Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

50 C 157/2023-42

Okresní soud v Mostě rozhodl soudcem Mgr. Marianem Heresem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

pro 42 926,60 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 13 920 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. V části požadující zaplatit částku 29 006,60 Kč a dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 363,13 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 598,89 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 12 179,87 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, úrok 23,28 % ročně z částky 12 179,87 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 828,63 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 182,81 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 7 403,97 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, úrok 23,19 % ročně z částky 7 403,97 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

III. Žalobkyni soud neukládá povinnost nahradit žalované náklady řízení do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 13 920 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.</b> <b>II. V části požadující zaplatit částku 29 006,60 Kč a dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 363,13 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 598,89 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 12 179,87 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, úrok 23,28 % ročně z částky 12 179,87 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 828,63 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 182,81 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 7 403,97 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, úrok 23,19 % ročně z částky 7 403,97 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.</b> <b>III. Žalobkyni soud neukládá povinnost nahradit žalované náklady řízení do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně.</b>

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 29. 6. 2023, doplněnou ze dne 15. 9. 2023, domáhala na žalované zaplacení částky ve výši 42 926,60 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba (dále jen,,právní předchůdkyně žalobkyně“) se žalovanou dne 25. 11. 2020 uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované úvěr ve výši 13 000 Kč. Žalovaná se zavázala právní předchůdkyni žalobkyně vrátit úvěr spolu se smluvním úrokem a dalšími poplatky v celkové výši 17 908 Kč prostřednictvím pravidelných týdenních splátek ve výši 397 Kč nejpozději do 25. 5. 2022. K uzavření smlouvy o úvěru došlo po řádném posouzení úvěryschopnosti žalované. Žalovaná na úvěr uhradila celkem 3 600 Kč. Pohledávka za žalovanou byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek žalobkyni. Žalovaná částka se skládá z jistiny ve zbývající výši 12 179,87 Kč, poplatků ve výši 13 098,21 Kč, smluvního úroku v kapitalizované výši 1 598,89 Kč, zákonného úroku z prodlení v kapitalizované výši 1 363,13 Kč. Dále žalobkyně požadovala uhradit zákonný úrok z prodlení a smluvní úrok z dlužné částky od 15. 12. 2022 do zaplacení.

Dále právní předchůdkyně žalobkyně se žalovanou dne 11. 10. 2020 uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované úvěr ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala právní předchůdkyni žalobkyně vrátit úvěr spolu se smluvním úrokem a dalšími poplatky v celkové výši 14 661 Kč prostřednictvím pravidelných týdenních splátek ve výši 317 Kč nejpozději do 10. 4. 2022. K uzavření smlouvy o úvěru došlo po řádném posouzení úvěryschopnosti žalované. Žalovaná na úvěr uhradila celkem 5 480 Kč. Pohledávka za žalovanou byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek žalobkyni. Žalovaná částka se skládá z jistiny ve zbývající výši 7 403,97 Kč, poplatků ve výši 10 244,55 Kč, smluvního úroku v kapitalizované výši 1 182, 81 Kč, zákonného úroku z prodlení v kapitalizované výši 828,63 Kč. Dále žalobkyně požadovala uhradit zákonný úrok z prodlení a smluvní úrok z dlužné částky od 15. 12. 2022 do zaplacení

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a po celé řízení zůstala zcela pasivní.

3. Vzhledem k tomu, že v dané věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud v souladu s  , , , ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen„ “), rozhodl ve věci samé bez nařízení jednání, když žalobkyně ani žalovaná se na výzvu soudu podle ve stanovené lhůtě nevyjádřily, proto soud předpokládá, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemají námitek.

4. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:

5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne 11. 10. 2020 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně na základě smlouvy poskytla žalované úvěr ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala právní předchůdkyni žalobkyně úvěr vrátit spolu se smluvním úrokem v kapitalizované výši 8 059 Kč, poplatkem za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč a poplatkem za komfortní a flexibilní splácení ve výši 2 762 Kč prostřednictvím 78 týdenních splátek ve výši 317 Kč.

6. Ze zákaznické karty se podává, že žalovaná v době poskytnutí úvěru bydlela v pronajatém bytě, na výdajích hradila 5 000 Kč. Byla na mateřské/rodičovské dovolené, pobírala příspěvky ve výši 10 000 Kč. Žádné další půjčky neměla.

7. Z tabulky umoření soud zjistil splácení úvěru a výši dlužné částky. Žalovaná na úvěr uhradila celkem 5 480 Kč.

8. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne 25. 11. 2020 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně na základě smlouvy poskytla žalované úvěr ve výši 13 000 Kč. Žalovaná se zavázala právní předchůdkyni žalobkyně úvěr vrátit spolu se smluvním úrokem v kapitalizované výši 10 477 Kč, poplatkem za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč a poplatkem za komfortní a flexibilní splácení ve výši 3 591 Kč prostřednictvím 78 týdenních splátek ve výši 397 Kč.

9. Ze zákaznické karty se podává, že žalovaná v době poskytnutí úvěru bydlela v pronajatém bytě. Byla na mateřské/rodičovské dovolené, pobírala příspěvky ve výši 10 000 Kč. Na splátkách dalších půjček hradila 1 395 Kč, na dalších výdajích pak 5 000 Kč.

10. Z tabulky umoření soud zjistil splácení úvěru a výši dlužné částky. Žalovaná na úvěr uhradila celkem 3 600 Kč.

11. Z poštovních poukázek se podává, že žalované byla Úřadem práce ČR vyplacena za měsíc září 2020 částka 10 000 Kč a za měsíc listopad 2020 částka 20 000 Kč.

12. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a jejích příloh ze dne 14. 12. 2022, soud zjistil, že pohledávka za žalovanou přešla na žalobkyni. Žalované bylo postoupení pohledávky oznámeno dopisem ze dne 16. 12. 2022 (včetně poštovního podacího lístku ze dne 13. 1. 2023).

13. Z předžalobní výzvy k úhradě ze dne 1. 6. 2023 (včetně poštovního podacího lístku ze dne 2. 6. 2023) vyplývá, že žalovaná byla vyzvána k zaplacení dlužných částek před podáním žaloby.

14. Na právní posouzení věci soud aplikoval , (dále jen,,o.z.“), neboť ke vzniku právních vztahů mezi účastníky došlo již za jeho účinnosti (po 1. 1. 2014).

15. Dle , (dále jen „ “), neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

16. Dle soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

17. Dle po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

18. Dle smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

19. Dle kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

20. Dle plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

21. Dle , o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

22. Dle , platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

23. Dle platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

24. Dle věta první a třetí a odst. 2 , poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

25. Soud má na základě provedeného dokazování, kdy na zjištěný skutkový stav aplikoval výše uvedenou právní úpravu, za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně se žalovanou jako spotřebitelem uzavřela dvě smlouvy o úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 10 000 Kč a 13 000 Kč. Žalovaná částky převzala a zavázala se je uhradit spolu se smluvními úroky a dalšími poplatky prostřednictvím 78 týdenních splátek v dohodnuté výši. Žalovaná na úvěry částečně plnila. Aktivní legitimace žalobkyně je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek.

26. Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne 5. 3. 2020 ve věci sp. zn. C číslo zaujal stanovisko, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

27. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , ze dne 25. 7. 2018 věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.

28. Byť shora uvedené rozhodnutí Nejvyššího soudu odkazuje na starý zákon o spotřebitelském úvěru, tak soud je toho názoru, že není sebemenší důvod nepostupovat obdobně i podle nového zákona o spotřebitelském úvěru.

29. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve.

30. S ohledem na shora uvedené dospěl soud k závěru, že žalovaná nemusela neplatnost smluv o úvěru namítat, naopak soud byl povinen k ní přihlédnout z úřední povinnosti. Podstatné je, že úvěruschopnost nebyla právní předchůdkyní žalobkyně řádně posouzena před poskytnutím úvěru žalované. Žalobkyně se v žalobě u posouzení úvěryschopnosti žalované omezila na sdělení, že právní předchůdkyně žalobkyně při posuzovaní majetkové situace žalované vycházela z údajů sdělených žalovanou. Žalobkyně, ačkoliv byla soudem vyzvána nepředložila soudu žádný důkaz o tom, že se právní předchůdkyně žalobkyně skutečně zabývala řádným zjišťováním majetkových poměrů žalované včetně jejích výdajů, neboť soudu nedoložila žádné doklady o výdajích žalované. Zároveň soud ze soudní databáze zjistil, že byly proti žalované vedeny exekuce pro dluhy, které vznikly žalované před uzavřením úvěrových smluv. Posouzení úvěruschopnosti žalované tak dle soudu s ohledem na zjištěné okolnosti nebylo provedeno, v souladu se shora citovaným ustanovením zákona o spotřebitelském úvěru ani s uvedenou judikaturou, s odbornou péčí.

31. Jelikož soud shledal smlouvu o spotřebitelském úvěru jako absolutně neplatnou, představuje částka 13 000 Kč a částka 10 000 Kč (částky poskytnuté žalované) bezdůvodné obohacení, které je žalovaná dle a povinna vrátit žalobkyni. Dle sdělení žalobkyně žalovaná uhradila celkem 9 080 Kč. Žalovaná je tak povinna žalobkyni vrátit 13 920 Kč (viz výrok I). Soud žalobkyni nepřiznal úrok z prodlení z této částky ve smyslu , neboť v řízení nevyšly najevo žádné skutečnosti, z nichž by byl zřejmý okamžik vzniku prodlení žalované s úhradou dlužné částky.

32. Dle rozsudku NS ČR ze dne 20.4.2022, sp.zn. ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů„ lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele). S ohledem na skutečnost, že žalovaná neuvedla žádná tvrzení, ze kterých by soud mohl stanovit míru možných splátek vymáhané pohledávky, určil dobu splatnosti od právní moci tohoto rozhodnutí v souladu s ustanovením , jako třídenní. S ohledem na novou dobu splatnosti určenou soudem, se nemohla žalovaná dostat do prodlení, proto soud nepřiznal zákonný úrok z prodlení, za dobu předcházející.

33. Ve zbývající části, tedy co do jistiny a poplatků za poskytnutí úvěru ve výši 29 006,60 Kč, smluvního úroku a zákonného úroku z prodlení, soud žalobu zamítl jako nedůvodnou (viz výrok II).

34. O náhradě nákladů řízení (viz výrok III) soud rozhodl dle , dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném případě je zřejmé, že v převážné většině byla ve věci úspěšná žalovaná, neboť úspěch účastníka v řízení o zaplacení peněžité pohledávky se poměřuje i co do úspěchu ohledně příslušenství, tj. uplatněných úroků, úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky (viz např. usnesení NS ČR ze dne 28.3.2018, sp.zn. nebo usnesení NS ČR ze dne 3.12.2015, sp.zn. ). Soud však nezjistil, že by žalované nějaké náklady řízení vznikly, proto soud neuložil žalobkyni povinnost k náhradě nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Mostě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.