Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
36 C 10/2023-87
Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Brožovou v právní věci
žalobkyně: ; právnická osoba, IČO,
se sídlem adresa žalobkyně,
zastoupen anonymizováno jméno příjmení jméno, advokátem
se sídlem adresa
proti;
žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum,
bytem adresa žalované,
o zaplacení částky 144 600 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se částečně zastavuje co do kapitalizovaného úroku ve výši 22 516,70 Kč, úroku ve výši 15 % ročně z částky 143 000 Kč od datum do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 4 862,62 Kč a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 144 600 Kč od datum do zaplacení.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 140 546,87 Kč v pravidelných po sobě jdoucích měsíčních splátkách po částce 500 Kč splatných ke každému 15. dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, a to až do úplného zaplacení.
III. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně dále domáhala proti žalované zaplacení částky 4 053,13 Kč, zamítá.
IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 40 632 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Řízení se částečně zastavuje co do kapitalizovaného úroku ve výši 22 516,70 Kč, úroku ve výši 15 % ročně z částky 143 000 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 4 862,62 Kč a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 144 600 Kč od [datum] do zaplacení. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 140 546,87 Kč v pravidelných po sobě jdoucích měsíčních splátkách po částce 500 Kč splatných ke každému 15. dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, a to až do úplného zaplacení. III. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně dále domáhala proti žalované zaplacení částky 4 053,13 Kč, zamítá. IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 40 632 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšímu soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku 144 600 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že se jedná o nevypořádané nároky ze smlouvy o úvěru, které s žalovanou uzavřela žalobkyně dne datum. Na základě této smlouvy žalobkyně žalované poskytla úvěr ve výši 145 839,87 Kč, když tuto částku žalovaná postupně vyčerpala prostřednictvím kreditní karty. Žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2,76% z výše sjednaného úvěrového rámce a zaplatit v souladu s obchodními podmínkami úroky a poplatky. Žalovaná na úvěr uhradila pouze částku 5 293 Kč; žalobkyně úvěr ke dni datum zesplatnila a žalovanou vyzvala k jeho úhradě. Kromě jistiny úvěru a úroku dále žalobkyně požadovala přiznání nákladů na vymáhání ve výši 600 Kč a smluvních pokuty ve výši 1 000 Kč.
2. K výzvě soudu žalobkyně dále ohledně posouzení úvěruschopnosti žalované před uzavřením úvěrové smlouvy doplnila, že si vyžádala informace o jejích rodinných, majetkových a pracovních poměrech, měsíčních příjmech a výdajích a vycházela z toho, že žalovaná sdělila, že její měsíční příjem je 20 000 Kč, splátky jiným společnostem činí 1 397 Kč a z těchto údajů učinila výpočty příjmení klienta (žalované) a příjmení domácnosti, kde vzala dále v úvahu příjmy ostatních členů domácnosti žalované a jejich životní minima a normativní náklady na bydlení. Žalovanou dále lustrovala v registrech příjmení, NRKI, příjmení a ISIR.
3. Žalovaná se ve věci nijak nevyjádřila a k jednání soudu, které bylo nařízeno na den datum, se ani bez omluvy nedostavila. Soud tedy věc projednal v její nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 o.s.ř.) pouze za účasti zástupkyně žalobkyně.
4. Žalobkyně před zahájením jednání vzala žalobu částečně zpět co do kapitalizovaného úroku ve výši 22 516,70 Kč, úroku ve výši 15 % ročně z částky 143 000 Kč od datum do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 4 862,62 Kč a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 144 600 Kč od datum do zaplacení
5. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:
6. Žalobkyně a žalovaná spolu dne datum uzavřeli prostředky komunikace na dálku smlouvu o úvěru, na základě které byl žalované poskytnut převodem na účet č. bankovní účet úvěr ve výši 45 000 Kč, který se žalovaná zavázala splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 241 Kč spolu s roční úrokovou sazbou 23,88 % vždy ke každému 20.dni v měsíci; úvěr byl žalované poskytnut na účet dne datum (smlouva o úvěru, výpis čerpání). Dodatkem k úvěrové smlouvě ze dne datum byla výše úvěrového rámce navýšena na 68 000 kč s minimální měsíční splátkou 1 875 Kč. Dodatkem ze dne datum byla pak výše úvěrového rámce zvýšena na 124 000 Kč s měsíční minimální splátkou 3 419 Kč. Dodatkem ze dne datum byla pak výše úvěrového rámce zvýšena na 134 000 Kč s měsíční minimální splátkou 3 694 Kč. Dodatkem ze dne datum byla pak výše úvěrového rámce zvýšena na 140 000 Kč s měsíční minimální splátkou 3 860 Kč. Dodatkem ze dne datum byla pak výše úvěrového rámce zvýšena na 143 000 Kč s měsíční minimální splátkou 3 943 Kč. Žalovaná pak úvěr dále průběžně čerpala převodem na svůj účet od datum do datum a celkem z něho vyčerpala částku 145 839,87 Kč (výpis čerpání). Poslední úhradu provedla datum, celkem na úvěr uhradila 5 293 Kč (výpis čerpání a splátek a úhrad). Dále úvěr nehradila, neuhradila číslo úvěru, které byly splatné dne číslo, číslo, číslo a datum (výpis čerpání, splátek a úhrad). Dopisem ze dne datum ji žalobkyně vyzvala ke splacení celého úvěru. Žalobkyně pak žalovanou k úhradě dluhu vyzvala před podáním žaloby dopisem ze dne datum.
7. Z výpisu z běžného účtu č.ú. bankovní účet za období od datum datum, vedeného na jméno žalované bylo zjištěno, že se v tomto období nacházel zůstatek na účtu žalované v záporném stavu, peněžní prostředky na tento účet vkládali nahodile rodinní příslušníci žalované v řádu max. tisíců korun, žalovaná z účtu hradila vesměs pouze potraviny a drogerii.
8. Žalobkyně pak uvedla, že žalovaná na svůj dluh uhradila celkem 5 293 Kč. Žalovaná byla v řízení zcela nečinná a netvrdila ani neprokazovala, že by na dluh žalobkyni uhradila více.
9. Podle § 2395 o.z. ve znění účinném od 1.1.2014 smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
10. Podle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
11. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
12. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 citovaného zákona, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
13. Podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18 má poskytovatel úvěru, když dlužník je v postavení spotřebitele, jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu úvěruschopnost plánovaný úvěr splatit. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně, nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva neplatná. Dle výkladu vyšších soudů je potřeba shora citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru vkládat tak, že porušení povinnosti poskytovatele úvěru řádně zkoumat a posoudit úvěruschopnost žadatele o spotřebitelský úvěr je sankcionována absolutní neplatností úvěrové smlouvy, ke které soudy přihlíží z úřední povinnosti.
14. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
15. V dané věci se proto soud zabýval nejprve tím, zda spolu žalovaná a žalobkyně uzavřely platnou smlouvu o úvěru, tedy tím, zda žalobkyně jako poskytovatel úvěru splnila řádně své povinnosti zabývat se úvěruschopností žalované jako žadatele o spotřebitelský úvěr, než s ní vstoupila do smluvního vztahu. Podle výše citovaného ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel úvěru povinen posoudit schopnost žadatele o úvěr poskytnutý úvěr splácet, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných jak od spotřebitele, tak z jiných zdrojů. To však v daném případě žalobkyně neučinila; sice jak uváděla, provedl jakýsi výpočet kreditního skóre žalované s limitem nejvyšší splátky („ MLS“) na základě statistického modelu, nicméně k relevantnímu posouzení majetkové situace žalované takový postup nestačí. Žalobkyně totiž přitom vycházela z výše příjmu, který uváděla žalovaná, 20 000 Kč měsíčně, který však žádným způsobem neověřila; nezjišťovala pak, jaké jsou skutečné výdaje žalované za bydlení, energie, dopravu apod., ale vycházela ze statistického modelu, kdy brala v úvahu i opět ničím nedoložené tvrzení žalované, že příjem ostatních členů domácnosti (partnera) činí 30 000 Kč. Žalobkyně ani nezjiš´tovala, z čeho tvrzený příjem žalované plyne, vystačila s jejím tvrzením i ohledně toho, že se jedná o svobodné povolání. Liknavý postup poskytovatele úvěru v případě získávání a ověřování si údajů o majetkové situaci žadatele o spotřebitelský úvěr již řeší i judikatura vyšších soudů (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2178/2018) a dovozuje, že„ věřitel, který vyšel pouze z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, nedostál své povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr“. Odborná péče věřitele, kterou má povinnost věnovat žadateli o úvěr a jeho majetkové situaci, v sobě totiž musí zahrnovat i řádné prověřování údajů poskytovaných žadatelem o úvěr, včetně jeho výdajů, a to vyžádáním si příslušných listiny (výpisů z účtu, nájemní smlouvy, potvrzení o měsíčních úhradách na bydlení apod.). Protože žalobkyně v dané věci jak příjmovou, tak výdajovou stránku žalované nijak neprověřila, nemohla v potřebném rozsahu správně vyhodnotit ani schopnost žalované poskytnutý úvěr splácet. To zvláště za situace, kdy z výpisů z účtů žalované viděla, že se při hospodaření s finančními prostředky na tomto účtu pravidelně nachází v záporných zůstatcích. Soud proto dospěl k závěru, že je smlouva o úvěru absolutně neplatná podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a § 580 odst. 1 a § 588 o.z.
16. Žalobkyni však v daném případě vznikl nárok na vydání plnění představujícího vyplacený úvěr v podobě bezdůvodného obohacení, neboť v řízení bylo prokázáno, že žalovaná z úvěrové karty vyčerpala částku 145 839,87 Kč a to do datum na ni zaplatila žalobkyni toliko částku 5 293 Kč. příjmení 140 546,87 Kč tak představuje bezdůvodné obohacení, které je povinna žalovaná žalobkyni vrátit. Pro vrácení poskytnutého plnění soud žalovanému poskytl splátky, které jsou přiměřené možnostem žalované.
17. Ohledně příslušenství vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, soud proto postupoval dle § 96 odst. 1 a 2 o.s.ř. a řízení v rozsahu zpětvzetí, jak je uvedeno ve výroku v odst. I, zastavil.
18. Ve zbývajícím rozsahu pak soud nárok žalobkyně s ohledem na shora uvedené zamítl.
19. O náhradě nákladů tohoto řízení bylo rozhodováno podle § 142 odst. 3 o.s.ř., kdy žalobkyně měla ve věci toliko nepatrný neúspěch a soud jí proto přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Tyto náklady tvoří zaplacený soudní poplatek 5 784 Kč, odměna zástupce za 4 úkony právní služby po 6 900 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a předžalobní výzva, účast na jednání) podle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, 4 tzv. režijní paušály po 300 Kč podle § 13 odst. 1 a 3 advokátního tarifu a dále náhrada odpovídající 21 % DPH ve výši 6 048 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím soudu podepsaného.
Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně a včas, lze se jejího splnění domáhat cestou exekuce.