Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 C 183/2023-60

Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní Mgr. Štěpánkou Brožovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa žalobkyně

zastoupené advokátem anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno.

sídlem adresa žalobkyně

proti

žalované: osobní údaje žalované

trvale bytem adresa žalované

o zaplacení částky 25 296,40 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 11 200 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky 11 200 Kč od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení částky ve výši 14 096,40 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 391,90 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 702,17 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky ve výši 11 847,20 Kč od datum do datum, se zákonným úrokem z prodlení z částky ve výši 647,20 Kč od datum do zaplacení, s úrokem ve výši 22,62% ročně z částky 11 847,20 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 253 Kč ČR - Okresnímu soudu v Benešově, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 11 200 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky 11 200 Kč od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba o zaplacení částky ve výši 14 096,40 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 391,90 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 702,17 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky ve výši 11 847,20 Kč od [datum] do [datum], se zákonným úrokem z prodlení z částky ve výši 647,20 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 22,62% ročně z částky 11 847,20 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. Žalobkyně je povinna zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 253 Kč ČR - Okresnímu soudu v Benešově, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou ze dne datum se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 25 296,40 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 391,9 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 2 702,17 Kč, zákonným úrokem z prodlení ročně z částky 11 847,20 Kč od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 22,62 % ročně z částky 11 847,20 Kč od datum do zaplacení. V odůvodnění žaloby uvedla, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo jejíž nedílnou součástí byly i smluvní podmínky. Na základě této smlouvy jí právní předchůdkyně žalobkyně poskytla finanční prostředky ve výši 12 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná se ve smlouvě zavázala úvěr vrátit spolu s poplatkem ve výši 16 825 Kč (součet kapitalizovaných úroků, odměny za zpracování, doručení a administrativní činnost a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení) v 78 týdenních splátkách po 370 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaná však sjednané splátky neuhradila řádně a včas. Ke dni datum činila dlužná jistina částku 11 847,20 Kč a dlužný poplatek částku 13 449,20 Kč. Právní předchůdkyni žalobkyně vzniklo právo na úhradu úroku z neuhrazené jistiny ve výši 22,62 % ročně z částky 11 847,20 Kč od datum, tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky dlužné částky, do zaplacení. Pohledávka za žalovanou byla dne datum postoupena na žalobkyni a postoupení bylo žalované oznámeno. Žalovaná po uzavření smlouvy o postoupení neuhradil ničeho. Žalovaná tak žalobkyni dluží částku 25 296,40 Kč, sestávající z jistiny 11 847,20 Kč a dlužné části poplatku ve výši 13 449,20 Kč, včetně kapitalizovaných úroků ve výši 2 702,17 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 2 391,90 Kč, úroků ve výši 22,62 % ročně z dlužné jistiny ve výši 11 847,20 Kč od datum do zaplacení, a úroků z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně z dlužné částky 11 847,20 Kč od datum do zaplacení.

2. Žalobkyně dále obecně uvedla, že právní předchůdce žalobkyně s odbornou péčí posoudil schopnost žalované úvěr splácet, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné smlouvy, a to její rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty a byly ověřeny doklady uvedenými v zákaznické kartě„ Ověřené dokumenty“, mezi které patří zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce a nájemní smlouva. Současně si z veřejně dostupného insolvenčního rejstříku ověřil, že vůči žalované není vedeno insolvenční řízení. Právní předchůdce žalobkyně neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalované, navíc u nižších půjček s kratší dobou splácení nelze po věřiteli požadovat hluboké a rozsáhlé prověřování pravosti a pravdivosti sdělených informací. uchazeči dokumenty a doklady pouze předkládají při sjednání a uzavírání smlouvy, kopie dokladů tak nejsou k dispozici, ale dle rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 7. 2020, č.j. číslo jednací, bod 17 odůvodnění„ stačilo přitom, žey, z nichž poskytovatel zápůjčky vycházel, měl jakožto věřitel k dispozici ke dni sepsání smlouvy o zápůjčce, přičemž jejich poskytnutí potvrdil i sám žalovaný svým podpisem na zákaznické kartě. Takže ani odvolací soud nemá důvodu o doložení těchto listin tehdejšímu věřiteli pochybovat, přičemž toto z hlediska postačuje“. Teprve po vyhodnocení získaných informací od žalované, která svým podpisem v zákaznické kartě potvrdila úplnost, přesnost a pravdivost veškerých údajů, byla s žalovanou uzavřena smlouva.

3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavila, ani z důležitého důvodu nepožádala o odročení jednání, ačkoliv byla soudem řádně v dostatečném předstihu předvolána, a proto soud ve věci jednal a rozhodl v její nepřítomnosti, vycházeje přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.

4. Soud provedl důkazy, které hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle ,

a zjistil následující skutkový stav: Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo vzal za prokázané, že společnost právnická osoba, IČO, uzavřela dne datum smlouvu o úvěru s žalovanou v částce 12 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit společnosti jistinu a poplatek v částce 14 485 Kč v 78 týdenních splátkách po 370 Kč s tím, že poslední splátka byla stanovena na datum Součástí smlouvy byly Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce upravující mimo jiné v případě, že nebude včas splněna povinnost uhradit příslušnou splátku celkové dlužné částky, má společnost právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávky na žalobkyni smlouvou o postoupení ze dne datum, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne datum (ze smlouvy o postoupení pohledávek, seznamu postoupených pohledávek a z oznámení o postoupení včetně podacího lístku). Žalovaná na svůj dluh uhradil celkem 800 Kč (z tabulky umoření). Žalobkyně žalovanou vyzvala předžalobní upomínkou ze dne datum k úhradě celkového dluhu včetně příslušenství (z předžalobní upomínky včetně podacího lístku).

5. Za účelem zjištění, jakým způsobem byla zkoumána úvěruschopnost žalované při uzavření smlouvy, soud provedl důkaz zákaznická karta - žádostí o spotřebitelský úvěr, která byla vyplněna a podepsána žalovanou dne datum. Soud zjistil, že žalovaná při podpisu smlouvy prohlásila, že žije s rodiči, je svobodná, nemá vyživovací povinnost, nemá půjčky u jiné společnosti, je v pracovním poměru u společnosti nemocnice, kde pracuje jako pomocná kuchařka s příjmem 15 533 Kč, domácnost má další čisté příjmy ve výši 50 000 Kč měsíčně. Výdaje odhadla celkovou částkou 3 500 Kč. Dle odškrtnutých políček v žádosti žalovaná doložila k ověření svého příjmu a výdajů pracovní smlouvu a 2 výplatní pásky, které však soudu spolu s žádostí doloženy nebyly.

6. Při právním posouzení věci soud vycházel ze , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), a ze , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“).

7. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

9. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

10. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

13. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

14. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

15. Podle § 1968 odst. 1 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

16. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví

17. Ohledně postoupení pohledávky soud vycházel z § 1879 a následujících o. z., podle kterého věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

18. K otázce zkoumání úvěruschopnosti dále soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. spisová značka, (PR číslo s. 757), dle něhož„ věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“ V této souvislosti soud zmiňuje též aktuální nálezovou judikaturu Ústavního soud ČR (nález ze dne datum, sp. zn. ústavní nález), v níž byla rovněž dovozena absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru při absenci náležitého zkoumání úvěruschopnosti dlužníka. Tento soud jednoznačně uzavřel, že poskytovatel spotřebitelského úvěru má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.

19. Vzhledem k výše uvedenému soud postupoval rovněž podle § 2991 o.z., dle kterého, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plnění právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

20. Po provedeném dokazování s ohledem na shora uvedenou právní úpravu soud dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru číslo uzavřená dne datum mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba a žalovanou je neplatná, neboť se právní předchůdkyně žalobkyně v rozporu s ustanovením ,

o spotřebitelském úvěru nezabývala otázkou schopnosti žalované daný úvěr řádně splatit, kdy k otázce zkoumání úvěruschopnosti žalované žalobkyně v žalobě neuvádí žádná skutková tvrzení, ani neoznačuje žádné důkazy (vyjma zákaznické karty), prokazující, že by úvěruschopnost žalované byla před uzavřením smlouvy řádně prověřena, a to z objektivních zdrojů, nikoliv pouze z obecných informací získaných od žalované a nahlížením do externích registrů. Žalobkyně neprokázala, že by zjišťovala kreditní skóre žalované, jehož výstupem by bylo zjištění limitu nejvyšší možné měsíční splátky a celkové schopnosti žalované splatit poskytnutý úvěr, aniž by u ní došlo k předlužení. V daném případě žalobkyně k prokázání úvěruschopnosti předložila důkazy obsahující neobjektivizované údaje a vedoucí pouze k formálnímu vykázání úvěruschopnosti žalované bez zjišťování její reálné situace.

21. Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvu o úvěru ve smyslu shora uvedených ustanovení a citované judikatury absolutně neplatnou dle § 86 ZoSÚ a § 588 o. z. z důvodu absence zkoumání úvěruschopnosti žalované, rozhodoval podle § číslo o vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované celkem částku 12 000 Kč. Jelikož žalovaná žalobkyni na úvěr zaplatila 800 Kč, zůstala jí povinnost vydat částku 11 200 Kč. Soud žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení z této částky, a to ode dne následujícího po doručení žaloby, jelikož v řízení nebylo zjištěno, že by žalobkyně ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. vyzvala žalovanou ke splnění dluhu před tímto datem (předžalobní upomínka je toliko procesní úkon a její odeslání má jiné právní účinky, než hmotněprávní výzva k plnění, která se musí dostat do dispoziční sféry adresáta).

22. Ve zbývajícím rozsahu požadované jistiny soud žalobu zamítl, a to včetně příslušenství sestávajícího z úroků (mají oporu v neplatné smlouvě) a úroků z prodlení (požadovaných za období, kdy jednotlivé částky nemohly být s ohledem na absenci výzvy k vydání bezdůvodného obohacení splatné).

23. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů, neboť poměr úspěchu a neúspěchu obou účastníků byl v řízení z procesního hlediska téměř shodný.

24. Ve výroku IV. soud rozhodl o povinnosti žalobkyně zaplatit doplatek soudního poplatku za řízení v souladu s položkou 2 odst. 2 zákona o soudních poplatcích číslo Sb., podle kterého pokud soud platební rozkaz nevydá a pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1, tedy v případě řízení do 20 000 Kč soudní poplatek 1 000 Kč. V daném případě tedy činí soudní poplatek za řízení dle položky 1 odst. 1 písm. b) 1 265 Kč, dosud bylo zaplaceno 1 012 Kč a zbývá tak doplatit 253 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání ve lhůtě do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Benešově.

Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle (exekučního řádu).