Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
8 C 296/2023-39
Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní Mgr. Hedvikou Lávičkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno.
sídlem adresa žalobkyně
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem adresa žalovaného
o zaplacení částky 20 687 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku pohledávku
ve výši 300 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 300 Kč
od datum do zaplacení.
II. Žaloba o zaplacení pohledávky ve výši 20 387 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem
z prodlení ve výši 7 537,09 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 31 517,39 Kč s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 19 502,08 Kč od datum do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení z částky 19 502,08 Kč od datum do datum a od datum do zaplacení z částky 19 202,08 Kč, se zamítá.
III. Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku pohledávku ve výši 300 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 300 Kč od [datum] do zaplacení. II. Žaloba o zaplacení pohledávky ve výši 20 387 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 7 537,09 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 31 517,39 Kč s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 19 502,08 Kč od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení z částky 19 502,08 Kč od [datum] do [datum] a od [datum] do zaplacení z částky 19 202,08 Kč, se zamítá. III. Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.
1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne datum domáhala toho, aby žalovaný byl uznán povinným zaplatit jí částku 20 687 Kč s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení. Uváděla, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba,
IČO (dále jen„ anonymizováno“) a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva
o zápůjčce číslo na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč. Společnost anonymizováno poskytla žalovanému uvedené peněžní prostředky v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně kromě jistiny i souhrnný poplatek ve výši 21 542 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 60 týdenních (sedmidenních) splátkách po 776 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den datum. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, když poslední řádnou splátku uhradil dne datum (dále uhradil na dluh ještě částku 2 300 Kč
a 12 800 Kč), přičemž ke dni datum provedla právní předchůdkyně žalobkyně vyčíslení, kdy dlužná jistina činila částku 20 638,56 Kč a dlužný poplatek částku 15 148,44 Kč. Pohledávku za žalovaným postoupila právnická osoba žalobkyni na základě smlouvy
o postoupení pohledávek ze dne datum. Žalobkyně požadovala zaplacení dlužné částky ve výši 20 687 Kč (dlužná jistina ve výši 19 502,08 Kč a dlužná část poplatku ve výši
1 184,92 Kč), kapitalizovaných úroků ve výši 31 517,39 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 7 537,09 Kč, úroků ve výši 29 % ročně a úroků z prodlení ve výši 9 % ročně, a to oba poslední z dlužné jistiny ve výši 19 502,08 Kč od datum do zaplacení. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzván předžalobní výzvou, na kterou však nereagoval. Žalobkyně se z ústních jednání soudu omluvila.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k ústním jednáním soudu se bez omluvy nedostavil.
3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Ze smlouvy
o půjčce a zákaznické karty bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o zápůjčce číslo na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 25 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal splatit spolu s poplatkem ve výši 21 542 Kč v 60 týdenních splátkách po 776 Kč. Z přehledu plateb včetně tvrzení žalobkyně v žalobě vyplynulo, že žalovaný na předmětnou zápůjčku uhradil částku celkem 24 700 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřely dne datum smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla postoupena předmětná pohledávka za žalovaným. Z oznámení
o postoupení včetně podacího lístku bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně informovala žalovaného o postoupení pohledávky dopisem ze dne datum. Z předžalobní upomínky včetně podacího lístku bylo prokázáno, že před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovaného k uhrazení dlužné částky. Z rozsudku KS v obec bylo zjištěno, že tento krajský soud mj. konstatoval, že prověřit úvěruschopnost s odbornou péčí je možné
i tím způsobem, že listiny, z nichž poskytovatel zápůjčky vycházel, měl poskytovatel k dispozici ke dni sepsání smlouvy o zápůjčce, a že není třeba pořizovat jejich kopie a zakládat tyto listiny a mít je k dispozici k jednání, tedy že postačí, když je jejich poskytnutí potvrzeno podpisem žalovaného na zákaznické kartě.
4. Ohledně úvěruschopnosti žalovaného soud ze zákaznické karty zjistil, že žalovaný při uzavírání smlouvy o úvěru uvedl, že byl zaměstnán ve právnická osoba dům jméno, sídlem adresa. Žalovaný dále uvedl, že měl čistý příjem celkem 11 520 Kč a celkové měsíční výdaje ve výši 3 000 Kč, že žije s rodiči, je svobodný a má základní vzdělání.
5. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon
o spotřebitelském úvěru“).
6. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
7. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele
na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných
od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru,
a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
10. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
11. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení
se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
12. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
13. Podle § 1968 odst. 1 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je
v prodlení.
14. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku
z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
15. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
16. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že smlouva o zápůjčce
číslo ze dne datum je absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla
v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalovaného daný úvěr splatit. K otázce zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně v žalobě uvádí, že právní předchůdkyně žalobkyně posoudila před poskytnutím úvěru s odbornou péčí schopnost žalovaného úvěr splácet, a to zaznamenáním informací získaných od žalovaného do jeho zákaznické karty, ověřením těchto informací příslušnými doklady a i samotným podpisem smlouvy o spotřebitelském úvěru. Příslušné doklady však žalobkyně k žalobě nepřiložila, nicméně ani ze zbylých nabídnutých a soudem provedených důkazů, tedy zákaznické karty a smlouvy o zápůjčce nevyplynulo, že by žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně úvěruschopnost žalovaného dostatečně prověřovala. K tomu soud dodává, že i kdyby měla právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel k dispozici listiny zaškrtnuté v zákaznické kartě (pracovní smlouva/živnostenský list a výplatní pásky 6,7,8 2017), nemohla z nich řádně prověřit úvěruschopnost žalovaného, neboť bylo nezbytné ověřovat rovněž uvedené celkové příjmy domácnosti a zejména pak výdaje žalovaného.
17. K otázce zkoumání úvěruschopnosti soud v podrobnostech odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. spisová značka, (PR číslo s. 757), dle něhož„ věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona
č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“ V této souvislosti soud zmiňuje též aktuální nálezovou judikaturu Ústavního soudu ČR (nález ze dne datum, sp. zn. ústavní nález), v níž byla rovněž dovozena absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru při absenci náležitého zkoumání úvěruschopnosti dlužníka.
18. Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvu o zápůjčce ve smyslu shora uvedených zákonných ustanovení a citované judikatury absolutně neplatnou, podle § 588 o. z. ve spojení s § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru, z důvodu absence zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, rozhodoval podle § 2991 o. z. o vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 25 000 Kč, na kterou žalovaný dosud uhradil pouze částku v souhrnné výši 24 700 Kč, a proto je povinen zbylou částku ve výši 300 Kč žalobkyni vydat jako bezdůvodné obohacení. Soud žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení z uvedené částky 300 Kč, a to ode dne následujícího po doručení žaloby, jelikož v řízení nebylo zjištěno, že by žalobkyně ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. vyzvala žalovaného ke splnění dluhu před tímto datem (předžalobní upomínka je toliko procesní úkon a její odeslání má jiné právní účinky, než hmotněprávní výzva k plnění).
Ve zbývajícím rozsahu úroků z prodlení požadovaných za období, kdy částka nemohla být
s ohledem na absenci výzvy k vydání bezdůvodného obohacení splatná, úroků a poplatků, které mají oporu v neplatné smlouvě, soud žalobu zamítl.
19. Ohledně nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád tak, že se žalovanému jejich náhrada nepřiznává, přestože měl převážný úspěch
ve věci, avšak účelně vynaložené náklady mu v tomto řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Benešově.
Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle zákona č. 120/2001 Sb. (exekučního řádu).