Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

14 C 156/2023-82

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl soudkyní JUDr. Ivanou Dušákovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupena advokátem: anonymizováno jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení částky 26 198 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 900 Kč a zákonné úroky z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 12 900 Kč od 26. 2. 2023 do zaplacení, to vše ve splátkách ve výši 1 000 Kč měsíčně tak, že první splátku je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku a další vždy do 28. dne toho kterého následujícího měsíce, až do úplného zaplacení. Pro nesplnění některé splátky může žalobkyně žádat o zaplacení celé pohledávky; toto právo může žalobkyně použít nejpozději do splatnosti nejbližší příští splátky.

II. Žaloba se zamítá

-) v části o zaplacení částky 13 298 Kč,

-) v části o zaplacení úroku ve výši 21,05 % ročně z částky 21 773 Kč od 26. 2. 2023 do zaplacení,

-) v části o zaplacení zákonných úroků z prodlení z částky 8 833 Kč od 26. 2.2023 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 900 Kč a zákonné úroky z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 12 900 Kč od 26. 2. 2023 do zaplacení, to vše ve splátkách ve výši 1 000 Kč měsíčně tak, že první splátku je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku a další vždy do 28. dne toho kterého následujícího měsíce, až do úplného zaplacení. Pro nesplnění některé splátky může žalobkyně žádat o zaplacení celé pohledávky; toto právo může žalobkyně použít nejpozději do splatnosti nejbližší příští splátky.</b> <b>II. Žaloba se zamítá</b> <b>-) v části o zaplacení částky 13 298 Kč,</b> <b>-) v části o zaplacení úroku ve výši 21,05 % ročně z částky 21 773 Kč od 26. 2. 2023 do zaplacení,</b> <b>-) v části o zaplacení zákonných úroků z prodlení z částky 8 833 Kč od 26. 2.2023 do zaplacení.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobkyně se domáhala žalobou podanou soudu proti žalovanému zaplacení částky 26 198 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že jde o nárok vyplývající ze smlouvy o úvěru číslo ze dne 8. 9. 2021, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky 30 000 Kč. Žalobkyně tvrdila, že splnila povinnost podle zákona o spotřebitelském úvěru a s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného úvěr splácet.

2. Žalovaný uvedl, že si je vědom toho, že žalobkyni dluží žalovanou částku a byl ochoten žalobkyni vrátit to, co obdržel a nesplatil, avšak ve splátkách maximálně po 1 000 Kč měsíčně. Ke svým poměrům uvedl, že nepracuje, je evidovaný úřadem práce, ale žádnou podporu nepobírá. Žije z toho, co dostane od příbuzných, a dále mu pomáhá kamarád. Celý rok 2022 byl žalovaný v pracovní neschopnosti, invalidní důchod mu nebyl přiznán. Vyučený je prodavačem, práci aktivně shání, zatím bezvýsledně. S bývalou přítelkyní dluží právnická osoba, kde si půjčili cca 650 000 Kč, částka se tři roky splácí a o zůstatku žalovaný neměl přehled. Dále uvedl, že dluží právnická osoba (splácí 400 Kč měsíčně), právnická osoba anonymizováno (splácí 200 Kč měsíčně), právnická osoba celkem cca 16 000 Kč ze dvou smluv a právnická osoba. U právnická osoba má dluh z kreditní karty. Společný dluh s přítelkyní vznikl asi v roce 2018 a ostatní dluhy vznikly v roce 2020, 2021. Žalovaný namítal, že nebyla dostatečně posouzena jeho úvěru schopnost.

3. Z listinných důkazů soud zjistil následující právně významné skutečnosti:

4. Z výpisu z obchodního rejstříku bylo zjištěno, že předmětem podnikání žalobkyně je mimo jiné poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru.

5. Z obsahu smlouvy o úvěru číslo ze dne 8. 9. 2021, soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému – spotřebiteli – peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč. Pro poskytnutí úvěru uvedl žalovaný ve smlouvě číslo účtu bankovní účet. Z přílohy číslo ke smlouvě o úvěru bylo zjištěno, že zprostředkovatelem úvěru byla paní jméno příjmení a provize zprostředkovatele činila 2 500 Kč.

6. Z potvrzení o provedení transakce soud zjistil, že dne 10. 9. 2021 byla na účet č. bankovní účet zaúčtována částka 27 500 Kč. příjmení 2 500 Kč byla zaúčtována na účet s názvem jméno příjmení.

7. Z posouzení úvěruschopnosti zákazníka ze dne 10. 9. 2021 soud zjistil, že žalobkyně zjišťovala informace důležité pro posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Ve formuláři byl vyplněn příjem žalovaného 20 000 Kč a příjmy domácnosti 41 000 Kč. Ve výdajích byla uvedena částka na bydlení 5 850 Kč a úvěry ve výši 2 000 Kč. Žalobkyně měla k dispozici jeden výplatní lístek, ze kterého byla zjištěna čistá mzda žalovaného za měsíc srpen 2021 ve výši 14 699 Kč, průměrná čistá mzda byla na výplatním lístku uvedena ve výši 18 544 Kč. K dalším příjmům domácnosti žalovaného nebyl důkaz předložen.

8. Z přehledu splátek bylo zjištěno, že žalovaný zaplatil žalobkyni splátky v celkové výši 14 600 Kč.

9. Z písemných upomínek ze dne 26. 12. 2022 a ze dne 25. 1. 2023, z čestných prohlášení a ze seznamů odeslaných upomínek soud zjistil, že žalobkyně žalovaného upomínala a vyzývala k zaplacení. Z písemné výzvy ze dne 25. 2. 2023 bylo zjištěno, že advokát žalobkyně před podáním žaloby vyzval žalovaného k zaplacení jistiny s příslušenstvím. Upomínky i předžalobní výzva byly žalovanému odeslány na adresu, kterou žalovaný uvedl ve smlouvě, tj. ulice a číslo, PSČ obec.

10. Nebylo zjištěno, že žalobkyně dříve, než přenechala žalovanému peněžní prostředky, s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného – spotřebitele – úvěr splácet. Smlouva o úvěru ze dne 8. 9. 2021 je tak neplatná, platně tudíž nebyly sjednány úroky ani další poplatky.

11. O skutkovém stavu věci soud uzavřel, že žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 27 500 Kč, aniž s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného – spotřebitele – úvěr splácet. Smlouva o úvěru je neplatná, přijetím částky 27 500 Kč se žalovaný bezdůvodně obohatil a je jeho povinností bezdůvodné obohacení žalobkyni vydat. Žalovaný dosud uhradil žalobkyni částku 14 600 Kč a v době rozhodování soudu zbývalo vydat bezdůvodné obohacení ve výši 12 900 Kč.

12. Soud jednal podle , , ve znění pozdějších předpisů. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání v souladu s ustanovením . Vzhledem k tomu, že žalovaný vystupoval v pozici spotřebitele, soud při právním posouzení věci vycházel z ustanovení , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů. Dále byla věc posouzena dle , .

13. Bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaný jednali o uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu ustanovení a násl. . Povinností věřitele bylo ve smyslu ustanovení , zákona o spotřebitelském úvěru posoudit před uzavřením smlouvy řádně úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Platí, že věřitel spotřebitelský úvěr poskytne jen tehdy, pokud z výsledků tohoto posouzení vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet, když pro porušení této povinnosti je smlouva neplatná a spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy a je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

14. Soud dále vycházel z nálezu Ústavního soudu sp. zn. ze dne 26. 2. 2019 ze kterého vyplývá, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. Nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v článku 36 odst. 1d. Důsledkem porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele je absolutní neplatnosti smlouvy, a to i v poměrech K tomuto závěru vede také rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 5. 3. 2020 ve věci C číslo.

15. V daném případě žalobkyně nesplnila povinnost řádně posoudit úvěruschopnost žalovaného – spotřebitele – na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Žalobkyně měla k dispozici pouze jeden výplatní lístek, ze kterého byla zjištěna čistá mzda žalovaného za měsíc srpen 2021 ve výši 14 699 Kč, průměrná čistá mzda byla uvedena ve výši 18 544 Kč. Při posouzená úvěruschopnosti žalobkyně vycházela z celkových příjmů domácnosti žalovaného ve výši 41 000 Kč, aniž měla ověřeny a doloženy zdroje a výši příjmů žalovaného. Důsledkem nesplnění této povinnosti je absolutní neplatnost smlouvy o úvěru.

16. Podle platí, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

17. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně nepostupovala s odbornou péčí, proto je smlouva o úvěru neplatná. Bylo zjištěno, že žalovaný přijal peněžitou částku 27 500 Kč a částku 14 600 žalobkyni uhradil. Soud proto výrokem rozsudku pod bodem I uložil žalovanému povinnost vrátit žalobkyni částku 12 900 Kč O povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni úroky z prodlení soud rozhodl dle , dle a dle úředního sdělení obec národní banky o úpravě základních úrokových sazeb. Přijetím částky 27 500 Kč se žalovaný bezdůvodně obohatil a ke dni 26. 2. 2023 byl žalovaný nepochybně v prodlení se zaplacením, když žalobkyně již dříve žalovaného o zaplacení upomínala. Výrokem rozsudku pod bodem II pak soud žalobu ve zbytku požadovaného nároku zamítl. Jestliže byla smlouva o úvěru neplatná, pak nebyly mezi účastníky řízení platně sjednány platby úroků a poplatků.

18. Na žádost žalovaného soud uložil splnění povinnosti ve splátkách, což připouští ustanovení . Při stanovení výše splátek soud přihlédl ke skutečnosti, že žalovaný má závazky i vůči dalším věřitelům. Soud má za to, že splátku 1 000 Kč měsíčně bude žalovaný reálně schopen žalobkyni splácet. V případě, že žalovaný nezaplatí řádně a včas kteroukoliv ze splátek, stává se k žádosti žalobkyně jednorázově splatnou celá dlužná částka ( ).

19. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení (výrok III) vychází z ustanovení .

Poučení:

Proti rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení stejnopisu rozhodnutí u Okresního soudu v Hradci Králové ve dvojím vyhotovení. Věcně a místně příslušným k projednání odvolání je Krajský soud v Hradci Králové.

Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou vykonatelným rozhodnutím, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci.