Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 252/2023-17

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Hankovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 21 152 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 022 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 10 022 Kč od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 676,18 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 10 022 Kč od datum do datum, částku 11 130 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 560, 97 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 6 054, 13 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 8 656, 79 Kč od datum do zaplacení, úrok ve výši 23,64 % ročně z částky 8 656, 79 Kč od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve Frýdku-Místku doplatek soudního poplatku za řízení ve výši 211 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 022 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 10 022 Kč od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se v části, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 676,18 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 10 022 Kč od [datum] do [datum], částku 11 130 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 560, 97 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 6 054, 13 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 8 656, 79 Kč od [datum] do zaplacení, úrok ve výši 23,64 % ročně z částky 8 656, 79 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve Frýdku-Místku doplatek soudního poplatku za řízení ve výši 211 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 94 096 Kč s příslušenstvím, a to na podkladě dvou smluv, které se žalovanou uzavřela její právní předchůdkyně. právnická osoba, s žalovanou dne datum uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na podkladě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku 24 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy a žalovaná se zavázala právní předchůdkyni žalobkyně tuto částku vrátit spolu s úrokem za sjednanou dobu řádného trvání ve výši 4 080 Kč a s odměnou za administrativní činnost ve výši 4 800 Kč a poplatkem 12 480 Kč za hotovostní inkaso splátek, a to vše v 78 týdenních splátkách po 582 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum, čemuž žalovaná nedostála, jelikož nehradila sjednané splátky řádně a včas a do postoupení pohledávky uhradila pouze částku 13 978 Kč. Pohledávka za žalovanou byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupena právní předchůdkyní žalobkyně na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno písemně. Ke dni postoupení činila pohledávka bez příslušenství částku 34 632 Kč a od tohoto data do sepisu žaloby žalovaná ničeho neuhradila. Žalobkyně tedy požaduje po žalované zaplacení celkové dlužné částky 10 022 Kč, tj. poskytnutá částka snížená o úhrady, a dále příslušenství v podobě kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 276,18 Kč (10 % ročně z částky 10 022 Kč od datum do datum) a úroku z prodlení v zákonné výši 10 % ročně z 10 022 Kč od datum do zaplacení.

2. Předtím společnost právnická osoba uzavřela s žalovanou dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na podkladě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku 13 200 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy a žalovaná se zavázala právní předchůdkyni žalobkyně tuto částku vrátit spolu s úrokem za sjednanou dobu řádného trvání ve výši 3 200 Kč a s odměnou za administrativní činnost ve výši 3 200 Kč a poplatkem 6 400 Kč za hotovostní inkaso splátek, a to vše v 60 týdenních splátkách po 480 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum, čemuž žalovaná nedostála, jelikož nehradila sjednané splátky řádně a včas a do postoupení pohledávky uhradila pouze částku 18 170 Kč. Pohledávka za žalovanou byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupena právní předchůdkyní žalobkyně na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno písemně. Ke dni postoupení činila pohledávka bez příslušenství částku 13 880 Kč a od tohoto data do sepisu žaloby žalovaná ničeho neuhradil. Žalobkyně tedy požaduje po žalované zaplacení celkové dlužné částky 11 130 Kč, sestávající se z dlužné jistiny 8 656,79 Kč a dlužných úhrad ve výši 2 473,21 Kč, a dále příslušenství v podobě kapitalizovaného úroku 6 054,13 Kč (23,64 % ročně z částky 8 656,79 Kč od datum do datum), kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 2 560,97 Kč (z částky 8 656,79 Kč od datum do datum), úroku ve výši 23,64 % ročně z částky 8 656,79 Kč od datum do zaplacení a úroku z prodlení v zákonné výši 10 % ročně z 8 656,79 Kč od datum do zaplacení.

3. Právní předchůdkyně žalobkyně posoudila při uzavírání druhé citované smlouvy (u první nechtěla tvrdit úvěruschopnost) úvěruschopnost žalované, tak, že informace získané od žalované, která byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované, které jsou uvedeny v kartě zákazníka. Shromážděné a ověřené údaje byly odeslány do obchodního informačního systému předchůdkyně žalobkyně, který obsahuje skóringový model zahrnující kritéria vycházející ze statistických dat. Žalobkyně upozornila, že ve v obou smlouvách o spotřebitelském úvěru je také uvedeno:„ Zákazník potvrzuje, že příjmení jméno s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácet Spotřebitelský úvěr, a to i na základě informací získaných i od zákazníka, které jsou obsahem karty zákazníka a o kterých zákazník prohlašuje, že jsou pro tento účel dostatečné, úplné, pravdivé a přesné. Zákazník dále potvrzuje, že je schopen posoudit, zda tato smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci.“. Žalobkyně tak má za to, že její právní předchůdkyně splnila podmínky zákona pro posouzení úvěruschopnosti žalované. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu předžalobní upomínkou, přesto však žalovaná dlužnou částku nezaplatil.

4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud ve věci usnesením ze dne datum vyzval žalovanou, aby se vyjádřila, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a přitom žalovanou poučil, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud její souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalované řádně doručeno dne datum. Žalovaná se k této výzvě nijak nevyjádřila a soud proto vycházel z toho, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí stejně jako žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas již v žalobě.

5. Ze žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud tato skutková zjištění:

6. Z y označené jako Smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti ze dne datum, soud zjistil, že společnost právnická osoba poskytla žalované dle této dohody částku 24 000 Kč v hotovosti, což potvrdil podpisem na smlouvě. Strany si dohodly na refinancování staršího úvěru, a tudíž byla vyplacena v hotovosti pouze částka 17 898 Kč a částka 6 120 Kč šlo na úhradu jiné smlouvy. Žalovaná se naproti tomu zavázal zaplatit příjmení jméno částku 45 360 Kč, sestávající se z jistiny 24 000 Kč, úroku 4 080 Kč poplatku 4 800 Kč a odměny za hotovostní inkaso splátek ve výši 12 480 Kč. Tuto částku se žalovaná zavázala zaplatit v 78 týdenních splátkách ve výši 582 Kč.

7. Z Karty zákazníka ze dne datum, která sloužila pro zkoumání úvěruschopnosti, bylo zjištěno, že žalovaná uvedla, že bydlí ve vlastním, žije s partnerem a jedním dítětem, nemá příjem ze zaměstnání, ale pouze z blíže nedefinované státní podpory ve výši 5 800 Kč a 8 000 Kč O výdajích žalovaná uvedla, že na bydlení dává 1 500 Kč měsíčně, osobní výdaje má ve výši 4000 Kč měsíčně, splácí 2 400 Kč Tyto údaje předchůdkyně žalobkyně ověřila z blíže neurčených dokladů o přiznání mateřské/rodičovské a faktury o za elektřinu, vodu, plyn, telefon/SIPO a smlouvy o úvěru.

8. Z y označené jako Smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti ze dne datum, soud zjistil, že společnost právnická osoba poskytla žalované dle této dohody částku 16 000 Kč v hotovosti, což potvrdil podpisem na smlouvě. Strany si dohodly na refinancování staršího úvěru, a tudíž byla vyplacena v hotovosti pouze částka 12 238 Kč a částka 3 762 Kč šlo na úhradu jiné smlouvy. Žalovaná se naproti tomu zavázala zaplatit příjmení jméno částku 28 800 Kč, sestávající se z jistiny 16 000 Kč, úroku 3 200 Kč, poplatku 3 200 Kč a odměny za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 400 Kč. Tuto částku se žalovaná zavázala zaplatit v 60 týdenních splátkách ve výši 480 Kč.

9. u označenou jako smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum, včetně seznamu postupovaných pohledávek, jakož i oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum a podacím lístkem, bylo prokázáno, že právnická osoba prodala žalobkyni předmětné pohledávky za žalovanou za sjednanou úplatu, přitom toto postoupení bylo žalované oznámeno původní věřitelkou, a to dopisem ze dne datum, kterým byl žalovaná zároveň vyzvána, aby dlužnou částku (s tím, že o výši příslušenství se má informovat u žalobkyně) ze smlouvy číslo ze smlouvy číslo zaplatila na tam uvedený účet č. bankovní účet, a to do 10 dnů od obdržení dopisu. Dopis byl dán k poštovní přepravě dne datum.

10. Výzvou ze dne datum a podacím lístkem bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně touto upomínkou vyzval žalovanou k uhrazení částky nejpozději do datum s tím, že jde o dluh z pohledávky vzniklé na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo číslo zároveň žalovanou upozornil, že neuhradí-li svůj dluh ve stanovené lhůtě, bude se žalobkyně splnění tohoto nároku domáhat soudní cestou. Účet, na který má být hrazeno se shoduje s číslem účtu uvedeným na dopise, kterým bylo žalované oznámeno postoupení pohledávky. Výzva byla dána k poštovní přepravě dne datum.

11. Všechny shora uvedené důkazy soud následně hodnotil podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. Písemnou dohodou označenou jako Smlouva o spotřebitelském úvěru číslo ze dne datum poskytla společnost právnická osoba, žalované v hotovosti proti podpisu dohody finanční prostředky 16 000 Kč s tím, že část prostředků byla užita na doplatek jiné půjčky a část jí byla vyplacena„ na ruku“. Žalovaná se zavázala jmenované společnosti vrátit částku celkem 28 800 Kč, z toho 16 000 Kč jako půjčené finanční prostředky a dále náklady, které tvořil jednak kapitalizovaný úrok ve výši 3 200 Kč, jednak částka 3 200 Kč jako poplatek a dále částka 6 400 Kč v 78 týdenních splátkách po 480 Kč. Na tento svůj závazek žalovaná uhradila 18 170 Kč. Dne datum se společnost právnická osoba písemně dohodla s žalovanou, že mu proti podpisu poskytuje finanční prostředky ve výši 24 000 Kč s tím, že část prostředků byla užita na doplatek jiné půjčky a část jí byla vyplacena„ na ruku“. Žalovaná se zavázal jmenované společnosti vrátit částku celkem 45 360 Kč, z toho 24 000 Kč jako půjčené finanční prostředky a dále náklady, které tvořil jednak kapitalizovaný úrok ve výši 4 080 Kč, jednak částka 4 800 Kč jako poplatek a dále částka 12 480 Kč jako poplatek za hotovostní inkaso splátek. Uvedenou částku se žalovaná zavázal zaplatit v 60 týdenních splátkách po 480 Kč. Na tento svůj závazek žalovaná uhradila pouze 13 978 Kč. Před sjednáním první dohody společnost právnická osoba zkoumala schopnost žalovanou splácet dohodnuté splátky tak, že s žalovanou vyplnila prohlášení do zákaznické karty ohledně jejích osobních, příjmových a výdajových poměrů, podle nichž žalovaná bydlela ve vlastním s partnerem a jedním dítětem, měla příjem ze sociálních dávek ve výši 5 800 Kč a 8 000 Kč O výdajích žalovaná uvedla, že na bydlení dává 1 500 Kč měsíčně, osobní výdaje má ve výši 4000 Kč měsíčně, splácí 2 400 Kč Tyto údaje předchůdkyně žalobkyně ověřila z blíže neurčených dokladů o přiznání mateřské/rodičovské a faktury o za elektřinu, vodu, plyn, telefon/SIPO a smlouvy o úvěru, které však k žalobě nepřiložila. V případě později uzavřené smlouvy pak žalobkyně úvěruschopnost tvrdit nechtěla s tím, že požaduje vrácení jistiny.

12. právnická osoba následně dne datum prodala žalobkyni obě předmětné pohledávky za žalovanou za sjednanou úplatu a tuto skutečnost oznámila žalované dopisem ze dne datum, ve kterém zároveň vyzvala žalovanou, aby dlužnou částku ze smlouvy číslo číslo zaplatila účet žalobkyně do 10 dnů od obdržení dopisu. Dopis byl dán do přepravy dne datum. Žalobkyně před podáním žaloby opět vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky z uvedených smluv dopisem, který dala do poštovní přepravy dne datum.

13. Podle , o spotřebitelském úvěru, (dále jen„ ZSU“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

14. Podle § 86 odst. 1 ZSU poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

15. Podle § 86 odst. 2 ZSU poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

16. Podle § 87 odst. 1 ZSU Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

17. Po právní stránce soud posoudil zjištěný skutkový stav podle citovaných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely dne datum a datum smlouvy o zápůjčce ve smyslu § 2390 o. z., na základě kterých byly žalované poskytnuty prostředky nejprve ve výši 16 000 Kč a následně 24 000 Kč, a to vždy v hotovosti při podpisu smlouvy s tím, že část finančních prostředků byla zaslána na úhradu jejích jiných závazků. Jelikož právní předchůdkyně žalobkyně je podnikatelem a finanční prostředky zapůjčila žalované při výkonu své podnikatelské činnosti, v rámci, které poskytuje spotřebitelské úvěry, bylo nutné na právní vztahy mezi účastníky aplikovat kromě o. z. i ZSU, jelikož i zápůjčka je spotřebitelským úvěrem (§ 2 ZSU).

18. Podle § 86 ZSU je povinností poskytovatele úvěru, v tomto případě žalobkyně, potažmo její právní předchůdkyně, před uzavřením smlouvy zkoumat úvěruschopnost spotřebitele, žalovanou, tedy zkoumat, zda je v jeho schopnostech splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Toto zkoumání chrání nejen spotřebitele samotného, ale i poskytovatele tím, že předchází negativním důsledkům, ať už v podobě nevrácení zápůjčky či upadnutí do dluhové pasti. Úvěruschopnost dlužníka je věřitel povinen zkoumat s odbornou péčí. Věřitel této povinnosti nedostojí, pokud se spokojí s objektivně nedoloženým osobním prohlášením dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, jinými slovy, pokud si prohlášení učiněná dlužníkem, zaznamenaná např. do karty zákazníka, neověří listinami (doklady), které bude požadovat po dlužníku. V takovém případě nelze dospět k závěru, že zkoumání úvěruschopnosti bylo provedeno s odbornou péčí. Dostačujícím pak není ani to, že věřitel nahlédne do veřejně přístupných databází dlužníků, insolvenčního rejstříku apod., neboť tyto dokládají pouze to, že dlužník není v registrech veden, nikoliv bez dalšího, že je schopen úvěr splácet. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka, pokud se jedná o příjmy. Klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu a o průměrných výdajích obyvatelstva a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými informacemi o jeho příjmech a výdajích. Pokud si věřitel neověří ničím, nebo zcela nedostatečně, pravdivost uváděných výdajů implikuje to možnou snahu uvést v hodnocení pouze údaje, které povedou k formálnímu vykázání úvěruschopnosti spotřebitele, aniž by však byla patrná snaha o zjištění a posouzení reálné situace klienta. Poskytovatel musí ověřit alespoň zcela základní, pravidelné a nezbytné výdaje, které lze u každého spotřebitele rozumně očekávat. K tomu srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , rozsudek Soudního dvora Evropské Unie ze dne 18. 12. 2014 ve věci C -449/13 (bod 46), rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. , rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. .

19. S ohledem na uvedený výklad, soud uzavřel, že žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, nezkoumala úvěruschopnost žalovanou s odbornou péčí. Předchůdkyně žalobkyně si sice vyžádala od žalované tvrzení stran jejích příjmů a výdajů, které zanesla do karty zákazníka, nicméně již v této Kartě dále neuvedla, z jakých konkrétních dokladů o přiznání mateřské/rodičovské a faktury o za elektřinu, vodu, plyn, telefon/SIPO a smlouvy o úvěru vycházela. Pokud se týká výdajů, pak i z Karty zákazníka je zřejmé, že předchůdkyně žalobkyně si tyto ověřila pouze z nějaké faktury a úvěrové smlouvy a na ověření ostatních výdajů zcela rezignovala. Předchůdkyně žalobkyně pak už vůbec nereflektovala, že žalovaná je má u ní sjednáno několik závazků, které dalšími úvěry pouze refinancuje a splácí. Již z toho, že žalovaná takto nakládá s finančními prostředky, mělo být předchůdkyni žalobkyně zřejmé, že má příjmy a výdaje žalovanou zkoumat s o to větší pečlivostí. Zbývá ještě dodat, že jelikož byly obě smlouvy uzavřeny za účinnosti ZSU, tak v § 78 odst. 2 písm. b) ZSU je stanovena povinnost uchovávat dokumenty sloužící pro zkoumání úvěruschopnosti. Posouzení úvěruschopnosti žalované splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr proto nebylo dle závěru soudu dostatečně a správné, proto právní předchůdkyně žalobkyně nemohla dostát svým povinnostem, které pro ni vyplývaly ze zákona o spotřebitelském úvěru, neboť nepostupovala s odbornou péčí při posouzení úvěruschopnosti žalovanou, zejména pokud se týká výdajové stránky. Proto soudu nezbylo nic jiného než prohlásit smlouvu o zápůjčce ze dne datum za absolutně neplatnou v souladu se zněním § 87 odst. 1 ZSU, protože je povinen i bez návrhu k absolutní neplatnosti přihlížet. V opačném případě by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti. Skutečnost, že nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele způsobuje absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, vyplývá např. z rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18. Dnes je tato skutečnost již zakotvena v  ZSU. Pro poučení žalobkyně ze strany soudu ve smyslu přitom nebyly předpoklady, neboť žalobkyně tvrdila všechny skutečnosti a předložila všechny důkazy, kterými disponovala ohledně posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Soud tedy nerozhodoval na základě neunesení břemene důkazního nebo břemene tvrzení, ale na podkladě zjištěného skutkového stavu, který ve vztahu k úvěruschopnosti, vyhodnotil jako nedostatečný. Pokud se týká později uzavřené smlouvy o zápůjčce, tak zde se soud úvěruschopností z důvodu procesního stanoviska žalobkyně, nezabýval.

20. Vztah mezi účastníky proto bylo potřeba posoudit ve smyslu § 87 ZSU a zavázat žalovanou k vrácení poskytnuté jistiny. Žalobkyně v řízení prokázala, že její právní předchůdkyně poskytla žalované částku 24 000 Kč a žalovaná jí vrátila částku 13 978 Kč, pročež jí z tohoto důvodu dluží částku 10 022 Kč. Dále žalobkyně prokázala, že žalované zapůjčila částku 16 000 Kč a žalovaná jí vrátil částku 18 170 Kč, pročež jí z tohoto titulu již žalovaná nic nedluží. Pro doplnění soud dodává, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, jako postupitel, uzavřela se žalobkyní, jako postupníkem, platnou smlouvu o postoupení pohledávek za žalovanou na žalobkyni, která je tak nyní aktivně legitimována k vymáhání pohledávek. Proto soud vyhověl žalobě co do zaplacení částky 10 022 Kč a zavázal žalovanou k jejímu zaplacení.

21. Žalobkyně v řízení prokázala, že žalovaná byla poprvé vyzván k uhrazení dlužné částky dopisem ze dne datum, kterým právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované postoupení pohledávek žalobkyni a vyzvala ji k vrácení dlužné částky na účet tam uvedený (účet žalobkyně). Toto oznámení bylo dáno k poštovní přepravě dne datum. K doručení zásilky došlo třetí pracovní den (srov. např. rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě ze dne 15. 7. 2019, č. j. -109), tj. dne datum. Od té doby měla žalovaná 10 dnů na to, aby dlužnou částku zaplatila, tedy do datum. Ode dne následujícího se žalovaná dostala do prodlení. Podle o. z. má žalobkyně právo na úrok z prodlení z částky 10 022 Kč, a to ode dne datum v žalobou požadované výši, když soud je návrhem žalobkyně v žalobě vázán ( ), jakkoliv byla zákonná úroková sazba k danému okamžiku vyšší. Ve zbytku pak byla žaloba jako nedůvodná pro výše uvedený právní závěr soudu zamítnuta. Lhůtu k plnění 3 dny od právní moci rozsudku soud stanovil v souladu s  větou před středníkem , když v daném případě neshledal pro jiný postup podmínky.

22. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř, podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V projednávané věci měl žalovaná úspěch částečný, oproti žalobkyni, jejíž úspěch byl jen s ohledem na požadované částky a kapitalizované příslušenství menší než úspěch žalované, když její žalobě bylo vyhověno pouze co do částky 10 022 Kč z celkového předmětu řízení 21 152 Kč. Již z tohoto pohledu a k výši kapitalizovaného příslušenství, které žalobkyně učinila předmětem řízení již v žalobě, je tedy zřejmé, aniž by soud konkrétně kapitalizoval požadované a přiznané příslušenství ke dni vydání rozsudku (jak toto vyplývá z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. ), že procesně úspěšnější byla v daném řízení žalovaná, který by tak měla právo na úhradu části nákladů řízení, dle obsahu spisu však žalované žádné prokazatelné náklady řízení nevznikly. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nemá.

23. Žalobkyně se svým návrhem domáhala nejprve vydání elektronického platebního rozkazu a zaplatila soudní poplatek ve výši 847 Kč. Elektronický platební rozkaz nebyl vydán a soud pokračoval v řízení. Za tohoto stavu soud doměřil žalobkyni soudní poplatek do výše podle položky 1 bod 1. písm. b), ve spojení s položkou 2 bod 2. Sazebníku poplatků (do částky 1058 Kč), tedy doplatek ve výši 211 Kč Soudní poplatek je splatný do tří dnů od právní moci rozhodnutí (§ 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li povinná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněná domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.