Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
8 C 234/2023-27
Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl soudkyní JUDr. Taťánou Hodaňovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 95 308,18 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 47 000 Kč s 8,25 % ročním úrokem z prodlení z částky 21 000 Kč od datum do zaplacení, 8,25 % ročním úrokem z prodlení z částky 26 000 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
II. Žaloba na zaplacení částky 23 171,20 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 060,75 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 1 577,31 Kč, 24,36 % ročním úrokem z částky 21 000 Kč od datum do zaplacení, částky 25 136,98 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 789,50 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 5 381,09 Kč, 23,43 % ročním úrokem z částky 26 000 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 47 000 Kč s 8,25 % ročním úrokem z prodlení z částky 21 000 Kč od [datum] do zaplacení, 8,25 % ročním úrokem z prodlení z částky 26 000 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.</b> <b>II. Žaloba na zaplacení částky 23 171,20 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 060,75 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 1 577,31 Kč, 24,36 % ročním úrokem z částky 21 000 Kč od [datum] do zaplacení, částky 25 136,98 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 789,50 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 5 381,09 Kč, 23,43 % ročním úrokem z částky 26 000 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobou doručenou soudu dne datum se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 44 171,20 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 060,75 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 577,31 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 21 000 Kč od datum do zaplacení, s úrokem ve výši 24,36 % ročně z částky 21 000 Kč od datum do zaplacení, částky 51 136,98 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 789,50 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 381,09 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 26 000 Kč od datum do zaplacení, s úrokem ve výši 23,43 % ročně z částky 26 000 Kč od datum do zaplacení a náhrady nákladů řízení.
Žalobu odůvodnila tvrzením, že:
- 1) dne datum uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba s žalovaným Smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na základě které poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 21 000 Kč. Tuto částku převzal žalovaný v hotovosti. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný zavázal zaplatit částku ve výši 27 390 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou řádnou dobu trvání smlouvy ve výši 18 235 Kč s úrokovou sazbou 24,36 % ročně, částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 4 559 Kč. Celkovou dlužnou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit formou 24měsíčních splátek po 2 017 Kč. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy, když nezaplatil ani jednu splátku. Již ze smluvního ujednání bylo přitom žalovanému známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne datum. Marným uplynutím lhůty pro úhradu poslední splátky tak již byl žalovaný v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdkyně žalobkyně měla tohoto dne možnost požadovat uhrazení celé dlužné částky. Ke dni datum činila dlužná jistina 21 000 Kč a dlužný poplatek 27 390 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla žalovaným řádně a včas uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 21 000 Kč úrokem ve výši 24,36 % ročně. Žalovaný za celou dobu neuhradil ničeho.
- 2) dne datum uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba s žalovaným Smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na základě které, poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný zavázal zaplatit částku ve výši 28 156 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou řádnou dobu trvání smlouvy ve výši 18 940 Kč s úrokovou sazbou 23,43 % ročně, částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 5 394 Kč. Celkovou dlužnou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit formou 18měsíčních splátek po 3 231 Kč. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Poslední splátku uhradil dne datum. Již ze smluvního ujednání bylo přitom žalovanému známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne datum. Marným uplynutím lhůty pro úhradu poslední splátky tak již byl žalovaný v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdkyně žalobkyně měla tohoto dne možnost požadovat uhrazení celé dlužné částky. Ke dni datum činila dlužná jistina 26 000 Kč a dlužný poplatek 25 136,98 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla žalovaným řádně a včas uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 26 000 Kč úrokem ve výši 23,43 % ročně. Žalovaný uhradil celkem částku ve výši 4 000 Kč.
Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka za žalovaným, s účinností ke dni datum, postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému písemně oznámeno. Ode dne postoupení žalovaný neuhradil žádnou částku, a to ani přes výzvu právního zástupce žalobkyně.
2. Usnesením č. j. 8 C 234/2023 - 10 byla žalobkyně vyzvána, aby ve lhůtě 10 dnů od doručení tohoto usnesení písemně doplnila svá tvrzení uvedená v žalobě o tom, zda a jakým způsobem posuzovala a prověřovala podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, schopnost žalovaného splácet tvrzené úvěry číslo včetně příslušenství.
3. K tomu žalobkyně, v doplnění žaloby ze dne datum, uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, jako poskytovatel zápůjčky, splnila svou zákonnou povinnost, když s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, resp. zápůjčku, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznických karet žalovaného ze dne datum a datum a byly ověřeny doklady uvedenými v části„ Ověřené dokumenty“. Ze shora uvedených zákaznických karet se podává, že právní předchůdkyně žalobkyně ověřila před uzavřením smlouvy o zápůjčce majetkovou situaci žalovaného z pracovní smlouvy, výplatních pásek 5, 6, 7/ 2020 a zjistila, že je zaměstnán u společnosti právnická osoba - anonymizováno s měsíčním příjmem 22 868 Kč resp. 33 250 Kč, žije v nájmu (uvedl dne datum) ve vlastním bytě či domě bez zástavy (uvedl dne datum), nemá žádnou vyživovací povinnost a nemá úvěr z kreditní karty ani zápůjčku u jiné společnosti. S ohledem na výši jeho příjmu a výši požadované zápůjčky dospěla právní předchůdkyně žalobkyně k názoru, že schopnost žalovaného splácet zápůjčku je dostatečná. Právní předchůdkyně žalobkyně neměla důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného, které uvedl v Zákaznické kartě. Žalovaný by se v případě uvedení nepravdivých či hrubě zkreslených údajů nebo zamlčení podstatných údajů mohl dopustit trestného činu úvěrového podvodu. Právní předchůdkyně žalobkyně ani žalobce nemá k dispozici kopie dokladů žalovaného. Uchazeči o zápůjčku dokumenty a doklady zástupci věřitele pouze předkládají při sjednávání a uzavírání smlouvy. Žalovaný svým podpisem na zákaznické kartě potvrdil úplnost, přesnost a pravdivost veškerých údajů uvedených na obou stranách této karty.
4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a v řízení zůstal nečinný.
5. Soud věc projednal bez nařízení jednání v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), neboť měl náležitě zjištěn skutkový stav věci na základě účastníky předložených listin a nemusel založit své rozhodnutí ve věci na závěru o neunesení břemene tvrzení nebo důkazního břemene některým z účastníků řízení (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 1696/2005).
6. Z předložených listin vzal soud za prokázané, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba a žalovaným (jako zákazníkem) byly postupně uzavřeny dvě smlouvy o zápůjčce.
7. Dne datum byla uzavřena smlouva, na základě níž, společnost právnická osoba poskytla žalovanému částku ve výši 21 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit částku 40 735 Kč, z čehož částka 24 294 Kč měla představovat souhrnný poplatek (zahrnující úrok ve výši 18 235 Kč, poplatek za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení 4 559 Kč). Žalovaný měl plnit v 24měsíčních splátkách po 2 017 Kč, poslední splátka činila 1 999 Kč. První splátkové období začalo běžet 5. kalendářním dnem po uzavření smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy byly Smluvní podmínky Smlouvy o spotřebitelském úvěru. Žalovaný podpisem smlouvy stvrdil, že převzal částku 21 000 Kč od společnosti právnická osoba. Úroková sazba činila 69 % a byla pevná pro celou dobu trvání smlouvy. RPSN činila 104,84 % (ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne datum). Žalobkyně předložila k této smlouvě tzv. zákaznickou kartu, z níž vyplývá, že čistý příjem žadatele činí 22 868 Kč, žadatel uvedl, že má 2 zdroje příjmu. Měsíčný výdaje žalovaného představují ostatní výdaje ve výši 3 800 Kč. K ověření měl žalovaný předložit pracovní smlouvu a 2 výplatní pásky za období 6,7/ 2020. Žalovaný neuhradil ničeho (z Tabulky umoření). Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by zaplatil jinou část pohledávky, než kterou tvrdila žalobkyně; z žaloby vyplývá, že žalovaný dluží na jistině částku 21 000 Kč.
8. Dne datum byla uzavřena smlouva, na základě níž, společnost právnická osoba poskytla žalovanému částku ve výši 30 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit částku 50 440 Kč, z čehož částka 25 834 Kč měla představovat souhrnný poplatek (zahrnující úrok ve výši 18 940 Kč, poplatek za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení 5 394 Kč). Žalovaný měl plnit v 18měsíčních splátkách po 3 231 Kč, poslední splátka činila 3 229 Kč. První splátkové období začalo běžet 5. kalendářním dnem po uzavření smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy byly Smluvní podmínky Smlouvy o spotřebitelském úvěru. Žalovaný podpisem smlouvy stvrdil, že převzal částku 30 000 Kč od společnosti právnická osoba. Úroková sazba činila 69 % a byla pevná pro celou dobu trvání smlouvy. RPSN činila 104,69 % (ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne datum). Žalobkyně předložila k této smlouvě tzv. zákaznickou kartu, z níž vyplývá, že čistý příjem žadatele činí 23 250 Kč, žadatel uvedl, že má 1 zdroj příjmu. Měsíčný výdaje žalovaného představují externí splátky ve výši 5 000 Kč a ostatní výdaje ve výši 3 000 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně ověřila tyto informace z pracovní smlouvy a 2 výplatních pásek za období 5, 6/ 2020. Žalovaný uhradil pouze částku 4 000 Kč (z Tabulky umoření). Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by zaplatil jinou část pohledávky, než kterou tvrdila žalobkyně; z žaloby vyplývá, že žalovaný dluží na jistině částku 26 000 Kč.
9. právnická osoba oznámila žalovanému, že pohledávky ze smluv číslo postoupila žalobkyni a zároveň vyzvala žalovaného k úhradě dluhu ve výši 129 664,44 Kč, a to nejpozději do 10 dnů od data doručení této výzvy (z oznámení o postoupení ze dne datum a z podacího lístku).
10. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Dne datum společnost právnická osoba poskytla žalovanému částku 21 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit částku 40 735 Kč, a to v měsíčních splátkách, ovšem neuhradil ničeho. Dále dne datum společnost právnická osoba poskytla žalovanému částku 30 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit částku 50 440 Kč v měsíčních splátkách, uhradil však pouze částku 4 000 Kč. Obě pohledávky za žalovaným byly postoupeny písemnou smlouvou ze dne datum, s účinností ke dni datum, žalobkyni, což bylo žalovanému písemně oznámeno (ze smlouvy o postoupení včetně přílohy).
11. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také OZ), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
12. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
13. Podle ustanovení § 1879 občanského zákoníku v platném znění (zák. č. 89/2012 Sb.) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
14. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též ZoSÚ), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
15. Podle ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.
16. Uvedený skutkový stav soud posoudil dle citovaných ustanovení. Při tomto hodnocení dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byly dne datum a datum uzavřeny smlouvy o úvěru podle ustanovení § 2395 OZ, které jsou podle svého obsahu smlouvami o spotřebitelském úvěru ve smyslu ustanovení § 1 a násl. zákona č. 257/2016 Sb. Právní předchůdkyně žalobkyně jednala při jejím uzavření jako poskytovatel spotřebitelského úvěru ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 písmeno d) zákona č. 257/2016 Sb., zatímco žalovaný vystupoval jako spotřebitel. Uplatní se tedy právní úprava zakotvená v § 86 odst. 1 ZoSÚ, podle něhož poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele a poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
17. Princip odpovědného úvěrování zahrnující ochranu spotřebitele před neúměrným zadlužováním a zároveň ochranu věřitele před nedobytností pohledávky je vyjádřen v ustanovení § 86 ZoSÚ a posílen v ustanovení § 87 odst. 1 zavedením sankce pro případ, že věřitel nedostojí odborné péči při posuzování schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015 odst. 26). Nejvyšší správní soud ČR v citovaném rozhodnutí zformuloval závěr o nezbytnosti poskytovatele úvěru aktivně zjišťovat a prověřovat úvěruschopnost dlužníka. Za součást odborné péče poskytovatele úvěru považuje takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto údaje také aktivně zjišťuje a prověřuje. Tyto závěry potvrdil rovněž Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku ze dne 25. 7. 2018 spisové značky 33 Cdo 2178/2018, z něhož mimo jiné vyplývá, že věřitel nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků. Gramatickým a logickým výkladem zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele, nýbrž odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, respektive objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. příjmení je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb. a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu) a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.
18. Rovněž Ústavní soud ČR ve svém nálezu III. ÚS 4129/18 ze dne datum zdůraznil, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Řádným splněním této povinnosti není chráněn jen samotný spotřebitel a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale v širším pojetí sama společnost jako taková. Obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda budoucí dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit.
19. Soud odkazuje rovněž na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C – číslo (OPR-Finance), jímž rozhodl o předběžné otázce podané Okresním soudem v Ostravě. Ze závěrů tohoto rozsudku vyplývá, že články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají, spočívající v neplatnosti úvěrové smlouvy ve spojení s povinností spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, bez ohledu na to, zda spotřebitel tuto neplatnost namítne v tříleté promlčecí době.
20. S ohledem na uvedená zákonná ustanovení a citovanou judikaturu dospěl soud k závěru, že neposoudí-li poskytovatel úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí podle ustanovení § 86 zák. č. 257/2016 Sb., soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží z moci úřední, aniž by se jí spotřebitel dovolal námitkou v tříleté promlčecí lhůtě. Jedná se tedy o absolutní neplatnost úvěrové smlouvy. Stanovení relativní neplatnosti právního jednání by bylo v rozporu s citovanou směrnicí a se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než pozitivním zásahem ze strany soudu, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli z hlediska vyjednávací a ekonomické síly.
21. V projednávané věci žalobkyně pouze tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala před uzavřením smluv o spotřebitelském úvěru schopnost žalovaného splácet poskytnuté úvěry ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., ovšem k těmto svým tvrzením nepředložila žádné důkazy o skutečných příjmech a zejména výdajích žalovaného (nájemní smlouvu, doklady o výši nákladů na bydlení apod.), na základě nichž, posoudila úvěruschopnost žalovaného. Právní předchůdkyně žalobkyně vycházela toliko z údajů, které žalovaný uvedl v kartách zákazníka, které nijak neprověřovala. Soud sám zjistil, že údaje, které žalovaný uvedl jsou nepravdivé, a to z rozhodnutí Okresního soudu v Novém Jičíně sp. zn. 90 P 414/2019, kde bylo soudem zjištěno, že žalovaný má 3 vyživovací povinnosti k nezl. dětem – on sám uvedl, že nemá žádnou, bydlel na ubytovně, od datum byl zaměstnán přes pracovní agenturu právnická osoba, obec a jeho průměrný čistý měsíční příjem v roce 2020 činil 13 088 Kč a dále uvedl, že má dluhy, které splácí ve výši 7 000 Kč měsíčně. Výdaje žalovaného nezkoumal právní předchůdce žalobkyně vůbec. Soud tedy nepovažuje za prokázané, že žalobkyně splnila své zákonné povinnosti a řádně posuzovala úvěruschopnost žalovaného ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb.
22. Z uvedených důvodů posoudil předmětné smlouvy jako neplatné podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, s odkazem na výše citovanou judikaturu.
23. Žalovanému tak vznikla toliko povinnost vrátit poskytnuté jistiny úvěrů. Ze smlouvy o úvěru číslo žalovaný od právní předchůdkyně žalobkyně obdržel částku 21 000 Kč, na kterou neuhradil ničeho, takže k úhradě zbývá celá tato částka; ze smlouvy o úvěru číslo žalovaný od právní předchůdkyně žalobkyně obdržel částku 30 000 Kč, uhradil 4 000 Kč, k úhradě zbývá částka 26 000 Kč. Soud tedy žalobě vyhověl ohledně nevrácených jistin zápůjček ve výši 47 000 Kč.
24. Ohledně dalších nároků nad rámec dosud nevrácené jistiny spotřebitelského úvěru ve výši 47 000 Kč soud žalobu zamítl. Soud žalobě vyhověl a zavázal žalovaného k povinnosti zaplatit žalobkyni jistiny úvěrů spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z jednotlivých jistin od datum do zaplacení. Oprávnění žalobkyně požadovat úroky z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 OZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně byla v řízení převážně neúspěšná a žalovanému žádné náklady řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Novém Jičíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, je možno rozhodnutí vykonat.