Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

47 C 73/2022-246

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Mlčochovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované zastupování státu ve věcech majetkových

sídlem adresa

pro zaplacení 65 000 Kč + 300 000 Kč + 286 965 Kč

takto:

I. Žaloba o zaplacení částky 651 965 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši z této částky od datum do zaplacení se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení 900 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žaloba o zaplacení částky 651 965 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši z této částky od [datum] do zaplacení se zamítá. II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení 900 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou ze datum domáhala na žalované zaplacení částky ve výši 741 965 Kč s příslušenstvím s tím, že byla účastníkem soudního řízení vedeného u název soudu (dále jen„ obvodní soud“) pod sp. zn. spisová značka (dále jen„ napadené řízení“), které bylo vedeno o zvýšení výživného na nezletilé děti. V napadeném řízení bylo žalobkyni doručováno fikcí, pročež obvodní soud dne datum rozhodl tak, že výživné na syny zvýšil na částku 14 000 Kč a 11 000 Kč měsíčně a zároveň žalobkyni stanovil povinnost uhradit nedoplatek na výživném ve výši 394 640 Kč. Původní výživné přitom činilo 2 200 Kč a 1 800 Kč, když ke zvýšení výživného soud přistoupil poté, co žalobkyně nekomunikovala, nedoložila své majetkové poměry a soud je tak určil fikcí. Žalobkyně poté, co se o vydání rozhodnutí o zvýšení výživného dozvěděla, podala odvolání spolu s návrhem na prominutí zmeškání lhůty k podání odvolání. Zmíněné návrhy byly zamítnuty rozhodnutím obvodního soudu z datum rozhodnutí č. j. číslo jednací ve spojení s rozhodnutím název soudu z datum rozhodnutí č. j.: číslo jednací. Citovaná rozhodnutí byla zrušena nálezem Ústavního soudu sp. zn. ústavní nález pro rozpor s d. Jmenovaná rozhodnutí způsobila žalobkyni značnou újmu, neboť byla nucena platit výživné zcela nekorespondující s jejími příjmy, v důsledku čehož bylo proti žalobkyni zahájeno trestní řízení z důvodu zanedbání povinné výživy podle tr. zákoníku a několikrát jí byl odebrán řidičský průkaz. Celá situace byla pro žalobkyni extrémně citově náročná, onemocněla reaktivní akutně-stresovou poruchou, následkem čehož byla nucena setrvat 13 měsíců v pracovní neschopnosti. Po skončení pracovní neschopnosti se nemohla pro psychickou náročnost povolání a se zřetelem na svůj zdravotní stav na původní pracovní pozici vrátit, přičemž v současné době vykonává zaměstnání toliko na poloviční úvazek. Kromě finančních a zdravotních potíží měla nezákonná rozhodnutí negativní vliv i na společenský život žalobkyně. Rodina, přátelé, kolegové a známí ji považovali za„ neplatiče výživného“, byla poškozena její pověst a důstojnost. S ohledem na uvedené se žalobkyně domáhala jednak částky 65 000 Kč jakožto rozdílu mezi nemocenskou a předpokládaným výdělkem po dobu, kdy byla 13 měsíců v pracovní neschopnosti a jednak odškodnění 300 000 Kč za ztrátu zaměstnání, jež kvůli svému onemocnění nemohla již dále vykonávat. K uvedenému nároku uvedla, že před vydáním nezákonných rozhodnutí pracovala na pozici nákupčí ve společnosti právnická osoba, konkrétně od května rok a očekávala povýšení na manažerskou pozici. Dále se žalobkyně domáhala náhrady škody ve výši 30 000 Kč za ztrátu řidičského průkazu. V souvislosti s akutními stavy a trvalými následky způsobenými reaktivní akutně-stresovou poruchou žádala dále náhradu újmy na zdraví ve výši 286 965 Kč. Závěrem se žalobkyně domáhala odškodnění za ztrátu dobré pověsti, jména, důstojnosti a zhoršení jejích společenských vztahů, a to ve výši ve výši 60 000 Kč.

2. Žalovaná ve svém vyjádření z datum učinila nesporným, že u ní žalobkyně dne datum uplatnila svůj nárok na přiznání zadostiučinění za nemajetkovou újmu a náhradu škody podle , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ OdpŠk“) v celkové výši 741 965 Kč s příslušenstvím, jež jí měla vzniknout z titulu nezákonného rozhodnutí, a to usnesením obvodního soudu z datum rozhodnutí č. j. číslo jednací ve spojení s rozhodnutím název soudu z datum rozhodnutí č. j.: číslo jednací. Žalovaná vyslovila žalobkyni omluvu za vydání nezákonných rozhodnutí, avšak finančním nárokům žalobkyně nevyhověla ani z části, když uvedla, že co se týče nároku na náhradu ušlého výdělku ve výši 65 000 Kč, neměla za prokázaný ani vznik tvrzené škody, ani skutečnost, že by žalobkyni v příčinné souvislosti s vydáním nezákonného rozhodnutí vzniklo tvrzené poškození zdraví, shodně tak pokud jde o nárok na náhradu majetkové škody za ztrátu zaměstnání ve výši 300 000 Kč. Jde-li o nárok na náhradu škody ve výši 30 000 Kč za odebrání řidičského průkazu, konstatovala, že žalobkyně nevysvětlila, co má škoda představovat a vznik této škody. U nároku na náhradu škody na zdraví ve výši 286 965 Kč zejména namítala, že žalobkyně neprokázala, že by jí v příčinné souvislosti s vydáním nezákonného rozhodnutí vzniklo tvrzené poškození zdraví. Konečně v případě nároku na poskytnutí zadostiučinění za ztrátu dobré pověsti a zhoršení jejích společenských vztahů ve výši 60 000 Kč brojila, že žalobkyně přesně neuvedla, kterým orgánem činným v trestním řízení bylo její trestní stíhání vedeno, svá tvrzení ohledně nemajetkové újmy nedoložila, pročež měla konstatování porušení práva a vyslovení omluvy za dostatečné zadostiučinění. S odkazem na výše uvedené navrhla žalobu zcela zamítnout.

3. Žalobkyně v replice ze datum doplnila, že vyslovení omluvy ze strany žalované nepovažuje za dostačující zadostiučinění. V závěru žalobkyně navrhla rozšíření žaloby o 285 850, 41 Kč, když tato částka měla představovat náhradu škodu, jež žalobkyni vznikla jednak tím, že v rámci exekuce vedené JUDr. příjmení byla vymožena částka 482 640 Kč, ale poté zrušení nezákonného rozhodnutí jí byla vrácena toliko částka 407 180, 69 Kč. Dále tím, že byla nucena uhradit náklady soudního exekutora a náklady oprávněného v celkové výši 151 403, 60 Kč. Nadto uplatňovala škodu ve výši 58 987, 50 Kč, kterou zaplatila za právní zastoupení v dané věci Mgr. příjmení.

4. Řízení o shora uvedené žalobě probíhalo u zdejšího soudu pod sp. zn. spisová značka. Usnesením č. j.: číslo jednací, jež nabylo právní moci dne datum, pak soud vyloučil k samostatnému projednání řízení o nároku žalobkyně na náhradu za ztrátu výdělku po dobu dočasné pracovní neschopnosti ve výši 65 000 Kč, nárok na náhradu za ztrátu zaměstnání ve výši 300 000 Kč a nárok na náhradu nemajetkové újmy ve výši 286 965 Kč v souvislosti s poškozením jejího zdraví reaktivní akutně-stresovou poruchou, neboť žalobkyně k prokázání svých nároků navrhla zpracování znaleckého posudku a ve vztahu k ostatním nárokům žalobkyně nebylo hospodárné oddalovat rozhodnutí ve věci. O ostatních nárocích bylo rozhodnuto zdejším soudem dne datum rozhodnutí rozsudkem č. j.: číslo jednací ve spojení s rozhodnutím název soudu č. j.: číslo jednací. Předmětem řízení ve zde projednávané věci tak zůstal nárok žalobkyně na náhradu za ztrátu výdělku po dobu dočasné pracovní neschopnosti ve výši 65 000 Kč, když žalobkyně tvrdila, že v důsledku vydání nezákonných rozhodnutí měla finanční potíže a bylo s ní vedeno trestní stíhání, což vyústilo v onemocnění žalobkyně reaktivní akutně-stresovou poruchou, v jejímž důsledku byla žalobkyně nucena setrvat v pracovní neschopnosti po dobu 13-ti měsíců, konkrétně od datum do datum. S ohledem na výši nemocenské a výši přepokládaného výdělku tak vznikla žalobkyni škoda ve výši 65 000 Kč. Dále soud v nynějším řízení rozhodoval o nároku žalobkyně na náhradu za ztrátu zaměstnání ve výši 300 000 Kč, neboť kvůli zdravotnímu stavu způsobenému výše zmíněným onemocněním, již nemohla v dosavadním zaměstnání ve společnosti právnická osoba pracovat. Konečně soud ve zde souzené věci rozhodoval o nároku žalobkyně na náhradu nemajetkové újmy ve výši 286 965 Kč v souvislosti s poškozením jejího zdraví reaktivní akutně-stresovou poruchou. Při vyčíslení předmětného nároku žalobkyně vycházela z Metodiky Nejvyššího soudu ČR.

5. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav:

6. Mezi účastníky nebylo sporu, že žalobkyně u žalované uplatnila svůj nárok na zadostiučinění za nemajetkovou újmu a na náhradu škody dne datum. Dále byl nesporným průběh napadeného řízení vedeného u název soudu pod sp. zn. spisová značka. Dne datum rozhodnutí podal otec nezletilých synů, jméno jméno příjmení, návrh na zvýšení výživného. Žalobkyně byla prostřednictvím advokáta dne datum vyzvána k doplnění odůvodnění odvolání v jiném probíhajícím řízení pod sp. zn. spisová značka a spis byl odeslán odvolacímu soudu. Návrh otce na zvýšení výživného byl tak rozeslán až pokynem z datum, písemnosti označené jako "návrh + poučení + výzva" byly doručovány matce (nikoli právnímu zástupci matky), pročež žalobkyni byly tyto písemnosti doručeny fikcí dne datum. Dále byla žalobkyně předvolána k ústnímu jednání a obeslána s dotazem, zda ji bude Mgr. příjmení zastupovat i pro uvedené řízení a pokud ano, ať obratem doloží plnou moc k zastupování a informuje právního zástupce o jednání. I tyto písemnosti byly poškozené doručeny do datové schránky fikcí dne datum. K ústnímu jednání, konanému dne datum, se proto žalobkyně nedostavila. Obvodní soud vydal rozsudek pod sp. zn. spisová značka, kterým změnil své dřívější rozhodnutí o výživném tak, že žalobkyně byla povinna platit na výživu nezletilého syna jméno jméno příjmení částku 14 000 Kč a na výživu nezletilého syna jméno jméno příjmení částku 11 000 Kč počínaje dnem datum a také byla poškozené uložena povinnost uhradit nedoplatek na výživném od nově stanoveného zvýšení podle výroku I. do vydání rozsudku v celkové výši 394 640 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. V odůvodnění obvodní soud uvedl, že matka se k návrhu otce na zvýšení výživného nevyjádřila, nedoložila své majetkové poměry a přes řádné předvolání se k ústnímu jednání nedostavila. Písemné vyhotovení rozsudku bylo zasláno do datové schránky žalobkyně dne datum. Z doručenky je patrné, že byl rozsudek doručen žalobkyni fikcí dne datum. Rozsudek nabyl právní moci dne datum. Dne datum nahlížel do spisu advokát žalobkyně titul příjmení. Žalobkyně následně dne datum podala spolu s odvoláním proti rozsudku návrh na prominutí zmeškání lhůty k podání odvolání a eventuální návrh na vyslovení neúčinnosti doručení datových zpráv fikcí. Návrhy žalobkyně byly zamítnuty usnesením obvodního soudu ze dne datum. Přes odvolání žalobkyně název soudu usnesením ze dne datum rozhodnutí pod č. j.: číslo jednací, potvrdil usnesení obvodního soudu, kterým byly zamítnuty návrhy žalobkyně na prominutí zmeškání lhůty a na vyslovení neúčinnosti doručení. Citovaná rozhodnutí byla zrušena nálezem Ústavního soudu ze datum sp. zn. ústavní nález pro rozpor s d. Pro vymožení dlužného výživného bylo posléze vůči žalobkyni vedeno exekuční řízení Exekutorským úřadem Kladno, titul jméno příjmení pod sp. zn. spisová značka.

7. Ze sdělení znalce z oboru Stanovení nemateriální újmy na zdraví a Psychiatrie, celé jméno znalce (dále jen„ znalec“), ze dne datum se podává, že žalobkyně byla volána k vyšetření dne datum, a to na datum, avšak žalobkyně na pozvání k psychiatrickému vyšetření nijak nereagovala. Žalobkyni byly dále navrhnuty termíny vyšetření dne datum, datum a datum. Ze sdělení znalce z datum vyplývá, že žalobkyně všechny uvedené termíny odmítla, pročež byl stanoven termín vyšetření až na datum.

8. Z psychiatrického posudku poř. číslo ze dne datum vzal soud za prokázané, že pro vydání pracovní neschopnosti žalobkyně v období od datum do datum nebyly příčinou její psychické problémy, když důvodem vystavení a trvání pracovní neschopnosti bylo chřipkové onemocnění žalobkyně. V předmětné době byla sice žalobkyně v péči jak ambulantního psychiatra i psychologa, ale ani jeden z nich dle zdravotní dokumentace nedal podnět ke změně důvodů pro vystavení pracovní neschopnosti a ani ze zdravotní dokumentace žalobkyně neplyne, že by k takovému postupu byly důvody. Znalec uvedl, že žalobkyně trpěla duševní poruchou, když poprvé přišla do kontaktu s psychiatrickou ambulancí v srpnu rok u MUDr. příjmení pro reaktivní úzkostně depresivní poruchu. Příčinou dle zdravotnické psychiatrické dokumentace byla psychická zátěž z rozchodu s partnerem, tvrzené domácí násilí, skutečnost, že nezletilí synové byli svěřeni do péče otce, problematická komunikace s otcem nezletilých po jejich rozchodu, kapkou byla exekuce na výživné. V souvislosti s uvedeným se žalobkyně cítila oslabená, snadno a rychle se unavila. Měla problémy se soustředěním na práci. Při léčení se její psychický stav stabilizoval, od června rok došlo k postupnému vysazování psychiatrické medikace, v červnu rok pak žalobkyně byla již zcela bez psychiatrické medikace. Pracovní neschopnost byla vystavena praktickým lékařem MUDr. příjmení dne datum s trváním do datum, č. anonymizováno, dg. označení anonymizováno – chřipka s jinými projevy a ukončena byla rovněž s diagnosou označení anonymizováno. Aktuální zdravotní, psychický stav žalobkyně je z psychiatrického hlediska upraven, nevyžaduje soustavnou psychiatrickou medikaci a ni psychoterapeutické řešení psychického stavu. Uvedená duševní porucha nevedla u žalobkyně k přechodné ztrátě zaměstnání u společnosti právnická osoba, kdy jí byla vystavena pracovní neschopnost z tělesných důvodů (onemocnění chřipkou), nikoli z důvodů psychických.

9. Z výslechu znalce při jednání soudu dne datum soud zjistil, že pracovní neschopnost žalobkyně byla z formálního hlediska vedena po celou dobu pro chřipkové onemocnění a nikoliv pro psychické potíže. Zároveň není pochyb, že žalobkyně byla psychiatricky léčena již před vystavením pracovní neschopnosti a ani ze strany ambulantního psychiatra ani psychologa nebyl v tomto směru učiněn žádný podnět pro převedení pod psychiatra. Psychické potíže byly více faktoriální. K dotazu soudu znalec uvedl, že z medicínského hlediska by bylo možné nastoupit na pracovní neschopnost pro reaktivní úzkostně depresivní poruchu, ale ze zdravotní dokumentace žalobkyně nevyplývá, že by její psychiatr toto doporučoval, nebo o tom jakkoli uvažoval. Psychické potíže žalobkyně nebyly popsány v takové závažnosti, aby psychiatr inicioval vystavení nebo převedení pracovní neschopnosti žalobkyně, byť znalec připustil, že z medicinského hlediska se zdá nepravděpodobné, že by pracovní neschopnost mohla být vedena jen pro chřipkové onemocnění. Psycholožka se sama ve zprávách vyjadřovala tak, že konzultace mají pro žalobkyni podpůrný charakter.

10. Soud hodnotil provedené důkazy jednotlivě i ve vzájemných souvislostech. Co se týká znaleckého posudku, soud neměl důvod z něj nevycházet, když po vysvětlení při jednání byl znalecký posudek vypracován znalcem se specializací Psychiatrie a vytvořil srozumitelný rámec, o nějž se bylo lze při rozhodování opřít, byl přesvědčivý, úplný a jeho závěr byl logicky odůvodněný. Pro úplnost soud uvádí, že zde neuvádí skutková zjištění, jež učinil z rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti, pracovní smlouva, mzdový výměr, dodatek k pracovní smlouvě, rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti, sdělení ČSSZ, výpověď, když po závěru znaleckého posudku považuje soud skutková zjištění za nadbytečná. Pro nadbytečnost též soud zamítl další důkazní návrhy žalobkyně, když má za to, že výše uvedené je naprosto dostatečné pro rozhodnutí ve věci a ve věci učinil závěr o skutkovém stavu, který koresponduje s výše popsanými skutkovými zjištěními.

11. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně:

12. Podle ust. , b) OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.

13. Podle § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

14. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo podle zákona zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

15. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle druhého odstavce téhož ustanovení, zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

16. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně svůj nárok u žalované předběžně uplatnila ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).

17. Odpovědnostní titul (nezákonné rozhodnutí) je v dané věci dán, neboť rozhodnutí obvodního soudu z datum rozhodnutí č. j. číslo jednací ve spojení s rozhodnutím název soudu z 19. 2. 2019 č. j.: číslo jednací bylo zrušeno nálezem Ústavního soudu sp. zn. pro rozpor s d. Nicméně soud neshledal naplnění dalších předpokladů pro vznik odpovědnosti státu za nemajetkovou újmu a žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok I.).

18. Soud pro úplnost uvádí, že v reakci na výzvu soudu žalobkyně sice výslovně uvedla, že za nezákonná rozhodnutí, která jsou příčinou újmy, považuje a označuje nejen citovaná dvě procesní usnesení zrušená Ústavním soudem, ale též samotný rozsudek ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací, nicméně uvedený rozsudek je prvoinstančním rozhodnutím, o kterém žalobkyně ani netvrdí, že by bylo změněno nebo zrušeno, kdy a jakým rozhodnutím.

19. Nároky žalobkyně, jež zůstaly po jejich vyloučení, předmětem tohoto řízení spočívaly v tvrzení žalobkyně, že následkem vydání nezákonných rozhodnutí měla finanční potíže, jež eskalovaly v exekuci vedené proti žalobkyni, a současně proti ní bylo vedeno trestní stíhání, když toto vše vyústilo v onemocnění žalobkyně reaktivní akutně-stresovou poruchou, v jejímž důsledku byla žalobkyně nucena setrvat v pracovní neschopnosti po dobu 13-ti měsíců, konkrétně od datum do datum. Následkem toho se domáhala náhrady újmy na zdraví ve výši 286 965 Kč, náhrady za ztrátu zaměstnání ve výši 300 000 Kč, neboť kvůli zdravotnímu stavu způsobenému výše zmíněným onemocněním, již nemohla v dosavadním zaměstnání ve společnosti právnická osoba pracovat a náhrady za ztrátu výdělku po dobu pracovní neschopnosti ve výši 65 000 Kč, kterou činil rozdíl mezi poskytnutou nemocenskou a předpokládaným výdělkem žalobkyně. K prokázání výše zmíněných tvrzení žalobkyně navrhla zpracování znaleckého posudku. Za tímto účelem soud ustanovil znalce z oboru Stanovení nemateriální újmy na zdraví a Psychiatrie, celé jméno znalce. Nicméně ze znaleckého posudku jednoznačně vyplývá, že pracovní neschopnost žalobkyně byla vystavena praktickým lékařem MUDr. příjmení dne datum s trváním do datum, č. anonymizováno, dg. označení anonymizováno – chřipka s jinými projevy a ukončena byla rovněž s diagnosou označení anonymizováno a po celou dobu pracovní neschopnosti žalobkyně tato dignosa nedostála změny. Znalec uvedl, že z medicínského hlediska by bylo možné nastoupit na pracovní neschopnost pro reaktivní úzkostně depresivní poruchu, jež byla také mj. diagnostikována u žalobkyně, ale ze zdravotní dokumentace žalobkyně nevyplývá, že by její psychiatr nebo psycholog toto doporučoval, nebo o tom jakkoli uvažoval. Psychické potíže žalobkyně nebyly popsány v takové závažnosti, aby psychiatr inicioval vystavení nebo převedení pracovní neschopnosti žalobkyně. S ohledem na uvedené závěry soud žalobu pro nedostatek příčinné souvislosti jako nedůvodnou zamítl, neboť všechny tři nároky žalobkyně odvozovala od tvrzení, že do pracovní neschopnosti nastoupila pro tvrzené psychické potíže způsobené vydáním nezákonných rozhodnutí, avšak v řízení bylo prokázáno, že důvodem pracovní neschopnosti byly tělesné, nikoliv psychické potíže žalobkyně. Nadto nelze odhlédnout, že ze znaleckého posudku vzal soud současně za zjištěné, že, aniž by soud chtěl jakkoliv vydání nezákonných rozhodnutí bagatelizovat, příčinou vzniku psychických potíží bylo povícero, konkrétně rozchod s partnerem, tvrzené domácí násilí, skutečnost, že nezletilí synové byli svěřeni do péče otce, problematická komunikace s otcem nezletilých po jejich rozchodu, kapkou byla exekuce na výživné a odebrání řidičského průkazu. Konečně soud závěrem poukazuje na rozhodnutí odvolacího v související věci pod č. j.: číslo jednací, ve kterém odvolací soud uvedl, že:„ Skutkovým vymezením nároku včetně odpovědnostích titulů v žalobě je soud vázán a nemůže žalobci přiznat plnění na základě jiného skutkového základu, neboť by tak rozhodl o jiném nároku, než který se stal předmětem řízení. Není přitom povinen poučit žalobce o tom, že může uplatnit obdobný či zcela jiný nárok, než který skutkově vymezil, neboť takové poučení týkající se hmotného práva by bylo v rozporu se zákonem, tj. s ustanovením , podle nějž soudy poskytují účastníkům poučení o jejich procesních právech a povinnostech, a se zásadou rovnosti účastníků řízení (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 10. 2006, sp. zn. ). V souzené věci žalobkyně explicitně a opakovaně označila za odpovědnostní titul tři rozhodnutí. V žalobě popsala okolnosti vydání rozsudku o zvýšení výživného vydaného název soudu dne datum, a dvě procesní rozhodnutí, tj. usnesení název soudu ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, a název soudu ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací, která byla zrušena nálezem . V reakci na výzvy soudu prvního stupně výslovně uvedla, že za nezákonná rozhodnutí, která jsou příčinou újmy, považuje a označuje nejen citovaná dvě procesní usnesení zrušená Ústavním soudem, ale též samotný rozsudek ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací. Vycházeje z takto žalobkyní vymezených odpovědnostních titulů (2 procesní rozhodnutí a rozsudek), nelze dovodit odpovědnost stát u, z těchto odpovědnostních titulů újma žalobkyni vzniknout nemohla. Rozsudek ze dne datum je prvoinstančním rozhodnutím, o kterém žalobkyně ani netvrdí, že by bylo změněno nebo zrušeno, kdy a jakým rozhodnutím. Rozhodnutí zrušená nálezem Ústavního soudu sp. zn. jsou rozhodnutími procesními, z nichž pojmově škoda žalobkyni vzniknout nemohla, neboť usnesením Městského soudu v Praze bylo potvrzeno usnesení obvodního soudu, kterým byly zamítnuty návrhy žalobkyně na prominutí zmeškání lhůty a na vyslovení neúčinnosti doručení.“ Ze všech shora uvedených důvodů soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

20. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1, podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Jelikož žalobkyně byla neúspěšná, proto je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši á 300 Kč za vyjádření ze datum, účast u jednání dne datum a za přípravu k předmětnému jednání dle ve spojení s , tj. celkem 900 Kč (výrok II.).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalobkyně povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalovaná domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.