Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 C 126/2023-64

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Olgou Houžvičkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 122 314 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 29 848 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 29 848 Kč od 3. 5. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 92 466 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 122 314 Kč od 22. 10. 2013 do 2. 5. 2023 a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 92 466 Kč od 3. 5. 2023 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 29 848 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 29 848 Kč od 3. 5. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 92 466 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 122 314 Kč od 22. 10. 2013 do 2. 5. 2023 a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 92 466 Kč od 3. 5. 2023 do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 122 314 Kč s příslušenstvím z titulu uzavřené smlouvy o úvěru číslo ze dne 21. 3. 2013. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalované dne 29. 3. 2023 finanční prostředky ve výši 45 000 Kč, které se žalovaná zavázala splatit společně s úrokem ve výši 148,11 % ročně, a to v celkem 36 měsíčních splátkách po 3 788 Kč, splatných vždy k 20. dni měsíce. Žalovaná poskytnutý úvěr řádně nesplácela, v důsledku čehož došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění úvěru ke dni 20. 10. 2013. Žalovaná na svůj dluh uhradila celkem částku 15 152 Kč. Žalobkyni v důsledku neplacení splátek řádně a včas vzniklo právo na zaplacení tzv. nové jistiny v celkové výši 121 216 Kč a smluvních pokut ve výši 1 098 Kč. Dále se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení úroku ve výši 8,05 % ročně z částky 122 314 Kč od 22. 10. 2013 do zaplacení.

2. Pokud jde o posouzení schopnosti žalované splácet úvěr, žalobkyně vycházela z dokladů a informací získaných od žalované, z databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti a také z jiných zdrojů. Žalobkyně ověřila úvěrovou historii žalované v registrech SOLUS a NRKI a prověřila si, že žalovaná nebyla v době žádosti o úvěr evidována v insolvenčním rejstříku a neměla u žalobkyně předchozí dluh ve stádiu žalobního vymáhání. Za pomoci zjištěných údajů a matematických modelů byl proveden tzv. skóring klienta, na základě kterého bylo rozhodnuto o možnosti poskytnutí úvěru. Při určení výdajů žalované přitom žalobkyně vycházela z částky životního minima 3 800 Kč měsíčně, která postačuje k obživě. Žalovaná měla uvést výdaje na bydlení ve výši 4 000 Kč. Poskytovatel úvěru má omezené možnosti, jak ověřit údaje o výdajích poskytnuté žadatelem, a kromě zjevně nepřiměřených údajů, žalobkyni nezbývá než věřit sděleným údajům. Pokud žalovaná zatajila nebo zkreslila údaje o svých příjmech a výdajích, nemůže dojít k neplatnosti úvěrové smlouvy pro nepřezkoumání úvěruschopnosti, neboť kdo se staví k uplatňování práv s neomluvitelnou lhostejností, nemůže s úspěchem požadovat ochranu těchto práv, z nepoctivého jednání nikdo nemůže těžit. Žalovaná přitom uvedla, že veškeré údaje, které v souvislosti s úvěrovou smlouvou poskytla, jsou pravdivé. Nelze klást žalobkyni k tíži lehkomyslnost žalované, žalobkyně vycházela z toho, že žalovaná má v úmyslu dluh splatit a že pamatuje i na případy, kdy by se její ekonomická situace zhoršila.

3. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. Obě strany souhlasily s postupem dle

4. Z doložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav.

5. Dle výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu žalobkyni bylo Českou národní bankou uděleno povolení k poskytování spotřebitelského úvěru.

6. Účastníci podepsali dne 21. 3. 2013 návrh na uzavření smlouvy o úvěru číslo v němž se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 45 000 Kč a žalovaná se zavázala jej splatit při sjednaném úroku ve výši 148,11 % ročně v 36 pravidelných měsíčních splátkách 3 788 Kč Celkem se žalovaná zavázala žalobkyni vrátit 136 368 Kč. Zásilku obsahující oznámení o schválení úvěru ze dne 2. 4. 2013 bylo žalované doručeno dle dodejky dne 3. 4. 2013, kdy žalovaná zásilku převzala. Žalované byl poskytnut splátkový kalendář, předsmluvní formulář s informacemi o úvěrujícím a standardní informace o spotřebitelském úvěru, informace pro klienta poskytované zprostředkovatelem úvěru a smluvní ujednání smlouvy, jejichž převzetí žalovaná svým podpisem dne 21. 3. 2013 stvrdila. Dle čl. 12 písm. b smluvních ujednání se v případě prodlení žalované s úhradou kterékoliv splátky nebo její části po dobu 60 dnů stal celý úvěr dle splátkového kalendáře okamžitě splatným. Dle čl. 12 smluvních ujednání se ke dni zesplatnění úvěru staly veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru, spolu s nezaplacenou jistinou úvěru, součástí nové jistiny úvěru.

7. Dle dokladu o vyplacení úvěru byl úvěr 45 000 Kč vyplacen dne 29. 3. 2013 na účet žalované uvedený ve smlouvě. Dle karty klienta žalovaná ke dni 2. 5. 2023 na úvěr splátkami uhradila celkem částku 15 152 Kč, poté přestala dluh hradit.

8. Dopisem ze dne 20. 9. 2013 žalobkyně upozornila žalovanou na možnost zesplatnění úvěru v důsledku nesplácení splátek. Dopisem ze dne 20. 10, 2013 vyzvala žalobkyně žalovanou k zaplacení dlužných splátek a smluvní pokuty a upozornila ji na zesplatnění celého úvěru, ke kterému došlo v důsledku nesplácení dlužné částky. Předžalobní výzvou ze dne 12. 4. 2023 vyzvala žalobkyně žalovanou k zaplacení dluhu nejpozději do 15 dnů od data odeslání výzvy. Tato výzva byla dle podacího archu odeslána téhož dne.

9. Z karty označené jako hodnocení klienta ze dne 21. 3. 2013 bylo zjištěno, že žalovaná při uzavírání smlouvy sdělila, že je zaměstnána s čistým příjmem 14 000 Kč měsíčně. Výdaje žalované byly v hodnocení klienta uvedeny částkou 3 800 Kč měsíčně (životní minimum), výdaje na bydlení (nájemné, inkaso doprava, ostatní) byly uvedeny částkou 4 000 Kč měsíčně. Forma bydlení – u rodičů. Jiné výdaje žalovaná netvrdila. Z výpisu z účtu ze dne 1. 3. 2013 soud zjistil, že žalované byla dne 8. 2. 2013 poukázána na účet žalované mzda ve výši 15 267 Kč a dle potvrzení zaměstnavatele žalované ze dne 28. 2. 2013 činil průměrný čistý měsíční příjem žalované za dobu od 1. 11. 2012 do 31. 1. 2013 částku 15 502 Kč. Dále byl doložen výpis žalované z NRKI se skóre 276, nicméně bez hodnocení příznaku tohoto skóre a záznam z registru SOLUS, kterým žalovaná neprocházela.

10. Při právním posouzení věci vycházel soud ze , obchodního zákoníku ve znění ke dni uzavření smlouvy o úvěru (dále jen "obch. zák."). Uvedený zákon soud aplikoval s ohledem na nového (dále jen "o. z.)., který ho zrušil, avšak stanovil, že jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, se řídí dosavadními právními předpisy.

11. Podle § 261 odst. 3 písm. d) obch. zák., se smlouva o úvěru řídí bez ohledu na povahu účastníků závazkového vztahu obchodním zákoníkem.

12. Podle § 497 obch. zák., se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Podle § 502 odst. 1 věta první obch. zák., je dlužník povinen od doby poskytnutí peněžních prostředků platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona.

14. Podle § 365 věty první obch. zák., je dlužník v prodlení, jestliže nesplní řádně a včas svůj závazek, a to až do doby poskytnutí řádného plnění nebo do doby, kdy závazek zanikne jiným způsobem. Podle § 369 odst. 1 obch. zák., je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského.

15. Podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen „ “), ve znění účinném od 25. 2. 2013, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

16. Soud má na základě provedeného dokazování za prokázané, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 21. 3. 2013 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované bezhotovostním převodem peněžní prostředky ve výši 45 000 Kč, které se žalovaná zavázala uhradit společně s úrokem ve výši 148,11 % ročně a které poukázala žalobkyně na účet žalované dne 29. 3. 2013. Oznámením ze dne 2. 4. 2013 žalobkyně poskytnutí úvěru žalované schválila.

17. Žalovaná sjednala předmětnou smlouvu v pozici chráněné strany – spotřebitele, neboť z ničeho nevyplynulo, že by se jednalo o podnikatele. Povinností žalobkyně před poskytnutím úvěru tedy bylo zkoumat schopnost žalované splácet úvěr. Daná zákonná povinnost chrání nejen samotného věřitele a ostatní poskytovatele, kteří poskytli úvěry již dříve, ale chrání rovněž spotřebitele samotného před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, zprostředkovaně poskytuje ochranu také společnosti jako celku, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. Pokud poskytovatel poskytne spotřebiteli úvěr, aniž by této své povinnosti dostál, je smlouva absolutně neplatná.

18. Má-li být zachován smysl a účel citované úpravy směřující k ochraně spotřebitele, poskytovatel spotřebitelského úvěru musí zjistit řádně a s odbornou péčí, na základě dostatečných informací, resp. i z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů, na straně jedné příjmy a na straně druhé pak přinejmenším pravidelné a nezbytné výdaje, které lze u každého spotřebitele rozumně očekávat a dále dosavadní dluhové zatížení žalované. Takovými výdaji jsou zejména náklady na bydlení, dále na dopravu, stravování, ošacení apod. Požadavek odborné péče nelze omezovat jen na samotný myšlenkový proces„ posouzení“ dodaných čísel představujících příjmy a výdaje, ale je třeba jej vztáhnout i na zhodnocení dostatečnosti a věrohodnosti shromážděných podkladů.

19. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně při sjednávání úvěrové smlouvy nepostupovala v souladu s výše citovanými ustanoveními zákona o spotřebitelském úvěru. Uzavření smlouvy předcházel

pre-scoring žalované, jak vyplývá z výpisu z databáze SOLUS, v níž není u žalované žádný záznam a z výpisu z nebankovního registru klientských informací (NRKI). Pokud jde o příjmy spotřebitele, žalovaná v kartě hodnocení klienta uvedla, že dosahuje příjmu ze zaměstnání 14 000 Kč měsíčně, k čemuž si žalobkyně správně vyžádala výpis z účtu žalované prokazující vyplácení mzdy a potvrzení zaměstnavatele žalované. Soud ovšem nemá za prokázané, že by se žalobkyně zabývala reálnými výdaji žalované. Naopak vyšla jen z údajů sdělených žalovanou ohledně jejích nákladů na bydlení, aniž by bylo zřejmé, že by tyto výdaje byly reálně ověřovány. Žalobkyně nemůže v tomto ohledu argumentovat poctivostí spotřebitele odkazem na § 6 o. z. Povinnost poskytovatele úvěru náležitě zkoumat úvěruschopnost klienta vychází přímo ze zákona. Jedná se o jeho veřejnoprávní povinnost nezávislou na obecné povinnosti osob jednat ve vztazích poctivě, tuto nelze jakkoliv přenášet na spotřebitele a žalobkyně se jí nemůže zprostit prostým spoléháním se na správnost údajů sdělených žalovanou, bez požadavku na doložení patřičných dokladů a podkladů klientem. Takový přístup je nedostačující a nemůže požívat právní ochrany. Je totiž obecně známým faktem, že klienti jsou motivováni snahou úvěr získat, a tak nadhodnocují své příjmy a zejména zkreslují své výdaje a často nesdělí poskytovateli úvěru všechny své faktické závazky a pravidelné výdaje. Je to proto poskytovatel úvěru, kdo má ze zákona uloženu povinnost prověřit a objektivně podložit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit a nemůže se jí zprostit prohlášením spotřebitele o pravdivosti jeho tvrzení. Zásada ochrany spotřebitele, jakožto slabší smluvní strany s sebou zákonitě nese větší zatížení povinnostmi na straně podnikatele coby poskytovatele spotřebitelského úvěru. Poskytovatel úvěru má pořizovat dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jeho povinností stanovených tímto zákonem.

20. Co se týče výdajů na bydlení, tyto měla představovat částka 4 000 Kč měsíčně. Podle soudu je na místě od poskytovatele úvěru očekávat, že se před uzavřením smlouvy bude zajímat zejména o výši nákladů na bydlení, které zpravidla představují základní a zároveň často nejvyšší položku pravidelných výdajů každé osoby, kterou obecně nelze ani operativně snížit, a bude požadovat, a to zvláště v případě, kdy je tato tvrzená částka nízká, aby zájemce o úvěr alespoň tuto část výdajů doložil. Toto přitom není spojeno s žádnými podstatnými obtížemi. Bylo oprávněním a v zájmu žalobkyně po žalované žádat doložení dokladů, které souvisí s náklady za bydlení a souvisejícími službami. Žalobkyně do výdajů žalované dále zahrnula částku 3 800 Kč coby životní minimum, které ovšem nemá žádnou vypovídací hodnotu o majetkových poměrech konkrétního žadatele ve vztahu ke konkrétní výši úvěru a nedává žádný přehled o výdajích na oblékání, záliby, dopravu atd.

21. Soud s ohledem na shora uvedené uzavřel, že žalobkyně nedostála své povinnosti s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost žalované, aby mohla následně učinit závěr o tom, že žalované po vynaložení běžných výdajů a po úhradě všech dalších závazků zbude taková částka, aby mohla žalobkyni pravidelně splácet po dobu 36 měsíců sjednané měsíční splátky. Dané porušení povinnosti poskytovatele úvěru odporuje zákonu a současně (zejména pro uvedené širší možné dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud proto smlouvu o úvěru posoudil jako absolutně neplatnou. Žalovaná tak byla od počátku povinna vrátit žalobkyni poskytnutou a dosud nesplacenou jistinu. V řízení o žalobě o vrácení plnění z neplatné smlouvy soud může žalobkyni přiznat pouze vrácení toho, oč peněžité plnění přesahuje peněžité plnění poskytnuté jí podle smlouvy žalovanou. V řízení bylo prokázáno, že žalované byly ze strany žalobkyně poskytnuty finanční prostředky ve výši 45 000 Kč, přičemž žalovaná z této částky dle karty klienta i vyjádření žalobkyně uhradila 15 152 Kč. Žalovaná proto žalobkyni z titulu bezdůvodného obohacení nadále dluží částku 29 848 Kč.

22. Žalovaná je povinna žalobkyni vrátit finanční prostředky, které žalobkyně poskytla, a o které se tak žalovaná bezdůvodně obohatila na úkor žalobkyně dle § 2993 o. z. včetně zákonného úroku z prodlení dle § 1970 o. z. Z hlediska nároku na zaplacení zákonného úroku z prodlení jsou nároky vzniklé z titulu bezdůvodného obohacení splatné dnem následujícím po dni, kdy byl dlužník věřitelem vyzván k plnění, popřípadě ve lhůtě k plnění stanovené věřitelem. Prodlení žalované tak nastalo na základě zaslané výzvy k úhradě pohledávky ze dne 12. 4. 2023 dnem následujícím po uplynutí lhůty pro zaplacení, tj. 15 dnů od doručení výzvy. Dle podacího lístku byla výzva odeslána dne 12. 4. 2023, třetím pracovním dnem od odeslání je považována za doručenou a žalovaná je tedy v prodlení od 3. 5. 2023.

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že nepřiznal žádnému z účastníků náklady řízení, když převážně procesně úspěšná ve věci byla žalovaná. Ze spisu se však nepodává, že by procesně úspěšnému žalované jakékoliv náklady řízení vznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Hodoníně sídlem Velkomoravská 2269/4, 695 01 Hodonín. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.