Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
21 C 368/2023-32
Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Břízovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o 127 393 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 78 255 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 6 295,36 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 13 267,49 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 41 939,94 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, s úrokem ve výši 25,14 % ročně z částky 41 939,94 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, zastavuje.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 22 020 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 22 020 Kč od 31. 1. 2023 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 27 118 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 3 305,29 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 828,73 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 22 020 Kč od 15. 12. 2022 do 30. 1. 2023, s úrokem ve výši 22,62 % ročně z částky 22 020 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, zamítá.
IV. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
Odůvodnění:
I. Řízení se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 78 255 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 6 295,36 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 13 267,49 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 41 939,94 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, s úrokem ve výši 25,14 % ročně z částky 41 939,94 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, zastavuje. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 22 020 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 22 020 Kč od 31. 1. 2023 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 27 118 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 3 305,29 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 828,73 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 22 020 Kč od 15. 12. 2022 do 30. 1. 2023, s úrokem ve výši 22,62 % ročně z částky 22 020 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, zamítá. IV. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 127 393 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně, společnost právnická osoba (dále též jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela se žalovanou dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na částku 25 000 Kč, když žalované finance vyplatila v hotovosti při podpisu smlouvy. Částku, která jí byla poskytnuta na základě smlouvy, se žalovaná zavázala spolu s částkou ve výši 28 618 Kč splatit v 18 měsíčních splátkách po 2 979 Kč. Tato částka je tvořena součtem kapitalizovaných úroků za zapůjčenou částku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 20 818 Kč (s úrokovou sazbou ve výši 22,62 % ročně), částkou za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částkou za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 6 300 Kč. Schopnost žalované splácet byla osvědčena informacemi poskytnutými žalovanou a ověřena z dokumentů předložených žalovanou, jakož i z veřejně dostupných rejstříků. Žalovaná svou povinnost splnila pouze zčásti, když uhradila pouze částku 2 980 Kč, neuhrazena zůstala jistina zápůjčky ve výši 22 020 Kč a poplatek ve výši 27 118 Kč Poslední splátka byla stanovena na den datum. Dále pak právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovanou dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na částku 49 000 Kč, když žalované finance vyplatila v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté finanční prostředky spolu s částkou 50 199 Kč splátkami ve výši 4 724 Kč po dobu 21 měsíců, zaplatila však pouze částku 19 525 Kč. Neuhrazena zůstala jistina zápůjčky ve výši 41 939,94 Kč a poplatek ve výši 36 315,06 Kč. Dne datum postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávky za žalovanou na žalobkyni. Tato skutečnost byla žalované oznámena. Za období od postoupení pohledávek žalovaná na pohledávky neuhradila ničeho. Žalovaná byla na možnost podání žaloby upozorněna ve výzvě k zaplacení učiněné zástupcem žalobkyně. Vedle dlužné jistiny a poplatků z obou zápůjček požaduje žalobkyně rovněž úrok z prodlení, částečně kapitalizovaný ke dni postoupení pohledávky, a sjednaný úrok z dlužné jistiny za dobu od splatnosti poslední splátky, rovněž částečně kapitalizovaný ke dni postoupení pohledávky.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ač jí byla spolu s výzvou k vyjádření se doručena do vlastních rukou postupem dle § 49 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , v účinném znění (dále též jen„ o. s. ř. “) na adresu trvalého pobytu. K nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila, ač byla řádně předvolána. Soud tak jednal v její nepřítomnosti dle § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř.
3. V průběhu řízení vzala žalobkyně žalobu zpět ohledně dlužné částky ze smlouvy číslo. Soud proto v souladu s ustanovením § 96 odst. 2 , 3 o. s. ř. o. s. ř. řízení v této části ve výroku I. zastavil.
4. Dle smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne datum byla tato uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou. Právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalované částku 25 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit a zaplatit poplatek v celkové výši 28 618 Kč, skládající se z úroku ve výši 20 818 Kč, částky za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč, poplatku za komfortní a flexibilní splácení ve výši 6 300 Kč; celkem tak byla žalovaná povinna uhradit částku 47 318 Kč v 18 měsíčních splátkách s tím, že prvních 17 splátek bylo po 2 979 Kč a poslední 18. splátka činila 2 975 Kč. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že předmět zápůjčky jí byl vyplacen v hotovosti při podpisu smlouvy. Součástí smlouvy jsou i obchodní podmínky. Úrok byl sjednán ve výši 88 % jako pevná sazba po celou dobu trvání smlouvy.
5. V zákaznické kartě ze dne datum je u žalované vyplněno, že žije v nájmu, má jednu vyživovací povinnost, v části„ zdroje příjmů“ je uveden plný úvazek, v příjmech domácnosti je uveden čistý příjem žalované ve výši 19 329 Kč a další příjmy domácnosti 6 000 Kč, počet zdrojů příjmu žadatele 2, měsíční výdaje žalované jsou odhadnuty na 3 000 Kč a dalším výdajem jsou interní splátky splátky ve výši 4 724 Kč. V části zákaznické karty označené jako„ ověřené dokumenty“ je zatrženo políčko pracovní smlouva a 2 výplatní pásky.
6. Z tabulky umoření ke smlouvě ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaná měla čerpat úvěr dne datum ve výši 49 000 Kč, splátky zaplatila řádně pouze v měsíci lednu až březnu 2020, další splátku uhradila až v červenci 2020. Z tabulky umoření ke smlouvě ze dne datum je zřejmá výše čerpaného úvěru, výše sjednané úrokové sazby, data splatnosti jednotlivých splátek a poměr, v jakém měly být splátky úvěru použity na umoření jistiny a dalších nákladů. Konkrétně z tabulky umoření vyplývá, že žalovaná žalobkyni uhradila pouze první splátku dne datum ve výši 2 980 Kč.
7. Smlouvou uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní dne datum došlo k postoupení pohledávek za žalovanou ze smluv číslo na žalobkyni. Toto postoupení bylo žalované oznámeno dopisem ze dne datum, jenž byl odeslán dle podacího lístku dne datum, a obsahoval dále výzvu žalované k úhradě pohledávky do 10 dnů od doručení. Předžalobní výzvou ze dne datum, která byla dle podacího lístku podána k přepravě dne datum, vyzval právní zástupce žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky ve lhůtě do 16. 6. 2023.
8. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně jakožto podnikatel s předmětem podnikání spočívajícím v poskytování spotřebitelských úvěrů a žalovaná spolu uzavřely smlouvu ze dne datum, v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované finanční prostředky ve výši 19 000 Kč a žalovaná se zavázala dlužnou částku spolu s úrokem a dalšími poplatky splatit 18 měsíčními splátkami ve výši 2 979 Kč. Žalovaná závazek splnila pouze částečně. Pohledávka ze smlouvy byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, oznámením ze dne datum, zaslanou dne datum, byla žalovaná vyzvána k vydání dlužných finančních prostředků do 10 dnů od doručení výzvy. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná netvrdila a ani neprokázala, že by uhradila jiné částky, než tvrdila žalobkyně v žalobě a které vyplývají z tabulky umoření, učinil soud závěr, že žalovaná žalobkyni uhradila na zápůjčku ze smlouvy číslo částku 2 980 Kč. Současně v té době byla dle tabulky umoření ke smlouvy ze dne datum v prodlení s úhradou 3 splátek u předchozího spotřebitelského úvěru poskytnutého právní předchůdkyní žalobkyně. Schopnost žalované poskytnutý spotřebitelský úvěr byla zkoumána tolika na základě tvrzení žalované. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu předžalobní výzvou.
9. Dle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, (dále též jen„ ZoSÚ“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
10. Podle ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále též jen „o. z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
11. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zejména ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není narušeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
12. Na základě provedeného dokazování a s přihlédnutím ke shora citovaným zákonným ustanovením soud dospěl k následujícímu. Na závazkový vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou je plně aplikovatelný ZoSÚ, neboť právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla zápůjčku v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaná při tomto právním jednání nevystupovala jako podnikatel (alespoň to nevyplývá z jejího označení v hlavičkách smluv), přičemž nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by zápůjčka měla souviset s podnikatelskou činností žalované. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru je splnění povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele zápůjčku splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet zápůjčku je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně (blíže viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015 -39, dostupný na www.nssoud.cz či rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 , dostupný na www.nsoud.cz, přičemž tam uvedené závěry jsou aplikovatelné i na současnou úpravu). Soud má na základě provedeného dokazování za to, že právní předchůdkyně žalobkyně neprověřila schopnost žalované splácet dostatečně. Žalobkyně ověření bonity žalované pouze tvrdila, svá tvrzení, že k ověření správnosti údajů poskytnutých žalovanou byly její právní předchůdkyní využity i další zdroje, a to výplatní pásky a pracovní smlouva u soudu nijak neprokázala, neboť tato skutečnost bez dalšího nevyplývá z pouhého zaškrtnutí příslušných kolonek v kartě zákazníka. Z předložené tabulky umoření ke smlouvě o spotřebitelském úvěru ze dne datum vyplývá, že v době poskytnutí zápůjčky byla žalovaná v prodlení s úhradou splátek z dříve poskytnuté zápůjčky. Tedy nebyla schopná hradit ani předchozí spotřebitelský úvěr, přesto právní předchůdkyně žalobkyně přistoupila k poskytnutí dalšího spotřebitelského úvěru. Současně v zákaznické kartě jsou uvedeny další příjmy žalované ve výši 6 000 Kč, přičemž jejich ověření nevyplývá ze zákaznické karty vůbec. Nadto jako výdaje žalované je uvedena částka 3 000 Kč měsíčně, což při jedné vyživovací povinnosti a bydlení v nájmu jsou náklady zcela nereálné. Soud má tak za to, že se právní předchůdkyně žalobkyně schopností žalované splácet poskytnutý úvěr, zejména pak její výdajovou stránkou zabývala naprosto nedostatečně. Žalobkyně ani přes poučení soudu dle § 118a odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. nepředložila soudu důkazy, které by její tvrzení o řádném prověření schopnosti žalované poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet, prokazovaly. Neunesla tak důkazní břemeno ohledně svého tvrzení, že její právní předchůdkyně prověřila schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr.
13. S ohledem na výše uvedené učinil soud závěr, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila řádně svoji zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalované splácet poskytnuté úvěry, a proto soud posoudil smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou jako neplatné dle ustanovení § 87 ZoSÚ. I přes znění předmětného ustanovení je potřeba neplatnost považovat za absolutní, k níž soud přihlíží z úřední povinnosti, neboť smyslem ZoSÚ je implementace předpisů EU vydaných na ochranu spotřebitele. K otázce absolutní neplatnosti smlouvy odkazuje soud pro zjednodušení na rozhodnutí Soudního dvora ve věci sp. zn. C -679/18. Je-li absolutně neplatná smlouva, jsou absolutně neplatná i ujednání o smluveném úroku a poplatcích, jak vyplývají ze smlouvy.
14. Žalobkyně však soudu prokázala, že jí její právní předchůdkyně platně postoupila svou pohledávku za žalovanou a že právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla finanční prostředky v celkové výši 19 000 Kč. Z tabulky umoření i z nesporovaného tvrzení žalobkyně vyplývá, že žalovaná uhradila částku 2 980 Kč. Vzhledem k tomu, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou nebyla platně a účinně uzavřena smlouva a mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou či mezi žalobkyní a žalovanou není jiné platné smluvní ujednání, má soud za to, že se žalovaná na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila, neboť právní předchůdkyně žalobkyně jí plnila bez právního důvodu a žalobkyně má právo na vrácení toho, co žalované plnila její právní předchůdkyně. Žalovaná je proto povinna žalobkyni vydat to, oč se obohatila, resp. ve smyslu ZoSÚ vrátit poskytnutou jistinu. Žalované proto vznikla povinnost vrátit částku 22 020 Kč.
15. Pokud jde o příslušenství, má žalobkyně právo na úrok z prodlení, neboť žalovaná je v prodlení s plněním peněžitého závazku. Výše úroku z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaná byla povinna závazek splnit prvního dne poté, co byla žalobkyní nebo jejím právním předchůdcem vyzvána k plnění. Žalobkyně prokázala, že žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky v dopise ze dne datum, odeslaným žalovanému dne datum. Žalované současně poskytla lhůtu 10 dní od doručení. Za této situace soud dospěl k závěru, že žalovaná se dostala do prodlení dne 31. 1. 2023 (doručeno fikcí dne 18. 1. 2023, od 19. 1. 2023 běží lhůta 10 dní, poslední den připadl na sobotu 28. 1. 2023, následujícím pracovním dnem a posledním dnem k plnění je datum). S ohledem na výše uvedené soud uložil žalované povinnost uhradit žalobkyni částku ve výši 22 020 Kč, a to z titulu zbývající neuhrazené části poskytnutých finančních prostředků, spolu s příslušenstvím spočívajícím v zákonném úroku z prodlení z této částky od 31. 1. 2023 do zaplacení. Zbývající část žaloby, tedy co se týče požadovaného smluvního úroku a poplatků a z nich náležejícího příslušenství, jakož i z úroku z prodlení za období předcházejícího prodlení, soud s ohledem na výše uvedené zamítl.
16. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 a § 146 odst. 2 věta první o. s. ř. o. s. ř. Žalovaná byla ve věci úspěšnější, měla by tak vůči žalobkyni právo na poměrnou náhradu nákladů řízení. Jelikož však žalovaná byla v řízení nečinná a žádné náklady v řízení jí nevznikly, nebylo jí právo na náhradu nákladů přiznáno.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.