Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

17 C 85/2023-29

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Schwettrovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení částky 17 064,76 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 11 500 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 5 564,76 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 11 500 Kč od datum do datum, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 009,64 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 14 332,10 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 690 Kč, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 11 500 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 5 564,76 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 11 500 Kč od [datum] do [datum], kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 009,64 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 14 332,10 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 690 Kč, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala proti žalovanému zaplacení částky 17 064,76 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba dne datum smlouvu o úvěru č. anonymizováno prostřednictvím webové stránky webová adresa na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 11 500 Kč a žalovaný se zavázal za poskytnutí úvěru uhradit poplatek ve výši 11 721,95 Kč a smluvní úrok. Žalovaný své povinnosti z uzavřené smlouvy o úvěru nesplnil, když do sjednané doby splatnosti dne datum řádně neuhradil částku, k jejímuž plnění se zavázal, kdy neuhradil dosud ničeho. a to ani po předžalobní výzvě ze dne datum.

2. Schopnost žalovaného splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr byla ověřována právním předchůdcem žalobkyně před uzavřením smlouvy na základě žalovaným předložených listin – konkrétně výpisu z běžného účtu.

3. Dne datum byla mezi původním věřitelem a žalobkyní uzavřena rámcová smlouva o postupování pohledávek. Na základě této rámcové smlouvy pak došlo k postoupení pohledávek, a to konkrétně prostřednictvím dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum. Postoupení pohledávek se stalo účinným ke dni datum, což bylo žalovanému písemně oznámeno.

4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, a protože ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (u žalovaného soud vycházel z fikce souhlasu), postupoval soud dle a k projednání věci jednání nenařizoval.

5. Soud na základě níže jmenovaných důkazů dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Právní předchůdce žalobkyně analyzoval před poskytnutím úvěru úvěruschopnost žalovaného, a to výpisem z jeho běžného účtu. (Výpis z účtu Plus u České spořitelny za období datum datum). Dne datum právní předchůdce žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru (smlouva č. anonymizováno), na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 11 500 Kč (historie transakcí). Žalovaný se zavázal vrátit tuto částku do datum (formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru). Žalovaný svůj závazek nesplnil a nezaplatil ničeho. Dopisem ze dne datum ve znění opravy z dne datum bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek, dílčí smlouva o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky, podací arch). Předžalobní upomínka s lhůtou k plnění do datum byla vyhotovena dne datum a žalovanému zaslána dne datum (podací arch, předžalobní výzva). Výše zmíněné důkazy soud vyhodnotil jako zákonné, věrohodné a pro výsledek řízení závažné. Důkazy byly ve vzájemném souladu. Z ostatních důkazů nevyplynulo vzhledem k níže podané právní kvalifikaci nic podstatného pro meritum sporu ani výsledek řízení. Další důkazy nebyly navrženy ani nevyplynuly ze spisu a nebyly potřebné ke zjištění skutkového stavu.

6. Z výše uvedeného skutkového stavu je patrno, že žalovanému jako spotřebiteli ve smyslu byla právním předchůdcem žalobkyně jako poskytovatelem poskytnuta peněžní částka ve výši 11 500 Kč ve formě úvěru, což znamená, že se jedná o spotřebitelský úvěr podle , o spotřebitelském úvěru. Na předmětnou smlouvu o úvěru, kterou upravuje ustanovení a násl. , se uplatní i právní úprava zákona o spotřebitelském úvěru, a to i právní úprava zakotvená v  a 87 tohoto zákona.

7. Podle , poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

8. Podle odst. 2 citovaného ustanovení, věta první, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

9. Podle věta první, , poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná.

10. Výše uvedená ustanovení § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je nutno vyložit tak, že poskytovatel úvěru je povinen zkoumat úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, jejíž součástí je taková obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Poskytovatel úvěru tak musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím, o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat. Schopnost žalovaného splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr byla v daném případě ověřována právním předchůdcem žalobce před uzavřením smlouvy na základě žalovaným předložených listin – konkrétně výpisu z běžného účtu. Z tohoto výpisu jsou patrné pouze příjmy žalovaného, kdy veškeré výdaje jsou ve výpisu začerněny. Z výpisu není rovněž patrný měsíční zůstatek na účtu žalovaného. Z toho je patrno, že právní předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy nezkoumal úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, která řádné prověření schopnosti spotřebitele úvěr splácet a vyvození důsledků z něj vyžaduje jako jednu ze základních povinností poskytovatele úvěru. Protože právní předchůdce žalobkyně neposuzoval řádně úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele, porušil tím ustanovení § 86 odst. 1 ZoSU, a proto je podle § 87 odst. 1 věta první téhož zákona smlouva o úvěru uzavřená s žalovanou neplatná.

11. S ohledem na tuto neplatnost smlouvy o úvěru si smluvní strany musí svůj vzájemný vztah vypořádat dle ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ, tedy žalovaný je povinen vrátit žalobkyni poskytnutou jistinu při zohlednění případného plnění žalovaného z neplatné smlouvy. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl dle smlouvy žalovanému peněžní prostředky ve výši 11 500 Kč a žalovaný nevrátil ničeho. Proto je povinen žalobkyni zaplatit částku 11 500 Kč. Žalovaný byl vyzván k vrácení poskytnuté částky dopisem ze dne datum který mu byl doručován téhož dne datum prostřednictvím České pošty, s.p. Při řádném doručování by se proto zásilka dostala do dispozice žalovaného nejpozději třetí pracovní den, tj. datum, lhůta k vrácení poskytnutého úvěru (uvedená v předžalobní výzvě) uplynula datum. Žalovaný se proto dostal do prodlení s vrácením dlužné částky následujícího dne po uplynutí lhůty a dle je povinen zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení z dlužné částky ve výši 8,5 % ročně od datum do zaplacení, když zákonná výše úroku z prodlení ve smyslu vládního by byla k danému okamžiku vyšší, avšak soud při vázanosti rozsahem podané žaloby v souladu s  nemohl přiznat žalobkyni úrok vyšší, než požadovala.

12. S ohledem na výše uvedené soud žalobě v tomto rozsahu vyhověl (výrok I.) a ve zbývající části byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta (výrok II.).

13. Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. § 142 odst. 2 o. s. ř, podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V projednávané věci měla žalobkyně úspěch jen částečný, když její žalobě bylo vyhověno v části týkající se zaplacení celkem částky 12 837,47 Kč s příslušenstvím v podobě úroků z prodlení, zatímco pouze zamítnutý kapitalizovaný úrok činí 14 332,10 Kč. Již z tohoto pohledu je tedy zjevné, aniž by soud v souladu se závěry vyslovenými v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. kapitalizoval veškeré příslušenství pohledávky ke dni vyhlášení rozsudku, že větší úspěch ve věci měl žalovaný, který by tak měl právo na úhradu části nákladů řízení. Dle obsahu spisu však žalovanému žádné prokazatelné náklady řízení nevznikly, a proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.