Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

48 C 89/2023-84

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem Ivem Krýsou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce

bytem anonymizována dvě slova číslo, obec a číslo

zastoupen matkou jméno celé jméno žalobce

bytem anonymizována dvě slova číslo, obec a číslo a

otcem jméno celé jméno žalobce

bytem adresa

právně zastoupen advokátkou JUDr. jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalované: osobní údaje žalované

sídlem adresa státního zastupitelství

o zaplacení 73 092 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žaloba o zaplacení částky 73 092 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z částky 73 092 Kč od datum do zaplacení se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 300 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žaloba o zaplacení částky 73 092 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z částky 73 092 Kč od [datum] do zaplacení se zamítá. II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 300 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne datum se žalobce domáhal po žalované poskytnutí přiměřeného zadostiučinění ve výši 73 092 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení z žalované částky od datum do zaplacení z titulu nemajetkové újmy způsobené mu nesprávným úředním postupem soudu spočívajícím v nepřiměřené délce řízení vedeného Obvodním soudem pro Prahu 6 pod sp. zn. (dále také jen„ posuzované řízení“). Posuzované řízení bylo zahájeno datum a žalobce se v něm domáhal náhrady škody za poškození zdraví. V řízení byl vydán rozsudek dne datum, který byl žalobci doručen dne datum, čímž bylo řízení ve vztahu mezi žalobcem a procesní žalovanou ukončeno. Řízení tak trvalo 4 roky a 2 měsíce. Žalobce k délce řízení svým chováním nijak nepřispěl, pouze jednou bylo k jeho žádosti odročeno jednání, většina průtahů však byla způsobena pochybením procesního soudu. Význam řízení pro žalobce byl vysoký, jelikož se jednalo o odškodnění újmy na zdraví a prodlužování posuzovaného řízení žalobce traumatizovalo. Žalobce při výpočtu žalované částky zohlednil roční míru inflace a celkem požaduje částku ve výši 73 092 Kč. Žalobce nárok u žalované uplatnil podáním doručeným žalované dne datum, přičemž žalovaná jeho nárok projednala dne datum, kdy žalobci stanoviskem sdělila, že zadostiučinění neposkytne.

2. Žalovaná ve vyjádření ze dne datum k žalobě učinila nesporným, že u ní žalobce dne datum nárok uplatnil. Žalovaná jeho nárok projednala dne datum, přičemž konstatovala, že v posuzovaném řízení nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu a žádosti žalobce tak nevyhověla. Žalovaná uvedla, že řízení ve vztahu k žalobci trvalo 4 roky a 7 měsíců. V řízení nebyla shledána období nečinnosti procesního soudu, úkony byly činěny v pravidelných lhůtách. Řízení probíhalo na dvou stupních soudní soustavy, každý ze soudů rozhodoval meritorně dvakrát. S ohledem na vypracovaný znalecký posudek a následný výslech znalce bylo řízení složitější, na jeho délce se podíleli samotní účastníci, kteří se neúspěšně pokoušeli o dosažení mimosoudní dohody. Význam řízení pro žalobce žalovaná hodnotila jako zvýšený. Celkově žalovaná dospěla k závěru, že délka posuzovaného řízení je přiměřená. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout.

3. Soud o podané žalobě rozhodl při jednání.

4. Soud vzal za svá skutková zjištění skutečnosti, které byly mezi účastníky nesporné. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobce svůj nárok u žalované řádně předběžně uplatnil ve smyslu , 3 , a to podáním doručeným žalované dne datum. Nesporným bylo i stanovisko žalované ze dne datum, kterým žalovaná nárok žalobce projednala, přičemž dospěla k závěru, že k nesprávnému úřednímu postupu nedošlo.

5. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující další skutková zjištění a dospěl k dále uvedenému závěru o skutkovém stavu.

Obsah přílohového spisu

7. Z podání ze dne datum, adresované OS pro část Prahy č. j. zjištěno, že tímto podáním zástupkyně žalobce připojuje rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 6 sp. zn. z 19. 6. 2018, kterým bylo schváleno právní jednání za nezletilého, dále uvedeno, že bylo zažádáno o vyznačení doložky právní moci s tím, že rozsudek s vyznačenou doložkou PM bude zaslán datovou schránkou.

8. Z usnesení OS pro část Prahy dne 7. 6. 2018, č. j. -7 zjištěno, že soud vyzval žalobce, aby do 15 dnů od doručení usnesení, předložil rozhodnutí opatrovnického soudu ohledně schválení právního jednání za nezletilého s vyznačenou doložkou právní moci.

9. Ze sdělení zástupkyně žalobce ze dne datum zjištěno, že zástupkyně žalobce sděluje a žádá, aby nebylo nařizováno jednání mj. v červenci ve dnech 15 až 30. července a dále v srpnu od 2. do 31. 8.

10. Ze shora uvedených listinných důkazů má soud za prokázaný závěr o skutkovém stavu tak, jak je tento popsán výše s tím, že posuzované řízení bylo zahájeno dne datum a skončeno bylo dne datum, kdy byl žalobci doručen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne datum, jelikož žalobce vzal odvolání proti rozsudku ze dne datum zpět a podle tak nenastal suspenzivní účinek odvolání. I při jednání dne datum žalobce potvrdil, že se odškodnění domáhá do datum. Délka posuzovaného řízení vzhledem k posuzované nemajetkové újmě žalobce tak ke dni vyhlášení rozsudku činí 4 roky a 4 měsíce.

11. Soud z provedených listinných důkazů učinil níže rozvedená skutková zjištění rozhodná pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku.

12. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně:

13. Podle , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona obec národní rady č. , o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen„ OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

14. Podle § 5 písm. b) OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.

15. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle druhého odstavce téhož ustanovení má právo na náhradu škody ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

16. Podle § 14 odst. 3 OdpŠk uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

17. Podle § 15 odst. 2 OdpŠk domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

18. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle druhého odstavce téhož ustanovení se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle třetího odstavce téhož ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

19. Soud posoudil předmětnou věc po právní stránce podle a , 2 a 3 , když se žalobce po žalované domáhá zaplacení zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která mu měla vzniknout nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce posuzovaného řízení. V řízení přitom bylo nesporné, že žalobce svůj nárok u žalované řádně předběžně uplatnil ve smyslu , 3 , pročež může být věc projednána před soudem ( ).

20. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda délka předmětného soudního řízení byla přiměřená, tedy zda procesní obvodní soud ve věci rozhodl v přiměřené lhůtě ve smyslu § 13 odst. 1 věty třetí OdpŠk. Pro řízení není obecně (k posuzovanému řízení srov. dále) stanovena žádná lhůta, kterou by bylo možné považovat za přiměřenou. Judikatura ESLP za aspekty přiměřenosti lhůty považuje jednak zájem účastníka na rychlém vyřízení věci a jednak obecný zájem na řádném výkonu spravedlnosti. Přitom přihlíží ke složitosti věci, chování účastníků a státních orgánů a významu řízení pro účastníka. Tomu odpovídá i ustanovení § 31a odst. 3 OdpŠk, dle kterého soud přihlíží při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného.

21. Z konstantní judikatury dovolacího soudu vyplývá, že pro závěr, zda byla či nebyla konkrétní věc projednána v přiměřené lhůtě, je třeba celkovou délku jejího projednávání poměřit kritérii uvedenými v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. 10. 2010, sp. zn. , uvedené rozhodnutí, jakož i dále citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou též dostupná na internetových stránkách Nejvyššího soudu, www.nsoud.cz). Jak přitom plyne z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2012, sp. zn. , je z hlediska závěru o přiměřenosti délky řízení třeba hodnotit všechna takto jmenovaná kritéria, ať již v neprospěch žalobce nebo v jeho prospěch. Platí totiž, že na závěru o nepřiměřenosti délky řízení a v návaznosti na něm i o případné výši zadostiučinění, se projeví kritéria uvedená v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk ve stejném poměru, v jakém se na celkové délce řízení podílela (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2012, sp. zn. ).

22. Délka posuzovaného řízení vzhledem k posuzované nemajetkové újmě žalobce činí 4 roky a 4 měsíce.

23. Jak soud již výše připomněl, pro řízení není stanovena obecně žádná délka, kterou by bylo možno považovat za přiměřenou, neboť záleží na celé řadě dalších okolností, jak dlouho bude řízení trvat. Těmito okolnostmi jsou dále rozvedená kritéria, přičemž teprve po jejich zhodnocení je možné učinit závěr, zda konkrétní délka je s přihlédnutím ke všem okolnostem ještě přiměřená či nikoli. To plyne právě z toho, že délka řízení je kategorií relativní, nikoli absolutní. Proto i menší délka řízení může být za určitých okolností nepřiměřená a delší délka řízení naopak může být vzhledem k okolnostem stále ještě přiměřená. Evropský soud pro lidská práva ve své judikatuře upřednostňuje celkový pohled na řízení, posuzuje řízení s přihlédnutím ke všem okolnostem jako celek (srov. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Slezák a ostatní proti České republice ze dne 11. 10. 2005) a průtah, jenž se vyskytne jen v určité fázi řízení, toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená (srov. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Žirovnický proti České republice ze dne 9. 7. 2002). Naopak i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení přesto jeví nepřiměřeně dlouhou (srov. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Kubizňáková proti České republice ze dne 21. 6. 2005).

24. Řízení probíhalo na dvou stupních soudní soustavy. Již samo řízení na několika stupních soudní soustavy má nutně za následek prodloužení délky posuzovaného řízení. Byť nemůže být stranám řízení vytýkáno uplatňování procesních prostředků, které jim k ochraně jejich práv poskytuje vnitrostátní právní řád (pokud se nejedná o aktivitu ryze obstrukční), na druhou stranu nemůže být stát činěn odpovědným za tu část řízení, které bylo prodlouženo v důsledku nutnosti vypořádat se s procesními návrhy stran (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. ze dne 23. 3. 2011). V posuzovaném řízení rozhodoval soud I. stupně meritorně dvakrát a jedenkrát rozhodoval soud odvolací.

25. Soud shledal, že řízení bylo složitější, a to zejména po skutkové a procesní stránce. Soud musel pro objasnění skutkového stavu nechat vypracovat znalecký posudek, v rovině procesní soud rozhodoval o částečném zpětvzetí žaloby, o znalečném či bylo třeba provést výslech znalce.

26. Z hlediska významu předmětu řízení pro žalobce soud uvádí, že dle Stanoviska je přisuzován zvýšený význam pro účastníky v řízení trestním, o ochranu osobnosti, v rodinně-právních vztazích, o osobním stavu, v pracovně právních sporech, sporech o zdraví či řízení o poskytnutí různých plnění ze strany státu jako jsou sociální dávky, dávky důchodového pojištění, dávky zdravotního pojištění, podpora v nezaměstnanosti. Žalobce v žalobě tvrdil zvýšený význam posuzovaného řízení, tomu ostatně přisvědčila i žalovaná a soud zastává názor totožný. Předmětem posuzovaného řízení byla náhrada újmy na zdraví, přičemž tento typ řízení se řadí mezi ta, kterým je přisuzován zvýšený význam. Avšak zvýšený význam řízení sám o sobě však nemůže odůvodnit závěr o nepřiměřené délce řízení a tím nesprávném úředním postupu za situace, kdy v řízení zásadně k průtahům způsobeným procesním soudem nedošlo.

27. Žalobce se na délce řízení svým chováním rovněž podílel. Procesní žalobci v posuzovaném řízení opakovaně žádali soud o odročení jednání, a to žádostí ze dne datum, ze dne datum a ze dne datum. K délce řízení rovněž významně přispěly neúspěšné pokusy procesních žalobců dohodnout se na vyřešení sporu s procesní žalovanou mimosoudně. Z důvodu mimosoudních jednání účastníků procesní soud vyčkával na jejich sdělení a nemohl tak ve věci účinně postupovat v období od datum do datum, dále od datum do datum a od datum do datum. K poukazu žalobce na to, že jednání bylo odročena na den, které se zástupkyni nehodil, soud připomíná, že o termínu jednání rozhoduje soud, který může, ale nemusí vzít v úvahu termíny, které se některému účastníku nehodí. Zástupce se může při jednání nechat zastoupit na základě substituční plné moci. Nelze tak stát činit odpovědným za prodloužení řízení v důsledku další žádosti o odročení ze strany žalobce.

28. Pokud se jedná o postup procesních soudů, nutno konstatovat, že postup soudu byl v zásadě plynulý a úkony byly vždy činěny v obecně akceptovaných lhůtách. Jediný dílčí průtah soud shledal od datum do datum, ovšem v kontextu celého řízení se jednalo o ojedinělý průtah, který lze s odkazem na shora citovanou judikaturu ESLP tolerovat. Není případné tvrzení, že procesní soud opakovaně vyžadoval rozhodnutí opatrovnického soudu. Byli zjištěno a prokázáno, že žalobce v posuzovaném řízení předložil společně s žalobou rozsudek opatrovnického soudu bez vyznačené doložky právní moci. Procesní soud proto zcela správně žalobce vyzval k předložení rozsudku, na němž bude plná moc vyznačena. Pokud žalobce namítal, že došlo k nesprávnému postupu spočívajícímu v nepřepsání protokolu z jednání, resp. k jeho pozdnímu přepsání, i když ve věci bylo podáno odvolání, konstatuje soud, že v kompenzačním řízení se nepřezkoumává procesní postup soudu z hlediska jeho správnosti a tudíž toto tvrzení nemá žádný význam z hlediska posouzení a odškodnění nemajetkové újmy žalobce.

29. Soud proto uzavírá, že na základě zhodnocení všech relevantních kritérií dospěl k závěru, že délka posuzovaného řízení byla s přihlédnutím ke všem individuálním okolnostem jeho průběhu stále ještě přiměřená. Jelikož ve věci nebyl shledán odpovědnostní titul, a není tak splněna základní podmínka pro vyvození odpovědnosti žalované, soud žalobu v celém rozsahu zamítl.

30. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle za použití , podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V souzeném případě byla zcela úspěšná žalovaná, proti které byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta, proto jí soud přiznal náhradu nákladů řízení ve výši jednoho režijního paušálu ve výši 300 Kč podle , a to za vyjádření ze dne datum (podle ). Povinnost k plnění soud určil ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku podle části věty před středníkem , když k delší lhůtě plnění či k plnění ve splátkách neshledal soud žádný důvod.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, má oprávněný právo domáhat se plnění uložené povinnosti návrhem na výkon rozhodnutí nebo exekučním návrhem.