Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
17 C 221/2023-38
Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Lubomírem Sušněm ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 18 250 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 10 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni
částku 8 250 Kč,
zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 13 250 Kč od datum do zaplacení,
náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč,
zamítá.
III. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 10 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 8 250 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 13 250 Kč od [datum] do zaplacení, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč, zamítá. III. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. V řízení se žalobkyně domáhala po žalovaném, kterému bylo dle Smlouvy o zápůjčce (dále„ Smlouva“) po úspěšném posouzení jeho úvěruschopnosti vyplaceno dne datum převodem na účet 10 000 Kč, plnění ze Smlouvy. Dle Smlouvy měl být kromě jistiny zaplacen„ Poplatek“ 3 250 Kč, a to nejpozději do datum Celkem bylo uhrazeno 0 Kč. K zaplacení zbývá dlužná jistina 10 000 Kč, Poplatek ve výši 3 250 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 13 250 Kč od datum do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč dle čl. 2 Smlouvy za písemné výzvy odeslané dne datum, datum, datum, datum a datum a smluvní pokuta ujednaná ve Smlouvě, kterou však žalobkyně uplatňuje toliko ve výši 5 000 Kč. Z celkové částky 18 250 Kč s příslušenstvím shora a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč žalovaný ničeho, ani přes písemnou výzvu advokáta, nezaplatil.
2. Žalovaný bez jakékoliv omluvy a žalobkyně a její zástupce po předchozí omluvě se k jednání nedostavili, soud proto věc projednal a rozhodl o ní v jejich nepřítomnosti; v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. přitom vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.
3. Po provedeném dokazování listinami žalobkyní označenými jako důkaz má soud za prokázaná níže uvedená skutková tvrzení a učinil následující závěr o skutkovém stavu:
Dle Smlouvy o zápůjčce uzavřené dne datum ve znění Dodatku ze dne datum k ní, žalobkyně poskytla žalovanému převodem na účet č. bankovní účet dne datum částku 7 000 Kč a dne datum částku 3 000 Kč. Žalovaný se zavázal celkem kromě 10 000 Kč zaplatit poplatek 3 250 Kč nejpozději do datum. Dle tvrzení žalobkyně, která sice nebyla učiněna nespornými, avšak za situace, kdy nebyl tvrzen opak, vzal soud za prokázáno, že žalovaný ničeho z částek shora nezaplatil.
4. Dle Zákaznické karty nikterak nedatované nebylo prokázáno, a to ani poté, co k tomu byla žalobkyně usnesením zdejšího soudu ze dne 7. 6. 2023, č. j. číslo jednací, vyzvána a soud tak byl připraven učinit též následně u jednání dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., že by žalobkyně coby poskytovatel úvěru řádně ověřovala schopnost žalovaného úvěr splácet, když zejména nijak nezjišťovala jakékoliv výdaje žalovaného a logicky je tak ani nemohla ani jakkoliv dále ověřovat, spokojila se toliko s negativní lustrací v centrální evidenci exekucí, nepozastavila se ani nad tím, že žalovaný uvedl jako své bydliště adresu úřadu obce (tzv. úřední pobyt), neposuzovala nájemní smlouvu žalovaného, jeho výdaje za plyn, elektřinu a další služby s bydlením běžně spojené (např. SIPO, Předpisem nájemného, Evidenčním listem nájemce) (k podrobnostem viz citované usnesení shora). Žalovaný dosud, přes písemnou Předžalobní výzvu zástupkyně žalobkyně ze dne datum, odeslanou dle podacího archu k ní dne datum, ničeho ze žalovaných částek shora nezaplatil.
5. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu bylo žalobě vyhověno pouze co do nepatrné části, počítaje v to i kapitalizované příslušenství ke dni rozhodování, ačkoliv bylo prokázáno, že Smlouva dle svého obsahu splňuje náležitosti § 2390 a násl. o. z. jako smlouvy o zápůjčce. Nadto se však dle ust. § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru („ ZoSÚ“) žalovanému poskytnutá plnění považují za spotřebitelský úvěr, kterým je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první ZoSÚ tedy měl poskytovatel při uzavření Smluv shora povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů a jako poskytovatel poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Přitom poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Dle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění ke dni posyktnutí úvěru shora, (dále jen„ ZoSÚ“), poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou ZoSÚ, je smlouva neplatná, a to absolutně, jak dovodil Nejvyšší soud ČR zejména v rozhodnutí ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. spisová značka, z důvodu porušení povinnosti poskytovatele úvěru řádným způsobem zkoumat úvěruschopnost spotřebitele. Soud se tedy předně zabýval tím, zda žalobkyně dostatečně zkoumala úvěruschopnost žalovaného a zda ze svých zjištění učinila přiléhavý závěr, že je schopen úvěr řádně a včas splácet. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení (srovnej k tomu zejm. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015). V nyní projednávané věci poskytovatel úvěru vůbec nezkoumal výdaje žalovaného, které ani nebyly uvedeny v Zákaznické kartě, zkoumal pouze případné exekuce v Centrální evidenci exekucí vedené na žalovaného, nijak se nepozastavil nad tím, že žalovaný jako adresu bydliště uvedl adresu sídla orgánu obce (tzv. úřední pobyt), neposuzoval nájemní smlouvu žalovaného v souvislosti s jeho výdaji, nebyly ověřovány výdaje za plyn, elektřinu a další služby s bydlením spojené (např. SIPO, Předpisem nájemného, Evidenčním listem nájemce) (k podrobnostem viz odstavec 4. tohoto odůvodnění). Soud tak dospěl k závěru, že žalobkyně řádně nesplnila povinnost zkoumat úvěruschopnost žalovaného a Smlouvu shledal neplatnou pro rozpor se zákonem dle § 86 ZoSÚ a § 588 o. z. Jak již shora uvedeno, jedná se o neplatnost absolutní pro porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr, což odporuje zákonu.
6. Ve zbývající převážné části (8 250 Kč z žalobou uplatněných částek, s připočtením též i kapitalizovaného příslušenství ke dni rozhodování), byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta, když zde není takových nároků v důsledku neplatnosti Smlouvy, kdy jsou neplatná i vedlejší ujednání v ní. Soud zamítl též žalobkyní uplatněný nárok na příslušenství ve formě úroku z prodlení, když splatnost zbývající (přisouzené) části jistiny ještě nenastala, a to ani dohodou stran dle § 87 odst. 1 ZoSÚ, ani rozhodnutím soudu dle § 87 odst. 2 ZoSÚ, jak vyplývá též z rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. spisová značka, podle kterého je citované ustanovení § 87 ZoSÚ lex specialis k obecným ustanovením § číslo věty první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z. a § 1970 ve spojení s § 1958 odst. 2 o. z.
7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o. s. ř. za situace, kdy převážně procesně úspěšnému žalovanému dle dosavadního obsahu spisu žádné náklady nevznikly.
8. Lhůty k plnění jsou dány ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě, ke Krajskému soudu v Ostravě, písemně, dvojmo.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.