Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

14 C 210/2023-37

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Křivským ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

pro zaplacení 49 281,68 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 34 841 Kč, a to ve splátkách ve výši 1 200 Kč měsíčně splatných do 15. dne v měsíci, počínaje následující měsíc po právní moci rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba se v rozsahu částky 14 440,68 Kč spolu s

-) kapitalizovaným úrokem ve výši 10 315,83 Kč,

-) úrokem ve výši 15 % ročně z částky 46 708,51 Kč od datum do zaplacení,

-) kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 660,73 Kč a

-) úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 49 281,68 Kč od datum do zaplacení zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 34 841 Kč, a to ve splátkách ve výši 1 200 Kč měsíčně splatných do 15. dne v měsíci, počínaje následující měsíc po právní moci rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek. II. Žaloba se v rozsahu částky 14 440,68 Kč spolu s -) kapitalizovaným úrokem ve výši 10 315,83 Kč, -) úrokem ve výši 15 % ročně z částky 46 708,51 Kč od [datum] do zaplacení, -) kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 660,73 Kč a -) úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 49 281,68 Kč od [datum] do zaplacení zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou ze dne datum se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 49 281,68 Kč s příslušenstvím, a to kapitalizovaným úrokem ve výši 10 315,83 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1660,73 Kč za dobu od datum do datum, úrokem ve výši 15 % ročně z částky 46 708,51 Kč od datum do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 49 281,68Kč od datum do zaplacení s odůvodněním, že žalovaná a žalobkyně spolu dne datum uzavřely smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru číslo na základě které žalobkyně poskytla žalované prostřednictvím kreditní karty úvěrový rámec ve výši 50 000 Kč, a žalovaná se zavázala úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3,05 % z výše sjednaného úvěrového rámce, splatných k 20. dni kalendářního měsíce. V každé splátce byly zahrnuty sjednané úroky, příslušná část čerpaného úvěru a poplatky. Předmětná smlouva byla uzavřena elektronickými prostředky, a to prostřednictvím webového rozhraní žalobce, jenž je obdobou internetového bankovnictví. Žalovaná celkem načerpala částku ve výši 51 100 Kč a uhradila celkem částku ve výši 16 259 Kč. Jelikož žalovaná poskytnutý úvěr nesplácela řádně a včas, žalobkyně jej zesplatnila ke dni datum. Dlužná částka ve výši 49 281,68 Kč sestává z částky dlužné jistiny ve výši 46 708,51 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 1030 Kč a smluvní pokuty v celkové výši 1 543,17 Kč. Žalovaná žalobkyni svůj dluh neuhradila, přestože byla k zaplacení před podáním žaloby vyzvána upomínkou právního zástupce žalobkyně. Ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalované před uzavřením předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru žalobkyně uvedla, že tato byla zkoumána prostřednictvím registrů NRKI a příjmení, a dále centrální evidence exekucí a insolvenčního rejstříku, přičemž nebyl nalezen žádný závazek po splatnosti, ani informace o exekučním či insolvenčním řízení. V registru NRKI byla žalovaná nalezena, její hodnocení bylo pozitivní. Dále si žalobkyně od žalované vyžádala výpis z účtu, ze kterého vyplývá její příjem za měsíc květen až červenec 2021. Dále upozornila, že údaj o výši splátek žalované jiným společnostem uvedený na kartě klienta je ve skutečnosti výše výdajů na domácnost žalované.

2. Žalovaná k věci uvedla, že předmětný dluh se týká druhé kreditní karty, kterou měla od žalobkyně. Dluh z první kreditní karty splácí soudem stanovenými splátkami ve výši 1 500 Kč, přičemž věc byla soudem rozhodnuta v řízení sp. zn. . Žalovaná v současné době kromě uvedené splátky hradí exekuci, a to jednak srážkami z platu a nad rámec toho zaplatila v říjnu částku 2 000 Kč a dále se zavázala hradit dalších 1 500 Kč měsíčně, aby zabránila exekuci movitých věcí. V současné době je zaměstnána v hotelu na pozici pokojské. Žalovaná učinila nesporným tvrzení žalobkyně, že na danou smlouvu čerpala částku 51 100 Kč a současně zaplatila částku 16 259 Kč.

3. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru číslo ze dne datum bylo zjištěno, že mezi žalovanou a žalobkyní byla prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala žalované poskytnout úvěrový rámec do výše 50 000 Kč. Roční úroková sazba činila 27,88 % a žalovaná se zavázala úvěr splácet měsíčními splátkami ve výši 3,05 % z výše sjednaného úvěrového rámce (tedy částku 1 523 Kč), se splatností vždy k 20. dni v měsíci. Z úvěrových podmínek žalobkyně platných ke dni datum je patrná bližší úprava práv a povinností žalobkyně a žalované

4. Ze splátkového kalendáře – výpisu čerpání, splátek a úhrad je patrný způsob čerpání a splácení žalobkyní poskytnuté částky z předmětné úvěrové smlouvy a dále výpočet úroků, nákladů na vymáhání a smluvní pokuty.

5. Z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne datum (včetně podacího archu ze dne datum) je patrné, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky 56 271,35 Kč s ohledem na její prodlení s hrazením splátek na předmětnou smlouvu.

6. V dokumentu metodika posouzení úvěruschopnosti je popsán způsob, jakým žalobkyně postupovala při posouzení schopnosti žalované splácet, zejm. že zjišťovala její kreditní skóre na základě statistického modelu a zjištění limitu nejvyšší měsíční splátky.

7. Z karty klienta, resp. potvrzení o provedení ověření bonity klienta soud zjistil, že žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalované vycházela z výše jejího příjmu 21 000 Kč ze zaměstnaneckého poměru, výše příjmu partnera 22 000 Kč, výše nákladů na domácnost 26 000 Kč a skutečnosti, že bydlí ve vlastním domě a má jedno dítě.

8. Z výpisu z účtu žalované (č.l 19 – 24) jsou kromě příjmu žalované ze zaměstnání ve výši 21 099 Kč patrné zejména další příjmy z úvěrů či půjček a současně vysoké výdaje v souvislosti se splácením dalších půjček žalovanou. Výše výdajů na účtu za měsíce květen až červenec 2021 dosahovala výši jejích příjmů.

9. Z úvěrové zprávy (č.l. 25-27) je patné, že žalovaná měla v době uzavření úvěrové smlouvy další 4 závazky z osobních úvěrů, přičemž výše nesplacené částky v měsíci září 2021 činila 89 220 Kč.

10. Z předžalobní výzvy k plnění vč. podacího archu ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně uvedeného dne žalovanou vyzvala před podáním žaloby k úhradě dlužné částky z předmětné úvěrové smlouvy ve výši 57 386,08 Kč

11. Z příjmového pokladní doklad EU obec město Mgr. jméno příjmení a dohody o splátkách s tímto exekutorským úřadem soud zjistil, že žalovaná v měsíci říjnu 2023 uhradila exekutorovi v hotovosti částku 2 000 Kč a dále se zavázala vykonavateli exekutora hradit měsíčně částku 1 500 Kč, přičemž pokud neuhradí byť jen jednu splátku, byla upozorněna, že bude automaticky zařazena do plánu svozu movitých věcí.

12. Na základě provedených důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

13. Žalobkyně s žalovanou dne datum uzavřela dohodu, na základě které žalobkyně žalované poskytla částku v celkové výši 51 100 Kč, a žalovaná se zavázala tuto částku žalobkyni splácet

v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3,05 % z úvěrového rámce (50 000 Kč). Žalovaná v průběhu doby žalobkyni uhradila pouze částku ve výši 16 259 Kč. Žalobkyně před uzavřením předmětné dohody zkoumala úvěruschopnost žalované nahlédnutím do veřejných a bankovních registrů, dále měla k dispozici výpis z bankovního účtu žalované. Při tomto posouzení žalobkyně vycházela z příjmu žalované ve výši 21 000 Kč. Na straně výdajů pak žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti vycházela z výše výdajů na domácnost ve výši 26 000 Kč. Současně nedůvodně počítala s příjmy partnera žalované a dále se skutečností, že žalovaná bydlí ve vlastním bydlení, tyto údaje však nijak neověřila. Z předložených dokladů také nevyplývá, že by žalobkyně zjistila skutečné výdaje žalované a současně nevzala v úvahu všechny závazky žalované, které jsou patrné z výpisu z účtu žalované.

14. Na základě provedených důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

15. Podle , , v platném znění, (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

16. Dle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

17. Podle , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná.

18. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

19. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

20. Ve svém rozsudku ze dne 12. 12. 2019, sp.zn. , Krajský soud v Praze mimo jiné uvedl, že neplatnost smlouvy stanovenou v § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele je nutno vykládat za použití § 588 o.z. jako neplatnost absolutní, jelikož dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně (zejména pro širší možné dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele. Tento závěr pak vyplývá zejména ze systematického, logického, historického a především pak teleologického výkladu předmětného ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, přičemž výklad jazykový, z něhož by bylo možné dovozovat pouhou relativní neplatnost úvěrové smlouvy, byl již překonán. Soudy totiž musí při své činnosti postupovat tak, aby interpretační a aplikační právní problémy řešily s maximální mírou racionality. Uvedené rozhodnutí Krajského soudu v Praze pak vychází zejména z rozhodnutí Ústavního soudu (sp. zn. Pl číslo, sp.zn. , sp.zn. ) a rozhodnutí Nejvyššího soudu (sp.zn. ).

21. Dle názoru Ústavního soudu vysloveného v rozhodnutí sp. zn. „ poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Posouzení rozpornosti úvěrové smlouvy s dobrými mravy (a na ni navazující eventuální rozhodnutí soudu o zastavení exekuce) nemůže vycházet jen z„ objektivizovaného“ hodnocení jednotlivých parametrů takové úvěrové smlouvy…. Naopak obecné soudy … by měly poskytovatele úvěrů vést (i třeba cestou případného zastavení exekuce k návrhu povinného) k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu, je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.“

22. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:

23. Smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne datum uzavřená mezi žalobkyní a žalovanou je z důvodu nedostatečného zkoumání schopnosti žalované předmětný úvěr splácet absolutně neplatná. Žalobkyně nijak nepřezkoumala výdaje žalované, nedůvodně započítala příjmy partnera a informaci o tom, že žalovaná bydlí ve vlastní nemovitosti, aniž by tyto údaje jakkoli ověřila. Současně z výpisu z účtu žalované je patrné, že žalovaná byla již v době uzavření předmětné smlouvy v tzv. dluhové pasti, jelikož příjmy na jejím bankovním účtu jsou z velké části tvořeny příchozími platbami od subjektů poskytující nebankovní půjčky a současně jsou patrné vysoké výdaje na splácení těchto půjček. Tímto svým postupem žalobkyně porušila svoji povinnost stanovenou jí v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, přičemž v souladu s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a shora uvedenou stabilní rozhodovací praxí vyšších soudů je nutné uzavřít, že předmětná smlouva je od počátku neplatná.

24. Žalobce ve svém doplnění žaloby ze dne datum citoval poměrně rozsáhlou komentářovou literaturu a judikaturu, z níž především vyplývá, že rozsah zjišťování a ověřování skutečností nezbytných pro posouzení schopnosti spotřebitele splatit poskytnutý úvěr, závisí na konkrétních okolnostech, zejm. za kterých byla uzavřena smlouva, výši úvěru a osobní situaci spotřebitele, přičemž povinnost systematické kontroly informací poskytnutých spotřebitelem z dotčených právní předpisů nevyplývá. V daném případě k tomu soud uvádí, že data využitá pro statistický výpočet zjevně nebyla dostatečná, jelikož nebyly ověřeny ani řádně posouzeny výdaje žalované příjmení pochybení dle soudu nelze zhojit poukazem na výši spotřebitelského úvěru.

25. Plnění poskytnuté žalované ve výši 51 100 Kč bylo tedy plnění učiněné bez právního důvodu, resp. z právního důvodu, který odpadl, a je nutné je považovat za bezdůvodné obohacení, které je ten, kdo se takto na úkor jiného obohatil, povinen dle § 2993 o.z. vrátit. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná žalobkyni, uhradila jen část poskytnutých finančních prostředků (tedy částku 16 259 Kč), uložil soud žalované povinnost zaplatit žalobkyni dosud neuhrazenou část žalovaným požadované jistiny pohledávky ve výši 34 841 Kč. Soud současně žalované určil povinnost tuto částku zaplatit ve splátkách ve výši 1 200 Kč, které považuje ve finanční situaci žalované jako nejvyšší možnou splátku, kterou je žalovaná schopná splácet nad rámec dalších zjištěných závazků.

26. Ve zbylé části, tedy co do celého příslušenství, smluvní pokuty a části jistiny, na kterou žalobkyně nesprávně nezapočítala žalovanou uhrazené částky, soud žalobu zamítl.

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že vzhledem ke skutečnosti, že poměr úspěchu ve věci byl v zásadě shodný (žalobkyně byla úspěšná v rozsahu částky 34 841 Kč a naopak neúspěšná v rozsahu částky 35 054 Kč, ve které je zahrnuto také příslušenství ke dni rozhodnutí), rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.