Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
14 C 277/2023-26
Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní JUDr. Irenou Šolínovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 21 811,28 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 5.500,01 Kč do 2 měsíců od právní moci rozsudku.
II. Co do částky 16.311,27 Kč, co do kapitalizovaného úroku ve výši 15.494,57 Kč, co do kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1.315,28 Kč a co do úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 17.460,52 Kč od 4. 2. 2023 do zaplacení se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 5.500,01 Kč do 2 měsíců od právní moci rozsudku. II. Co do částky 16.311,27 Kč, co do kapitalizovaného úroku ve výši 15.494,57 Kč, co do kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1.315,28 Kč a co do úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 17.460,52 Kč od 4. 2. 2023 do zaplacení se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou doručenou soudu dne 12. 6. 2023 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení celkem částky 21.811,28 Kč s příslušenstvím, tj. s úrokem a s úrokem z prodlení shora. K odůvodnění žaloby žalobce uvedl, že dne 26. 3. 2021 byla mezi právním předchůdcem žalobce společností právnická osoba, IČO a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru č. 0352653, na základě které žalovaný obdržel v hotovosti částku 30.000 Kč, jejíž převzetí potvrdil podpisem smlouvy. Vedle poskytnutých prostředků se žalovaný zavázal zaplatit příslušenstvím v částce 25.776 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladech na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku. Celkově se tak žalovaný zavázal původnímu věřiteli uhradit částku ve výši 55.776 Kč ve 14 měsíčních splátkách po 3.984 Kč, splatnost poslední splátky připadla na 26. 5. 2022 Smlouva byla uzavřena na základě vyplněné žádosti o úvěr, ve které žalovaný uvedl údaje o své, údaje o zaměstnání, ostatních finančních závazcích, výši měsíčních příjmů, výši měsíčních výdajů a požadovanou výši úvěru. Na dokumentu jsou rovněž vyznačeny listin y či doklady, které byly žalovaným předloženy k posouzení jeho bonity a úvěruschopnosti. Na základě žádosti byla s odbornou způsobilostí posuzovaná schopnost žalovaného splácet úvěr a možnost dostát svému závazku. S ohledem na výši příjmů a výši požadovaného úvěru původní věřitel vyhodnotil žalovaného jako způsobilého ke splácení úvěru takové výše, jaká mu byla poskytnuta. Žalovaný však sjednanou částku neuhradil řádně a včas, když uhradil celkem pouze 24.499,99 Kč, z toho na jistinu 12.539,48 Kč a na sjednané příslušenství pohledávky 11.960,51 Kč. Ode dne
27. 5. 2022 je žalovaný v prodlení s úhradou shora uvedené částky. V důsledku prodlení žalovaného vzniklo původnímu věřiteli právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Dne 4. 4. 2022 byla mezi původním věřitelem a žalobcem uzavřena Rámcová smlouva o postupování pohledávek, ve znění pozdějších dodatků, a následně dne 1. 2. 2023 Dílčí smlouva o postoupení pohledávek s účinností ke dni 3. 2. 2023. Celková hodnota pohledávky ke dni postoupení činila 48.841,84 Kč. Žalobce po zvážení všech okolností vzniku pohledávky a s ohledem na osobu žalovaného neuplatňuje postoupenou pohledávku plné výši, ale ku prospěchu žalovaného uplatňuje pouze nárok na zaplacení jistiny 17.460,52 Kč, smluvní pokuty 4.085,76 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky 265 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 15.494,57 Kč (sjednané poplatky), úroku z prodlení kapitalizovaného do 3. 2. 2023 částkou 1.315,28 Kč a od 4. 2. 2023 v sazbě 11,75 % ročně z částky 17.460,52 Kč. Platbu dlužných částek žalovaný neprovedl ani po předžalobní upomínce.
2. Vydaný elektronický platební rozkaz byl soudem zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného.
3. Žalobce byl soudem vyzván k označení a doložení důkazů k prokázání tvrzení, že byla řádně prověřena úvěruschopnost žalovaného, a byl poučen, že jinak bude soud věc posuzovat podle ustanovení o bezdůvodném obohacení a žalobce bude ve věci částečně neúspěšný.
4. Na výzvu soudu žalobce reagoval podáním ze dne 26. 10. 2023, ve kterém uvedl, že schopnost žalovaného splácet byla ověřována jeho právním předchůdcem na základě žalovaným vyplněné žádosti o úvěr, kdy s ohledem na výši příjmů žalovaného a výši úvěru vyhodnotil původní věřitel žalovaného jako způsobilého ke splácené úvěru. Dle údajů uvedených žalovaným mu měsíční zbývalo k úhradě ostatních závazků 23.532 Kč, což umožňovalo splácení dalšího závazku z předmětné smlouvy, kde splátky činily 3.984 Kč. K prokázání uvedených tvrzení žalobce předložil pracovní smlouvu žalovaného, jeho čestné prohlášení a výpis z účtu o příjmech od zaměstnavatele za měsíce leden až březen 2021.
5. K jednání dne 11. 12. 2023 se žalobce omluvil a souhlasil, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti. Žalovaný se k jednání nedostavil bez omluvy, ač mu bylo předvolání se žalobou doručeno postupem dle § 49 odst. 2 , 4 o. s. ř. o. s. ř. dne 13. 11. 2023. Soud proto dle § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Žalovaný se tak k žalobě nevyjádřil.
6. Ve věci byly provedeny listinné důkazy žádostí žalovaného úvěr, smlouvou o úvěru ze dne 26. 3. 2021, formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, pracovní smlouvou žalovaného, jeho čestným prohlášením, výpis z účtu o příjmech žalovaného od zaměstnavatele za měsíce leden až březen 2021, rámcovou smlouvou o postupování pohledávek ze dne 4. 4. 2022 včetně dodatku číslo dílčí smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1. 2. 2023, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 9. 2. 2023, včetně podacího archu, výpisem úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky a výzvou před podáním žaloby ze dne 24. 5. 2023, včetně podacího archu.
7. Na základě provedených důkazů vzal soud za prokázané, že žalovaný dne 26. 3. 2021 požádal právního předchůdce žalobce o poskytnutí úvěru 30.000 Kč, přičemž uvedl, že je zaměstnán u právnická osoba anonymizováno obec s příjmem ve výši 28.392 Kč, je svobodný, nemá vyživovací povinnost, bydlí u rodičů, jeho výdaje na bydlení činí 1.000 Kč, na dopravu, jídlo a osobní náklady činí výdaje 3.860 Kč. K doložení uvedených údajů žalovaný předložil pracovní smlouvu, čestné prohlášení a částečný výpis z účtu. Z těchto dokladů bylo prokázáno, že pracovní poměr žalovaného u jmenované společnosti byl uzavřen dne 1. 6. 2020 na dobu neurčitou a jeho čistý příjem vyplacený 14. 1. 2021 činil 26.484 Kč, vyplacený dne 12. 2. 2021 činil 29.998 Kč a vyplacený dne 15. 3. 2021 činil 28.694 Kč. Podle čestného prohlášení ze dne 26. 3. 2021 bydlí žalovaný sám na adrese adresa. Na základě žádosti žalovaného byla mezi ním a právním předchůdcem žalobce společností právnická osoba uzavřena dne 26. 3. 2021 smlouva o úvěru, na jejímž základě byly žalovanému v hotovosti poskytnuty finančním prostředky ve výši 30.000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky původnímu věřiteli vrátit a dále uhradit úrok 2.888 Kč, úplatu za poskytnutí úvěru 14.700 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru 2.788 Kč a za inkaso plateb v hotovosti 5.400 Kč, tj. celkem částku 55.776 Kč ve 14 měsíčních splátkách po 3.984 Kč. Dle žalobce žalovaný neplnil smluvní povinnosti, kdy řádně a včas nehradil sjednané splátky a na dluh uhradil celkem pouze 24.499,99 Kč. Žalovaný je v řízení nečinný, netvrdil a neprokazoval, že by na úvěr uhradil více, než tvrdí žalobce. Smlouvou o postoupení pohledávek bylo prokázáno, že pohledávka z předmětné úvěrové smlouvy byla ke dni 3. 2. 2023 postoupena žalobci.
8. Dle § 86 odst. 1 , 2 z. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen ZSÚ) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
9. Dle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
10. Dle § 2991 odst. 1 , 2 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
11. Právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému na základě smlouvy o úvěru ze dne 26. 3. 2021 částku 30.000 Kč. Podle označení žalovaného ve smlouvě i odkazu na zákon č. 257/2016 Sb. v samotné smlouvě se nepochybně jedná o spotřebitelskou smlouvu, na kterou je nutno vztáhnout ZSÚ. Žalobce tvrdil, že před poskytnutím úvěru její právní předchůdce prověřil úvěruschopnost žalovaného. K prokázání tohoto tvrzení však pouze odkázal na údaje uvedené žalovaným v jeho žádosti o úvěr a předložil pracovní smlouvu žalovaného, jeho čestné prohlášení a částečný výpis z účtu o příjmech od zaměstnavatele za měsíce leden až březen 2021. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobce řádně neposoudil úvěruschopnost žalovaného. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018 ve věci sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 věřitel nedostojí povinnosti stanovené ZSÚ (nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr), vyjde-li z objektivně nepodloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho poměrech. V případě žalovaného ani není tvrzeno, že jeho poměry, co do výdajů, byly právním předchůdcem žalobce blíže zjišťovány, natož ověřovány. V žádosti o úvěr je uvedeno, že žalovaný bydlí u rodičů, avšak v čestném prohlášení ze dne 26. 3. 2021 je uvedeno, že žije v domácnosti sám, přičemž ale jeho výdaje na bydlení jsou pouze 1.000 Kč měsíčně. Právní předchůdce žalobce se tímto rozporem nijak nezabýval. Právní předchůdce žalobce se spokojil s údaji o výdajích, jak je žalovaný uvedl ve své žádosti. Tyto údaje však nebyly nijak doloženy ani ověřeny, přičemž je zřejmé, že např. náklady na bydlení i ostatní výdaje jsou značky podhodnocené a nevěrohodné. Právní předchůdce žalobce se rovněž nezabýval otázkou, zda žalovaný žije sám nebo sdílí společnou domácnost s dalšími osobami a v takovém případě, jak jsou příjmy a výdaje těchto osob. V rozsudku Nejvyššího soudu ČR čj. 33 Cdo 2981/2022 -441 ze dne 9. 2. 2023 je znovu odkazováno na závěry rozsudku shora ve věci 33 Cdo 2178/2018 , jakož i na závěry rozsudku ze dne 20. 3. 2019 ve věci 33 Cdo 201/2018 , kde Nejvyšší soud dovodil, že bez údajů o nákladech a výdajích osob žijících se žadateli o úvěr ve společné domácnosti si lze jen těžko učinit komplexní úsudek o celkových poměrech žadatelů a posoudit jejich schopnost úvěr splácet. Nejvyšší soud dospěl k závěru, že za situace, kdy se věřitel spokojil pouze s informacemi od žalovaného, jež neověřoval a ani nezjišťoval údaje o nákladech a výdajích osob žijících se žadatele o úvěr ve společné domácnosti, nepostupoval při posouzení úvěruschopnosti s odbornou péčí. Právní předchůdce žalobce před poskytnutím úvěru neověřoval výdaje ani samotného žalovaného, natož osob žijících s ním případně ve společné domácnosti. Nelze mít za to, že úvěr byl žalovanému poskytnut v rozsahu přiměřeném skutečným majetkovým poměrům žalovaného.
12. Dle konstantní judikatury je soud povinen zkoumat prověřování úvěruschopnosti a jeho vliv na platnost úvěrové smlouvy z úřední povinnosti. Ustanovení § 87 ZSÚ, které zkoumání úvěruschopnosti a posuzování platnosti smlouvy váže jen na námitku spotřebitele, je v rozporu s právem Evropské unie a nelze jej použít (viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci sp. zn. C číslo). Protože právní předchůdce žalobkyně neprověřil řádně úvěruschopnost žalovaného, je smlouva ze dne 26. 3. 2021 dle § 87 ZSÚ neplatná a soud je povinen k této neplatnosti přihlédnout z úřední povinnosti. Žalobce se proto nemůže domáhat plnění sjednaných v této smlouvě.
13. Protože právní předchůdce žalobce vyplatil žalovanému částku 30.000 Kč na základě neplatné smlouvy, došlo k plnění bez právního důvodu a na straně žalovaného vzniklo bezdůvodné obohacení, které je povinen vydat. Žalobce je ve věci aktivně legitimován na základě smlouvy o postoupení pohledávek. Co do výše bezdůvodného obohacení soud dospěl k závěru, že z vyplacené částky 30.000 Kč bylo vráceno dle tvrzení žalobce 24.499,99 Kč, když veškeré platby žalovaného je nutno považovat za platby na jistinu. Nebylo tak vráceno 5.500,01 Kč, když žalovaný netvrdil ani neprokázal, že na smlouvu uhradil více, než tvrdí žalobce. Dle § 87 odst. 1 ZSÚ je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Z rozsudku Nejvyššího soudu ČR čj. 33 Cdo 3675/2021 -262 ze dne 20. 4. 2022 plyne, že„ důsledkem porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žadatele je neplatnost smlouvy a to, že spotřebitel vrací jistinu úvěru podle svých možností. Pokud je spor o vrácení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud. Ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů„ lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté nebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka.“ S ohledem na tento závěr Nejvyššího soudu ČR je nutno mít za to, že žalovaný se doposud neocitl v prodlení, neboť nová doba splatnosti nebyla mezi účastníky dohodnuta a je stanovována soudem až v tomto rozhodnutí. Protože žalovaný je v řízení nečinný, nedoložil soudu své poměry tak, aby soud mohl posoudit, jaké jsou jeho možnosti, byla lhůta k plnění stanovena s ohledem na dobu, kdy žalovaný částku převzal, s přihlédnutím k tehdy dokládaným příjmům a výši nesplacené částky na 2 měsíce od právní moci rozsudku. Žalovanému proto byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 5.500,01 Kč ve výše uvedené lhůtě.
14. Žalobce se nemůže domáhat nad nevrácenou jistinu plnění sjednaných v neplatné smlouvě, ani nákladů na vymáhání plnění z této smlouvy. Žalovaný s ohledem na shora uvedené doposud není v prodlení, proto byla žaloba ve zbývajícím rozsahu, jak je uveden ve výroku II tohoto rozsudku, zamítnuta.
15. Výrok o nákladech řízení účastníků se opírá o § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. Žalobce měl ve věci větší neúspěch než úspěch, proto mu požadovaná náhrada nákladů řízení nebyla přiznána ani částečně. Ve věci více úspěšnému než neúspěšnému žalované náklady řízení nevznikly, proto bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení. Odvolání se podává ke zdejšímu soudu a rozhoduje o něm Krajský soud v Hradci Králové.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat splnění návrhem na výkon rozhodnutí či exekuci.