Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
5 C 318/2023-23
Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Šturcovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení, anonymizována dvě slova.
sídlem adresa
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částky 11 615,34 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 964,57 Kč, s 15,00 % ročním úrokem z částky 7 964,57 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 3 650,77 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 11 615,34 Kč od datum do datum a dále z částky 3 650,77 Kč od datum do zaplacení, s 15,00 % ročním úrokem z částky 11 615,34 Kč od datum do zaplacení, s kapitalizovanými úroky ve výši 1 365,17 Kč a kapitalizovanými úroky z prodlení ve výši 389,67 Kč.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 2 054 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, anonymizováno, advokáta, se sídlem adresa, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 964,57 Kč, s 15,00 % ročním úrokem z částky 7 964,57 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 3 650,77 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 11 615,34 Kč od [datum] do [datum] a dále z částky 3 650,77 Kč od [datum] do zaplacení, s 15,00 % ročním úrokem z částky 11 615,34 Kč od [datum] do zaplacení, s kapitalizovanými úroky ve výši 1 365,17 Kč a kapitalizovanými úroky z prodlení ve výši 389,67 Kč. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 2 054 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], advokáta, se sídlem [adresa], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se na žalované domáhala zaplacení částky 11 615,34 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne datum uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru číslo jejíž nedílnou součástí byly úvěrové podmínky, a kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému na požádání peněžní prostředky do částky 10 000 Kč a žalovaná se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4% z aktuální dlužné částky. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaná celkem načerpala částku 11 877,09 Kč a celkem na poskytnutý úvěr uhradila 3 650,77 Kč. Žalovaná úvěr řádně a včas nehradila, proto žalobkyně úvěr ke dni datum zesplatnila a vyzvala žalovanou ke splacení celého úvěru. Žalovaná na výzvy žalobkyně nereagovala. Žalobkyně požaduje zaplacení částky 11 615,34 Kč, která se skládá z jistiny 9 200,22 Kč, poplatků ve výši 156 Kč, poplatků za pojištění ve výši 152,12 Kč, nákladů na vymáhání 600 Kč a smluvních pokut ve výši 1 500 Kč. Žalovaná dlužnou částku neuhradila, a to ani přes zaslanou předžalobní upomínku. Žalobkyně dále obecně uvedla, že žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalované úvěr splácet, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné smlouvy, a to její rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a taktéž nahlížením do externích úvěrových registrů. příjmení byla hodnota limitu nejvyšší měsíční splátky, která může být žadateli o úvěr schválena.
2. Usnesením Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 21. 6. 2023, číslo jednací, bylo rozhodnuto o vyslovení místní nepříslušnosti Okresního soudu v Kutné Hoře a o postoupení věci Okresnímu soudu v Benešově jako soudu místně příslušnému. Usnesení nabylo právní moci dne datum.
3. Okresní soud v Benešově ve věci vydal dne 24. 7. 2023, pod číslo jednací, elektronický platební rozkaz, který se žalované nepodařil doručit do vlastních rukou, proto soud usnesením ze dne 7. 9. 2023, číslo jednací, elektronický platební rozkaz zrušil a ve věci nařídil ústní jednání, ke kterému žalovanou řádně obeslal.
4. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila. Za žalobkyni se k jednání osobně dostavil její právní zástupce, který po poučení sdělil, že nemá návrhy na doplnění dokazování.
5. Soud provedl důkazy, které hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle § 132 o.s.ř. ,
a zjistil následující skutkový stav: Žalobkyně a žalovaná sjednali dne datum smlouvu, na jejímž základě žalobkyně poskytovala žalovanému revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutou částku vrátit a zaplatit náklady revolvingového úvěru (poplatky a úrok), a to v měsíčních splátkách ve výši minimálně 4% z dlužné částky k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce. Výše prvního čerpání činila 4 989 Kč, kterou se žalovaná zavázala hradit v pravidelných 11 měsíčních splátkách po 499 Kč počínaje datum, roční úroková sazba byla sjednána ve výši 17,57 %, RPSN ve výši 19,1 % (ze smlouvy o revolvingovém úvěru, vč. úvěrových podmínek). Žalovaná celkem čerpala částku 11 877,09 Kč, na kterou dle tvrzení žalobkyně uhradila pouze 3 650,77 Kč. Žalobkyně oznámila žalované zesplatnění dluhu a vyzvala žalovanou k úhradě dluhu datum (z výzvy k zaplacení včetně podacího archu). Žalobkyně zaslala žalované dne datum předžalobní výzvu k plnění dluhu. (z předžalobní výzva k zaplacení včetně podacího archu).
6. Za účelem zjištění, jakým způsobem byla zkoumána úvěruschopnost žalované při uzavření smluv, soud provedl důkaz kartou klienta, metodikou posouzení úvěruschopnosti a smlouvou o úvěru, ze kterých bylo zjištěno, že žalovaná při podpisu smlouvy prohlásila, že bydlí v podnájmu, má 3 vyživovací povinnosti, je na rodičovské dovolené, její příjem činí 15 000 Kč měsíčně, je svobodná, příjem ostatních členů domácnosti činí 30 000 Kč měsíčně a měsíční výdaje domácnosti činí 25 000 Kč.
7. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a ze zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“).
8. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
9. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2. téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
11. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
12. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
13. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
14. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.
15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
16. Podle § 101 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen„ o. s. ř. “), k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení, plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1 ) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem. Podle § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. , nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas a nepožádá z důležitého důvodu o odročení jednání, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. Podle § 120 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení.
17. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že smlouva o revolvingovém úvěru sjednaná žalobkyní a žalovanou je absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalované daný úvěr splatit, resp. žalobkyně netvrdila (ani neprokázala), že úvěruschopnost žalované řádně přezkoumala. Karta klienta vyplněná žalovanou není dostačujícím a objektivním dokladem sloužícím ke zjištění majetkových a osobních poměrů žalované. Závěr o absolutní neplatnosti se opírá o rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci OPR- právnická osoba GK (C číslo). Uvedeným rozhodnutím bylo dovozeno, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, z nichž vychází právní úprava obsažená v § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.
18. Ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalované žalobkyně v žalobě neuvedla jiná tvrzení a neoznačila další důkazy.
19. Vzhledem k tomu, že soud shledal předmětnou smlouvu dle § 588 o. z. ve spojení s § 87 zákona o spotřebitelském úvěru absolutně neplatnou pro absenci řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované, rozhodoval podle § 2991 o. z. o vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované částku 11 877,09 Kč, na kterou žalovaná dle tvrzení žalobkyně uhradila celkem 3 650,77 Kč, zůstala jí proto povinnost vydat částku 7 964,57 Kč (žalobkyně požadovala uhradit částku 11 615,34 Kč). Soud žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení z této částky, a to ode dne následujícího po doručení žaloby žalované. Uvedenou částku je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. v obecné lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku.
20. Ve zbývajícím rozsahu požadované částky soud žalobu zamítl, a to včetně příslušenství sestávajícího z úroků z prodlení, smluvní pokuty a poplatků.
21. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že jejich náhradu soud přiznal procesně úspěšnější žalobkyni a uložil žalované povinnost uhradit žalobkyni částku 2 054 Kč. Při plném úspěchu ve věci by žalobkyni náležela částka 4 605 Kč sestávající se z dosud uhrazeného soudního poplatku ve výši 800 Kč, dále z odměny advokáta ve výši 900 Kč za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí právního zastoupení, kvalifikovaná výzva a žaloba) podle § 11 odst. 1 ve spojení s § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), přičemž odměna za jeden úkon činí 300 Kč, dále z odměny advokáta ve výši 1 580 Kč za jeden úkon právní služby (účast na jednání před soudem dne datum) podle § 11 odst. 1 ve spojení s § 7 bod 5 advokátního tarifu, dále z náhrady hotových výdajů za 3 úkony ve výši 100 Kč za každý úkon podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu, tj. celkem 300 Kč, dále z náhrady hotových výdajů za 1 úkon ve výši 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, dále z náhrady cestovních výdajů za cestu z obec do obec a zpět dne datum v celkové výši 325 Kč (celkem 94 km, vykonané osobním automobilem tovární značky Volkswagen Passat, registrační značka, při průměrné spotřebě motorové nafty 5,0 l na 100 km při ceně motorové nafty 34,40 Kč, sazbě 5,20 Kč/km, přičemž náhrada cestovních výdajů byla přiznána v poloviční výši neboť právní zástupce žalobkyně se toho dne u zdejšího soudu účastnil dvou jednání) podle § 13 odst. 5 advokátního tarifu, a nakonec z náhrady za promeškaný čas při cestě na jednání soudu v počtu 4 půlhodin po 100 Kč podle § 14 odst. 1 , odst. 3 advokátního tarifu. K odměně a náhradám dále náleží náhrada za daň z přidané hodnoty, jejímž je právní zástupce žalobkyně dle přiloženého osvědčení plátcem, a to ve výši 799 Kč. Žalobkyni přitom náleží 38 % z částky 5 404 Kč, protože byla úspěšná ohledně částky 7 964,57 Kč (69 %) a neúspěšná ohledně částky 3 650,77 Kč (31 %). Soud v daném případě aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu u třech úkonů právní služby, neboť je přesvědčen, že se jedná o formulářovou žalobu na vymáhání dlužného úvěru, v níž se mění pouze označení žalovaných, smluv a dlužných částek.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání ve lhůtě do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Benešově.
Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. o. s. ř. nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle zákona č. 120/2001 Sb. (exekučního řádu).