Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
46 C 33/2023-70
Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Kuchaříkovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce anonymizována dvě slova údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení 360 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se co do částky 46 500 Kč zastavuje.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 1 968,28 Kč, do 15 dnů od právní moci rozsudku.
III. Žaloba se co do částky 313 500 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 313 500 Kč od datum do zaplacení zamítá.
IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku 22 570 Kč, do
15 dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobce.
Odůvodnění:
I. Řízení se co do částky 46 500 Kč zastavuje. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 1 968,28 Kč, do 15 dnů od právní moci rozsudku. III. Žaloba se co do částky 313 500 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 313 500 Kč od [datum] do zaplacení zamítá. IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku 22 570 Kč, do 15 dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobce.
1. Žalobce se svou žalobou domáhal po žalované zaplacení částky 360 000 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu zdůvodnil tím, že se svým podáním ze dne datum domáhal u anonymizována dvě slova ve obec úpravy styku se svým nezletilým synem. Řízení bylo vedeno pod sp. zn.
spisová značka, první jednání bylo nařízeno až po třech letech. Po celou dobu byl žalobce v nejistotě, zda se bude moci nerušeně stýkat se synem. Po celou dobu byl žalobce napadán ze strany bývalé manželky a její rodiny, což vyvrcholilo i opakovaným zahájením trestního stíhání proti žalobci. Pasivita soudu umožnila, aby rodina bývalé manželky žalobci styk se synem v maximální možné míře omezila a znepříjemnila a probudila negativní vztah syna vůči otci (syn uvedl, že u žalobce být nechce ani k němu nechce pravidelně jezdit. Nebaví ho to tam a vůbec si nepamatuje, kdy naposledy u táty přespal. Soudně upravený styk otce s nezletilým jméno dlouhodobě nefunguje a fakticky neprobíhá). Žalobce má za to, že délka řízení byla překročena nejméně o dva a půl roku. Žalobce proto požaduje přiměřené zadostiučinění ve výši 20 000 Kč ročně, kdy za 1 rok řízení požaduje zadostiučinění v poloviční výši. Celkovou výši zadostiučinění zvýšil o 200 % z důvodu významu, celkem tedy požaduje částku 180 000 Kč, přičemž z důvodu reálného zásahu do práva na rodinný život, faktické omezení styku se synem a nemožnost se proti tomuto stavu účinně bránit požaduje navýšit zadostiučinění na 360 000 Kč. Žalobce se se svým nárokem obrátil na žalovanou, ta však jeho žádosti v zákonem stanovené lhůtě nevyhověla, žalobci tak nezbylo, než se se svým nárokem obrátit na soud.
2. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala a navrhla jej zamítnout. Potvrdila, že u ní žalobce dne datum uplatnil svůj nárok na poskytnutí zadostiučinění ve výši 360 000 Kč. K projednání žádosti žalobce došlo dne datum. Žalovaná konstatovala, že v naříkaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 zákona č. 82/1998 Sb. , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona ČNR č. 358/1992 Sb. , o notářích a jejich činnosti (notářský řád), (dále jen„ zákon“) a poskytla žalobci zadostiučinění ve výši 46 500 Kč. Žalovaná na svém stanovisku setrvává, je přesvědčena, že poskytnuté zadostiučinění odpovídá všem okolnostem případu. Při výpočtu základní částky 15 000 Kč za 1 rok řízení, s tím že za první 2 roky přiznala zadostiučinění ve výši poloviční. Celková doby řízení činila 3 roky a 7 měsíců. Žalovaná přistoupila se snížení základní částky o 10 % z důvodu procesní a skutkové složitosti, základní částku naopak zvýšila
o 20 % z důvodu zvýšeného významu řízení pro žalobce a o 10 % z důvodu postupu soudu, který byl bezmála 2 roky nečinný.
3. Žalobce v reakci na vydání stanoviska žalovanou po podání žaloby vzal svou žalobu co do částky 46 500 Kč zpět. Ve zbytku na žalobě trval, neboť nesouhlasil s ponížením částky přiměřeného zadostiučinění, jak jej vypočetla žalovaná. Soud proto řízení ve výroku I. v rozsahu zpětvzetí dle
4. Z provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění.
5. Z podání žalobce ze dne datum, nazvaného žádost o náhradu újmy, adresovaného žalované plyne, že se žalobce obrátil se svým nárokem na náhradu nemajetkové újmy ve výši 360 000 Kč z titulu nesprávného úředního postupu anonymizována tři slova obec anonymizována dvě slova spisová značka.
6. Ze stanoviska žalované ze dne datum je zřejmé, že žalobce uplatnil u žalované svůj nárok na náhradu nemajetkové újmy dne datum z titulu nepřiměřené délky řízení vedeného
u anonymizována tři slova obec anonymizována dvě slova spisová značka. Žalovaná po provedeném šetření dospěla k závěru, že v řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu dle § 13 odst. 1 zákona, když v řízení byla shledána prodleva v období od datum do datum. V důsledku této nečinnosti byla celková doba hodnocena jako nepřiměřená. Žalovaná při výpočtu celkové výše přiměřeného zadostiučinění vyšla ze základní částky 15 000 Kč za rok řízení (v poloviční výši za první dva roky řízení). Celkem řízení trvalo 3 roky a 7 měsíců, žalovaná základní částku ponížila
o 10 % z důvodu procesní a skutkové složitosti, zvýšila o 20 % z důvodu významu řízení pro žalobce a o dalších 10 % z důvodu postupu soudu a bezmála dvouletého období nečinnosti. Celkem tak žalobci přiznala zadostiučinění ve výši 46 500 Kč.
7. Z výpisu anonymizována dvě slova o příchozí platbě je patrné, že dne datum byla ze strany žalované uhrazena částky 46 500 Kč.
8. Z přehledu řízení u anonymizována tři slova obec anonymizováno spisová značka soud zjistil ohledně průběhu řízení následující:
-) anonymizováno datum anonymizována tři slova role v řízení celé jméno žalobce anonymizováno role v řízení jméno příjmení anonymizována tři slova anonymizována dvě slova role v řízení jméno, anonymizováno datum, anonymizována dvě slova anonymizována tři slova anonymizována dvě slova. anonymizována tři slova role v řízení anonymizováno, anonymizována tři slova anonymizována dvě slova, anonymizováno role v řízení anonymizována tři slova anonymizována tři slova anonymizováno role v řízení role v řízení jméno anonymizováno anonymizována tři slova anonymizována tři slova anonymizována dvě slova obec číslo jednací anonymizována dvě slova
datum rozhodnutí anonymizována tři slova název soudu anonymizováno číslo jednací anonymizována dvě slova
datum rozhodnutí anonymizováno anonymizováno, anonymizována tři slova anonymizována tři slova anonymizováno role v řízení, anonymizována tři slova role v řízení anonymizována tři slova anonymizována tři slova role v řízení role v řízení jméno anonymizováno anonymizována tři slova anonymizována tři slova anonymizováno anonymizováno, anonymizována tři slova anonymizována tři slova anonymizována tři slova anonymizováno anonymizováno obec anonymizována tři slova. anonymizována dvě slova, anonymizována tři slova anonymizováno, anonymizována tři slova anonymizována tři slova anonymizována tři slova anonymizováno, anonymizována tři slova anonymizována dvě slova role v řízení jméno anonymizována tři slova anonymizována tři slova role v řízení anonymizována tři slova anonymizováno obec anonymizováno stát. instituce
-) anonymizováno datum anonymizováno 16 slov role v řízení anonymizováno role v řízení, anonymizována dvě slova územní celek. role v řízení anonymizována dvě slova anonymizováno, anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova role v řízení jméno anonymizována dvě slova.
-) anonymizováno datum anonymizováno role v řízení anonymizováno 7 slov
-) anonymizováno datum role v řízení anonymizováno 5 slov role v řízení anonymizována dvě slova
-) anonymizováno datum anonymizováno role v řízení anonymizováno 11 slov role v řízení anonymizována čtyři slova
-) anonymizováno datum anonymizována dvě slova role v řízení anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizováno
-) anonymizováno datum anonymizováno role v řízení anonymizováno 13 slov role v řízení anonymizováno 8 slov
-) anonymizováno datum anonymizováno role v řízení anonymizováno 10 slov
-) anonymizováno datum role v řízení anonymizováno 7 slov
-) anonymizováno datum anonymizováno role v řízení anonymizováno 8 slov
-) anonymizováno datum anonymizováno role v řízení anonymizována čtyři slova role v řízení anonymizována dvě slova datum
-) anonymizováno datum role v řízení anonymizováno 6 slov
-) anonymizováno datum role v řízení anonymizováno 7 slov
-) anonymizováno datum anonymizována dvě slova role v řízení role v řízení jméno anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova role v řízení anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova role v řízení anonymizováno role v řízení jméno anonymizována dvě slova anonymizováno role v řízení anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova datum
-) anonymizováno datum anonymizováno role v řízení anonymizováno 5 slov role v řízení příjmení
-) anonymizováno datum anonymizována tři slova role v řízení anonymizováno role v řízení
-) anonymizováno datum anonymizována tři slova role v řízení anonymizováno role v řízení
-) anonymizováno datum anonymizováno 11 slov role v řízení anonymizováno 13 slov role v řízení anonymizováno 9 slov
-) anonymizováno datum anonymizováno 11 slov role v řízení anonymizováno 5 slov role v řízení jméno anonymizováno. anonymizováno 5 slov role v řízení anonymizováno datum.
-) anonymizováno datum anonymizováno 7 slov role v řízení role v řízení, název soudu
-) anonymizováno datum anonymizována čtyři slova název soudu anonymizováno. anonymizována čtyři slova role v řízení anonymizováno datum.
-) anonymizováno datum anonymizováno role v řízení anonymizována tři slova
-) anonymizováno datum anonymizována tři slova role v řízení
-) anonymizováno datum anonymizována tři slova název soudu anonymizováno anonymizována tři slova
-) anonymizováno datum anonymizována čtyři slova název soudu anonymizováno datum
-) anonymizováno datum role v řízení anonymizováno 10 slov
-) anonymizováno datum anonymizována čtyři slova datum
-) anonymizováno datum anonymizováno role v řízení anonymizováno 8 slov obec anonymizováno anonymizováno anonymizováno anonymizováno. anonymizováno 8 slov.
-) anonymizováno datum anonymizována čtyři slova datum
-) anonymizováno datum anonymizována dvě slova stát. instituce, anonymizována dvě slova role v řízení anonymizováno, anonymizována dvě slova role v řízení jméno anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizováno anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizováno. anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizováno.
-) anonymizováno datum role v řízení anonymizováno 6 slov
-) anonymizováno datum anonymizováno role v řízení anonymizována tři slova role v řízení anonymizována dvě slova
-) anonymizováno datum anonymizována čtyři slova název soudu (anonymizováno anonymizována čtyři slova anonymizováno role v řízení), anonymizována čtyři slova anonymizována čtyři slova anonymizováno, anonymizována dvě slova anonymizováno role v řízení
anonymizováno role v řízení jméno anonymizována tři slova role v řízení anonymizována dvě slova datum anonymizována čtyři slova dne datum.
9. Z rozsudku název soudu anonymizována dvě slova datum rozhodnutí, anonymizováno číslo jednací, plyne, že pohovorem s nezletilým synem žalobce bylo zjištěno, že styk s otcem probíhá dvakrát týdně v pracovních dnech, otec chodí pozdě práce, bývá tak sám se sestrou, vozí ho máma. Otce má rád, mají vztah asi jako otec se synem, nechce se s ním hádat, otec mu řekl, že ho vozit nebude. S otcem si volá docela často. Nezletilý uvedl, že u otce celý víkend být nechce, ani k němu nechce jezdit pravidelně. Nebaví ho to tam a vůbec si nepamatuje, kdy naposledy u něj přespal. Soud v rámci svého rozhodování posoudil názor nezletilého a nad rámec návrhu rozhodl tak, že se styk žalobce se synem neupravuje.
10. Otec v rámci svého výslechu uvedl, že návrh na změnu místa předání syna ke styku podal poté, co byl ze strany rodiny matky žalobce napaden. Dále shrnul okolnosti rozluky s manželkou a jeho napadání ze strany její rodiny, křivá obvinění, údajné týrání, kterého se měl dopouštět. Délka řízení způsobila, že se se synem v podstatě neviděl. V zásadě uvedl, že styk ani před podáním návrhu nebyl realizován v intencích soudního rozhodnutí, syn u něj nespával a trávil u něj cca
1 den 1x za dva týdny. Po napadení ze strany tchána se pak styk nerealizoval, neboť žalobce se bál pro syna jezdit, bál se útoku i případného křivého obvinění. Buď jej přivezla matka, tak jej však vozila spíše za dcerou, kterou má žalobce v péči a velmi nahodile a žalobce jej tak často ani neviděl. Nerealizoval se ani styk např. formou vyložení syna na zastávce blízké jeho domovu. Se synem se tak stýkal velmi zřídka, v zásadě mu syn volal pouze tehdy, když něco potřeboval. Žalobci vadil způsob výchovy syna, kdy tento v současné době trpí obezitou, ze strany matky mu bylo trpěno záškoláctví, nemá žádné hodnoty ani představy o budoucnosti. Když žalobce nutil syna sportovat, byl rodinou matky obviněn z týrání. Žalobce proto přestal jakoukoliv aktivitu ze strany syna vyžadovat, neboť to vnímal negativně. U otce být nechtěl, neboť se tam nudil.
11. Z protokolu o jednání z naříkaného řízení ze dne datum plyne, že matka vypověděla, že po rozvodu o žalobci pěkně nemluvila a že jí to bylo ze strany dcery vyčteno.
12. Z fotodokumentace syna od roku rok do roku rok se z chlapce běžné konstituce stalo dítě obézní.
13. Z přehledu absencí syna žalobce z aplikace příjmení je zřejmé, že tento měl v prvním pololetí školního roku rok číslo absence v rozsahu 241 hodin, absence činily v jednotlivých předmětech 30- 50% a musel být přezkušován z tělesné výchovy.
14. Soud ve věci aplikoval zejména následující ustanovení zákonných předpisů:
Podle § 1 odst. 1 zákona, stát odpovídá za podmínek tímto zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci.
Podle § 13 odst. 1 zákona odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle druhého odstavce téhož ustanovení právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.
Podle § 15 odst. 2 zákona se může domáhat náhrady škody u soudu poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.
Podle § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle druhého odstavce téhož ustanovení se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle třetího odstavce téhož ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k
a) celkové délce řízení,
b) složitosti řízení,
c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení,
d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.
15. Podřazením zjištěného skutkového stavu shora citovaným zákonným ustanovením dospěl soud k závěru, že žaloba je poté, co bylo žalovanou přiznáno přiměřené zadostiučinění, nedůvodná.
16. Nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem byl do právního řádu České republiky zakotven novelou zákona č. 82/1998 Sb. , provedenou zákonem č. 160/2006 Sb. , s účinností od 27. 4. 2006 (§ 31a zákona). Zakotvením uvedeného nároku zákonodárce naplnil požadavek pramenící z čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (č. 209/1992 Sb., dále "EÚLP"). Podle čl. 6 odst. 1 věta první EÚLP má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Smyslem novely bylo přesunout rozhodování
o náhradě nemajetkové újmy vzniklé porušením práva garantovaného čl. 6 odst. 1 z ESLP na vnitrostátní úroveň, což ostatně zákonodárce výslovně vyjádřil v důvodové zprávě k zákonu
č. 160/2006 Sb. Soud je toho názoru, že má-li odškodňovat na vnitrostátní úrovni nemajetkovou újmu vzniklou porušením práva primárně zakotveného již v EÚLP, je nanejvýš žádoucí, aby jeho rozhodování vycházelo z kritérií stanovených judikaturou ESLP.
17. Délka řízení je ve smyslu judikatury ESLP nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Soud ve své judikatuře upřednostňuje globální, celkový pohled na řízení. Proto existující průtah jen v určité fázi řízení ESLP toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená, naopak i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze dle ESLP konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení jeví nepřiměřeně dlouhou. Nepřiměřeně dlouhými shledává ESLP nicméně i ta řízení, která sice trvala relativně nepříliš dlouho, byla však zatížena nepřiměřeným obdobím nečinnosti ve vztahu k celkové délce řízení.
18. Co se týká existence prvého z uvedených předpokladů, tj. nesprávného úředního postupu či nezákonného rozhodnutí v posuzovaném řízení, soud má za to, že tento je naplněn, neboť
v tomto řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu, kterým se rozumí porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti a zpravidla jde
o postup, který s rozhodovací činností nesouvisí. Podle konkrétních okolností může jít
o jakoukoliv činnost spojenou s výkonem pravomoci státního orgánu, dojde-li při ní nebo v jejím důsledku k porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu nebo k porušení pořádku určeného povahou a funkcí postupu (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 966/2008 ).
19. Nesprávný úřední postup v posuzovaném případě spočíval v celkově nepřiměřené délce posuzovaného řízení. V řízení došlo k jednomu významnějšímu průtahu, a to od datum do datum (23 měsíců) před nařízením jednání. Jedná se tak o porušení zásady rychlosti řízení a takto vzniklý nesprávný úřední postup pak také negativně ovlivnil celkovou délku posuzovaného řízení.
20. Vznik újmy ostatně dovodila i sama žalovaná ve svém stanovisku ze dne datum, kterým přiznala žalobci zadostiučinění ve výši 46 500 Kč. Ustanovení § 31a odst. 2 zákona vymezuje jak formu, tak rozsah náhrady. Peněžitá kompenzace je označena za způsob zásadně subsidiární, nastupující tehdy, není-li možno nemajetkovou újmu nahradit jinak, přičemž dostačujícím prostředkem nápravy by se nejevilo pouhé konstatování porušení práva. V daném případě dospěl soud k závěru, že zmíněný nesprávný úřední postup dosahuje již takové intenzity, že je na místě přiznat finanční zadostiučinění, když je dána i existence příčinné souvislosti mezi uvedeným nesprávným úředním postupem a újmou žalobce a jako dostačujícím prostředkem nápravy se nejeví konstatování porušení práva žalobce na přiměřenou délku řízení.
21. Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne 20. 5. 2009, sp. zn. 25 Cdo 1145/2009 , dovodil, že náhrada imateriální újmy podle § 1 odst. 3 a § 31a odst. 3 zákona nemusí dosahovat výše, k níž by dospěl ESLP ve smyslu čl. 41 Úmluvy. Zdůraznil rovněž s poukazem na § 31a odst. 3 zákona, že výše odškodnění nemajetkové újmy, jež vznikla nesprávným úředním postupem, spočívajícím v tzv. průtazích řízení, není stanovena pevnými částkami. Je přenecháno soudu (popř. v předběžném projednání nároku příslušnému ministerstvu či ústřednímu správnímu úřadu uvedenému v § 6 zákona), aby v každém jednotlivém případě uvážil, jaký rozsah zadostiučinění je přiměřený všem okolnostem za použití zákonem demonstrativně vyjmenovaných kritérií. Z rozsudku senátu první sekce ESLP ze dne 10. 11. 2004, ve věci Apicella proti Itálii, stížnost č. 64890/01, odst. 26 je patrno, že ESLP při stanovení výše odškodnění za porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě vychází z částky 1 000 až 1 500 EUR za jeden rok trvání řízení jako základu pro stanovení celkového zadostiučinění. Tuto částku však snižuje o 30 % v případě, kdy již bylo národními orgány shledáno porušení práva stěžovatele a dále ji upravuje především v závislosti na významu předmětu řízení pro stěžovatele, složitosti věci projevující se zejména v počtu stupňů soudní soustavy, ve kterých byla věc projednávána a jednání stěžovatele, jímž přispěl k celkové délce řízení. S takovým způsobem výpočtu výše přiměřeného zadostiučinění, byť v obecné rovině, se ztotožnil i velký senát ESLP v rozsudku v téže věci ze dne 29. 3. 2006, odst. 66. Z rozsudku velkého senátu ESLP v dané věci lze dále vyčíst, že ESLP považuje za přiměřené, pokud je vnitrostátním orgánem přiznáno poškozenému asi 45 % částky, kterou by přiznal sám. Konstantní judikatura přitom pro poměry České republiky považuje za přiměřené, jestliže se základní částka, z níž se při určování výše přiměřeného zadostiučinění vychází, pohybuje v rozmezí mezi 15 000 Kč až 20 000 Kč za první dva roky a dále pak za každý další rok řízení
(tj. 1 250 Kč až 1 667 Kč za jeden měsíc s tím, že v prvních dvou letech trvání řízení jde o částky poloviční). Přiznání částky v rozmezí 15 000 Kč až 20 000 Kč, ve kterém představuje částka
15 000 Kč částku základní, lze zvažovat například podle takových kritérií, jakými jsou délka samotného kompenzačního řízení (za situace, kdy samotné kompenzační řízení je nepřiměřeně dlouhé, lze přiměřeně zvýšit danou částku, pokud se toho poškozený dovolává) či zcela zjevně nepřiměřená (extrémní) délka posuzovaného řízení.
22. Posuzované řízení trvalo od datum do datum, tj. 3 roky a 7 měsíců.
23. Co se týká složitosti řízení, jednalo o standardní opatrovnické řízení. Řízení bylo procesně ztíženo podáním návrhu obou rodičů na nařízení výkonu rozhodnutí (ze strany otce za porušování povinnosti při předávání syna ke styku a ze strany matky za nepředávání dcery ke styku). V řízení bylo rozhodováno ve věci samé na dvou stupních soudní soustavy, odvolací soud rozhodoval též o odvolání proti usnesení o ustanovení opatrovníkem příjmení.
24. Žalobce se na délce řízení podílel tím, že dvakrát požádal prostřednictvím své zástupkyně
o odročení jednání (jednou pro zdravotní důvody, jednou z důvodu výuky zástupkyně žalobce), v nichž bylo argumentováno nemožností zajistit substituci, ačkoliv při samotném jednání před odvolacím soudem se zástupkyně žalobce substitutem nakonec zastoupit nechala. Žádostmi
o odročení došlo k prodloužení řízení o 1 a ¾ měsíce (což je rozsah 4 % celkové doby řízení).
25. Stran činnosti soudu lze období bezdůvodné nečinnosti v rozsahu 23 měsíců.
26. Namítané řízení je spojeno, jak vyplývá ze stanoviska Nejvyššího soudu ze dne 13. 4. 2011, Cpjn 206/2010, s vyšším typovým významem pro účastníka, neboť se jedná o opatrovnické řízení, z nějž je žádoucí rychlé a účinné rozhodování. I přes to, že se jedná o opatrovnické řízení, jeho předmětem nebyla úprava styku dítěte s žalobcem jako taková, ale pouze úprava místa předávání dítěte ke styku, význam řízení je tak zvýšený pouze mírně. Pokud se jedná o žalobcem tvrzený zásah do práva na rodinný život, toto právo nebylo porušeno nepřiměřenou délkou řízení či nečinností soudu, ale vzájemnou animozitou rodičů nezletilého, resp. rodiny matky nezletilého a žalobce. Navíc předmětem řízení nebyla úprava styku celkově, ale pouze změna místa předávání nezletilého ke styku. Otec nezletilému výslovně řekl, že jej vozit nebude, čímž v podstatě na styk s nezletilým upravený soudem sám rezignoval a alternativní řešení (vysazování v blízkosti bydliště) nehledal z důvodu údajného možného napadení. Matka nezletilého vozila k otci a zpět 2x týdně, kde se nezletilý stýkal minimálně se svou sestrou, kterou měl otec v péči. Nezletilý s otcem udržoval též telefonický kontakt. Nezletilý potvrdil, že má k otci veskrze pozitivní vztah, ale nedokáže si představit pravidelné víkendové pobyty u něj, neví, co by během nich u otce dělal, nebaví ho to tam. Důvod proč nebyl styk realizován v rozsahu a způsobem stanoveným soudem tak nebyl důsledkem nepřiměřené délky řízení, ale jednak vztahem rodičů k sobě navzájem, odmítáním žalobce pro syna jezdit a tím, že syna víkendy u otce nebavily.
27. Při výpočtu výše finančního zadostiučinění vycházel soud ze stanoviska Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. Cpjn 206/2010 , dle kterého je základní částkou přiznávanou za jeden rok průtahů v řízení částka 15 000 Kč až 20 000 Kč, přičemž za první dva roky je přiznávána v jedné polovině. Zdejší soud, obdobně jako žalovaná, vycházel s ohledem na celkovou nepřiměřenou délku řízení z částky 15 000 Kč za rok, neboť neshledal, že by zde byly dány podmínky odůvodňující přiznání částky vyšší, když v daném případě se nejednalo o délku řízení extrémní (viz rozsudek NS ze dne 21.10. 2010, sp. zn. 30 Cdo 3026/2009 ).
28. Tato paušální částka byla Nejvyšším soudem shledána jako spravedlivá a v souladu s judikaturou ESLP ve vztahu k odškodněním poskytnutým ve světle poměrů České republiky. Není tedy nijak proměnlivá podle vývoje průměrné měsíční hrubé mzdy, a není proto namístě tuto částku ani z tohoto důvodu navyšovat. Základní částka zadostiučinění činí za řízení dlouhé 3 roky a
7 měsíců částku 38 750 Kč (2 x 15 000 + 7 x 1250). Základní částku je pak třeba s ohledem na stupně soudní soustavy snížit o 10 %). O dalších 4 % soud základní částku snížil s ohledem na podíl žalobce na délce řízení. Důvody pro zvýšení náhrady pro postup soudu shledány nebyly, neboť období nečinnosti je již dostatečně zohledněno v závěru o nepřiměřené délce napadeného řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 2. 2014, sp. zn. 30 Cdo 1240/2013 ). S ohledem na význam řízení pro žalobce soud základní výši náhrady zvýšil o 10 %. Žalobci tak náleží zadostiučinění v celkové výši 37 200 Kč. Žalovaná již žalobci plnila částkou 46 500 Kč, tedy sumou soudem přiznané zadostiučinění převyšující, pročež nezbylo, než žalobu o zaplacení částky 313 500 Kč se zákonnými úroky z prodlení z této částky od datum do zaplacení výrokem III. zamítnout.
29. Výrokem II. však soud žalobci přiznal úroky z prodlení v zákonné výši podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , v kapitalizované výši 1 968,28 Kč z částky 46 500 Kč, a to od datum do datum, neboť žalovaná se dostala do prodlení uplynutím šesti měsíců od uplatnění nároku. Dle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , nárok věřitele na zaplacení úroků
z prodlení vzniká tehdy, nesplní-li dlužník svůj peněžitý dluh řádně a včas. Zároveň se náhrady škody může u soudu podle ust. § 15 odst. 2 zákona domáhat poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. Žalobce uplatnil nárok
u žalované dne datum, lhůta 6 měsíců tak uplynula dne datum, žalovaná vydala stanovisko, kterým přiznala žalobci zadostiučinění až datum a na jeho základě plnila dne datum. Žalovaná se tak dostala do prodlení od datum do datum. Lhůtu k plnění soud stanovil žalované podle § 160 odst. 1 o.s.ř. v délce 15 dnů s ohledem na specifika plnění ze státního rozpočtu.
30. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Soud přitom vycházel z toho, že žaloba byla v celém rozsahu podána důvodně ve smyslu rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn.
30 Cdo 3223/2013 ze dne 10. 2. 2015, příp. nálezu Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 2412/10 ze dne datum, když žalovaná částečně plnila, to však až po uplynutí 6 měsíční lhůty pro projednání uplatněného nároku podle § 15 zákona. Žalobce má tedy nárok na plnou náhradu vzniklých nákladů. Náhradu nákladů řízení představuje zaplacený soudní poplatek ve výši
2 000 Kč, odměna advokáta ve výši dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , za 5 úkonů právní služby (spočívající v převzetí a přípravě zastoupení, podání žaloby, poradě, částečném zpětvzetí žaloby, účasti při jednání dne datum ve výši 3 100 Kč za úkon (z tarifní hodnoty 50 000 Kč podle
§ 9 odst. 4 písm. a/ vyhlášky), dále 5x paušální náhrada hotových výdajů advokáta á 300 Kč dle
§ 13 odst. 3 vyhlášky a 21 % DPH. Celkem tak žalobci náleží na náhradu nákladů řízení částka 22 570 Kč Lhůta k plnění byla žalované stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř. , v délce 15 dnů s ohledem na specifika plnění ze státního rozpočtu. Soud nepřiznal odměnu za dvě další porady s klientem, které s ohledem na charakter řízení považuje za neúčelné, podobně jako nepřiznal náklady za vyjádření ze dne datum, v němž je procesně reagováno na výpočet zadostiučinění žalovanou, který mě být již součástí podání, kterým vzal žalobce svou žalobu částečně zpět.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.