno o prodloužení lhůty k písemnému vyhotovení rozhodnutí do datum bez odůvodnění, žádost povolena. Usnesením MS č. j. číslo jednací v právní moci datum rozhodnutí rozsudek 1. stupně zrušen a věc vrácena k dalšímu projednání, neboť zjištění soudu prvního stupně nepředcházel korektní proces dokazování, není zřejmé, proč nevěřil výpovědím svědků, nevedl účastníky k povinnosti tvrzení a důkazní, z hlediska skutkového neobjasnil rozhodné skutečnosti, z nichž by bylo možno učinit závěr o platnosti či neplatnostiy o vydědění. Dne datum rozesláno usnesení MS v obec. Dne datum dáno asistentovi k vyznačení právní moci. Dne datum předloženo soudci. Dne datum vypraven přípis název soudu na jejich žádost o vrácení spisu ze dne datum, že spis nelze vrátit, neboť bude dále vedeno řízení. Dne datum vypravena volání k jednání na datum. Na jednání dne datum prováděno dokazování, zamítnut návrh na výslech manžela a podání znaleckého posudku z oboru písmoznalectví, vyhlášen rozsudek č. j. číslo jednací. Dne datum rozhodnutí podáno odvolání žalovaným 1. Dne datum odvolání žalovaného 1. doplněno. Dne datum rozesílána odvolání a znovu zaslán rozsudek žalované 2. Dne datum došlo odvolání žalované 3. Dne datum došlo odvolání žalované 2., které se přiklání k odvolání 1. Usnesením ze dne datum vyzváni žalovaní 2. a 3. k zaplacení SOP za odvolání. Dne datum zaplacen SOP žalovaným 3. Dne datum podána námitka žalované 2 vůči zaplacení SOP. Dne datum věc předložena MS v obec k rozhodnutí o námitce žalované 2. Usnesením MS ze dne datum odvolání odmítnuto, doručeno OSP 8 dne datum. Dne datum usnesení vypraveno. Usnesením ze dne datum usnesení č. l. 209 změněno tak, že žalovaná 2. se nevyzývá, aby zaplatila SOP. Dne datum věc předložena MS k rozhodnutí o odvolání proti rozsudku. Usnesením MS ze dne datum v právní moci datum rozsudek I. stupně zrušen a věc vrácena k dalšímu projednání, neboť se soud I. stupně neřídil závaznými pokyny soudu odvolacího a nenapravil chyby uskutečněné již při prvním rozhodování ve věci. Dne datum dán pokyn soudce, nechť je spis neprodleně předložen soudci zastupujícímu senát 27. Dne datum spis předložen senátu 24 C. Dne datum v ISASu vyznačeno nové jméno žalobkyně. Dne datum dán referát, nechť je spis předložen soudkyni příjmení. Dne datum rozeslány přípisy, nechť účastníci doplní dokazování. Dne datum vypravena volání k jednání na datum. Dne datum došla žádost žalobkyně o odročení jednání, neboť má naplánovanou dovolenou a substituci se nezdařilo zajistit. Dne datum odročeno na datum. Dne datum došla žádost o odročení z důvodu zdravotního stavu žalovaného 1. který je s ohledem na covid v domácí izolaci a ze zdravotních důvodů žalovaného 3., který byl nucen vyhledat lékařskou pomoc a zřejmě bude v karanténě. Dne datum vypravena odročení na datum. Na jednání dne datum vyslýcháni svědci, žalobkyně, jednání odročeno na datum za účelem vypracování znaleckého posudku. Usnesením ze dne datum v právní moci datum ustanoven znalec příjmení jméno příjmení, obor písmoznalectví, k podání znaleckého posudku do 30 dnů od obdržení spisu. Dne datum jednání odročeno na neurčito, neboť stále nebyl vypracován znalecký posudek. Neznámého dne hovořeno se znalcem, ten sdělil, že na vypracování posudku potřebuje čas do konce roku 2020, lhůta k vypracování soudkyní prodloužena do datum. Dne datum a datum znalec urgován. Dne datum sděleno znalcem, že je v karanténě, na posudku pracuje, ale je hodně vytížený, pošle žádost o prodloužení lhůty. Dne datum sděleno, že nebyl schopen soudu zaslat žádost o prodloužení, je covid pozitivní a má těžší průběh s horečkami, žádá o prodloužení lhůty s ohledem na zdravotní stav do konce května 2021. Dne datum lhůta prodloužena do datum. Dne datum telefonicky kontaktován znalec, který sdělil, že až do poloviny června byl kvůli nemoci covid v pracovní neschopnosti, žádá o prodloužení lhůty o měsíc. Dne datum lhůta prodloužena do datum. Dne datum telefonicky hovořeno se znalcem, tento sdělil, že posudek je rozpracovaný, očekává ho hotový do dvou týdnů. Dne datum znalcem sděleno, že posudek bude hotový v horizontu několika dní. Dne datum znalcem sdělena omluva, že v rodině měli těžký covid, do konce týdne zašle spis i posudky. Dne datum došel soudu znalecký posudek. Usnesením ze dne datum v právní moci dne datum přiznáno znalečné. Dne datum voláno na jednání na datum. Na jednání dne datum prováděn výslech znalce, jednání za účelem doplnění dokazování odročeno na datum. Usnesením v právní moci datum přiznáno znalečné. Na jednání dne datum vyslýchán svědek, vyhlášen rozsudek č. j. číslo jednací v právní moci datum rozhodnutí ve spojení s č. l. 460. Dne datum podáno odvolání žalovaných. Usnesením ze dne datum odvolatelé vyzváni k zaplacení soudního poplatku za odvolání. Dne datum věc předložena MS v obec. Rozsudkem č. j. číslo jednací rozsudek I. stupně potvrzen. Usnesením v právní moci datum všechna dovolací řízení zastavena pro nezaplacení SOP.

8. Soud na základě provedeného dokazování učinil skutkový závěr, který je shodný se shora uvedenými skutkovými zjištěními.

9. Po právní stránce soud posoudil věc následovně.

10. Podle § 1 OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 téhož zákona se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit.

11. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem, kterým je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

12. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.

13. Podle § 31a odst. 2 OdpŠk zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

14. Podle § 31a odst. 3 OdpŠk v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného.

15. Jak je uvedeno shora, žalobci se domáhali pro každého z nich zadostiučinění ve výši 46 250 Kč s příslušenstvím za nemajetkovou újmu, která jí měla být způsobena v důsledku nepřiměřené délky původního řízení vedeného u OS. Soud se tedy zabýval důvodností uplatněného nároku především z toho pohledu, zda jsou naplněny obecné předpoklady pro vznik nároku na náhradu újmy.

16. K tomu, aby byla založena odpovědnost státu za újmu dle zákona, je třeba, aby byly současně splněny následující kumulativní podmínky: (i) existence odpovědnostního titulu, tj. v daném případě nepřiměřené délky řízení představující nesprávný úřední postup; (ii) vznik újmy a (iii) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vzniklou újmou (srov. např. rozhodnutí název soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka).

17. Podle čl. 6 odst. 1 věta první Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (číslo Sb., dále jen„ Úmluva“) má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Délka řízení je ve smyslu judikatury název soudu (dále jen„ ESLP“) nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. ESLP ve své judikatuře upřednostňuje globální, celkový pohled na řízení. Proto existující průtah jen v určité fázi řízení ESLP toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená. Naproti tomu i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze dle ESLP konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení jeví nepřiměřeně dlouhou. Nepřiměřeně dlouhými shledává ESLP nicméně i ta řízení, která sice trvala relativně nepříliš dlouho, byla však zatížena nepřiměřeným obdobím nečinnosti ve vztahu k celkové délce řízení.

18. Podle stanoviska název soudu, sp. zn. , ze dne datum, je třeba vnímat rozdíl mezi nepřiměřenou délkou řízení a vznikem tzv. průtahů v jeho průběhu. K porušení práva na přiměřenou délku řízení dochází tehdy, jestliže řízení trvá nepřiměřeně dlouhou dobu, a to bez ohledu na to, zda v daném případě byly zaznamenány průtahy ze strany příslušného orgánu. K přiměřenosti délky řízení název soudu dále uvádí, že je nutné vzít v úvahu dvě složky práva na spravedlivý proces, a to právo účastníka, aby jeho věc byla projednána a rozhodnuta v přiměřené době, a obecný požadavek, aby v řízení bylo postupováno v souladu s právními předpisy a byla zajištěna spravedlivá ochrana účastníků. Nelze tedy vycházet z určité abstraktní a předem dané délky řízení, která by mohla být považována za přiměřenou, ale vždy je třeba přihlížet ke konkrétním okolnostem individuálního případu.

19. Soud dále konstatuje, že název soudu vychází ze„ silné, ale vyvratitelné domněnky“ (strong but rebuttable presumption), že nepřiměřená délka řízení znamená pro stěžovatele morální újmu a žádné důkazy v tomto ohledu v zásadě nevyžaduje (srov. rozsudek název soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka).

20. S přihlédnutím ke shora uvedenému se soud nejprve zabýval otázkou, zda v průběhu namítaného řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu, a to konkrétně k porušení povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Při posuzování této otázky se tak soud (ve světle judikatury ESLP i název soudu) zabýval jednak celkovou délkou namítaného řízení, resp. rozhodným obdobím, a jednak tím, zda v jeho průběhu došlo k průtahům.

21. V dané věci začalo rozhodné období běžet dne datum, kdy byla žaloba v původním řízení doručena dvěma žalovaným v původním řízení společně s výzvou k vyjádření. Soud je toho názoru, že to bylo právě tímto okamžikem, kdy začali žalobci pociťovat nejistotu ohledně výsledku řízení. Ačkoli třetímu žalovanému žaloba k vyjádření došla až datum, konstatuje soud, že rozdíl 7 dnů je pro posouzení nepřiměřené délky a určení výše zadostiučinění v tomto případě bez významu. Koneckonců, toto datum je také označováno žalobci jako datum, kdy začali pociťovat nejistotu ohledně výsledku řízení. Jako konec rozhodného období pak soud pokládá datum datum, kdy bylo původní řízení pravomocně skončeno. Celková doba rozhodného období ve vztahu k posuzované nemajetkové újmě žalobce tedy činila cca 7 let a 3 měsíce.

22. Posuzované řízení probíhalo na dvou stupních soudní soustavy. Soud konstatuje, že již samo řízení u několika stupňů soudní soustavy nutně muselo mít za následek prodloužení délky původního řízení. Ačkoli sice nelze klást k tíži účastníkům řízení, že využívají svých procesních práv daných jim vnitrostátním právním řádem, na druhou stranu ani nelze přičítat k tíži státu prodloužení délky řízení v důsledku nutnosti reagovat na takové návrhy či podání účastníků řízení (srov. stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia název soudu ze dne datum, sp. zn. ). Zdůrazňuje se, že se věc u název soudu nacházela celkem čtyřikrát, přičemž ve dvou případech bylo rozhodnutí soudu I. stupně nepřezkoumatelné v důsledku nedostatečného dokazování a nerespektování závazného názoru název soudu. Jednou název soudu rozhodoval o věci čistě procesní (odmítnutí odvolání) a jednou rozsudek I. stupně potvrdil.

23. Po hmotněprávní stránce byla věc dle soudu standartně složitá, neboť se jednalo věc o určení dědického práva, kterážto se zvláštní právní složitostí nevyznačuje. Po skutkové stránce pak byla věc složitá. Ve věci bylo prováděno rozsáhlejší dokazování, a to nejen listinami, nýbrž i svědeckými výslechy, výslechy účastníků a znaleckým posudkem. Po procesněprávní stránce byla věc standardně složitá. V souhrnu tak soud hodnotí věc jako mírně složitější (obtížnější).

24. Žalobci se na celkové délce původního řízení výrazněji nepodíleli. Pouhý jeden případ žádosti odročení ze strany žalovaných nezakládá dle názoru soudu potřebu reflektovat tuto skutečnost do posouzení přiměřenosti délky řízení a případné výše zadostiučinění. V této souvislosti se uvádí, že soud nezaznamenal, že v průběhu řízení by se žalobci snažili o urychlení řízení. Soud zdůrazňuje, že není povinností účastníka se o urychlení řízení snažit. Jinými slovy, použití uvedených prostředků mu lze klást k dobru (zvýšený význam), nikoli k tíži (snížený význam).

25. Pokud jde o význam řízení, soud konstatuje, že jej hodnotí jako standartní. Jednalo se totiž o řízení, jehož předmětem bylo určení dědického práva, tj. o spor majetkové povahy, u něhož se standardní význam v souladu s ustálenou judikaturou civilních soudů presumuje (srov. stanovisko název soudu ze dne datum, sp. zn. ). Zdůrazňuje se, že soud si je vědom toho, že k typovým aspektům stran významu řízení mohou přistoupit i aspekty individuální. Není ovšem rolí soudu, aby nad rámec tvrzení účastníků pátral po okolnostech svědčících pro zvýšený či snížený význam předmětu řízení pro poškozené, neboť by se tím mohl dopustit porušení zásady rovnosti účastníků řízení (viz rozsudek název soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka). V projednávané věci žalobci tvrdili, že se opakovaně účastnili jednání, při kterém bylo popisováno traumatizující okolnosti úmrtí zůstavitelky, včetně jejího onkologického onemocnění. Současně byli žalobci omezeni s nakládáním s pozůstalostí. Soud ve věci nenařizoval jednání a nedával výzvu k doplnění důkazů ve smyslu , neboť již jen ze samotných tvrzení je naprosto zjevné, že se nejedná a nemůže jednat o újmu, kterou by žalobci utrpěli v příčinné souvislosti s nepřiměřeně dlouhým soudním řízením a která by umocňovala jejich újmu. Jinak řečeno, již ze samotných tvrzeních obsažených v žalobě je zřejmé, že žalobci zmiňované dopady jsou způsobené samotným zahájením a vedením původního řízení, nikoliv jeho délkou.

26. Konečně pokud se jedná o postup soudů, coby jedno z klíčových kritérií pro posouzení přiměřenosti doby řízení, soud konstatuje, že se v řízení bylo zatíženo několika průtahy a nekoncentrovaným postupem soudu. Předně je třeba říct, že ve věci byla vydána dvě nepřezkoumatelná rozhodnutí. Dále se dopustil soud několika průtahů, zejména v části, kdy dne datum rozeslal usnesení MS v obec a jako další úkon, který směřoval k vyřízení věci samé dne datum vypravil volání k jednání na datum. Dále soud pochybil, když námitku žalované podanou dne datum dne datum předložil k rozhodnutí název soudu. Po další nečinnosti ve věci ze strany soudu I. stupně tak byla věc až dne datum předložena název soudu k rozhodnutí o odvolání proti rozsudku. Dne datum byl dán pokyn soudce, nechť je spis neprodleně předložen soudci zastupujícímu senát 27. Až dne datum byl proveden úkon vedoucí k vyřízení věci samé, kdy byly rozeslány přípisy, nechť účastníci doplní dokazování a až 4 měsíce po tomto dne datum byla vypravena volání k jednání na datum. Výrazné pochybění soudu také spočívalo v okolnosti, že usnesením ze dne datum v právní moci datum byl ustanoven znalec příjmení jméno příjmení a až dne datum došel soudu jeho znalecký posudek, ač byl termín vypracování 30 dnů od doručení spisu (ten byl doručen v průběhu října 2020). Soud zde pochybil, když se například nepokusil vynutit dřívější vypracování uložením pořádkové pokuty. Ač se znalec často odvolával na svou zdravotní indispozici, nemůže tato skutečnost ospravedlnit více jak jednoletý průtah. Původní řízení tak bylo zatíženo průtahy s vypracováním znaleckého posudku, které jsou přičitatelné státu (k tomu viz rozsudek název soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka).

27. Soud vzal do úvahy všechna shora uvedená kritéria jednotlivě i v jejich souhrnu, a s přihlédnutím k uvedeným skutkovým okolnostem původního řízení a k relevantním zákonným ustanovením dospěl k závěru, že délka původního řízení je vzhledem k okolnostem případu tak, jak byly popsány shora, nepřiměřená, a tudíž došlo k nesprávnému úřednímu postupu. Soud tak shledává žalobu důvodnou. Soud rovněž konstatuje, že nepostačí konstatování porušení práva ani jiné vyřízení věci, proto je třeba přiznat za způsobenou nemajetkovou újmu z titulu nepřiměřené délky řízení peněžitou částku.

28. V souladu se stanoviskem občanskoprávního a obchodního kolegia název soudu ze dne datum, sp. zn. , soud nejprve stanovil základní částku pro přiměřené zadostiučinění za 1 rok řízení, přičemž se v souladu se stanoviskem výše řídil úvahou, že pro poměry České republiky je přiměřené, jestliže se základní částka, z níž se při určování výše přiměřeného zadostiučinění vychází, pohybuje v rozmezí mezi 15 000 Kč až 20 000 Kč název soudu taktéž pokládá za rozumné, jestliže první dva roky řízení (resp. prvních 24 měsíců) budou ohodnoceny částkou o polovinu nižší, než jsou částky uvedené výše. Při stanovení základní částky bude hrát roli zejména celková doba řízení. Navíc, bylo-li řízení celkově extrémně dlouhé (byla-li jeho délka násobně delší, než by bylo možno vzhledem k okolnostem případu očekávat), bude se přiznaná částka za příslušný časový úsek blížit horní hranici výše uvedených intervalů.

29. Soud shledal celkovou dobu původního řízení jako nikoli extrémně dlouhé a s ohledem na skutečnosti uvedené výše tak bude dle jeho názoru přiměřené, pokud bude základní částka zadostiučinění za jeden rok nepřiměřeně dlouhého řízení stanovena na 15 000 Kč, přičemž částka za první dva roky původního řízení bude stanovena na 7 500 Kč. Pokud tedy původní řízení za účasti žalobců trvalo cca 7 let a 3 měsíce, činí základní částka za celou dobu původního řízení, která žalobci náleží jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu, celkově 93 750 Kč.

30. Základní částku 93 750 Kč soud dále modifikoval dle kritérií vymezených výše. Ve vztahu ke složitosti řízení soud snížil základní částku o 20 % (řízení probíhalo na dvou stupních soudní soustavy a bylo skutkově složitější). Ve vztahu k zavinění žalobců (v původním řízení žalovaných) na délce původního řízení soud základní částku nikterak nesnížil. Ohledně významu řízení soud neshledal zvýšený význam řízení pro žalobce, proto soud ve vztahu k tomuto částku nikterak nemodifikoval. Na druhou stranu soud modifikoval základní částku tak, že ji zvýšil o 20 %, a to z důvodu postupu soudů v původním řízení (když zejm. přihlédl k tomu, že v řízení byla vydána 2 nepřezkoumatelná rozhodnutí soudu I. stupně). Ve výsledku tak nedošlo ze strany soudu k modifikaci vypočtené základní částky. Každému z žalobců by tak za způsobenou nemajetkovou újmu v důsledku nepřiměřeně dlouhého řízení vedeného u název soudu sp. zn. spisová značka měla náležet peněžitá částka ve výši 93 750 Kč.

31. Jak vyplývá ze zjištěných skutkových okolností, žalovaná plnila na základě stanoviska ze dne datum a nesporných tvrzení účastníků každému z žalobců částku ve výši 74 000 Kč. Soud proto výrokem I. tohoto rozsudku přiznal každému z žalobců částku 19 750 Kč a ve zbytku žalobu výrokem II. zamítl.

32. Pokud jde o požadované úroky z prodlení, jak je uvedeno shora, dle § 15 odst. 2 OdpŠk se poškozený může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. S ohledem na znění citovaného ustanovení stojí soudní judikatura na konstantním závěru, že stát se ocitá v prodlení s náhradou újmy způsobené nesprávným úředním postupem či nezákonným rozhodnutím teprve marným uplynutím šestiměsíční lhůty určené k předběžnému projednání nároku, jež začíná běžet ode dne uplatnění nároku poškozeným u příslušného úřadu (tj. v dané věci žalované). Teprve ode dne následujícího po uplynutí zmíněné lhůty jej tedy stíhá povinnost zaplatit úrok z prodlení (srov. např. rozhodnutí název soudu sp. zn. spisová značka ze dne datum rozhodnutí, či sp. zn. spisová značka ze dne datum rozhodnutí).

33. Uplatněním ve smyslu § 15 odst. 2 OdpŠk je pak okamžik doručení žádosti žalobkyně o náhradu újmy žalované, tj. v daném případě dne datum. Po uplynutí 6 měsíční lhůty pak byla žalovaná v prodlení a bylo proto namístě přiznat úroky z prodlení v zákonné výši. V projednávané věci pak uplynula lhůta dne datum; v prodlení se tak žalovaná ocitla dne datum. Soud proto přiznal nárok na úrok z prodlení z přisouzené částky od datum (výrok I. tohoto rozsudku). Dlužno poznamenat, že soud nepřiznal úroky z prodlení z žalovanou již zaplacené částky, neboť ta byla vyplacena ve lhůtě podle OdpŠk. Samotné úroky z prodlení (resp. jejich výše) jsou odůvodněny , , ve znění pozdějších předpisů ve spojení s  (jakož i související judikaturou - srov. např. rozhodnutí název soudu sp. zn. spisová značka ze dne datum rozhodnutí, či sp. zn. spisová značka ze dne datum rozhodnutí).

34. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn , podle něhož, i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu.

35. Náklady řízení žalobců sestávají ze zaplaceného soudního poplatku, kdy každý žalobce zaplatil 2 000 Kč a odměny za právní zastoupení dle bod číslo ve spojení s  vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) (srov. např. usnesení název soudu ze dne datum rozhodnutí sp. zn. spisová značka), kdy tak za jeden úkon právní služby přísluší částka 3 100 Kč (z tarifní hodnoty 50 000 Kč), přičemž daná částka byla v souladu s  advokátního tarifu ponížena o 20%, tj. odměna za jeden úkon ve vztahu k 1 žalobci činí 2 480 Kč.

36. V daném případě byly provedeny v případě každého z žalobců 2 úkony právní služby. Konkrétně se jednalo o následující úkony právní služby dle § 11 advokátního tarifu: (i) převzetí věci a (ii) podání žaloby. Dále žalobcům náleží náhrada za 2 režijní paušály po 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, tj. 600 Kč. Celková částka nákladů na právní zastoupení každého z žalobců tak činí 5 560 (právní zástupkyně žalobců není plátcem DPH) + 2 000 soudní poplatek (tj. 7 560 Kč). Žalobcům proto náleží na náhradě nákladů částka 3 x 7 560 Kč, celkem tedy 22 680 Kč (srov. výrok III.).

37. Lhůta k plnění byla stanovena ve výrocích I. a III. tohoto rozsudku v souladu s  část věty za středníkem patnáctidenní, když soudu je z jeho činnosti známo, že uvedená lhůta odpovídá technicko-organizačním podmínkám čerpání peněžních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se žalovaná jako organizační složka státu řídí.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k název soudu prostřednictvím název soudu.

Nesplní-li povinný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může

se oprávněný domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.