Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

24 C 138/2022-91

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudcem JUDr. Milanem Pelikánem, Ph.D., ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený opatrovníkem JUDr. jméno příjmení

sídlem adresa žalovaného

o 122 011,01 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 103 483,66 Kč a 10% roční úrok z prodlení z částky 103 483,66 Kč od 28.8.2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku ve výši 18 527,35 Kč, dále kapitalizovaný úrok ve výši 7 530,55 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 6 237,04 Kč, 10% roční úrok z prodlení z částky 122 011,01 Kč od 1.7.2020 do zaplacení a 14,6% roční úrok z prodlení z úvěru z částky 119 932,01 Kč od 13.11.2019 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. České republice se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 103 483,66 Kč a 10% roční úrok z prodlení z částky 103 483,66 Kč od 28.8.2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku ve výši 18 527,35 Kč, dále kapitalizovaný úrok ve výši 7 530,55 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 6 237,04 Kč, 10% roční úrok z prodlení z částky 122 011,01 Kč od 1.7.2020 do zaplacení a 14,6% roční úrok z prodlení z úvěru z částky 119 932,01 Kč od 13.11.2019 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> <b>IV. České republice se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.</b>

1. Žalobou doručenou soudu dne 23.7.2020 se předchůdce žalobce společnost právnická osoba, IČO, (dále jen„ žalobce“, popř.„ předchůdce žalobce“) domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému bylo uloženo zaplatit žalobci částku 122 011,01 Kč, dále kapitalizovaný úrok ve výši 7 530,55 Kč od 13.8.2018 do 12.11.2019, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 6 237,04 Kč od 13.11.2019 do 30.6.2020, zákonný úrok z prodlení z částky 127 462,56 Kč od 1.7.2020 do zaplacení ve výši 10 %. Žalobce tvrdil, že uzavřel s žalovaným dne 13.8.2018 Smlouvu o revolvingovém úvěru číslo (dále jen smlouva o úvěru), v níž se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr s možností opakovaného čerpání až do výše úvěrového limitu 120 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši 2 160 Kč, a to počínaje dnem 7.9.2018. Strany se dohodly, že úvěr bude úročen sazbou 14,60 % p.a. Žalobce svůj závazek splnil a dne 13.8.2018 úvěr žalovanému poskytl bezhotovostním převodem prostředků ve výši úvěrového rámce na běžný účet žalovaného. Žalovaný svou povinnost nesplnil a nesplácel poskytnutý úvěr řádně a včas, a proto žalobce využil svého práva a prohlásil úvěr dopisem ze dne 12.11.2019 za okamžitě splatný. Žalovaný doposud svoji povinnost nesplnil a dluží tak žalobci na jistině částku 119 932,01 Kč, smluvní úrok z dlužné jistiny ke dni splatnosti ve výši 7 530,55 Kč (tento úrok je výsledný nezaplacený úrok, který žalovaný měl zaplatit v pravidelných měsíčních, anuitních, splátkách), smluvní poplatky ve výši 1 179 Kč, smluvní pokutu ve výši 900 Kč, úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni 30.6.2020 ve výši 6 237,04 Kč a úrok z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky 127 462,56 Kč od 1.7.2020 do zaplacení. V průběhu řízení pohledávka přešla na žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20.3.2023 O změně na straně žalobce bylo rozhodnuto usnesením Okresního soudu v Karviné ze dne 21.4.2023. Podáním došlým soudu dne 20.4.2023 vzal žalobce žalobu částečně zpět co do zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 7 530,55 Kč od 1.7.2020 do zaplacení a současně žalobu rozšířil o zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 079 Kč od 1.7.2020 do zaplacení a úrok z úvěru ve výši 14,60 % ročně z částky 119 932,01 Kč od 13.11.2019 do zaplacení. O návrhu soud rozhodl usnesením ze dne 19.7.2023, č. j. -81.

2. Opatrovník žalovaného navrhl zamítnutí žaloby. Na obranu žalovaného uvedl, že poskytovatel úvěru nikdy neměl připustit, aby žalovaný mohl čerpat peněžní prostředky z tzv. revolvingového úvěru, neboť žalovaný již v době uzavírání tohoto úvěru dlužil značné finanční prostředky i jiným poskytovatelům úvěrů. Pokud by úvěruschopnost splácet poskytnutý úvěr byla u žalovaného řádně zkoumána, musel by žalobce zjistit, že již v roce 2015 byly vůči žalovanému vedeny exekuce. O skutečnosti, že žalovaný byl„ špatným“ dlužníkem, svědčí i přípis – upomínka

3. žalobce (právního předchůdce žalobce právnická osoba) ze dne 9.2.2017, ze kterého vyplývá, že již v roce 2017 upomínal žalobce žalovaného, aby dodržoval splátky na poskytnutý úvěr číslo.

4. Smlouvou o spotřebitelském splátkovém revolvingovém úvěru ze dne 13.8.2018 a platební historií bylo prokázáno, že předchůdce žalobce společnost právnická osoba, IČO poskytla žalovanému dne 13.8.2018 úvěr do výše 120 000 Kč. Z poskytnutých tvrzení, výpisu z účtu žalovaného a platební historie vyplynulo, že žalovaný vyčerpal celkem částku 127 392,68 Kč, uhradil částku 23 909,02 Kč.

5. Podle , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

6. Podle , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

7. Podle , o spotřebitelském úvěru, (ve znění účinném do 28.5.2022) poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

8. Podle § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

9. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. Pro platné uzavření smlouvy o úvěru ( , „o. z.“), půjčky ( , – „obč. zák.“), popř. zápůjčky ( o. z.) je potřeba posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet, jak to vyplývá z předpisů upravujících spotřebitelské úvěry (odst. 26 úvodních ustanovení a Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23.4.2008, účinného od 1.1.2011 do 24.2.2013, účinného od 25.2.2013 do 30.11.2016 a a účinného od 1.12.2016). Z odůvodnění rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1.4.2015, sp. zn. , (jež lze dohledat na internetových stránkách www.nssoud.cz) vyplývá, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení schopnosti dlužníka splácet úvěr. Věřitel musí vždy pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, a nespoléhat jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřovat. K povinnosti obecného soudu zkoumat, zda poskytovatel úvěru před uzavřením úvěrové smlouvy posoudil schopnost spotřebitele úvěr splácet viz také Nález Ústavního soudu ze dne 26.2.2019, sp. zn. , (jež lze dohledat na internetových stránkách www.nsoud.cz). Poskytl-li žalobce spotřebitelský úvěr v rozporu s příslušnými předpisy upravujícími povinnost posoudit schopnost splácet úvěr, je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná ( obč. zák., účinného od 25.2.2013 do 30.11.2016, o. z.). Posouzení neplatnosti právního jednání i bez návrhu je nezbytné zohlednit také v rámci konformního výkladu Vnitrostátní soud členského státu je povinen při výkladu vnitrostátního práva z důvodu ochrany spotřebitele je vykládat v co největším rozsahu ve světle znění a účelu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23.4.2008 tak, aby dosáhl jí zamyšleného výsledku. Spotřebitele by nebylo možné efektivně chránit, pokud by vnitrostátní soud neměl povinnost posoudit z moci úřední, zda byly splněny povinnosti vyplývající z norem unijního spotřebitelského práva. Rozsudek Soudního dvora ze dne 5.3.2020 ve věci C -679/18 rozhodl o předběžné otázce položené Okresním soudem v Ostravě tak, že:„ Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“. Z uvedených důvodů soud přihlédl k neplatnosti právního jednání i bez návrhu ( o. z.).

11. Z prokázaných skutečností žalobcem navrhovaných důkazů nevyplynulo, že by žalobce (předchůdce žalobce) ve shora uvedeném smyslu posuzoval schopnost žalovaného (spotřebitele) splácet poskytnutý úvěr, a proto soud vyhodnotil uzavřenou smlouvu o úvěru ze dne 13.8.2018 v souladu s  zákona o spotřebitelském úvěru jako neplatnou. – vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti ze dne 25.8.2023, kterou žalobce soudu předložil, obsahuje obecná tvrzení o způsobu, jakým žalobce postupuje při hodnocení klientovy schopnosti splácet úvěr, nepodává však žádné konkrétní údaje týkající se žalovaného a svou podstatou se jedná o tvrzení žalobce, která měla být obsažena v žalobě a ke kterým měly být navrženy důkazy k jejich prokázání. Za řádné prověření schopnosti dlužníka splácet úvěr nelze považovat ani výpisy z běžného účtu č. 3/2018 až 7/2018, neboť z nich nelze v potřebném rozsahu dovodit, zda a v jaké výši žalovaný hradí náklady spojené s bydlením, zaměstnáním a ostatními potřebami, přičemž předložené výpisy při počátečním a konečném zůstatku obsahují záporné hodnoty, což svědčí spíše o tom, že žalovaný nebyl schopen žádné další půjčky splácet.

12. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru vzniklo žalobci právo na vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru. Soud proto žalobě co do žalovaným nevrácené jistiny ve výši 103 483,66 Kč (127 392,68 Kč – 23 909,02 Kč) vyhověl. Tvrzení o svých možnostech vrátit poskytnutou jistinu žalovaný neposkytl, a proto soud dovodil, že žalovaný byl schopen vrátit (za situace, že nebyla žalobcem prokázána dřívější výzva k vrácení dlužné částky, doručená do dispozice žalovanému – odeslání výzvy na adresu žalovaného, neprokazuje samo o sobě doručení do jeho dispozice) dosud nevrácenou část poskytnuté jistiny bez zbytečného odkladu poté, co byla žaloba doručena dne 26.8.2022 fikcí žalovanému. Lze dovodit, že žalovaný byl ve smyslu povinen dlužnou částku vrátit prvního dne poté (bez zbytečného odkladu), kdy byl o plnění požádán, následujícího dne po splatnosti, tedy dnem 28.8.2022, se žalovaný dostal do prodlení. Úrok z prodlení byl přiznán podle , podle kterého výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, a to s přihlédnutím k  , podle kterého soud nemůže překročit návrhy účastníků. Repo sazba pro druhé pololetí r. 2023 byla stanovena ve výši 7 %, úrok z prodlení činil 15 % ročně, tedy převyšoval žalobcův požadavek. Soud proto úrok z prodlení přiznal v požadované výši 10 % ročně.

13. Ve zbytku, tedy aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku ve výši 18 527,35 Kč, dále kapitalizovaný úrok ve výši 7 530,55 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 6 237,04 Kč, 10% roční úrok z prodlení z částky 122 011,01 Kč od 1.7.2020 do zaplacení a 14,6% roční úrok z prodlení z úvěru z částky 119 932,01 Kč od 13.11.2019 do zaplacení, soud žalobu zamítl.

14. O nákladech řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto tak, že žádnému z účastníků nebylo právo na jejich náhradu přiznáno. Z celkem uplatněné částky (do dne rozhodnutí soudu) ve výši 247 064 Kč byla přiznána žalobci částka (i s úroky) ve výši 103 483,66 Kč, zamítnuta 145 580,34 Kč, tedy v rozsahu 59,02 %. Žalobce byl v řízení převážně neúspěšný a žalovanému, jak z obsahu spisu vyplývá, žádné náklady spojené s tímto řízením nevznikly.

15. O nákladech řízení státu soud rozhodl ve smyslu a .

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, písemně, dvojmo, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné ke Krajskému soudu v Ostravě.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí ( ).