Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

111 C 351/2023-53

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudcem Mgr. Otto Slavík ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o 52 809,05 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 840 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně za dobu od 26. 11. 2023 do zaplacení a dále je povinen zaplatit částku 13 800 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně za dobu od 26. 11. 2023 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v rozsahu požadavku na zaplacení částky 5 698,45 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 480,37 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 223,02 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 4 052,82 Kč od 15. 12. 2022 do 25. 11. 2023 ve výši 8,5 % ročně, zákonného úroku z prodlení z částky 2 212,82 Kč od 26. 11. 2023 do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, úroku 28,74 % ročně z částky 4 052,82 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, a dále se zamítá v rozsahu požadavku na zaplacení částky 31 470,60 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 901,35 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 989,32 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 24 478,21 Kč od 15. 12. 2022 do 25. 11. 2023 ve výši 8,5 % ročně, zákonného úroku z prodlení z částky 10 678,21 Kč od 26. 11. 2023 do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, úroku 23,19 % ročně z částky 24 478,21 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 840 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně za dobu od 26. 11. 2023 do zaplacení a dále je povinen zaplatit částku 13 800 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně za dobu od 26. 11. 2023 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v rozsahu požadavku na zaplacení částky 5 698,45 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 480,37 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 223,02 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 4 052,82 Kč od 15. 12. 2022 do 25. 11. 2023 ve výši 8,5 % ročně, zákonného úroku z prodlení z částky 2 212,82 Kč od 26. 11. 2023 do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, úroku 28,74 % ročně z částky 4 052,82 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, a dále se zamítá v rozsahu požadavku na zaplacení částky 31 470,60 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 901,35 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 989,32 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 24 478,21 Kč od 15. 12. 2022 do 25. 11. 2023 ve výši 8,5 % ročně, zákonného úroku z prodlení z částky 10 678,21 Kč od 26. 11. 2023 do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, úroku 23,19 % ročně z částky 24 478,21 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou, doručenou soudu dne 29. 6. 2023, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit částku 7 538,45 Kč s úrokem a úrokem z prodlení a dále částku 45 270,60 Kč s úrokem a úrokem z prodlení. Uplatněný nárok plyne z titulu nesplněné povinnosti žalovaného ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo uzavřené dne 2. 12. 2020, v které se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému 6 000 Kč a poslední řádná splátka byla splatná ke dni 1. 12. 2021, ale žalovaný dosud dluží 7 538,45 Kč, přičemž jeho celková dosavadní úhrada dluhu činí částku 4 160 Kč, a dále uplatněný nárok plyne z titulu nesplněné povinnosti žalovaného ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo uzavřené dne 6. 10. 2020, v které se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému 28 000 Kč a poslední řádná splátka byla splatná ke dni 5. 4. 2022, ale žalovaný dosud dluží 45 270,60 Kč, přičemž jeho celková dosavadní úhrada dluhu činí částku 14 200 Kč, žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění dopisem před podáním žaloby.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, nařízeného jednání se nezúčastnil, ačkoliv byl řádně a včas předvolán z adresy trvalého pobytu, doručení předvolání i žaloby bylo stanoveno ke dni 20. 11. 2023 náhradní formou dle (dále jen „“), z účasti u jednání se neomluvil ani nepožádal o odročení jednání, soud proto v souladu s  ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a omluvené nepřítomnosti žalobkyně, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.

3. Ze smlouvy o zápůjčce číslo uzavřené dne 6. 10. 2020 bylo zjištěno, že byla sepsána mezi věřitelem právnická osoba, IČO a žalovaným jako dlužníkem, obě strany smlouvu vlastnoručně podepsaly, věřitel se zavázal dlužníkovi poskytnout zápůjčku v částce 28 000 Kč, dlužník podpisem smlouvy potvrdil převzetí částky a současně se zavázal věřiteli vrátit částku 62 139 Kč tvořenou jistinou, souhrnným poplatkem 31 799 Kč a pojištěním v částce 2 340 Kč v 78 týdenních splátkách po 797 Kč (poslední ve výši 770 Kč), první splátka byla splatná sedmého dne od data uzavření smlouvy. Souhrnný poplatek byl ve smlouvě definován součtem dohodnutého úroku v částce 22 565 Kč, poplatku za komfortní a flexibilní splácení v částce 7 734 Kč a poplatku za zpracování spotřebitelského úvěru v částce 1 500 Kč. Žalovaný si ve smlouvě měl možnost zvolit přistoupení k pojištění či ne, zvolil přistoupení zpoplatněné částkou 2 340 Kč. Úhrada jiných závazků dohodnuta nebyla. Pro doručování písemností si strany dohodly doručování na smluvní adresu dlužníka, nebude-li smluvní stranou sdělena adresa jiná. Smlouva byla sepsána na předtištěném formuláři, do něhož byly vepsány generálie dlužníka, údaje o výši dluhu a způsobu úhrady, podpisy stran a datum uzavření. Jiné změny ve formuláři provedeny nebyly. Dlužník svým podpisem pod smlouvou současně potvrdil, že mu byly poskytnuty standardní informace o spotřebitelském úvěru a bylo mu poskytnuto náležité vysvětlení, tak aby byl schopen posoudit, zda navrhovaná smlouva o zápůjčce odpovídá jeho potřebám a finanční situaci, dlužník také potvrdil, že věřitel před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od zákazníka, které byly obsahem zákaznické karty. Zákaznickou kartu žalobkyně předložila a soud z ní zjistil, že žalovaný má střední vzdělání, žije s rodiči, má čistý příjem ve výši 18 764 Kč a má výdaje 4 000 Kč měsíčně a navíc splácí 1 896 Kč měsíčně. Věřitel do příjmů žalovaného započetl i„ další čisté příjmy domácnosti“ ve výši 12 000 Kč bez uvedení, o čí příjmy se jedná a jak se na nich žalovaný podílí. Ke kartě nebyly přiloženy žádnéy, osvědčující poměry žalovaného jako nájemní smlouva, pracovní smlouva či doklady o příjmech a výdajích. Z tabulky umoření soud zjistil, že v době od 6. 10. 2020 do 17. 3. 2021 byla žalovaným na dluh celkem uhrazena částka 14 200 Kč. Ze smlouvy o zápůjčce číslo uzavřené dne 2. 12. 2020 bylo zjištěno, že byla sepsána mezi věřitelem právnická osoba, IČO a žalovaným jako dlužníkem, obě strany smlouvu vlastnoručně podepsaly, věřitel se zavázal dlužníkovi poskytnout zápůjčku v částce 6 000 Kč, dlužník podpisem smlouvy potvrdil převzetí částky a současně se zavázal věřiteli vrátit částku 11 950 Kč tvořenou jistinou a souhrnným poplatkem 5 950 Kč v 52 týdenních splátkách po 230 Kč (poslední ve výši 220 Kč), první splátka byla splatná sedmého dne od data uzavření smlouvy. Souhrnný poplatek byl ve smlouvě definován součtem dohodnutého úroku v částce 3 060 Kč, poplatku za komfortní a flexibilní splácení v částce 1 390 Kč a poplatku za zpracování spotřebitelského úvěru v částce 1 500 Kč. Žalovaný si ve smlouvě měl možnost zvolit přistoupení k pojištění či ne, přistoupení nezvolil. Úhrada jiných závazků dohodnuta nebyla. Pro doručování písemností si strany dohodly doručování na smluvní adresu dlužníka, nebude-li smluvní stranou sdělena adresa jiná. Smlouva byla sepsána na předtištěném formuláři, do něhož byly vepsány generálie dlužníka, údaje o výši dluhu a způsobu úhrady, podpisy stran a datum uzavření. Jiné změny ve formuláři provedeny nebyly. Dlužník svým podpisem pod smlouvou současně potvrdil, že mu byly poskytnuty standardní informace o spotřebitelském úvěru a bylo mu poskytnuto náležité vysvětlení, tak aby byl schopen posoudit, zda navrhovaná smlouva o zápůjčce odpovídá jeho potřebám a finanční situaci, dlužník také potvrdil, že věřitel před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od zákazníka, které byly obsahem zákaznické karty. Zákaznickou kartu žalobkyně předložila a soud z ní zjistil, že žalovaný má střední vzdělání, již nežil s rodiči, ale jako nájemník, má čistý příjem ve výši 10 738 Kč a má výdaje 2 000 Kč měsíčně a navíc splácí 3 507 Kč měsíčně. Věřitel do příjmů žalované započetl i„ další čisté příjmy domácnosti“ ve výši 20 500 Kč bez uvedení, o čí příjmy se jedná a jak se na nich žalovaný podílí. Ke kartě nebyly přiloženy žádnéy, osvědčující poměry žalovaného jako nájemní smlouva, pracovní smlouva či doklady o příjmech a výdajích. Z tabulky umoření soud zjistil, že v době od 2. 12. 2020 do 17. 3. 2021 byla žalovaným na dluh celkem uhrazena částka 4 160 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně jako postupník koupila od postupitele právnická osoba IČO obě pohledávky za žalovaným. Z oznámení o postoupení soud zjistil, že postupitel oznámil žalovanému postoupení pohledávek žalobkyni tímto dopisem ze dne 16. 12. 2022 odeslaným poštou dne 13. 1. 2023 na smluvní adresu žalovaného (zjištěno z podacího lístku). Z výzvy ze dne 1. 6. 2023 bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dluhu z žalovaných smluv před podáním žaloby ve lhůtě do 16. 6. 2023, dopis byl dne 2. 6. 2023 odeslán poštou na adresu žalovaného, která nebyla ani adresou smluvní, tj. výslovně uvedenou v první či druhé smlouvě, a ani adresou evidovaného trvalého pobytu žalovaného, což bylo také zjištěno z podacího lístku.

4. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla dne 6. 10. 2020 písemnou formou uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které byla žalovanému vyplacena částka 28 000 Kč, kterou měl v týdenních splátkách vrátit nejpozději ke dni 5. 4. 2022 (den, kdy uplynul 78. týden po datu uzavření smlouvy s tím, že první splátka byla splatná sedmý den od data uzavření smlouvy) spolu se smluvně dohodnutým poplatkem ve výši 34 139 Kč tvořeným kapitalizovaným úrokem, odměnou za administrativu smlouvy, hotovostní výběr splátek a pojištění. Žalovaný před podáním žaloby na svůj dluh zaplatil částku 14 200 Kč. Skutečnost, že žalovaný na svůj dluh zaplatil více, v řízení najevo nevyšla. Smlouva obsahovala informaci o tom, že věřitel před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudil schopnost dlužníka splácet spotřebitelský úvěr na základě dostatečných informací získaných i od zákazníka. Způsob, jakým byla schopnost žalovaného spotřebitelský úvěr splácet posouzena, žalobkyně doložila zákaznickou kartou, obsahující sdělené informace od žalovaného o tom, že má střední vzdělání, žije s rodiči, má čistý příjem ve výši 18 764 Kč a má výdaje 4 000 Kč měsíčně a navíc splácí 1 896 Kč měsíčně. Věřitel do příjmů žalovaného započetl i„ další čisté příjmy domácnosti“ ve výši 12 000 Kč bez uvedení, o čí příjmy se jedná a jak se na nich žalovaný podílí. Ke kartě nebyly přiloženy žádnéy, osvědčující poměry žalovaného jako nájemní smlouva, pracovní smlouva či doklady o příjmech a výdajích. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla dne 2. 12. 2020 písemnou formou uzavřena druhá smlouva o zápůjčce, na základě které byla žalovanému vyplacena částka 6 000 Kč, kterou měl v týdenních splátkách vrátit nejpozději ke dni 1. 12. 2021 (den, kdy uplynul 52. týden po datu uzavření smlouvy s tím, že první splátka byla splatná sedmý den od data uzavření smlouvy) spolu se smluvně dohodnutým poplatkem ve výši 5 950 Kč tvořeným kapitalizovaným úrokem, odměnou za administrativu smlouvy a hotovostní výběr splátek. Žalovaný před podáním žaloby na svůj dluh zaplatil částku 4 160 Kč. Skutečnost, že žalovaný na svůj dluh zaplatil více, v řízení najevo nevyšla. Smlouva obsahovala informaci o tom, že věřitel před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudil schopnost dlužníka splácet spotřebitelský úvěr na základě dostatečných informací získaných i od zákazníka. Způsob, jakým byla schopnost žalovaného spotřebitelský úvěr splácet posouzena, žalobkyně doložila zákaznickou kartou, obsahující sdělené informace od žalovaného o tom, že má střední vzdělání, již nežil s rodiči, ale sám jako nájemník, měl čistý příjem ve výši 10 738 Kč a výdaje 2 000 Kč měsíčně a navíc splácel 3 507 Kč měsíčně. Věřitel do příjmů žalovaného započetl i„ další čisté příjmy domácnosti“ ve výši 20 500 Kč bez uvedení, o čí příjmy se jedná a jak se na nich žalovaný podílí. Ke kartě nebyly přiloženy žádnéy, osvědčující poměry žalovaného jako nájemní smlouva, pracovní smlouva či doklady o příjmech a výdajích. Na žalobkyni byla pohledávka z každé smlouvy o zápůjčce postoupena ke dni 14. 12. 2022 písemnou smlouvou. Žalobkyně žalovaného k plnění dluhu vyzvala dopisem ze dne 1. 6. 2023 se splatností ke dni 16. 6. 2023 s upozorněním na možnost podání soudní žaloby. Výzva byla žalovanému odeslána poštou dne 2. 6. 2023 na adresu, která nebyla ani adresou smluvní, tj. výslovně uvedenou v první či druhé smlouvě, a ani adresou evidovaného trvalého pobytu žalovaného.

5. Skutkový stav byl soudem právně posouzen tak, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla dle (dále jen „o. z.“) uzavřena smlouva o zápůjčce (dvě smlouvy), která každá byla uzavřena jako spotřebitelský úvěr, protože zápůjčku lze považovat za úvěrovou službu vycházeje z definice spotřebitelského úvěru uvedené v  , o spotřebitelském úvěru, účinného od 1. 12. 2016 (dále také jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). Zápůjčka patří mezi reálné kontrakty, které pro vznik účinnosti vyžadují výplatu peněz. Žalobkyně prokázala, že peníze byly žalovanému předány, obě smlouvy se proto staly účinné. Obě však dle o. z. byly absolutně neplatné. Závěr o neplatnosti právního jednání soud učinil na základě skutečnosti, která vyšla v řízení najevo a to, že obě smlouvy o spotřebitelském úvěru byly sjednány protiprávně. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. Vzhledem k tomu, že se jednalo o spotřebitelský úvěr podle , o spotřebitelském úvěru, účinného od 1. 12. 2016, tj. v době uzavření smlouvy, musel se soud zabývat tím, zda věřitel dostál své povinnosti vyplývající z a 2 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru, tedy zda při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru totiž může poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Úvěr pak mohl poskytnout jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná. V projednávané věci z tvrzení žalobkyně a předložených listin však nikterak nevyplývá, že by se věřitel před podpisem smlouvy o úvěru zabýval otázkou schopnosti spotřebitele v budoucnu dostát svým závazkům ze smlouvy řádně. Dle provedeného dokazování věřitel vyhodnotil schopnost a možnost žalovaného spotřebitelský úvěr řádně splácet nedostatečně. Věřitel kalkuloval u první smlouvy s částkou 24 868 Kč jako zůstatkem po odečtení výdajů od příjmů, přičemž měsíční výdaje byly uvedeny ve výši 4 000 Kč (navýšené o splátky 1 896 Kč) a k příjmu žalovaného byla připočtena částka 12 000 Kč jako tzv. další příjem domácnosti, aniž by bylo zřejmé, jak na těchto penězích případně žalovaný participuje. Tvrzené výdaje pak byly zjevně podhodnocené. Doba téměř 20 měsíců je natolik dlouhá, aby takto zjištěné poměry žalovaného poskytly alespoň přiměřenou hodnotu jistoty, že bude schopen částku splátky ve výši 3 188 Kč měsíčně (4x797) řádně platit, navíc za stavu, kdy tvrzené poměry žalovaného nebyly nijak osvědčeny. U druhé smlouvy věřitel kalkuloval s částkou 25 731 Kč jako zůstatkem po odečtení výdajů od příjmů, přičemž měsíční výdaje byly uvedeny ve výši 2 000 Kč (navýšené o splátky 3 507 Kč) a k příjmu žalovaného byla připočtena částka 20 500 Kč jako tzv. další příjem domácnosti, aniž by bylo zřejmé, jak na těchto penězích případně žalovaný participuje a současně ani z karty neplynulo, že s někým žije. Tvrzené výdaje pak byly zjevně podhodnocené. Doba téměř 13 měsíců se opět jevila jako natolik dlouhá, aby takto zjištěné poměry žalovaného poskytly alespoň přiměřenou hodnotu jistoty, že bude schopen částku splátky ve výši 920 Kč měsíčně (4x230) řádně platit, navíc za stavu, kdy tvrzené poměry žalovaného nebyly nijak osvědčeny. Žalobkyně tedy nepředložila žádný důkaz, z něhož by soud zjistil, že věřitel objektivně získal informace potřebné pro zhodnocení finanční situace spotřebitele a mohl tak relevantně zhodnotit, zda je žalovaný schopen řádně úvěry splácet bez negativních zásahů do svých majetkových a společenských poměrů. V principu odpovědného úvěrování, potažmo ochrany spotřebitele před neúměrným zadlužováním a zároveň ochrany věřitele před nedobytností pohledávky, se musí podle soudu prosadit závěry zformulované v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. (zejména bod 26.), podle nichž se má odbornou péčí na mysli vysoce kvalifikovaná činnost profesionála v příslušném oboru, při níž plní všechny povinnosti stanovené zákonem a současně jedná čestně, spravedlivě, v souladu se zásadami dobré víry a v nejlepším zájmu dlužníka. Za součást odborné péče poskytovatele úvěru je tak možno považovat jen takovou obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda tento jako spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem. Poskytovatel úvěru tak musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat. Žalobkyně žádnou důkazní písemností nedoložila, že povinnost zkoumat schopnost žalovaného úvěr řádně splácet byla splněna. Soud tak dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobkyně zcela nedostatečně zkoumal a prověřoval otázku příjmů a výdajů žalovaného, čímž nesplnil nároky požadované v souvislosti s odbornou péčí poskytovatele úvěru. Smlouva o spotřebitelském úvěru uzavřená mezi ním a žalovaným je tedy neplatná (obě smlouvy) a k této skutečnosti je soud povinen přihlížet dle o. z. i bez návrhu, neboť smlouva je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání. Jinak by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak v úrovni informovanosti, pozitivním zásahem ze strany soudu, čemuž odpovídá i ustálená judikatura Soudního dvora Evropské unie, kterou je nezbytné zohlednit také v rámci konformního výkladu zákona o spotřebitelském úvěru. Absolutní neplatnost právního úkonu působí od počátku (ex tunc), důsledkem je, že účastníkům absolutně neplatného právního úkonu nevzniknou žádná subjektivní práva ani povinnosti. To, co bylo plněno na základě absolutně neplatného právního jednání, jsou si subjekty povinny vrátit podle zásad o bezdůvodném obohacení dle , 2 o. z. Žalobkyni, která dle a násl. o. z. byla ve věci aktivně legitimována jako právní nástupce původního věřitele, proto vzniklo právo na vrácení toho, co k rukám žalovaného bylo plněno na základě neplatného právního jednání, kdy výplata peněz nebyla v řízení sporná. Žalobkyni vznikl nárok na vrácení částky 28 000 Kč, což je částka, která byla žalovanému vyplacena u první smlouvy. Pokud žalovaný před podáním žaloby zaplatil částku 14 200 Kč, tak nadále dluží částku 13 800 Kč, o kterou se obohatil a je povinen tuto žalobkyni vrátit. V rozsahu požadavku na zaplacení částky 31 470,60 Kč a smluvního úroku byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta. Žalobkyni také vznikl nárok na vrácení částky 6 000 Kč, což je částka, která byla žalovanému vyplacena u druhé smlouvy. Pokud žalovaný před podáním žaloby zaplatil částku 4 160 Kč, tak nadále dluží částku 1 840 Kč, o kterou se obohatil a je povinen tuto žalobkyni vrátit. V rozsahu požadavku na zaplacení částky 5 698,45 Kč a smluvního úroku byla žaloba jako nedůvodná také zamítnuta. Ohledně příslušenství obou pohledávek soud uzavřel, že až žaloba byla v dané věci první kvalifikovanou výzvou k plnění, která byla žalovanému prokazatelně odeslána, protože předžalobní výzva byla odeslána na adresu, která nebyla ani smluvní ani evidovanou trvalou. Žaloba byla žalovanému doručena dne 20. 11. 2023. Podle o. z. byl žalovaný po výzvě povinen plnit, tj. zaplatit žalobkyni žalovanou částku, ve lhůtě„ bez zbytečného odkladu“. Jelikož v dané věci se jednalo o zaplacení finanční částky v obvyklé výši, lze míti za to, že lhůtou neprodlenou, tj. bez zbytečného odkladu, se myslí doba mezi pěti až deseti dny od doručení výzvy. V tomto rozsahu se jedná o velmi krátkou lhůtu, v níž je nutné provést bezodkladné, neprodlené a okamžité jednání směřující ke splnění povinnosti (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. ). Žalovaný byl proto povinen dluh žalobkyni zaplatit ke dni 25. 11. 2023 (pátý den po doručení žaloby), jelikož tak neučinil, dostal se dne 26. 11. 2023 dle o. z. do prodlení a žalobkyni vznikl dle o. z. nárok na úrok z prodlení, jehož výše byla dána Ke dni 26. 11. 2023 činila zákonná výše úroku z prodlení 15 % dlužné částky ročně, soud však určil, že žalovaný je povinen úrok z prodlení zaplatit ve výši 8,5 % ročně, neboť dle soud nemůže návrh účastníka překročit a přisoudit tak více, než čeho se domáhal. V přesahujícím rozsahu požadavku na zaplacení zákonného úroku z prodlení byla žaloba ohledně obou uplatněných pohledávek pro nedůvodnost zamítnuta.

6. Vzhledem k výsledku řízení, kdy žalobkyně byla převážně procesně neúspěšná, bylo v souladu s  o náhradě nákladů řízení rozhodnuto negativně, protože žalovanému žádné náklady nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné - pobočky v Havířově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo nařízení exekuce.