Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
17 C 163/2023-41
Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Lubomírem Sušněm ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 18 174 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 100 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 9 074 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 859,15 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2 876,37 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 9 561,35 Kč od datum do zaplacení, úrok 30 % ročně z částky 9 561,35 Kč od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 100 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 9 074 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 859,15 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2 876,37 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 9 561,35 Kč od [datum] do zaplacení, úrok 30 % ročně z částky 9 561,35 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. V řízení se žalobkyně, na kterou byla pohledávka dne datum postoupena právnická osoba, IČO, (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“), domáhala po žalovaném, kterému bylo dle Smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo (dále„ Smlouva“) po úspěšném posouzení jeho úvěruschopnosti vyplaceno dne datum v hotovosti 10 000 Kč, plnění ze Smlouvy. Dle Smlouvy měly být kromě jistiny zaplaceny„ Poplatky“ 9 554 Kč, složené z kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky ve výši 3 103 Kč (30 % ročně), odměny za zpracování zápůjčky a další péči o zákazníka ve výši 4 891 Kč a„ pojistného (bylo-li sjednáno)“ (dále jen„ Poplatky“), a to v 52 týdenních (sedmidenních) splátkách po 377 Kč se splatností poslední splátky datum Celkem bylo uhrazeno 900 Kč a poslední příslušná splátka byla uhrazena dne datum. K zaplacení zbývá dlužná jistina 9 561,35 Kč, Poplatky ve výši 8 612,65 Kč, kapitalizovaný úrok 2 876,37 Kč (30 % ročně z 9 561,35 Kč od datum do datum), kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 859,15 Kč (10 % ročně z 9 561,35 Kč od datum do datum), úrok ve výši 30 % ročně z 9 561,35 Kč od datum do zaplacení, a úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z 9 561,35 Kč od datum do zaplacení. Z celkové částky 18 174 Kč s příslušenstvím shora již žalovaný ničeho, ani přes písemné oznámení o postoupení pohledávky shora a písemné výzvy, nezaplatil.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání se bez jakékoliv omluvy nedostavil, soud proto věc projednal a rozhodl o ní v jeho nepřítomnosti dle § 101 odst. 3 o. s. ř.
3. Po provedeném dokazování listinami žalobkyní označenými jako důkaz má soud za prokázaná níže uvedená skutková tvrzení a učinil následující závěr o skutkovém stavu:
Dle výpisu z Výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně má soud prokázánu její procesní subjektivitu. Dle Smlouvy, která byla uzavřena dne datum, právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku 10 000 Kč v hotovosti při uzavření Smlouvy. Žalovaný se zavázal celkem kromě 10 000 Kč zaplatit Poplatky 7 994 Kč spolu s ujednaným pojistným doplňkového pojištění 1 560 Kč pak ve výši 9 554 Kč, to vše v 52 týdenních splátkách po 377 Kč se splatností poslední splátky ve výši 327 Kč dne datum. Dle Tabulky umoření žalovaný zaplatil celkem 900 Kč, z toho 400 Kč datum a 500 Kč dne datum Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum ve spojení se Seznamem takto postoupených pohledávek postoupil právní předchůdce žalobkyně pohledávku za žalovaným včetně příslušenství na žalobkyni.
4. Dle Zákaznické karty – Žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne datum nebylo prokázáno, a to ani poté, co k tomu byla žalobkyně usnesením zdejšího soud ze dne 29. 5. 2023, č. j. číslo jednací, a následně též u jednání dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. vyzvána, že by poskytovatel úvěru řádně ověřoval schopnost žalovaného úvěr splácet, zejména nijak dále neověřoval v Zákaznické kartě toliko tvrzené tzv.„ další čisté příjmy domácnosti“ v toliko tvrzené výši 8 000 Kč, nezohlednil uzavření pracovního poměru žalovaného toliko na dobu určitou do datum (viz také Dohoda o provedení činnosti ze dne datum) a spokojil se toliko ověřením Výplatnic předložených žalovaným za měsíce číslo a číslo s příjmem průměrně 15 000 Kč čistého měsíčně a ohledně výdajů vycházel toliko z tvrzení žalovaného s výjimkou bydlení, kdy si nechal předložit Nájemní smlouvu, avšak nijak dále nezohlednil, že žalovaný nebydlí na adrese svého trvalého bydliště, nýbrž bydliště střídá a současné bydlení měl takto zajištěno pouze na dobu určitou do datum„ bez nutnosti zvláštní výpovědi“, nikterak se nezabýval zejména ověřováním případných exekucí (např. v Centrální evidenci exekucí) vedených na žalovaného, v souvislosti s jeho výdaji se spolehl toliko na odhad jejich výše a tvrzení žalovaného, nikterak nebyly ověřovány zejména pravidelné výdaje za plyn, elektřinu a další služby s bydlením spojené (např. SIPO, Evidenčním listem nájemce s předpisem nájemného); to vše zvláště za situace, kdy žalovaný uváděl, že je nájemcem a jeho výdaje (celkové) činí 6 000 Kč měsíčně, přitom nájemné dle předložené a údajně poskytovatelem posuzované Nájemní smlouvy činilo 7 420 Kč měsíčně nepočítaje v to náklady služby s bydlením (k podrobnostem viz citované usnesení a výzva soudu u jednání dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř.) Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovaným včetně příslušenství na žalobkyni. Oznámením o postoupení pohledávky obsahujícím mj. Výzvu k plnění ze dne datum, které bylo předáno k přepravě dle Podacího lístku k němu dne datum, byl žalovaný vyzván k zaplacení„ do deseti dnů od data doručení tohoto dopisu“. Žalovaný dosud, přes písemnou Předžalobní výzvu zástupce žalobkyně ze dne datum, odeslanou dle podacího lístku dne datum, ničeho ze žalovaných částek shora nezaplatil.
5. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu bylo žalobě vyhověno pouze co do nepatrné části, počítaje v to i kapitalizované příslušenství ke dni rozhodování, ačkoliv bylo prokázáno, že žalovaná pohledávka byla na žalobkyni postoupena v souladu s § 1879 a násl. o. z. a Smlouva dle svého obsahu splňuje náležitosti § 2395 a násl. o. z. jako smlouvy o úvěru. Nadto se však dle ust. § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru („ ZoSÚ“) žalovanému poskytnuté plnění považuje za úvěr spotřebitelský, kterým je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první ZoSÚ tedy měl poskytovatel při uzavření Smlouvy shora povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů a jako poskytovatel poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Přitom poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ ve znění účinném do 28. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou ZoSÚ, je smlouva neplatná, a to absolutně, jak dovodil Nejvyšší soud ČR zejména v rozhodnutí ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. 33 Cdo 201/2018, z důvodu porušení povinnosti poskytovatele úvěru řádným způsobem zkoumat úvěruschopnost spotřebitele. Soud se tedy předně zabýval tím, zda právní předchůdce žalobkyně dostatečně zkoumal úvěruschopnost žalované a ze svých zjištění učinil přiléhavý závěr, že je schopna úvěr řádně a včas splácet. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení (srovnej k tomu zejm. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015). V nyní projednávané věci poskytovatel úvěru neověřoval žalovaným v Zákaznické kartě tvrzené tzv.„ další čisté příjmy domácnosti“, případné exekuce (např. v Centrální evidenci exekucí) vedené na žalovaného, nepozastavil se ani nad tím, že žalovaný fakticky nebydlela na adrese svého trvalého pobytu, neposuzoval ujednané nájemné převyšující žalovaným tvrzené výdaje, nadto s nájmem bytu nikoliv místě trvalého bydliště žalovaného sjednaným na dobu několika měsíců. V souvislosti s tvrzenými výdaji se spolehl toliko na odhad jejich výše na základě tvrzení žalovaného, nebyly ověřovány výdaje za plyn, elektřinu a další služby s bydlením spojené (např. SIPO) (k viz odstavec 4. tohoto odůvodnění. Soud tak dospěl k závěru, že předchůdce žalobkyně řádně nesplnil povinnost zkoumat úvěruschopnost žalovaného a Smlouvu shledal neplatnou pro rozpor se zákonem dle § 86 ZoSÚ a § 588 o. z. Jak již shora uvedeno, jedná se o neplatnost absolutní pro porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr, což odporuje zákonu.
6. U nároků žalobkyně uplatněných ze Smlouvy pak s ohledem na shora uvedené platí, že plnil-li žalovaný na neplatnou smlouvu, je nutno jeho dosavadní plnění dle § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ zohlednit vůči nároku žalobkyně. Dle ust. § 6 odst. 1, 2 o. z. má každý povinnost jednat v právním styku poctivě a nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. Pokud by k zohlednění plnění poskytnutého spotřebitelem úvěrující mohlo dojít jen na základě námitky vypořádání vzájemného plnění ve smyslu § 2993 o. z., pak by žalobkyně nepřípustně těžila z neplatného jednání, kterého se dopustila při sjednávání úvěrové smlouvy, pokud neposoudila pečlivě úvěruschopnost žalovaného (srovnej k tomu zejména rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě, č. j. 15 Co 290/2020-42). Zaplatil-li tedy žalovaný z neplatné Smlouvy žalobkyni částku 900 Kč, je třeba toto plnění i bez námitky žalovaného započíst na jistinu, kterou je žalovaný povinen žalobkyni vrátit. Žaloba je proto částečně důvodná ve výši 9 100 Kč (rozdíl mezi 10 000 Kč v hotovosti předaných žalovanému a 900 Kč již zaplacenými).
7. Ve zbývající převážné části, počítaje v to i zamítnuté kapitalizované příslušenství ke dni rozhodování, byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta, když zde není takových nároků v důsledku neplatnosti Smlouvy, kdy jsou neplatná i vedlejší ujednání v ní. Soud zamítl též žalobkyní uplatněný nárok na příslušenství ve formě úroku z prodlení, když splatnost zbývající (přisouzené) části jistiny ještě nenastala, a to ani dohodou stran dle § 87 odst. 1 ZoSÚ, ani rozhodnutím soudu dle § 87 odst. 2 ZoSÚ, jak vyplývá též z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, ze dne 20. 4. 2022, podle kterého je citované ustanovení § 87 ZoSÚ lex specialis k obecným ustanovením § číslo větě první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z. a § 1970 ve spojení s § 1958 odst. 2 o. z.
8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o. s. ř. za situace, kdy převážně procesně úspěšnému žalovanému dle dosavadního obsahu spisu žádné náklady nevznikly.
9. Lhůty k plnění jsou dány ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě, ke Krajskému soudu v Ostravě, písemně, dvojmo.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.