Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 C 159/2023-26

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní Mgr. et Mgr. Alenou Pavlíčkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení 12 420 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 000 Kč, jejíž splatnost se stanoví k 1. 3. 2024.

II. Žaloba se co do částky 3 420 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 12 420 Kč od 3. 3. 2022 do zaplacení zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku 2 055,18 Kč k rukám zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, advokáta.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 000 Kč, jejíž splatnost se stanoví k 1. 3. 2024.</b> <b>II. Žaloba se co do částky 3 420 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 12 420 Kč od 3. 3. 2022 do zaplacení zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku 2 055,18 Kč k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta.</b>

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 14. 4. 2023 domáhala proti žalovanému zaplacení částky 12 420 Kč s příslušenstvím představující nesplacený úvěr poskytnutý žalovanému právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, sídlem adresa (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), na základě smlouvy o zápůjčce číslo ze dne 9.2.2022 uzavřené prostřednictvím komunikace na dálku na webových stránkách webová adresa. Na základě této smlouvy, po posouzení úvěruschopnosti, poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému na účet č. bankovní účet částku ve výši 9 000 Kč. Žalovaný se poskytnutý úvěr zavázal zaplatit do dne 2. 3. 2022 spolu s poplatkem za zpracování žádosti a poskytnutí zápůjčky ve výši 3 420 Kč. Žalovaný ničeho neuhradil, a to ani na základě výzev žalobkyně.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil a k nařízenému jednání dne 2. 11. 2023 se bez omluvy nedostavil, ač mu bylo předvolání doručeno fikcí, 10. dnem uložení na poště, dne 8. 9. 2023, a následně vhozeno do domovní schránky. Soud tedy jednal dle , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ “) v jeho nepřítomnosti.

3. Při jednání dne 2. 11. 2023 žalobkyně na dotaz soudu ohledně předložení důkazů k prokázání prověřování úvěruschopnosti uvedla, že žádnými takovými dokumenty nedisponuje.

4. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaný tento skutkový stav:

5. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce„ TETIČKA“ číslo ve které byla sjednána bezúčelová, krátkodobá zápůjčka ve výši 9 000 Kč, splatná jednorázově, s tím, že doba trvání zápůjčky je 21 dní a žalovaný je povinen vrátit kromě jistiny 9 000 Kč také poplatek za poskytnutí zápůjčky po slevě ve výši 1 710 Kč Celkem tak měl žalovaný zaplatit částku 10 710 Kč. Výpůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 0 % p.a., RPSN pak 26 891,79 %. Pro případ prodloužení splatnosti zápůjčky na žádost žalovaného je povinen uhradit poplatek za prodloužené vy výši 38 % z jistiny zápůjčky při prodloužení splatnosti o 31 dnů (zjištěno ze smlouvy o zápůjčce číslo uzavřená mezi společnosti právnická osoba a žalovaným, standardních informací o zápůjčce TETIČKA číslo).

6. Žalovaný zaslal z účtu číslo vedeného u právnická osoba na účet právní předchůdkyně žalobkyně č. bankovní účet s variabilní symbol a textem pro příjemce„ ověřovací platba celé jméno žalovaného„, vedený tamtéž, dne 28. 12. 2021 částku 1 Kč (zjištěno z detailu pohybu – platba převody uvnitř banky ze dne 4. 4. 2023, částka 1 Kč).

7. Právní předchůdkyně žalobkyně zaslala prostřednictvím služby ThePay. právnická osoba žalovanému na účet č. bankovní účet s variabilní symbol dne 9. 2. 2022 částku 9 000 Kč (zjištěno z potvrzení o provedené platbě ze dne 9. 2. 2022 na částku 9 000 Kč).

8. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2023, resp. realizační smlouvou o postoupení pohledávek číslo ze dne 13.2.2023, uzavřené mezi žalobkyní a společností právnická osoba, IČO přešla pohledávka za žalovaným na žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn. Současně byl vyzván k úhradě pohledávky před podáním žaloby, a to ve výši 16 872 Kč do tří dnů a současně k úhradě nákladů právního zastoupení ve výši 7 550 Kč (zjištěno z rámcové smlouvy o úplatném postoupení pohledávek mezi právnická osoba a žalobkyní ze dne 1. 1. 2023, realizační smlouvy o postoupení pohledávek číslo ze dne 13. 2. 2023 včetně přílohy číslo seznamu pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 25. 2. 2023 a výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 25. 2. 2023 včetně podacího lístku ze dne 25. 2. 2023).

1. Na základě zjištěných skutečností dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:

2. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o zápůjčce číslo na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta převodem na účet částka ve výši 9 000 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek, přičemž žalovanému toto bylo oznámeno. Žalovaný ničeho neuhradil ani na základě výzvy.

3. Soud po důkladném prostudování provedených důkazů posoudil věc po právní stránce následovně:

4. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o zápůjčce v režimu , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022 (dále jen jako„ ZSÚ“).

5. Soud se předně ze své úřední povinnosti zabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně řádně prověřovala před poskytnutím předmětného úvěru úvěruschopnost žalované.

6. Dle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

7. Dle § 87 odst. 1 věty prvé ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

8. Soud připomíná, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky jeho platební neschopnosti, ale zprostředkovaně také společnost jako celek před negativními vlivy způsobenými exekučním a insolvenčním zatížením populace a taktéž pozici věřitelů samých, neboť snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. ). Takové posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je přitom věřitel povinen provádět dle § 75 ZSÚ s odbornou péčí, tedy zejména řádně posuzovat osobní a majetkové poměry spotřebitele – žadatele o úvěr z hlediska jeho schopnosti úvěr splácet, zejména porovnáním jeho příjmů a výdajů a dalších okolností, které by mohly mít vliv na řádné splácení úvěru. Dostatečnými tedy nejsou informace získané pouze od spotřebitele, ale je nutné v rámci odborné péče údaje, které dlužník uvedl, ověřit, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod. Věřitel je povinen využívat rovněž veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. -39). Takový výklad odpovídá i výkladu přijatému Soudním dvorem Evropské unie (dále jen„ Soudní dvůr“) v rozsudku ze dne 18. 12. 2014 ve věci C číslo (právnická osoba v . jméno příjmení a další), kde tento vyložil směrnice 2008/48/ES, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS (dále jen„ směrnice“), a bod 26 její preambule tak, že poskytovatel úvěru má povinnost (nese v tomto ohledu důkazní břemeno – v orig.„ the burden of proving“) posoudit úvěruschopnost dlužníka (spotřebitele) na základě dostatečných informací (na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady); tím má být podle Soudního dvora zabráněno, aby věřitelé neposkytovali úvěry nezodpovědně. Informace o spotřebiteli by si věřitelé měli ověřovat i za trvání obchodního vztahu.

9. Na základě uvedeného a provedených důkazů dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně svým povinnostem stanoveným v § 87 a § 84 a násl. ZSÚ nedostála, resp. soud nemohl posoudit, zda jim dostála, když dle svého tvrzení, žalobkyně nedisponuje dokumenty prokazujícími, na základě jakých skutečností byla shledána schopnost žalovaného úvěr splácet.

10. Soud má tak za to, že nebyla řádně prověřena úvěruschopnost žalovaného a dospěl tak, na základě shora uvedeného, k závěru, že smlouva o úvěru je absolutně neplatná ve smyslu § 87 odst. 1 ZSÚ.

11. Dle a 2 , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

12. Žalovanému byla právní předchůdkyní žalobkyně na základě absolutně neplatné smlouvy o zápůjčce číslo poskytnuta částka 9000 Kč. Žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně ani žalobkyni ničeho nevrátil, jedná se tak o bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 odst. 1 a 2 o. z., tedy plnění bez právního důvodu, a žalovanému vznikla povinnost toto obohacení žalobkyni vydat.

13. Ohledně splatnosti tohoto typu nároku z bezdůvodného obohacení Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. uvedl, že již z textu (tj. gramatického výkladu) samotného ustanovení § 87 odst. 1 a 2 ZSÚ vyplývá, že toto ustanovení upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru ze smlouvy neplatné právě podle věty první ZSÚ. Toto ustanovení tak představuje speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy (systematický výklad) ve vztahu k ustanovení § číslo věta první ve spojení s  o. z. Samotný , o spotřebitelském úvěru, byl do českého právního řádu přijat jako implementace aktuálních směrnic Evropského společenství požadujících zvýšenou ochranu spotřebitele v prostředí spotřebitelských úvěrů a konkrétním účelem ZSÚ je (krom ochrany spotřebitele) postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele (při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr) a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy, soukromoprávní sankcí, jejímž faktickým důsledkem je ztráta zisku v podobě smluvních úroků a dalších poplatků za poskytnutí spotřebitelského úvěru. Projevem ochrany spotřebitele je pak i zvláštní úprava vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy, kdy nelze považovat nárok za splatný a tím přiznat žalobkyni právo rovněž na úroky z prodlení dle o. z. (srov. rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 1. 6. 2023, č. j. -64).

14. S ohledem na výše uvedené (§ 87 odst. 1 a 2 ZSÚ) soud stanovil splatnost k 1. 3. 2024, neboť ji považuje za odpovídající současné ekonomické realitě, kdy se mnoho domácností dostává do platebních problémů, přičemž je zřejmé, že žalovaný měl již v době uzavření smlouvy problémy s úhradou svých závazků, je tedy vhodné mu poskytnout delší lhůtu k plnění.

15. Soud na základě výše uvedeného rozhodl tak, že žalobě vyhověl co do částky 9 000 Kč (výrok I.), naopak co do částky 3 420 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 12 420 Kč od 3. 3. 2022 žalobu ze shora uvedených důvodů zamítl (výrok II.).

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , , (dále jen „ ”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 055,18 Kč, přičemž tato částka představuje 44,92 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 72,46 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 27,54 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12420 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle a. t., z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle a. t., z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle a. t. a z částky 1 620 Kč za účast na jednání soudu dle a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 120 Kč ve výši 655,20 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 4. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.