Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
12 C 320/2023-49
Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl samosoudcem Mgr. Jaroslavem Kubátem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 13 868,57 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 11 500 Kč za dobu od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Ve zbývající části se žaloba zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 139 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 11 500 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Ve zbývající části se žaloba zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 139 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá zaplacení 13 868,54 Kč s příslušenstvím jakožto jistiny úvěru ve výši 13 322,35 Kč a kapitalizované smluvní pokuty ve výši 546,22 Kč vypočtené jako 0,1 % denně z 13 322,35 Kč od datum do datum, to vše dle smlouvy o úvěru uzavřené mezi žalovaným a společností právnická osoba (dále též jako„ EC“). Původní výše jistiny byla 15 000 Kč a byla poskytnuta žalovanému s úrokem 15 % ročně. Žalovaný uhradil na svůj dluh celkem 3 500 Kč, z čehož se 1 677,65 Kč započítalo na jistinu úvěru a zbytek se započítal na příslušenství pohledávky. Žalobkyně požaduje náhradu nákladů s pojených s vymáháním pohledávky ve výši 217 Kč za osobní návštěvu žalovaného a kapitalizovaný úrok ve výši 11 29,12 Kč. Žalovaná částka představuje jen část nároku žalobkyně dle smlouvy. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum. I přes předžalobní výzvu zaslanou žalovanému dne datum, žalovaný žalobkyni ničeho dalšího neuhradil.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud rozhodl po splnění podmínek § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání.
4. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav. Ze smlouvy o podnikatelském úvěru (č. l. 27) soud zjistil, že žalovaný a EC dne datum uzavřeli tuto smlouvu. EC se zavázala poskytnout žalovanému 15 000 Kč a ten se zavázal je ve 14 splátkách splatit spolu s úrokem ve výši 15 % ročně z jistiny kapitalizovaném v částce 1 444 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, poplatkem za vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 394 Kč a poplatkem za výplatu úvěru v hotovosti ve výši 2 700 Kč, celkem 27 888 Kč. Pro případ prodlení žalovaného si strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky až do zaplacení. Smlouva obsahuje ujednání stanovující výši nákladů spojených s určitými úkony EC. Za každou upomínku je žalovaný povinen uhradit 250 Kč jakožto náklady spojené s uplatněním pohledávky a 500 Kč smluvní pokuty. Za oznámení o zesplatnění úvěru je žalovaný povinen uhradit 500 Kč nákladů a 1 000 Kč smluvní pokuty. Dle smlouvy o podnikatelském úvěru si žalovaný převzal jistinu 15 000 Kč v hotovosti. (č. l. 27 odstavec 2. věta 2.) Žalovaný se v dané smlouvě označuje za podnikatele a vystupuje pod IČ. Žalobkyně uvedla v žalobě, že žalovaný uhradil na svůj dluh celkem 3 500 Kč. Z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek (č. l. 19-24) ze dne datum ve znění dodatku ze dne datum (č. l. 10) a z dílčí smlouvy o postoupení pohledávek (č. l. 28-30) ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně nabyla od právnická osoba předmětnou pohledávku za žalovaným. Z výpisu úkonů vymáhání ze dne datum (č. l. 31) soud zjistil, že žalobkyně dne datum osobně kontaktovala žalovaného. Žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky oznámením o postoupení pohledávky (č. l. 17) ze dne datum a vyzvala žalovaného k plnění výzvou k úhradě před podáním žaloby (č. l. 18) ze dne datum. Odeslání oznámení o postoupení vyplývá z podacího archu RJ0211040346P (č. l. 25) ze dne datum. Odeslání výzvy vyplývá z podacího archu RJ0230969964P (č. l. 26) ze dne datum.
5. Z žádosti o podnikatelský úvěr (č. l. 32) soud zjistil skutečnosti, které byly prokázány jinými důkazy.
6. Soud se nejdříve zabýval otázkou, jestli žalovaný vystupuje v předmětném závazkovém vztahu jako podnikatel. I když tak žalovaný vystupuje ve smlouvě o podnikatelském úvěru, má soud za to, že se nejedná o závazkový vztah mezi podnikateli, neboť žalobkyně v návrhu označila žalovaného jako fyzickou osobu, a ne fyzickou osobu podnikající. Žalobkyně se také domáhá pouhé části svých závazků dle smlouvy o podnikatelském úvěru, jistě proto, že si je vědoma toho, že závazek žalovaného vůči žalobkyni je závazkem spotřebitelským.
7. Po právní stránce soud věc posoudil dle ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (ustanovení o smlouvě o úvěru), a § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, s tím, že dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Soud má za prokázané, že EC poskytla žalovanému částku 15 000 Kč v hotovosti. Dle smlouvy měl žalovaný uhradit celkem 27 888 Kč, přičemž tato částka byla nad rámec jistiny tvořena poplatky ve výši 11 444 Kč a úrokem ve výši 15 % ročně kapitalizovaném v částce 1 444 Kč. Pro případ prodlení žalovaného mohla EC požadovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Za každou upomínku mohla EC požadovat 250 Kč jakožto náklady spojené s uplatněním pohledávky a 500 Kč smluvní pokuty. Za oznámení o zesplatnění úvěru mohla EC požadovat 500 Kč nákladů a 1 000 Kč smluvní pokuty. To představuje navýšení případného dluhu žalovaného při jedné upomínce a oznámení o zesplatnění o 2 250 Kč. Žalobkyně dále požaduje kapitalizovaný úrok ve výši 11 290,12 Kč. Výši nákladů úvěru považuje soud v jejich souhrnu za nepřiměřené a v rozporu s dobrými mravy, a to ve vztahu k celé smlouvě a ne jen k části požadované žalobkyní. K otázce přiměřenosti úroků a dalšího příslušenství soud odkazuje např. na rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 8. 4. 2021, č.j. 58 Co 100/2021-126. Dle něj soudní judikatura dovodila již v době před účinností současného občanského zákoníku, že nepřiměřenou, a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. K těmto závěrům dospěl rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, přičemž v daném případě se sice žalovaný nezavázal hradit vysoký úrok, ovšem celkové náklady úvěru spolu se smluvní pokutou a paušální náhradou nákladů na vymáhání úvěru jsou v rozporu s dobrými mravy. Ohledně obvyklé míry úrokových sazeb soud odkazuje např. na databázi obec národní banky příjmení, z níž vyplývá, že v říjnu 2021, kdy byla smlouva uzavřena, činila obvyklá roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR 7,45 % p. a. Je tak zřejmé, že EC požadovaná roční procentní sazba nákladů 200,42 % je pak oproti zjištěné běžné úrokové sazbě zcela nesrovnatelná.
8. Soud proto uzavřel, že náklady úvěru sjednané ve smlouvě vysoko přesahují přijatelnou hranici a smlouva o úvěru z tohoto důvodu odporuje dobrým mravům, přičemž rozpor s dobrými mravy má soud za zjevný. Smlouva je tak absolutně neplatná ve smyslu § 588 o. z., přičemž k takové neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu. Žalovaný na svůj dluh ve výši 15 000 Kč uhradil 3 500 Kč. Z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru tak má žalobkyně právo na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 o. z., jehož výše činí 15 000 Kč bez 3 500 Kč, tedy 11 500 Kč.
9. S ohledem na výše uvedené soud uložil žalovanému odpovídající povinnost výrokem I. tohoto rozsudku.
10. Žalovaný měl bezdůvodné obohacení vydat bez zbytečného odkladu poté, co věřitel plnění požadoval (§ 1958 odst. 2 o. z.), přičemž s ohledem na výši plnění soud považoval za tomu odpovídající lhůtu jeden pracovní den. Výzva k plnění byla zaslána dne datum, má se tedy za to, že byla žalovanému doručena dne datum (§ 573 o. z.). Nejpozději měl tedy žalovaný plnit datum. Počínaje následujícím dnem datum se ocitl s vydáním bezdůvodného obohacení v prodlení, čímž žalobkyni vznikl nárok na zákonný úrok z prodlení z částky 11 500 Kč od datum do zaplacení ve smyslu § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývající částce se žaloba zamítá.
11. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Předmětem řízení byla částka 13 868,54 Kč. Žalobkyni bylo v řízení vyhověno v částce 13 500 Kč a nevyhověno v částce 368,54 Kč, tedy rozdíl úspěchu a neúspěchu žalobkyně představuje částka 13 131,46 Kč, což je po zaokrouhlení 95 % předmětu řízení. Celkové účelně vynaložené náklady žalobkyně činí 2 252 Kč a sestávají ze soudního poplatku 800 Kč a z odměny advokáta dle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. (a.t.), neboť žalobkyně vede u zdejšího soudu stovky dalších řízení s obdobným předmětem sporu zahájených návrhem podaným na ustáleném vzoru a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Odměna činí 900 Kč za 3 úkony právní služby (1. příprava a převzetí zastoupení, 2. podání žaloby, 3. výzva k plnění), soud dále přičetl náhradu hotových výdajů po 100 Kč za úkon dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t., a náhradu DPH ve výši 252 Kč. Přiznaná náhrada nákladů žalobkyně ve výši 95 % z 2 252 Kč činí 2 139 Kč. Dle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.
12. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dní ode dne jeho doručení. Odvolání se podává ke zdejšímu soudu, rozhoduje o něm Městský soud v Praze jako soud odvolací.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu (exekuce).